DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - srpen 2011


2011-08-30 - Cassini

Status Report (2011-08-172011-08-23)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2011-08-23. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecké aktivity minulého týdne se zaměřily na pozorování atmosféry Saturnu, zatímco se sonda blížila do nejnižšího bodu oběžné dráhy. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] sledoval zastoupení sloučenin kyslíku ve stratosféře v závislosti na geografické šířce a ve středním infračerveném pásmu měřil tepelnou strukturu stratosféry. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] navázaly na měření rychlostí větru, přičemž každých deset minut zhotovovaly mozaiku záběrů planety. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] prováděl pomalé skenování viditelné polokoule a studoval horní atmosféru. VIMS měl příležitost sledovat zákryt hvězdy οCet Saturnem. Kromě toho se věnoval po 20 hodin studiu časové variability větrů a studoval časové změny tzv. "Šňůr perel", což jsou řetězce místních zjasnění v mracích, a dalších atmosférických jevů. Očekává se, že dlouhodobé sledování jmenovaných "Šňůr" odhalí zákonitosti jejich chování.
2011-08-22 v 16:30 UT se uskutečnila korekce dráhy OTM-288 [=Orbit Trim Maneuver]. Jednalo se operaci, která měla sondu připravit na průlet kolem Titanu 2011-09-12. Manévr provedly malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem], které byly v činnosti t=83.75 s a změnily rychlost letu o Δv=0.092 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.
2011-08-23 došlo k necílenému průletu kolem měsíců Epimetheus a Atlas.


2011-08-30 - GRAIL

Aktivity na Mysu vrcholí

Přípravné operace před startem nové mise NASA k Měsíci vstupují do závěrečné fáze. Sondy GRAIL [=Gravity Recovery And Interior Laboratory] na základně Cape Canaveral Air Force Station na Floridě očekávají vzlet, plánovaný na 2011-09-08.
Úkolem dvojice sond je průzkum naší přirozené družice v dosud nevídaných detailech. Po dobu devíti měsíců budou studovat strukturu lunárního nitra od kůry na povrchu po nejvnitřnější jádro. Vědci doufají, že se jim potom podaří lépe porozumět historii Měsíce.
2011-08-25 byly obě sondy uzavřeny v aerodynamickém krytu nosné rakety Delta II. Po startu nastoupí poměrně složitou cestu na oběžnou dráhu kolem Měsíce. K jejímu dosažení budou potřebovat asi 3.5 měsíce a procestují více než 4 mil. km. Na selenocentrické dráze budou vysílat rádiové signály, na jejichž základě se stanoví velmi přesně jejich vzájemná poloha. Nehomogenní gravitační pole kolem Měsíce způsobí, že se vzdálenost mezi oběma sondami bude neustále měnit - prodlužovat a zkracovat. Vědci z polohy sond zpětně určí, v jakém poli se pohybují a nakonec, jaké hmoty uvnitř Měsíce gravitační pole formují, tedy co se nachází pod povrchem.
Startovní okno mise GRAIL se otevírá 2011-09-08 a trvá do 2011-10-19. Každého dne existují dvě příležitosti ke vzletu vzdálené od sebe asi 39 minut. V první možný den 2011-09-08 je příležitost ke startu v 08:37 EDT (12:37 UT) nebo v 09:16 EDT (13:16 UT).


2011-08-25 - Cassini

Status Report (2011-08-102011-08-16)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-08-16. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědeckým činnostem uplynulého týdne dominovalo studium Saturnu přístroji CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], ISS [=Imaging Science Subsystem] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Sonda se přitom pohybovala kolem apoapsidy dráhy. Pozorování bylo zaměřeno na studium větrů a složení atmosféry. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] dále snímkoval horní atmosféru planety. Kamery ISS a VIMS dvakrát po 1.5 hodině monitorovaly oblačnost na Titanu. ISS nakonec snímkoval po dobu 14 hodin nepravidelný měsíc Tarqeq a prováděl měření jeho světelné křivky.
Během posledního dne bylo zhotoveno 771 snímků ISS a 43 sad měření VIMS.


2011-08-23 - Asteroidy

Led a metan na Sněhurce

Astronomové z Kalifonského technologického institutu Caltech [=California Institute of Technology] zjistili, že trpasličí planeta 2007 OR10 - přezdívaná Snow White {=Sněhurka} - je těleso pokryté asi na polovině povrchu vodním ledem, který v podobě řídkého bahna kdysi vyvěralo z pradávných vulkánů. Nejnovější objevy rovněž předpokládají, že rudé zbarvení způsobuje tenká vrstva zmrzlého metanu, posledního zbytku atmosféry, která pomalu unikla do vesmíru. Tým autorů pod vedením profesora Browna nachystal o nejnovějších výsledcích výzkumu článek do Astrophysical Journal Letters.
Sněhurka byla objevena v roce 2007 a obíhá Slunce na samé hranici solárního systému. Pyšní se přibližně polovičním průměrem, než má Pluto, čímž zaujala páté místo co do velikosti mezi dosud známými trpasličími planetami. V době objevu se Brown domníval, že se jedná o ledový objekt, který vznikl odlomením od jiné trpasličí planety Haumea. Přezdívku Sněhurka dostalo těleso proto, že podle této teorie mělo mít bílou barvu. Krátce nato se ale zjistilo, že je ve skutečnosti jedním z nejčervenějších objektů ve Sluneční soustavě. Několik dalších objektů ve stejné vzdálenosti od Slunce je rovněž rudých.
Pokud zde mluvíme o těchto vzdálených tělesech, máme na mysli obrovskou skupinu ledových oběžnic zastupujících tzv. objekty Kuiperova pásu KBO [=Kuiper Belt Objects]. Sněhurka, i když je relativně velká, byla z tohoto pohledu tuctovým příslušníkem asi 400 potenciálních trpasličích planet a několika stovek tisíc z celkového počtu KBO. Všechna tělesa krouží kolem Slunce tak daleko, že jejich detailní pozorování pozemskými přístroji bylo dlouhou dobu prakticky vyloučené.
Nedávno byl bývalým žákem profesora Browna zkonstruován nový přístroj Folded-port Infrared Echellette (FIRE) a po instalaci na 6.5 m teleskop v Chile byl na podzim 2010 zaměřen na objekt 2007 OR10. Podle očekávání byla Sněhurka rudá. Překvapením ale bylo, že spektrum ukazovalo přítomnost vodního ledu na povrchu. To byl už šok - vodní led přece není rudý! Naštěstí už existoval z minulosti podobný případ. Lépe poznaná trpasličí planeta Quatar objevená v roce 2002 má na povrchu prokázaný led a zároveň i metan. I když je Quotar o něco menší než Sněhurka, je dost velký na to, aby měl kdysi atmosféru a vulkanickou činnost. Z atmosféry nicméně časem zůstaly jen poslední zbytky metanu. Vesmírná radiace opět po jisté době způsobila, že se molekuly metanu (CH4) spojily do dlouhých uhlovodíkových řetězců, charakteristických červenou barvou. Radiací upravené molekuly metanu ve formě jinovatky teď pokrývají povrch Quotaru a dávají mu rudé zabarvení.
Spektrum 2007 OR10 je velmi podobné spektru Quotaru, z čehož se soudí, že obě tělesa prodělala podobný vývoj. O přítomnosti metanu ale ještě 100% jistota nepanuje. Definitivně může být potvrzena, až se přístroj podobný FIRE namontuje na silnější teleskop. Mluví se v této souvislosti o obřím dalekohledu na Havaji - Keck Observatory.
Jako zdánlivě formální problém se nyní jeví úkol definitivně pojmenovat objekt s prozatímním označením 2007 OR10. Jméno Sněhurka pro těleso s výraznou rudou barvou není, jak každý uzná, opravdu nejvhodnější.


2011-08-17 - Cassini

Status Report (2011-08-032011-08-09)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-08-08. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program uplynulého týdne zahrnoval studium Saturnu v extrémní a vzdálené ultrafialové oblasti přístrojem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], během něhož byla pomalu skenována viditelná polokoule planety. Dále proběhla kalibrace magnetometru a následně průzkum magnetosféry sadou přístrojů MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Jako poslední vědecká aktivita jsou uváděny dvě série měření teplot v horní troposféře a tropopauze infračerveným spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer].


2011-08-16 - Cassini

Status Report (2011-07-272011-08-02)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-08-02. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Po další telekonferenci operačního tými SCO [=Spacecraft Operations Team] bylo 2011-07-28 rozhodnuto, že přístroj CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] zůstane i nadále mimo provoz a bude pokračovat analýza potíží s elektrickým napájením.
Přehled vědeckých výzkumů uplynulého týdne začíná 23hodinovým mapováním teplot v horní troposféře a tropopauze Saturnu spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Přístroj VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] byl v průběhu 12 hodin kalibrován zaměřením na šest hvězd. CIRS později 12 hodin měřil obsah sloučenin kyslíku ve stratosféře. 11 hodin sledoval polární záře nad Saturnem ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] navázaly na kampaň fotografování malých měsíčků s cílem zpřesnit parametry jejich oběžných drah. Dále byly snímkovány měsíce Mimas, Rhea, Enceladus a Janus. CIRS pak ve středním infračerveném pásmu pokračoval v měření teplot v horní troposféře a tropopauze s vysokým prostorovým rozlišením. UVIS dokončil 16hodinové skenování viditelné polokoule planety v extrémní a vzdálené ultrafialové oblasti.
2011-08-01 uskutečnil systém RSS [=Radio Science] zákrytový experiment, při němž rádiové vlny procházely atmosférou Saturnu. Jednalo se o první takovéto měření od začátku výzkumné etapy Cassini Solstice Mission (CSM) a jediné v roce 2011.
Téhož dne došlo k necíleným průletům kolem měsíců Helene, Titan, Telesto, Methone a Rhea.


2011-08-04 - Cassini

Status Report (2011-07-202011-07-26)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-07-25. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program uplynulého týdne zahájil kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem], který se věnoval astrometrickým snímkováním miniaturních měsíců Calypso, Polydeuces, Helene, Pandora a Epimetheus. Později v oblasti apoapsidy prováděl spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] po dobu 32 hodin skenování magnetosféry Saturnu, přičemž byl mapován výskyt vodíku a kyslíku. Detektor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] 26.5 h registroval mezihvězdný prach. Přístroje VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a ISS uskutečnily společný experiment sledování tranzitu exoplanet. ISS, CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS navázaly na kampaň monitorování jevů na Titanu. Na konci týdne se systém ISS vrátil ke snímkování malých měsíců, tentokrát byl zaměřen na Atlas a Janus. CIRS zahájil 23hodinové mapování teplot v horní troposféře a tropopauze Saturnu.
Během minulého týdne bylo pořízeno a předáno 130 nových snímků ISS a 1406 datových souborů z mapovacího spektrometru VIMS. Od ledna 2004, kdy byla zahájena fáze přibližování k Saturnu, bylo na Zemi uloženo už 247649 snímků ISS a 121693 souborů VIMS.


2011-08-01 - Cassini

Status Report (2011-07-132011-07-19)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-07-19. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program uplynulého týdne zahájilo poblíž apoapsidy 14.5hodinové pozorování prstence E při nízkém fázovém úhlu kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometry CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Úkolem bylo zjistit, zda se rozměry částeček tvořících prstence sezónně mění. Navázalo pětihodinové hledání malých satelitů v Lagrageově bodě L4 měsíce Rhea. Ultrafialový spektrograf UVIS absolvoval tříhodinovou kalibraci zaměřením na hvězdu Spica a magnetometr byl osm hodin kalibrován při rotaci sondy kolem osy X. Přístroje ISS, CIRS a VIMS ve dvou oddělených kampaních sledovaly Titan. ISS fotografoval transit měsíce Ttethys přes jižní pól Titanu a prováděl astrometrická měření poloh malých měsíčků Epimetheus, Prometheus, Cylypso a Polydeuces. Nakonec snímkoval transit Dione přes jižní polokouli Rhey. Detektor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] 23.5 hodiny studoval částice prachu pohybující se v retrográdním směru. Posledním uváděným pozorováním je 32hodinové skenování magnetosféry Saturnu spektrometrem UVIS, kdy se mapoval výskyt vodíku a kyslíku v Saturnově systému.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23