Novinky - duben 2006

2006-04-30 - Komety

Schwassmann-Wachmann 3 se dále rozpadá

Orbitální teleskop HST poskytl astronomům pozoruhodný pohled na periodickou kometu 73P/Schwassmann-Wachmann 3, která se nám doslova rozpadá před očima. Snímky z HST [=Hubble Space Telescope] ukazují mnohem více fragmentů, než bylo zjištěno na základě pozemních pozorování. Máme tak jedinečnou příležitost sledovat zánik jádra komety.
Příznaky rozpadu jsou u jmenované komety viditelné už několik let. Na detailní pozorování, dokonce amatérskými přístroji, bude ideální příležitost v první polovině května. Kometa se blíží ke svému perihelu, jehož dosáhne 2006-06-07. Mezitím se ale přiblíží dne 2006-05-12 na vzdálenost pouhých 11.7 mil. km k Zemi, což je jenom třicetinásobek vzdálenosti k Měsíci.
Kometa je momentálně tvořena řetězcem 33 oddělených úlomků, které se označují písmeny abecedy. Fragmenty jsou roztaženy po obloze na dráze několika stupňů (pro srovnání - zdánlivý průměr Měsíce nebo Slunce na obloze je asi 0.5°). Pozemská pozorování zaregistrovala u některých kusů pronikavé zjasnění, což znamená, že dělení pokračuje a tento děj je provázen výtrysky plynů. Některé fragmenty postupně úplně zanikají. Hubble zachytil dva úlomky B a G, u nichž je tento proces obzvlášť patrný.
Kometu objevila v roce 1930 dvojice německých astronomů Arnold Schwassmann a Arno Arthur Wachmann na fotografické desce, během pátrání po nových asteroidech. Kometa tehdy minula Zemi ve vzdálenosti 9.3 mil. km. Oběžná doba tělesa je sice pouhých 5.4 roku ale druhé pozorování se zdařilo až v roce 1979. Mezitím se totiž kometa dvakrát přiblížila k Jupiteru (1953 - 0.9 AU, 1965 - 0.25 AU) a podstatně změnila trajektorii. V roce 1985 opět astronomům unikla kvůli špatným pozorovacím podmínkám, ale od té doby je již registrována pravidelně.
Na podzim 1995 se na ní projevila vysoká erupční aktivita a krátce poté se objevily čtyři fragmenty označené A až D. Největší část, o níž se předpokládalo, že je hlavním zbytkem jádra dostala označení C. Při dalším návratu v roce 2001 byly pozorovány už je úlomky C a B, další byly ztraceny, pravděpodobně kvůli nepřesnému stanovení parametrů dráhy. Jako nový byl zaregistrován fragment E. Skutečnost, že letos je vidět mnohem více částí komety může být dáno lepšími pozorovacími podmínkami a současně i pokračující desintegrací tělesa.

2006-04-30 - Cassini

Status Report (2006-04-20 až 2006-04-25)

Prozatím poslední telemetrie z Cassini dorazila na sledovací stanici Goldstone dne 2006-04-25. Sonda pokračuje v letu podle plánu a stav systémů je vynikající.
2006-04-20 se uskutečnila periodická údržba zařízení rádiových experimentů společně s ověřením charakteristik ultrastabilního oscilátoru.
Dne 2006-04-21 byla ukončena letová etapa označovaná S19. Posledním povelem vyslaným v reálném čase byl pokyn na údržbu silových gyroskopů. Téhož dne bylo oznámeno, že od 2004-01-01 bylo na Zemi přijato celkem 132 GB vědeckých dat. Cassini pokračovala v měření teplot severní polokoule Saturnu přístrojem CIRS, analyzátor prachu CDA dále pátral po proudech prachových částic a spektrometr INMS skenoval oblasti zvýšené hustoty částic ve velkých vzdálenostech od Saturnu.
Dne 2006-04-21 byl zahájen průzkum Saturnova systému podle plánu S20. Tato etapu potrvá 41 dní do 2006-006-02. V tomto období je možnost provést 5 dráhových korekcí OTM-058 až OTM-062. Podle současných představ se OTM-058 a OTM-059 uskuteční podle plánu, OTM-060 byla zrušena. Dojde dále ke dvěma cíleným průletům kolem Titanu (T13 a T14).

2006-04-20 - Kuiperův pás

Dráha "Sedny" by mohla dokazovat hvězdného průvodce našeho Slunce

Charakteristika oběžné dráhy nedávno objeveného objektu Kuiperova pásu, pojmenovaného neoficiálně "Sedna", je natolik zvláštní, že by mohla být vykládána jako následek působení prozatím neznámého hvězdného průvodce Sluneční soustavy. Oznámili to pracovníci Binary Research Institute (BRI). Binární hvězdné soustavy, u nichž jsou gravitačně svázány dvě hvězdy kroužící kolem společného těžiště, přitom nejsou v galaxii žádnou zvláštností.
Myšlenky, že by Slunce mohlo být součástí vícenásobného hvězdného systému se objevovaly již v minulosti. Vycházelo se přitom především ze statistiky, fyzikální důkazy chyběly. Objev "Sedny" nyní jakýsi důkaz, i když nepřímý, přináší. Planetka se totiž pohybuje po velice zvláštní eliptické dráze, která by ale mohla být v souladu s daty o dříve publikovaném hypotetickém průvodci našeho Slunce. "Sedna by tam neměla být. Neexistuje způsob, jak dostat Sednu do míst, kde se nachází. Nikdy se nedostane tak blízko ke Slunci, aby jím mohla být ovlivněna a nikdy se nedostane tak daleko, aby byla ovlivněna jinými hvězdami. Sedna je zakotvená na místě, ze kterého není možno ji dostat, ale rovněž není možno ji do tohoto bodu dopravit. Musela tedy na tomto místě vzniknout. Přitom se pohybuje po velice protáhlé dráze. Jednoduše tam nemá být." To jsou slova Dr. Browna, astronoma z Kalifornského technologického institutu.
Je možné, že "Sedna" vznikla v nejrannějších dobách solárního systému. Blízká hvězda pak mohla protáhnout dráhu planetky daleko od Slunce. Proti této myšlence namítá Walter Cruttenden z BRI, že taková protáhlá dráha by se za miliardy let vývoje sluneční soustavy nemohla udržet. Postupně by se stále více podobala kružnici. Jediným vysvětlení pro něho je, že k protažení dráhy došlo nedávno, dosud neznámými silami. Těmi by mohla být i přitažlivost neviditelného hvězdného společníka.
I když se teorie o Slunci jako součásti vícenásobného hvězdného systému nesetkává mezi odbornými kruhy s obzvláštní přízní, zvláštní oběžná dráha "Sedny" přesto nutí k zamyšlení.

2006-04-24 - Rosetta

Status Report (2006-03-10 až 2006-04-07, dny mise: 677 až 698)

Popisovaný interval zahrnoval čtyři týdny přeletové fáze, během nichž se kosmická sonda postupně dostávala do zákrytu se Sluncem, nastávalo období konjunkce. Na konci sledovaného období poklesla úhlová vzdálenost Slunce a sondy na 1.04°.Konjunkce bude kulminovat 2006-04-13, kdy se vzdálenost od Slunce zmenší na 0.3°.
Ve dnech 2006-03-10 až 2006-03-12 byla sonda orientována tak, aby kamera OSIRIS mířila k asteroidu (2867) Steins. Snímky pořízené v průběhu 24 h pozorování byly předány na Zemi mezi 2006-03-15 a 2006-03-16. Během změny orientace se sonda nacházela v poloze s osou +X odchýlenou o 23° od Slunce. Jiné osvětlení se projevilo okamžitě v odlišném rozdělení teplot na tělese. U skupiny trysek -Z, které byly zastíněny parabolou antény se dokonce automaticky sepnulo vyhřívání.
Pozorování asteroidu Steins bylo prvním zaměřením přístrojů na objekt plánovaného vědeckého výzkumu. Zároveň bylo poslední příležitostí, jak zahlédnout planetku před průletem, ke kterému dojde v září 2008.
Dne 2006-03-15 byla sonda konfigurována pro nadcházející konjunkci, což mj. znamenalo aktivaci vysílače v pásmu S, který měl pracovat paralelně s obvyklým vysílačem ve vlnovém pásmu X. 2006-03-30 byla rychlost přenosu snížena na 3.5 kb/s, což mělo napomoci dekódování signálu rušeného průchodem kolem Slunce. 2006-04-06 se úspěšně uskutečnil test přenosu rádiových povelů, všechny příkazy byly i přes silné rušení palubním zařízením správně interpretovány.
Aby se mohly měřit účinky solární konjunkce na spolehlivost rádiového spojení a současně provádět rádiový výzkum sluneční korony, byla zvýšena frekvence rádiových relací. Spojení se sondou bylo navazováno každý den. Nejvíce se na nich podílela stanice New Norcia. Relace byly ale jen krátké (přibližně 4 h) a byl pouze sledován signál palubního vysílače, aniž by se přenášela telemetrie nebo vysílaly jakékoliv povely.
Dne 2006-04-07 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 388.1 mil. km od Země (2.59 AU), což představovalo 21 min 35 s letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost od Slunce činila 238.4 mil. km.

2006-04-23 - Cassini

Status Report (2006-04-13 až 2006-04-19)

Prozatím poslední telemetrická data ze sondy Cassini přijala sledovací stanice Goldstone dne 2006-04-19. Sonda se nachází ve skvělém stavu a systémy pracují normálně.
V laboratoři ITL byla připravena a odzkoušena záplata pro okruh CLT [=Command Loss Timer] a na palubu bude předána začátkem května. Chyba v programu, řídícího operace sondy v případě delšího přerušení spojení, způsobila v loňském roce ztrátu jistého množství vědeckých dat z průletu kolem Titanu T-7.
Vědecké aktivity tohoto týdne zahrnovaly pokračující pátrání po proudech prachových částic prostřednictvím přístroje CDA [=Cosmic Dust Analyzer]. Infračervený spektrometr CIRS zjišťoval složení atmosféry kolem 60° severní šířky s vysokým spektrálním rozlišením a hmotový spektrometr NIMS skanoval oblasti s vysokou hustotou částic ve velkých vzdálenostech od Saturnu. Kamery ISS pokračovaly ve spektrometrickém pozorování ledových měsíců.

2006-04-20 - Kuiperův pás

"Desátá planeta" je jen o málo větší než Pluto

Prostřednictvím orbitálního teleskopu HST [=Hubble Space Telescope] se podařilo upřesnit rozměry tělesa nazývaného neoficiálně "Xena" (2003 UB313), kroužící v oblasti Kuiperova pásu a které bývá občas vydáváno za další z "desátých planet".
Předchozí pozemní pozorování naznačovala, že by mohl být objekt 2003 UB313 až o 30% větší než Pluto. Tato informace se rovněž objevila v Horkých novinkách začátkem února. Poslední měření uskutečněné observatoří HST ve dnech 2005-12-09 a 2005-12-10 ale zredukovaly průměr Xeny na přibližně 2400 km, což představuje pouze 105% průměru Pluta.
Jelikož je Xena menší, než se původně zdálo na základě měření jasnosti, musí mít naopak povrch s vysokou odrazivostí, hovoří se dokonce o jednom z nejbělejších kosmických těles solární soustavy. Rekordmanem je prozatím Enceladus, geologicky aktivní měsíc Saturnu, jehož povrch je soustavně překrýván novými vrstvami ledu vyvrhovaným činnými gejzíry.
Příčinou vysoké odrazivosti (albeda) Xeny může být metanový sníh ležící na povrchu. Je docela možné, že měla kdysi atmosférický obal, který v současné vzdálenosti od Slunce zmrzl a v podobě ledových krystalků se usadil na zemi. Další hypotéza připouští, že je metan neustále doplňován z relativně horkého jádra.
Oběžná perioda Xeny činí 560 roků. V současnosti se nachází poblíž nejvzdálenějšího bodu své eliptické dráhy kolem Slunce. Poblíž Xeny byl detekován maličký měsíček, pojmenovaný (opět zatím neoficiálně) Gabrielle.

2006-04-19 - Měsíc

NASA hledá nápady na výzkum Měsíce

Dne 2006-04-11 zveřejnila NASA oficiální výzvu na předložení nových nápadů dalších průzkumných aktivit na Měsíci. Netradiční myšlenky potřebuje kosmická agentura, aby mohla splnit cíle dané dlouhodobým výzkumným programem, který by měl směřovat k návratu lidí na Měsíc a někdy možná i dál.
Návrhy by se měly zabývat oblastmi vědecké činnosti, provozu kosmické techniky a technologického vývoje. Výslovně se uvádí, že by měly obsahovat:

• lunární výzkumné aktivity jako integrální součást širší průzkumné strategie zahrnující i Mars a další cíle
• lunární robotické činnosti shromažďující klíčové strategické informace a vyvíjející základní kapacity umožňující a prohlubující průzkum lidmi
• lunární aktivity umožňující lidem žít a produktivně pracovat na Měsíci včetně zpracování a využití místních zdrojů
• aktivity umožňující mezinárodní spolupráci po sdružení shodných cílů z vlastních průzkumných plánů
• charakteristiky možností vědecké práce na Měsíci
• aktivity umožňující komerční využití Měsíce
• aktivity, které by zapojily veřejnost do lunárního výzkumu

Návrhy s patřičným zdůvodněním se očekávají do 2006-05-12. Měly by respektovat fyzikální zákony v současnosti uznávané, ale mohou počítat s technologickým pokrokem, který se dá racionálně odhadovat v průběhu příštích 25 let.

2006-04-19 - Rusko

Chuť by byla, chybí peníze

U příležitosti 45. výročí prvního letu člověka do vesmíru (1961 Jurij Gagarin) se 2006-04-11 objevilo další sebevědomé prohlášení představitele ruského kosmického průmyslu. Jurij Sevasťjanov z RKK Energia před novináři uvedl, že by Rusko mohlo do devíti let vyslat člověka k Měsíci a na Mars by se mohli lidé vydat do roku 2030.
Zopakoval, že existují plány na lunární těžbu He-3 s cílovým datem 2025. Kyvadlová doprava k Měsíci by mohla stát 2 miliardy USD, těžba helia a jeho transport 40 až 200 miliard. Náklady by mohly být nahrazeny prodejem vzácného plynu, u něhož se počítá s použitím v energetice. Pilotovaná mise na Mars by se mohla stihnout v odbdobí 2020 až 2030, dodal Sevasťjanov.
Rusko ovšem ve federálním rozpočtu na roky 2005 až 2015 nemá na uvedené podniky peníze. RKK Energia ale doufá, že by se daly sehnat z komerčních zdrojů. "Kosmický průmysl se musí stát ziskovějším díky kosmické turistice a experimentům, které můžeme vykonávat pro cizí zákazníky," řekl Sevasťjanov.
Rusko má v současnosti největší kosmický projekt v podobě nové vícenásobně použitelné kosmické lodi Kliper, která by měla nahradit osvědčený Sojuz někdy po roce 2012. Kliper bude stát 1.5 miliardy USD a má vynášet šestičlennou posádku k mezinárodní kosmické stanici ISS. Použitelný by byl i pro měsíční mise. Na projektu má zájem spolupracovat i evropská ESA a Japonsko. Definitivní rozhodnutí o jejich účasti by mělo padnout v červenci.

2006-04-17 - Komety

K Zemi se blíží trosky rozpadlé komety

Astronomové sledující periodickou kometu 73P/Schwassmann-Wachmann 3, která se má příští měsíc dostat do blízkosti země, ohlásili, že objekt pokračuje v desintegraci. Podle posledních pozorování se už rozpadl na více než 20 fragmentů.
Zatímco se kometa drolí, jednotlivé kusy zvyšují jasnost. Je to hlavně tím, že se přibližují Zemi a Slunci. Například fragment B se od začátku tohoto měsíce už zjasnil patnáctinásobně. To zároveň naznačuje, že tento kus by se mohl vbrzku rozpadnout na další části. Právě teď dosahuje jeho jasnost 9. hvězdné velikosti, což už je dostatečné, aby mohl být pozorován amatérskými dalekohledy a nebo fotografován kamerami CCD.
Fragment G se rovněž rozlomil. Čerstvý led na obnaženém povrchu se odpařuje a to přispívá ke zvýšení jasnosti. I tento úlomek se od 2006-04-02 zjasnil patnáctkrát a dosáhl hvězdné magnitudy 12.
Pro amatéry, kteří by chtěli pozorovat proces desintegrace kosmického tělesa, je možnost získat hvězdné mapy, obrázky a další údaje na stránkách Spaceweather.com.

2006-04-17 - Cassini

Status Report (2006-04-06 až 2006-04-12)

Prozatím poslední kontakt se sondou Cassini navázala sledovací stanice Goldstone 2004-04-12. Podle telemetrických údajů pokračuje družice Saturnu v bezproblémovém letu a všechny systémy pracují podle předpokladů.
Vydavatel prestižního časopisu Aviation & Space Technology ocenil tým Cassini-Huygens cenou Aerospace Laurel. Ve zdůvodnění se uvádí, že cenu si zasloužil za úspěšné měkké přistání pouzdra Huygens na Titanu a za vědecká měření a úchvatné snímky z orbiteru Cassini.
Dne 2006-04-06 se uskutečnil korekční manévr OTM-057 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavním důvodem operace, která se odehrála v nejvzdálenějším bodě oběžné dráhy, bylo zacílit aparát před 13. průletem kolem Titanu 2006-04-30. Korekci provedl v 05:45 UT hlavní motor sondy. Do době hoření t=2.33 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.36 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.
2006-04-07 se uskutečnila kalibrace antény experimentu RPWS [=Radio and Plasma Science]. 2006-04-10 byla úspěšně dotlakována nádrž s hydrazinem MTA [=Monopropelant Tank Assembly]. Po zvýšení tlaku v nádrži bylo opět dosaženo plného výkonu raketových motorků. Jejich tah činí nyní 0.98 N v rozvodu A, resp. 1.05 N v rozvodu B. O den později proběhla kalibrace magnetometru MAG.

2006-04-11 - LCROSS

V roce 2008 poletí k Měsíci hned dvě sondy NASA současně

Dne 2006-04-10 oznámila oficiálně NASA, že vybrala malou sondu, která poletí v roce 2008 k Měsíci jako doplněk mise LRO [=Lunar Reconnaissance Orbiter]. Dva plánované kosmické aparáty se stanou prvními realizovanými projekty, které byly iniciovány "Vizí kosmického průzkumu" prezidenta Bushe z ledna 2004.
Nově představená sonda je prozatím označována zkratkou LCROSS [=Lunar Crater Observation and Sensing Satellite]. Je vyvíjena ve středisku NASA Ames Research Center (Moffett Field, Calif., USA) skupinou vedenou Danielem Andrewsem. Bude umístěna jako přívažek na nosnou raketu přichystanou pro LRO a jejím cílem je dopadnout v říjnu 2008 do kráteru Shackleton na měsíčním jižním pólu.
Projekt LCROSS porazil v konečném výběru podobnou myšlenku připravenou střediskem JPL a další dva favority, kteří se dostali až do závěrečného kola z celkem 40 návrhů.
Pro let je připraven následující scénář. Nosná raketa vynese na dráhu k Měsíci oba objekty LRO a LCROSS. Nebude ale použita nejkratší cesta, nýbrž obě tělesa a vyhořelý poslední stupeň nosiče, které zůstanou nejprve spojeny, vykonají dvě obří elipsy kolem soustavy Země-Měsíc v délce asi 90 dní. Během této doby bude aktivován LRO a vyzkouší se sada jeho vědeckých přístrojů. Následně se LRO oddělí a nastoupí vlastní cestu na měsíční orbitu. Zbylá soustava LCROSS a poslední stupeň zamíří do kráteru Shackleton, a rozdělí se až po přesném zamíření. LCROSS se bude pohybovat po poněkud pomalejší dráze a má za úkol sledovat dopad raketového stupně na lunární povrch a přibližně dalších 15 min jeho následky - nepřetržitě bude vysílat obrázky dokumentující vznik nového impaktního útvaru, pozorovat vyvržený materiál a jeho opětovné usazování. Po uvedené době zasáhne rovněž jmenovaný kráter, i když poněkud v jiném místě. Po dopadech rychlostí přibližně 2.5 km/s vzniknou dva nové umělé krátery o velikosti fotbalového hřiště.
Plánovači mise předpokládají, že kosmický ohňostroj bude pozorovat obrovské množství přístrojů na Zemi, na oběžné dráze a konečně i na druhé sondě LRO. Bude zapotřebí analyzovat vlastnosti vyvržených úlomků, které by se mohly dostat až na několik desítek km nad povrch. Některé menší by mohly být vymrštěny ještě výše a usazovat se po několik dní.
Myšlenka na doplňkovou misi vznikla poté, co bylo rozhodnuto objednat pro LRO silnější nosnou raketu. Původně měla být LRO lehčí, rotací stabilizovaná. Ukázalo se ale, že tento způsob stabilizace přináší problémy s výběrem nejvhodnější oběžné dráhy, ležící dostatečně nízko nad lunárním povrchem. Proto se zvolila silnější raketa, která měla ale zase rezervu v nosnosti přibližně 1000 kg. Ta se teď využije k vynesení sondy LCROSS. Jako nosný prostředek se plánuje raketa z kategorie EELV [=Evolved Expendable Launch Vehicle]. Start se uskuteční z kosmického vesmírného střediska na Floridě. Na obě mise se odhadují náklady kolem 600 mil. USD.
Na projektu LCROSS je pozoruhodné, jak rychle byla vypracována koncepce mise. NASA si vyžádala návrhy na využití nadbytečné nosné kapacity teprve 2005-01-10.

2006-04-11 - Venus Express

Venuše má novou družici

Dnes ráno po 153 dnech a 400 mil. km letu sluneční soustavou zažehla v 07:17 UT evropská sonda Venus Express hlavní raketový motor. Relativní rychlost vůči planetě se zmenšila během 50 min činnosti motoru z původních 29000 km/h (asi 8 km/s) na 25000 km/h (asi 6.9 km/s) a sonda byla bezpečně zachycena gravitačním polem Venuše, kolem níž začala kroužit po protáhlé oběžné dráze s periodou 9 dní. Podle vyjádření ESA se v případě navedení na orbitu jednalo o jednoznačný úspěch.
Během následujících čtyř týdnů se uskuteční série korekčních manévrů, které navedou sondu na plánovanou operační polární dráhu s oběžnou dobou 24 h a největší vzdáleností od planety 66000 km. Na ní se rozběhne rozsáhlý vědecký výzkum atmosféry. Trvat by měl alespoň 2 venušské roky (tj. 486 pozemských dní).

2006-04-10 - Cassini

Status Report (2006-03-30 až 2006-04-05)

Prozatím poslední rádiové spojení se sondou u Saturnu přijala sledovací stanice Goldstone dne 2006-04-05. Podle telemetrických údajů se Cassini nachází ve výborném stavu a funguje podle očekávání.
Vědecká činnost uplynulého týdne se soustředila na pokračující kampaň výzkumu ohonu magnetosféry přístroji MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] sledoval hmotné částice ve velkých vzdálenostech od Saturnu, detektor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] zkoumal proudy prachových částic a kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] prováděly spektrofotometrické analýzy ledových měsíců. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] získal první spektrální rozbory složení atmosféry Saturnu ve vysokých zeměpisných šířkách.
2006-03-30 byla prověřena funkce hlavních silových setrvačníků RWA [=Reaction Wheel Assembly] číslo1, 2 a 4. Podobný test se provádí pravidelně každé tři měsíce. Jeho cílem je zjistit, jak se časem mění třecí síly v ložiskách gyroskopů. Během zkoušky se roztočí setrvačník na 900 ot/min v obou směrech a měří se doba, po níž se opět zastaví. Je evidentní, že čím je tření menší, tím je delší doba do zastavení. Gyroskopy číslo 1 a 4 sice zatím nevzbuzují obavy, přesto byl výsledek o něco horší, než se čekalo. Stav RWA-2 se od poslední zkoušky nezměnil. Prověrky setrvačníků budou pokračovat.
Téhož dne obdržel analyzátor prachu CDA příkazy pro dekontaminaci. Tato rovněž víceméně standardní operace se uskutečnila 2006-04-02.
2006-03-31 byl u přístroje MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] instalován nový program ASP [=Automated Sequence Processor]. Tato softwarová pomůcka má u přístroje zajistit automatické generování příkazů na zapínání kolimátoru přístroje v reálném čase. Pokud by ASP pracoval podle předpokladů, snížilo by se potřebné množství vyměňovaných povelů se Zemí.
2006-04-05 byl na programu korekční manévr OTM-057. Detaily o průběhu budou zveřejněny v příští zprávě. Jedná se o korekci hlavním motorem v oblasti apoapsidy s požadovanou změnou rychlosti Δv=0.37 m/s.

2006-04-04 - Don Quijote

Návrh mise připraví tři konsorcia renomovaných firem

O projektu Don Quijote se v "Databázi kosmických sond" doposud nehovořilo. Pro ty, kteří se s uvedeným názvem setkávají v souvislosti s výzkumem vesmíru poprvé, nezbývá než uvést základní charakteristiky.
Don Quijote je projektem Evropské kosmické agentury ESA. V roce 2004 mu byla přidělena nejvyšší priorita. Jeho cílem je výzkum asteroidů a v mnoha aspektech připomíná úspěšnou misi Deep Impact z roku 2005.
Rovněž v tomto případě bude expedice realizována dvoudílnou sondou. Hlavní orbitální část nese název Sancho a impaktor byl pojmenován Hidalgo. Start je naplánován na rok 2011 a cílem bude zatím neurčený asteroid o průměru kolem 500 m. Obě části budou navedeny na samostatné, značně odlišné dráhy. Sancho dosáhne cíle jako první a zaparkuje u něho na oběžné dráze. Na povrch planetky má vysadit některé vědecké přístroje a sadu seismometrů, které doplní výzkumy z orbitálního modulu.
Hidalgo po příletu dopadne velkou rychlostí na povrch planetky, zatímco Sancho bude z bezpečné vzdálenosti sledovat následky kolize. Jestliže v případě sondy Deep Impact se hlavní část kolem místa střetu mihla během několika okamžiků, Sancho bude mít možnost pozorovat účinky dopadu z bezprostřední blízkosti po dlouhou dobu. Na oběžné dráze má setrvat několik měsíců před a po nárazu.
Kromě čistě vědeckého hlediska mise je zdůrazňován sběr poznatků o asteroidech, které by mohly ohrožovat Zemi a práce na strategii, jak takovýmto katastrofickým kolizím předejít.
2006-04-03 bylo oznámeno, že ESA přidělila třem průmyslovým skupinám zakázku na úvodní studii projektu. Hlavním kontraktorem je Alcatel Alenia Space, která vstupuje do projektu společně s několika subdodavateli z Evropy a Kanady. Firma Alcatel se vyznamenala jako dodavatel modulu Huygens, který měkce přistál na měsíci Titanu v rámci mise Cassini. V současné době pracuje též na přípravě biologické pohyblivé laboratoře ExoMars.
Druhý kontrakt obdrželo konsorcium vedené EADS Astrium, v rámci něhož významně vystupuje španělská firma DEIMOS Space a na práci se budou podílet konzultanti z několika evropských zemí. Společnost získala zkušenosti z meziplanetárních sond Rosetta, Mars Express a Venus Express.
Třetím účastníkem je skupina vedená britskou firmou QinetiQ, jejímiž partnery jsou společnosti ve Švédsku a Belgii. Ani tento účastník není ve vesmíru nováčkem. Za všechny aktivity se dá jmenovat například sonda SMART-1.
ESA má v plánu zhodnotit studie v říjnu tohoto roku na jednání za účasti mezinárodních expertů. Výsledky oponentury budou k dispozici v roce 2007.
Další informace o misi Don Quijote lze najít např. na:
http://www.esa.int/gsp/completed/neo/donquijote.html

2006-04-02 - Cassini

Status Report (2006-03-23 až 2006-03-29)

Prozatím poslední telemetrii ze sondy u Saturnu přijala sledovací stanice Goldstone dne 2006-03-29. Cassini se nadále nachází ve skvělém stavu a pracuje podle očekávání.
Vědecká pozorování uplynulého týdne zahrnovala pořizování teplotní mapy severní polokoule Saturnu pomocí infračerveného spektrometru CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a pátrání po proudech prachových částic, na němž se podílel plazmový spektrometr CPS [=Cassini Plasma Spectrometer]. Hmotový spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] skanoval oblasti s vysokou koncentrací částic a pozoroval ledové měsíce. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] soustavně sledovaly měsíc Japetus, přičemž hlavní pozornost patřila jeho tmavé polokouli a jižní polární oblasti. Přístroje na sledování magnetických polí MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] sledovaly ohon megnetosféry z velké vzdálenosti.
Sledované období bylo velice poklidné. Neprováděly se žádné úpravy dráhy a údržba technického zařízení. Na Zemi probíhalo plánování dalšího letu a příprava potřebného softwaru.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23