DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - únor 2008


2008-02-29 - Rosetta

Status Report (2007-12-01 až 2007-12-21)

Významnou událostí ve sledovaném období byl průlet perihelem dráhy. Došlo k němu dne 2007-12-17 ve vzdálenosti 0.91077 AU od Slunce. Od tohoto okamžiku se sonda od Slunce opět vzdaluje a afelu 2.26 AU (největší vzdálenost od Slunce na tomto oběhu) dosáhne v prosinci 2008.
Aktivity byly na velmi nízké úrovni a let pokračoval bez zjevných potíží. Sonda v rámci kalibrace navigační kamery pozorovala 2007-12-17 stejný prostor na obloze, který bude viditelný v době setkání s asteroidem Steins v září 2008. Obdobný nácvik bude pokračovat i v dalších termínech. Kromě této zkoušky byl ještě testován přístroj MIDAS.
Spojení se udržovalo jen sporadicky - stanice New Norcia uskutečnila celkem sedm rádiových relací.
2007-12-21 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 30.17 mil. km (0.2 AU) od Země, což představovalo 101 s doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 136.4 mil. km (0.912 AU).


2008-02-28 - Rosetta

Status Report (2007-11-17 až 2007-11-30)

Po několika měsících mlčení v těchto dnech umístila ESA znovu na web sérii situačních zpráv o průběhu letu sondy Rosetta. Kvůli archivaci budou postupně umístěny do sekce Horkých novinek, i když mnohé jsou již delší dobu notně vychladlé. AH
Po průletu kolem Země 2007-11-13 se operace sondy soustředily na předání získaných vědeckých dat, rekonfiguraci systémů do běžného přeletového módu, na jisté zkoušky a v neposlední řadě na provedení korekce dráhy.
V období vymezeném v znovu titulku bylo navázáno celkem 12 rádiových relací přes sledovací stanici New Norcia a s 9 relacemi vypomohl americký systém DSN.
2007-11-23 v 00:54 UT se uskutečnila dráhová korekce, jejímž hlavním cílem bylo zacílit sondu před setkáním s planetkou Steins, k němuž dojde v září 2008. Pohonný systém byl kontrolován akcelerometry, manévr trval 538 s a podle telemetrických údajů bylo dosaženo změny rychlosti Δv=1.526107 m/s (plán 1.5269 m/s). Bylo spotřebováno 1.6 kg pohonných látek. Druhá část korekčního manévru je plánována na únor 2008.
Na začátku sledovaného období se ještě dokončovala některá vědecká měření související s průletem kolem Země. Experimenty byly postupně odpojeny. U přístroje ROSINA probíhal i nadále pokus o odstranění zbytků plynů, které zůstaly uzavřené v konstrukci od okamžiku startu. Přístroj SREM byl opět převeden do přeletového módu.
Mezi 2007-11-27 a 2007-11-28 probíhaly zkoušky sestav silových setrvačníků, u nichž bylo kontrolováno tření v závěsech.
Dne 2007-11-30 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 13.1 mil. km od Země (0.088 AU), což představovalo 44 s doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 139.5 mil. km (0.93 AU).


2008-02-27 - Ulysses

Konec mise se blíží

Ještě nedávno se na tomto místě objevil krátký článek, v němž se pochvalně psalo o úspěších sondy Ulysses. Nyní se ale zdá, že celá mise spěje ke svému přirozenému konci. Po více než 17 letech letu v nehostinném kosmickém prostředí, přičemž byla plánovaná životnost překročena přibližně čtyřikrát, očekává řídící tým, že se za měsíc nebo dva sonda definitivně odmlčí.
Ulysses {=Odysseus} je společným projektem evropské agentury ESA a americké NASA. Do vesmíru ho vynesl v roce 1990 raketoplán a vzápětí byl urychlen směrem k Jupiteru. Pomocí gravitace obrovské planety změnila sonda rovinu oběžné dráhy a začala se šplhat mimo rovinu ekliptiky. V pravidelných intervalech pak prolétala nad póly Slunce a mohla studovat naši nejbližší hvězdu ze směru, z jakého ji žádný člověk ani lidské zařízení dosud nikdy nevidělo.
Doba jednoho oběhu sondy kolem Slunce činí přibližně 6 roků (během zmíněných šesti roků vždy jednou prolétla nad severním a jižním pólem Slunce), v nejvzdálenějším bodě se dostává až do vzdálenosti Jupiteru. V těchto končinách teploty pronikavě klesají. Kritická je pro sondu teplota 2°C, při níž zamrzá hydrazin v rozvodech paliva.
V minulosti to nepředstavovalo žádný problém, protože teplotu na palubě udržovala zabudovaná topidla. Hlavním zdrojem energie sondy je termoelektrický generátor, který vyrábí elektřinu z tepla vznikajícího přirozeným rozpadem radioaktivních látek. Během uplynulých sedmnácti let se produkce energie postupně snižovala a v této době už nestačí na to, aby současně fungovalo topení, vědecké přístroje, rádiové vysílače atp.
Podle vyjádření vedení mise bude teplota 2°C dosažena v krátké době. Hydrazin zamrzne a sonda ztratí schopnost manévrování. Aby se tomuto nebezpečí předešlo, přistoupilo se k úspornému plánu, v němž měl být na přechodnou dobu vypínán hlavní vysílač. Tím by se ušetřilo asi 60 W elektrické energie, které mohly být přesměrovány do topidel a vědeckého vybavení. První zkouška uskutečněná v lednu ale nedopadla dobře. Vysílač se podle pokynu vypojil, ale už se ho nepodařilo znovu zprovoznit. Po několika dalších pokusech dospěl řídící tým k závěru, že hlavní vysílač pracující v pásmu X je pravděpodobně ztracen.
Sonda, která komunikuje jen přes záložní zařízení, tedy přišla o možnost předávat na Zemi velké objemy dat. Závada je pravděpodobně v systému napájení. Sonda bude ještě nějakou dobu fungovat v omezeném režimu a chladnout, ale toto období nebude trvat déle než několik týdnů.


2008-02-25 - Měsíc

2009: druhá čínská družice Měsíce

Čína doufá, že se jí v roce 2009 podaří vypustit druhou sondu na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Tato zpráva byla zveřejněna nedlouho poté, co bylo opětovně navázáno spojení se satelitem Chang'e-1. První čínská lunární družice zažila čtyřhodinový blackout ve čtvrtek 2008-02-21. Řídící středisko ztratilo kontakt se sondou v okamžiku, kdy se ocitla společně s celým Měsícem v zemském stínu právě probíhajícího úplného měsíčního zatmění.
Chang'e-1 je prvním krokem v dlouhodobém čínském plánu výzkumu Měsíce. Jako další etapa bylo dosud deklarováno přistání roveru v roce 2012 a do roku 2020 návrat vzorků hornin. Družice avizovaná na příští rok je tedy rozšířením původního scénáře. Zatím nebylo řečeno, zda se bude jednat o sondu stejného typu jako Chang'e-1, nebo Čína postaví zcela novou stanici.


2008-02-24 - Dawn

Cesta pokračuje, motory pracují...

Po počáteční etapě, kdy se po startu musely prověřit všechny životně důležité systémy a otestovat pohonný systém, se sonda Dawn dočkala koncem loňského roku relativního klidu. Nastoupila rutinní, možná by se dalo říci i nudná fáze letu, která až za několik roků přivede robota k prvnímu cíli u planetky Vesta.
Od 2007-12-17 je Dawn po většinu času urychlován běžícím iontovým motorem. K prvním krátkodobým přerušením došlo 2007-12-26 a 2008-01-02, kdy bylo podle plánu opraveno zaměření hlavní vysokoziskové antény na Zemi. Další přerušení tahu motoru už ale bylo neplánované. 2008-01-15 byla sonda zasažena částicemi kosmického záření, které narušilo funkci elektroniky a elektrický iontový pohon vypadl. Závadu se podařilo opravit velice rychle během pár dnů a let pokračoval, jako by se nic nestalo. Dne 2008-01-22 byl motor nicméně znovu odstaven. Tentokrát se to stalo na pokyn z řídícího střediska, které potřebovalo nahrát do palubního počítače nový software. Změny v řídícím programu reagují na zvětšující se vzdálenost sondy od Země. Mimo jiné v případě přechodu do bezpečnostního módu snižují rychlost spojení. O tři dny později (2008-01-25) iontový motor opět naskočil a let opět pokračoval aktivním úsekem přeletové trajektorie k Vestě.


2008-02-23 - Cassini

Status Report (2008-02-132008-02-19)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2008-02-19. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Závěr vědeckého programu sekvence S37 byl věnován třídennímu pozorování Saturnu spektrografem UVIS. Jednotlivé etapy trvaly 13.5, 12.75 a 13.5 hodin, během nichž mj. prováděla sonda rotační manévry kolem osy Z.
Sekvence S37 byla zakončena 2008-02-16 a okamžitě byl zahájen program podle S38. Sekvence S38 potrvá 36 dní až do 2008-03-23. Během tohoto období se uskuteční jeden cílený průlet kolem Titanu a jeden kolem měsíce Enceladus, přičemž toto setkání bude nejtěsnější v dosavadním průběhu mise. Měsíce Prometheus a Daphnis mine Cassini dvakrát v rámci necílených průletů a po jednom necíleném průletu se dostane měsícům Pan, Pandora, Janus a Titan. Dále se počítá se sedmi motorickými korekcemi dráhy, číslovanými OTM-145OTM-151.
Na první z výše jmenovaných úprav dráhy došlo 2008-02-19. Hlavní motor byl spuštěn v 09:45 UT. Telemetrie přijatá bezprostředně po operaci potvrdila, že manévr trval t=1.725 s a bylo při něm dosaženo změny rychlosti Δv=0.279 m/s. Všechny systémy se chovaly podle očekávání.


2008-02-19 - Nové technologie

Nové šance pro fotovoltaiku

Společnosti Sunovia Energy Technologies a EPIR Technologies před několika dny uzavřely s agenturou NASA kontrakt, jehož hlavním cílem bude vývoj ultratenkých a vysoce efektivních solárních článků. Ty by měly napájet systémy a přístroje umístěné na kosmických sondách, v některých případech by dokonce zajišťovaly energii pro iontové pohonné systémy nové generace. S jejich využitím se počítá například pro mise Comet Surface Sample Return (CSSR), Comet Nucleus Sample Return (CNSR) a Mars Sample Return (MASR), vše pod hlavičkou NASA.
Firmy Sunovia Energy Technologies (SET) a EPIR Technologies do dnešních dnů pracovaly nezávisle na sobě, SET se zabývá vývojem a výrobou solárních článků, společnost EPIR Technologies pokročilými senzory různých druhů záření, povětšinou pro armádní odběratele. Spojením těchto dvou společností při projektech NASA má vzniknout fotovoltaický článek nové generace, desetkrát tenčí, než-li jsou ty současné a s průměrnou účinností přeměny světla na el. energii okolo 30%.

-mk-


2008-02-17 - Titan

Gigantické zásoby uhlovodíků

Výzkum Saturnova měsíce Titan přináší další zajímavé poznatky. Tým vědců, vedený Ralphem Lorenzem (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory, USA), analyzoval radarová data sondy Cassini a výsledky své činnosti publikoval 2008-01-29 v Geophysical Research Letters. Z nich vyplývá, že pozorovaná množství organických molekul na povrchu měsíce Titan převyšují veškeré známé zásoby těchto látek na Zemi. Jedná se zejména o metan a etan.
Se svými -179°C se Titan podobá Zemi skutečně jen vzdáleně, nicméně některé meteorologické projevy zůstávají analogické. Uhlovodíky nahrazují v místních deštích vodu a v oblastech okolo rovníku se přesýpají v dlouhých pásech duny z tuhých organických látek, vše ponořeno do oranžového přítmí metanové složky atmosféry. Sonda Cassini zmapovala svým radarem okolo 20% povrchu, ale i tak již nalezla stovky jezírek, jezer a moří, jejichž objem mnohonásobně překračuje pozemské zásoby ropy a plynu. Energie organických molekul obsažených v tmavých dunách pak odpovídá několika stonásobkům pozemských zásob uhlí. Tyto odhady přitom vycházejí pouze ze zkoumání severní polokoule Titanu. Předpokládá se, že na jižní polokouli by měly vládnout podobné podmínky. Hloubka jezer byla odhadnuta analogicky k podobným poměrům na Zemi, tj. 10x menší, než-li výška okolního terénu. Zároveň u každého jezera rozeznatelného radarem je zaručena minimální hloubka 10 m (v opačném případě radar reaguje na samotné dno).
Stanovení množství tekutého metanu na povrchu měsíce má i jiný význam. Metan je silným skleníkovým plynem a zároveň relativně snadno uniká z atmosféry. V dnešní době by se již neměl v atmosféře vyskytovat vůbec a teplota na povrchu měsíce by měla být daleko nižší. Vědci se proto nyní snaží dobrat nejpřesnějšího odhadu objemu metanu a ve spojitosti s okolní teplotou určit poslední geologicky aktivní období, během něhož mohl být metan uvolněn kryovulkanickou činností z vnitřku měsíce.
Další přelet sondy Cassini okolo Titanu je plánován na 2008-02-22 a bude zaměřen na zkoumání místa dopadu evropské sondy Huygens.

-mk-


2008-02-16 - Cassini

Status Report (2008-02-062008-02-12)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-02-12. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-02-08 se sonda necíleně přiblížila k malým měsícům Epimetheus, Pandora a Atlas.
Spektrometr CIRS zahájil sledování prstenců v submilimetrovém pásmu, rádiové zařízení RSS uskutečnilo zákrytové pozorování jednak prstenců a jednak Saturnu v okamžiku, kdy se Cassini přibližovala k periapsidě ležící ve vzdálenosti 3.3 poloměrů Saturnu. Spektrometr VIMS a další optické přístroje byly zaměřeny na měsíc Dione. Po průletu nejnižším bodem oběžné dráhy měřil spektrometr INMS složení vnitřní magnetosféry. Radar pořizoval mapu pólu a jižní polokoule. Prstence byly sledovány při vysokém sklonu.
V následujících víkendových dnech pokračovalo radarové měření Saturnu, UVIS zaznamenal zákryt hvězdy za prstenci, CIRS měřil teplotu prstenců a sledoval Dione. Přístroje MAPS studovaly dynamiku vnitřní magnetosféry.


2008-02-15 - Chandrayaan-1

Start má patrně zpoždění

První indická mise k Měsíci - sonda Chandrayaan-1, která měla odstartovat letos v dubnu, bude pravděpodobně přesunuta až na červen. Připustil to 2008-02-12 zástupce agentury ISRO [=Indian Space Research Organisation]. Původní plán počítal se dvěma dubnovými daty - 2008-04-09 nebo 2008-04-23 z kosmodromu Šríharikota. ISRO připravuje na březen nebo duben start rakety PSLV s jiným nákladem, a proto bude výhodné lunární misi poněkud odložit. Definitivní rozhodnutí by mělo padnout koncem tohoto měsíce.


2008-02-11 - Cassini

Status Report (2008-01-302008-02-05)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2008-02-05. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký výzkum sledovaného týdne zahájila úzkoúhlá kamera systému ISS [=Imaging Science Subsystem] snímkováním různých měsíců Saturnu. Záběry byly určeny ke zpřesnění parametrů oběžných drah. Paralelně s tím studovaly přístroje CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] hraniční oblasti magnetosféry na soumračné straně v různých geografických šířkách a nad rovnoběžkami s místním polednem. Spektrometr UVIS [=Ultra-Violet Imaging Spectrograph] pozoroval meziplanetární vodík.
Dne 2008-01-31 byla dokončena periodická čtvrtletní technická kontrola stavu AACS, která mj. zahrnovala zkoušky servopohonů závěsu motorů a monitorování třecích sil v záložní jednotce silových setrvačníků RWA [=Reaction Wheel Assembly].
Zkoušky provedené dalšího dne se týkaly mj. zaměření parabolické antény a nácviku operací při rádiovém zákrytovém experimentu, chystaném na 2008-02-08.
2008-02-06 došlo na nezvykle razantní změnu oběžné dráhy, označenou OTM-144 [=Orbit Trim Maneuver]. V 03:15 UT byl zažehnut hlavní motor sondy, který po době hoření t=227.9 s upravil rychlost o Δv=37.39 m/s. Jednalo se o manévr v blízkosti apoapsidy a připravil podmínky k chystanému průletu kolem Titanu koncem února (2008-02-22). Všechny subsystémy po skončené operaci hlásily nomimální výkon.


2008-02-10 - EPOXI

Deep Impact se přeškolil na hledání cizích světů

Vysloužilá sonda Deep Impact zaměřila svůj nejvýkonnější teleskop na pět blízkých hvězd a pokouší se u nich objevit extrasolární planety. Zahájila prodlouženou misi označenou zkratkou EPOXI.
Deep Impact se proslavil před více než dvěma roky, kdy se jedna jeho část 2005-07-04 plánovaně srazila s jádrem komety Tempel 1. NASA později přeprogramovala scénář letu tak, aby se 2010-10-11 setkala s další kometou Hartley 2. Než ale dorazí ke své druhé kometě, zbývá dost času na další vědecký program. Deep Impact u pěti hvězd bude sledovat transity planet, tedy přechody eventuálních planet před diskem hvězdy. Tým EPOXI vedené astronomem Dr. Michaelem A'Heamem z Marylandské university zahájil pozorování 2008-01-22. Již dříve byly u zmíněných hvězd nalezeny transitující planety. Jednalo se o obrovská tělesa srovnatelná s Jupiterem, která krouží blízko centrální hvězdy - blíže, než je vzdálenost Země od Slunce. Tento typ extrasolárních objektů už dostal své pojmenování - vznikla kategorie tzv. "horkých Jupiterů".
Nicméně gigantické planety nemusí být v systému jedinými planetami. Pokud se kolem hvězdy pohybují i jiná tělesa, je pravděpodobné, že i tato čas od času přejdou před žhavým diskem. Mise DIXI by tento přechod mohla zaregistrovat. I když k transitu nedojde, je možné nové planetární těleso zachytit na základě poruch oběžné dráhy viditelných planet vlivem gravitačního působení. Cílem je objevit objekty, blížící se rozměry naší Zemi.
Pro fanoušky, kteří se rádi baví zkratkami, ve kterých je NASA nepřekonatelná, je označení EPOXI velice zajímavé. EPOXI je kombinací názvů dvou komponent prodloužené mise Deep Impact. První, zaměřená na výše uvedené hledání cizích planet, byla označena EPOCh [=Extrasolar Planet Observation and Characteration]. Druhá, která už bude věnována průzkumu komety Hartley 2, byla nazvána DIXI [=Deep Impact eXtended Investigation].
Deep Impact se zaměří i na sledování Země ve viditelné a infračervené oblasti, aby se získal srovnávací materiál pro pátrání po extrasolárních objektech podobných Zemi.


2008-02-07 - Cassini

Status Report (2008-01-232008-01-29)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2008-01-28. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Na základě zkušeností s fungováním časovače CLT [=Command Loss Timer], který aktivuje bezpečnostní operace v případě dlouhodobé ztráty spojení, byl 2008-01-23 časový interval, po němž se spouští bezpečnostní mód prodloužen z 85 na 90 hodin. Širokoúhlá kamera ISS-WAC zahájila kampaň, při níž by se mohly objevit nové miniaturní satelity v oblasti, v níž se pohybují Mimas a Enceladus. Další vědecká pozorování využívala řadu zákrytů, k nimž tento týden docházelo. Ultrafialový spektrograf UVIS pozoroval v osmi případech zákryty hvězd za prstenci A a F.
2008-01-27 minula sonda při necílených průletech měsíce Titan, Atlas, Epimetheus, Prometheus a Pandora.
2008-01-29 byla provedena pravidelná kvartální zkouška tření v sestavách silových setrvačníků číslo 1, 2 a 4.


2008-02-07 - MESSENGER

Už je čas myslet na druhé setkání s Merkurem!

Od prvního těsného průletu sondy MESSENGER kolem Merkuru uplynuly přibližně tři týdny, ale řídící tým už tento týden začal - kromě analýzy aktuální trajektorie - s přípravou plánů na druhou návštěvu u planety. Dojde k ní letos na podzim, přesně 2008-10-06 v 09:39 UT, kdy se robotický průzkumník znovu prosmýkne ve výšce 200 km kolem nejvnitřnější planety Sluneční soustavy. Stejně jako v prvním případě bude připraven výzkumný program pro kompletní sadu vědeckých přístrojů.
Hlavním vědeckým cílem druhého průletu bude dokončit detailní průzkum topografie Merkuru. K povrchu zachycenému na snímcích Marineru 10 a dalším 21 procentům rozlohy zobrazených na obrázcích z letošního ledna by měly být přidány záběry další třetiny povrchu planety. Druhý průlet bude využit také ke studiu časových změn v exosféře a magnetosféře, ke kterým dochází při interakcích s měnícím se kosmickým prostředím.
MESSENGER se nachází ve vzdálenosti 0.35 AU od Slunce, od něhož se momentálně vzdaluje. Maximální vzdálenosti 0.70 AU dosáhne koncem března. Většina přístrojů stále pracuje, ale brzy budou vypojeny v souvislosti s druhou instalací nového letového softwaru do hlavního počítače, k níž má dojít 2008-02-27. První obnova letového softwaru se uskutečnila 2005-10-24. Nový software, který se chystal dlouhou dobu, bude už 2008-03-19 řídit velkou dráhovou korekci DSM [=Deep Space Maneuver].
Kromě přípravy podzimního průletu a zavedení nového softwaru se řídící tým soustředí na komplexní prověrky operací na oběžné dráze, mj. na tzv. třetí zkoušku "day in the life". Při ní se bude mj. zkoušet nejnovější software na řízení vědeckých činností a probírat chování sondy při průletech stínem planety a naopak nad rozžhavenými oblastmi.
Vědecký tým analyzuje data z lednového setkání s Merkurem a připravuje jejich prezentaci na 39. lunární a planetární vědecké konferenci začátkem března.


2008-02-06 - Cassini

Mise Cassini na každém počítači

NASA připravila pro všechny zájemce o průzkum Saturnových světů nový interaktivní program pod názvem CASSIE [=Cassini at Saturn Interactive Explorer], který dovoluje sledovat let Cassini doslova v přímém přenosu. Po instalaci softwaru o velikosti přibližně 15 MB se otevírají tři možnosti jak pohodlně získat aktuální informace.
První okno "Kde se nachází Cassini?" ukazuje momentální pozici sondy na oběžné dráze a informuje, co se právě děje v reálném čase. Lze sledovat pohyb stanice a jaké manévry právě vykonává.
Druhé okno nese název "Přehled mise" a archivuje oběhy za celou dobu 3.5 roku, kdy Cassini zaparkovala u Saturnu. Lze se podívat i na plány do budoucna. Je možné přepínat mezi dvěma pohledy a pozorovat například, jak sonda oblétává měsíce.
Poslední okno "Saturnovy měsíce" shromažďuje data o sedmi největších přirozených satelitech planety včetně záběrů na povrch a textových popisů.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23