Novinky - srpen 2004

2004-08-31 - Extrasolární planety

Objeveni zástupci nové třídy extrasolárních planet

Dnes byl oznámen objev zástupců nové třídy planet mimo naši Sluneční soustavu. Planety jsou asi 10 až 20krát větší než Země ale podstatně menší než objekty detekované předtím. Nová skupina extrasolárních planet má tedy velikost asi jako Neptun.
Nalezeny byly současně dvě takové planety. O objev se zasloužil tým astronomů vedených Dr. Paulem Butlerem z Carnegie Intitute of Washington a Dr. Geoffrey Marcym z University of California, Berkeley, objev druhé patří Barbaře McArthur[ové] z University of Texas, Austin. K detekci planet došlo prakticky současně.
Objev planet takové velikosti je velice významný. Prozatím byly známé jen obří plynové planety velikosti Jupitera. Těchto bylo zaznamenáno již asi 140. Nové planety jsou podstatně menší a pravděpodobně i svým složením se více blíží klasické představě planety s pevným jádrem. Dá se očekávat, že brzy dojde i k detekci meších kosmických objektů o velikosti Země. K tomu by měly posloužit projekty Kepler, Space Interferometry Mission a nebo Terrestrial Planet Finder.
Obě nové planety se pohybují velice blízko mateřské hvězdy. První z nich, objevená Mercym a Butlerem, obíhá maličkou hvězdu Gliese 436 každých dva a půl dne ve vzdálenosti asi 4.1 mil. km. Jedná se teprve o druhou známou planetu, kroužící kolem červeného trpaslíka hvězdné třídy M. Hvězda má hmotnost přibližně 0.4 hmotnosti Slunce. Gliese 436 leží ve vzdálenosti asi 30 světelných roků od Země v souhvězdí Lva.
Druhá planeta, kterou nalezla McArthur[ová], provází hvězdu 55 Cnc ze souhvězdí Raka (Cancer). Oběžná dráha je podobná - k jednomu oběhu potřebuje méně než tři dny a pohybuje se ve vzdálenosti 5.6 mil. km. Kolem této hvězdy byly již dříve prokázány tři další obří průvodci, jejichž oběžné doby jsou 15, 44 a 4520 dní. Shodou okolností nejvzdálenější z nich objevili Marcy a Butler v roce 2002. Hvězda 55 Cnc je stará asi 5 miliard roků, což je srovnatelné se stářím našeho Slunce a leží ve vzdálenosti 41 světelných let.
Jelikož jsou obě nové planety menší než Jupiter, je možné, že jsou tvořeny spíš kameny a ledem než plynem. Oba objevy byly učiněny na základě měření variací radiálních rychlostí způsobených pohybem hmotné planety v gravitačním poli mateřské hvězdy.

2004-08-28 - Rosetta

Status Report (2004-08-07 až 2004-08-20, dny mise: 158 až 171)

Uplynulých čtrnáct dní bylo pro sondu Rosetta velice klidných. Spojení bylo navázáno pouze dvakrát v týdenních intervalech, přičemž se hlavně předávala telemetrie uložená v palubní paměti. Při poslední rádiové seanci 2004-08-20 se úspěšně opakoval test prahových hodnot antény LGA.
Dne 2004-08-20 se sonda pohybovala ve vzdálenosti 75.6 mil. km od Země a rádiový signál putoval jedním směrem 4 min 12 s.

2004-08-27 - Cassini

Status Report (2004-08-19 až 2004-08-25)

Zatím poslední spojení se sondou navázala sledovací stanice Madrid 2004-08-25. Systémy pracují normálně a let pokračuje podle plánu.
Začátkem týdne se uskutečnila schůzka odborníků, kteří posoudili strategii prvních dvou setkání s Titanem. K tomu se plánují korekční manévry OTM [=Orbital Trim Maneuver] 2, 3, 4 (Ta-3), 5, 6 a 7. Návazně na to byl detailně projednán první z nich OTM-002.
Manévr OTM-002 se uskutečnil 2004-08-23 (t=51 min 8 s, Δv=392.9 m/s). Hlavním účelem korekce dráhy bylo zvýšení pericentra. Po úpravě trajektorie leží nejbližší bod dráhy ve výšce asi 300 tis. km nad Saturnem. Po skončení manévru byl ponechán ještě dalších 33 min otevřen oddělovací ventil číslo 10, aby se natlakovala nádrž paliva a okysličovadla pro další motorické operace. Korekce dráhy byla poprvé sledována novou procedurou, využívající stanic DSN. Manévr OTM-002 proběhl bez problémů.
Vědecké aktivity tohoto týdne zahrnovaly optické pozorování jižního pólu planety a pořizování mozaiky magnetosféry pomocí ultrafialového zobrazovacího spektrografu UVIS. Kamerový systém ISS snímkoval prstence a jižní oblasti Saturnu. V činnosti byl rovněž magnetosférický experiment MIMI a soubor přístrojů MAPS.
Během týdne bylo na Zemi dopraveno 578 obrázků ISS (celkem 18004) a 130 souborů VIMS (celkem 4914).

2004-08-25 - 2001 Mars Odyssey

Mars Odyssey už pracuje v nastaveném čase

Družice Marsu 2001 Mars Odyssey dokončila 2004-08-25 primární misi, při které objevila rozsáhlé zásoby zmrzlé vody, zkoumala radiační rizika budoucích marsovských astronautů a mapovala tvářnost povrchu a rozložení minerálů v měřítku celé planety.
"Odyssey splnila všechna kritéria úspěšnosti," prohlásil Dr. Philip Varghese, vedoucí projektu z Jet Propulsion Laboratory. Sonda zkoumá z oběžné dráhy Mars od února 2002, více než 23 pozemských měsíců neboli celý marsovský rok. NASA již schválila prodloužení mise až do září 2006.
Expedice prodloužená o další marsovský rok bude sloužit především jako podpora ostatních misí. Přibližně 85% všech obrázků a dat z roverů Spirit a Opportunity došlo dosud na Zemi prostřednictvím retranslace přes Mars Odyssey a každodenně se objem předaných dat zvětšuje. Snímky ze sondy pomohly analyzovat případná místa přistání chystaného přistávacího aparátu Phoenix (start 2007). Rovněž družice Mars Reconnaissance Orbiter má v roce 2006 využívat služeb sondy Mars Odyssey. Ta bude sledovat atmosférické podmínky a podle toho se bude upřesňovat postup brždění nové družice využitím aerodynamického odporu atmosféry (aerobreaking). 2001 Mars Odyssey odstartovala 2001-04-07 a po příletu k Marsu 2001-10-23 používala k úpravě oběžné dráhy rovněž metodu aerobreakingu.
Sonda 2001 Mars Odyssey nese na palubě tři přístroje, soustavu kamer v infračerveném a viditelném oboru, sadu spektrometrů (záření gama, neutrony a vysokoenergetické neutrony) a detektor radiace. Poslední z přístrojů je již ale od období silných slunečních erupcí v říjnu 2003 mimo provoz.
Původní rozsah mise počítal s náklady 297 mil. USD, prodloužení přijde na dalších 35 mil. USD.

2004-08-20 - Cassini

Status Report (2004-08-12 až 2004-08-18)

Zatím poslední rádiové spojení se sondou navázala dne 2004-08-18 stanice DSN Goldstone. Cassini pokračuje v normálním provozu a její stav je výborný.
V minulých dnech byl na palubu nahrán nový software analyzátoru kosmického prachu CDA a byla provedena jeho zkouška. Probíhá příprava na chystaný motorický manévr OTM-002, který má zvýšit výšku pericentra dráhy. Parametry manévru budou naposledy ověřeny 2004-08-19 a k jeho provedení má dojít 2004-08-23. Bude to třetí největší změna dráhy během mise. Trajektorie se změní tak, že nejbližší bod od Saturnu bude ležet daleko za vnějším okrajem prstenců přibližně o 300 tis. km dále než se sonda přiblížila během brzdícího manévru SOI dne 2004-07-01.
Mezi drahami měsíců Mimas a Enceladus byly objeveny dva nové miniaturní měsíce o průměru 3 a 4 km. Obdržely označení S/2004 S1 a S/2004 S2, další podrobnosti viz Horké novinky z 2004-08-16.

2004-08-18 - Mars

Další důkazy o přítomnosti vody na Marsu

Rover Spirit konečně nalezl důkazy o dávné přítomnosti vody v kráteru Gusev. Došlo k tomu poté, co konečně narazil na výchoz kamenného podloží na výběžku kopců "Columbia Hills" přibližně 3 km od původního místa přistání.
Dvojče Spiritu, vozítko Opportunity, má mezitím problémy s vrtačkou RAT, která je od 2004-08-15 nepoužitelná. Problém se zkoumá a předpokládá se, že bude brzy vyřešen. Pravděpodobnou příčinou závady je asi úlomek horniny, který zůstal zaklíněn mezi nástrojem a hlavou. Patrně ho bude možné odstranit zařazením zpětného chodu, technici však provádějí další zkoušky, aby operace proběhla pokud možno hladce.
Opportunity měla to štěstí, že se bezprostředně v místě dopadu na povrch Marsu nacházely výstupy starých geologických vrstev. Mohla tudíž bez zdržování zkoumat nejzajímavější kameny a důkazy o přítomnosti vody v dávné minulosti byly podány poměrně brzo. Naproti tomu Spirit dosednul uprostřed pláně, která byla dodatečně přelita magmatem a svědkové vodní historie zůstaly ukryti pod vrstvami novějších hornin. Teprve po půl roce jízdy dorazil na předhůří "Columbia Hills" a po náročném manévrování v terénu začal zkoumat geologické vrstvy skaliska "Clovis" ve výšce asi 9 m nad úrovní okolní pláně. Kopce "Colombia Hills" mohly být v minulosti ostrovem vyčnívajícím z jezera Gusev.
Už první rozbory udávají, že horniny byly v minulosti vystaveny působení vody. Jedná se o zcela odlišné kameny, než které nacházel Spirit na planině. Jsou vidět povlaky a žíly, které jsou typické pro působení malého množství vody. Dá se očekávat, že později, když se pronikne hlouběji, budou indície ještě zřetelnější. Hlavní důkazy poskytlo měření rentgenového spektrometru, které detekovalo v kameni bróm, síru a chlór. Jedná se o velice měkký kámen, zcela se lišící od čedičů, které zkoumal rover uplynulého půl roku. Vypadá, že byl dodatečně silně přetvořen.

2004-08-16 - Saturn

Cassini objevil dva nové měsíce

Sonda již na svém prvním oběhu kolem Saturnu objevila dva nové miniaturní přirozené satelity planety. Měsíce mají průměr asi 3 a 4 km. Pohybují se ve vzdálenosti 194 tis. km a 211 tis. km od středu planety, mezi drahami dvou známých měsíců Mimas a Enceladus. Obdržely předběžné označení S/2004 S1 a S/2004 S2. První z nich je možná totožný s objektem, který byl zachycen na jediném snímku sondy Voyager, která minula Saturn před 23 lety. Tehdy byl označen S/1981 S14.
Dosud nejmenší známý měsíc Saturnu měl průměr kolem 20 km. Vědci očekávali přítomnost podobně malých měsíčků, jako jsou nově objevené objekty, v mezerách mezi prstenci případně poblíž prstence F. Výskyt tak malého tělesa mezi dvěma velkými měsíci je proto překvapující.
Nové měsíce na snímcích poprvé objevili Dr. Sebastien Charnoz a Dr. Andre Brahic, členové mezinárodního týmu Cassini, pracující na Pařížské univerzitě.

2004-08-16 - Mars

Firma Boeing uzavřela kontrakt na vývoj nových padáků pro mise k Marsu

Boeing získal zakázku za 1.5 mil. USD na tříletý vývoj nových padáků pro budoucí marsovské mise. Padáky by měly mít schopnost manévrovat během sestupu a tím dopravit přistávací aparát přesně do plánovaného místa.
Program řídí Jet Propulsion Laboratory a je celkově zaměřen na vývoj přistávací technologie zajišťující přesné a spolehlivé nasměrování při vstupu do atmosféry, klesání na padáku a dosednutí na povrch Marsu. Budoucí robotické mise NASA by tak mohly získat možnost přistání v okruhu asi 4 km kolem vyhlédnuté cílové plochy. Technologie by mohla být aplikována i při možných pilotovaných expedicích.
Tradiční padáky jsou při sestupu zcela odkázány na vrtochy větru, který je odnáší od předpokládaného místa přistání. Např. rover Spirit se setkal se silnými poryvy větru ve velkých výškách během klesání k povrchu v lednu 2004. S technologií vyvíjenou Boeingem může palubní počítač ovládat pohyb padáku a kompenzovat účinky větru.
Řídící systém používá tři výřezy či klapky na padáku, které se mohou otevírat a zavírat a tím regulovat proudění vzduchu. Podobný systém se používá i u pozemských padáků řízených parašutistou.
Výroba padáku by měla proběhnout v roce 2006 a dalšího roku dojde na zkoušky za simulovaných marsovských podmínek.

2004-08-14 - Organizace

Středisko MSFC bylo vybráno jako řídící pracoviště pro mise Discovery a New Frontiers

Středisko Marshall Space Flight Center (MSFC) v Huntsville, Ala. (USA) bylo vybráno jako programové středisko pro mise NASA z kategorie Discovery a New Frontiers. Za tyto expedice odpovídá NASA Headquarters ve Washingtonu a středisko MSFC bude asistovat Ředitelství vědeckých misí u NASA Headquarters při řízení, plánování technologií, stanovení systémů, jištění letu a vztazích s veřejností.
Program Discovery se týká úzce zaměřených vědeckých projektů, které doplňují rozsáhlý planetární výzkum. Důraz je kladen na rýchlý vývoj a realizaci a striktně omezené náklady. K současnému datu už odstartovalo několik misí Discovery, z těch nejznámějších lze jmenovat Mars Pathfinder, NEAR Shoemaker a poslední expedici MESSENGER.
Program New Frontiers klade důraz na nové cíle definované Národní akademií věd. První misí má být sonda New Horizons, která má v roce 2014 proletět kolem soustavy Pluto-Charon a pak se zaměří na tělesa v Kuiperovu pásu. Další dva navržené projekty jsou ve studijní fázi a v květnu 2005 má být zvolen další cíl inciativy New Frontiers.

2004-08-13 - Jupiter

Ganymed má hroudovité nitro

Vědci objevili, že pod ledovým povrchem největšího Jupiterova měsíce Ganymedu se nacházejí nepravidelné hroudy. Tyto zvláštní kusy hmoty mohou být skaliska, která jsou navzájem spojena už po miliardy let ledovou kůrou měsíce. Tento objev byl zveřejněn takřka rok poté, co sonda Galileo "spáchala rituální sebevraždu" v atmosféře Jupitera.
Informace o Ganymedu byla zveřejněna 2004-08-13 v časopise Science. Nový poznatek vyžaduje, aby se vědci znovu zamysleli, co může nitro měsíce obsahovat. Hroudy odlišného materiálu se nacházejí zcela pod povrchem a nedají se přiřadit k žádnému viditelnému povrchovému útvaru. Je to důkaz toho, že ledová kůra je dostatečně silná, aby dokázala udržet koncentrace cizorodého materiálu a tyto neklesly na dno ledového příkrovu. Není také vyloučeno, že tato anomálie má příčinu v hromadách kamenů nacházejících se na dně ledového příkrovu. Mluví se také o vrstvách zamrzlého kamení nebo o hromadách kamení na dně případného tekutého vodního oceánu, který leží pod věčně zamrzlým ledovým krunýřem. Možností je tedy několik, ale myšlenka na obrovské skalnaté bloky zamrzlé těsně pod povrchem má nejvíce příznivců.
Těleso Ganymedu se skládá ze tří základních vrstev. Ve středu se nachází kulovité jádro z kovového železa. Nad ním je kamenný plášť a zcela vnější obal tvoří silný ledový příkrov. Tloušťka ledu se pohybuje kolem 800 km. V ledovém plášti se očekávala přítomnost kamenných příměsí a jejich nepravidelné rozložení (jinak řečeno koncentrace na určitých místech) mohou být příčinou popisovaných zvláštností.
Na nečekané koncentrace hmoty na Ganymedu narazili vědci po rozboru dopplerovské deformace rádiového signálu během druhého těsného průletu sondy Galileo kolem měsíce v roce 1996. Tehdy se poprvé objevily nečekané odchylky. Následovaly podobné rozbory všech 31 blízkých průletů kolem obřích Jupiterových měsíců. Na konci zkoumání bylo nutné konstatovat, že zmíněné anomálie se objevily jen při onom druhém průletu kolem Ganymeda.
Koncentrace hmoty (mascony) byly poprvé objeveny v 60. letech 20. století pří prvních expedicích k Měsíci. Tehdy se prokázalo, že to jsou plochy lávy ztuhlé v měsíčních prohlubních. Koncentrace hmot ovlivňují dráhu kosmických sond a jejich poznání má proto velký význam pro plánování budoucích misí. Jednou z nich může být i expedice NASA Jupiter Icy Moons Orbiter (JIMO).

2004-08-13 - Cassini

Status Report (2004-08-05 až 2004-08-11)

Zatím poslední spojení se sondou navázala stanice Goldstone 2004-08-11. Stav systémů je nezměněn a družice Saturnu pokračuje v bezchybném letu.
Vědecké aktivity v uplynulém týdnu spočívaly v pokračujícím sledování vlivu slunečního větru na polární záře Saturnu přístrojem MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] a pozorování jižního pólu planety a polárních září přístroji ORS [=Optical Remote Sensing]. Přístroji UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument], VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] se pořizovala mozaika a film prstenců a jižního pólu. Spektrometr CIRS pátral po uhlovodících ve stratosféře a měřil výskyt kyslíkových sloučenin ve stratosféře v závislosti na zeměpisné šířce, aby se zjistilo, zda nejsou jejich zdrojem prstence. Dále se měřilo složení atmosféry Saturnu v různých výškách.
Z technických činností byla jmenována úprava otáček setrvačníků a instalace rozšířených souborů pro spektrometr INMS do palubní paměti SSR. Pokračuje příprava pro korekci dráhy OTM-002 [=Orbit Trim Maneuver], kterou se má zvýšit pericentrum oběžné dráhy.
V uplynulém týdnu dorazilo na Zemi 677 snímků z kamer ISS (celkem 16573 od zahájení výzkumu Saturnu na příletové fázi) a 38 souborů VIMS (celkem 4652).

2004-08-09 - Rosetta

Status Report (2004-07-30 až 2004-08-06, dny mise: 151 až 157)

V uplynulém týdnu byl stav sondy monitorován denně s výjimkou prvních dvou dní, kdy nebylo záměrně se stanicí navazováno spojení. Důvodem častých kontaktů bylo ověřování nového softwaru avioniky (verze 7). Závěrečné kontroly proběhly 2004-08-02 a od tohoto okamžiku je let sondy řízen již vylepšenou verzí programu.
Kromě této hlavní aktivity proběhly zkoušky navigačních kamer a srovnání výsledků záložního procesoru pracujícího s programem avioniky v.7 s pozemním počítačem. 2004-08-04 byly zkušebně zapojeny kamery OSIRIS [=Optical, Spectroscopic and Infrared Remote Imaging System].
Poslední spojení ve sledovaném období navázala se sondou pozemní stanice New Norcia 2004-08-06. Rosetta byla vzdálena od Země 73.6 mil. km a signál putoval v jednom směru 4 min 5 s.
ESA upozornila, že příští dva Status Reporty budou vydávány ve čtrnáctidenních intervalech (2004-08-20 a 2004-09-03), poté by se měla obnovit týdenní periodicita.

2004-08-09 - Mars Reconnaissance Orbiter

Zbývá rok do startu

Do startu příštího automatického průzkumníka rudé planety zbývá přesně jeden rok. Startovní okno v roce 2005 hodlá NASA využít k vypuštění další družice pojmenované MRO [=Mars Reconnaissance Orbiter]. Možný termín vzletu z kosmického střediska na Cape Canaveral nastává 2005-08-10. Kosmický aparát dosáhne Marsu o sedm měsíců později a dopraví na oběžnou dráhu zatím nejvýkonnější přístroje určené ke studiu povrchu, podpovrchových vrstev a atmosféry.
Sonda váží při startu 2180 kg a jedná se zatím o největší kosmické plavidlo, které by mělo kroužit kolem Marsu. Výkon sondy má být umocněn použitím vysokorychlostního přenosu dat, jehož kapacita má být vyšší než umožňuje vysokorychlostní pevná telefonní linka. Tento výkon je nutný, aby bylo možno úspěšně přenášet množství snímků s vysokým rozlišením, profilů atmosféry a dálkové sondáže podpovrchových vrstev hornin.
Sondu MRO montuje již více než rok firma Lockheed Martin Space Systems, Denver (USA) a stavba vstoupila do závěrečného stádia. Letový software je hotov na 96%. Zároveň byla ve stejných dílnách zahájena výroba nosné rakety Atlas V. Pro nosič Atlas má být tento start první meziplanetární misí od roku 1973. Na projektu MRO v současné době pracuje 175 zaměstnanců Lockheedu a 110 odborníků v JPL [=Jet Propulsion Laboratory].
Jak uvádí manažer programu ve firmě Lockheed, Kevin McNeill, byla dokončena montáž a zkoušky většiny subsystémů stanice. Několik dalších měsíců se budou instalovat a testovat vědecké přístroje. Na začátku příštího roku dojde na zkoušky odolnosti proti kosmickým podmínkám. Na jaře by měla být sonda a raketa převezeny na Cape Canaveral a měla by zde proběhnout jejich integrace.
Šest vědeckých experimentů se nachází v závěrečné etapě montáže, zkoušek a kalibrace a do Denveru by měly dorazit během příštích týdnů. Na palubě se nachází rovněž komunikační zařízení Electra a dva technologické experimenty na podporu budoucích marsovských misí. Electra byla namontována již v červenci. Dalším instalovaným zařízením má být sondážní zařízení atmosféry a kompaktní průzkumný zobrazovací spektrometr. První přístroj má v atmosféře zjišťovat vertikální variace v rozložení vodních par, prachu a teploty, spektrometr dodaný JHU-APL [=Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory], Laurel, Md. (USA) má na povrchu pátrat po minerálech vázaných na výskyt vody a tím navazovat v globálním měřítku na výzkumy roverů MER.
Nejvýznamnějším přístrojem na palubě bude kamera kombinovaná s teleskopem, která dovolí pořizovat snímky povrchu, na kterých budou moci být rozlišeny detaily o velikosti kuchyňského stolu. Kameru připravuje firma Ball Aerospace, Boulder, Colo. (USA). MRO dále ponese tři další kamerové systémy. Dva připravuje Malin Space Science, San Diego - přehledovou kameru s širokou plochou záběru a barevnou kameru s objektivem typu rybí oko, která má zaznamenávat změny počasí a variace atmosférického ozónu. Třetí kamera, dodávaná JPL, bude pomocí snímkování pozic dvou přirozených satelitů Marsu ověřovat přesnou navigaci pro budoucí mise.
Italská agentura ISA [=Italian Space Agency] dodává sondážní radar, který má pod povrchem pátrat po vrstvách ledu, skal a možná i rezervoárech tekuté vody.
JPL připravila zkušebně novou technologii rádiového spojení, která by měla v budoucnu sloužit pro účely meziplanetárních misí. Je založena na vyšších frekvencích a vyšší účinnosti rádiového pásma.
MRO je jednou z dalších etap systematického výzkumu Marsu zahájeného v devadesátých letech americkou NASA. Výsledků mise bude využito při plánování příštích míst přistání například pro komplexní mobilní laboratoř Mars Science Laboratory, která by měla k Marsu zamířit v roce 2009.

Poznámka: Článek Mars Reconnaissance Orbiter v naší Databázi (část Plánované projekty) bude v nejbližších dnech zásadně přepracován.

2004-08-06 - Cassini

Status Report (2004-07-29 až 2004-08-04)

Zatím poslední spojení se sondou ve sledovaném období navázala stanice DSN Goldstone dne 2004-08-04. Stav sondy zůstává výborný a systémy pracují normálně.
Vědecký výzkum se soustředil na planetu Saturn. Přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] zahájily kampaň pozorování vlivu slunečního větru na výskyt polárních září. Soubor kamerových přístrojů ORS [=Optical Remote Sensing] sledoval jižní pól a přítomné polární záře. RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] se soustředil na přirozené rádiové emise Saturnu v kilometrovém pásmu. Kromě sledování planety hlavní kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografoval zadní stranu měsíce Japetus. Tato polokoule bude v průběhu mise viditelná pouze zřídka.
V uplynulém týdnu bylo získáno 744 snímků ze systému ISS. Od začátku přibližovací vědecké fáze bylo na Zemi již přijato 15896 snímků ISS a 4614 obrázků z přístroje VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer].
Podle informace navigačního týmu se Cassini nachází nyní 20° od Slunce. Po konjunkci, která proběhla před měsícem, se výrazně zlepšila kvalita přijímaného rádiového signálu.

2004-08-05 - Saturn

Nové poznatky o bouřích na Saturnu a o zářící atmosféře Titanu

Sonda Cassini, která již měsíc krouží kolem Saturnu zkoumala elektrické výboje v atmosféře planety, objevila nový radiační pás a kolem měsíce Titan pozorovala zářící auru.
Přístroj RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] detekoval rádiové vlny vznikající během bouří. Mají podobný charakter jako známé praskání v rádiových přijímačích doprovázejících blesky v pozemských podmínkách. Překvapením bylo, že nyní pozorované bouře se dramaticky liší od úkazů pozorovaných před dvaceti lety při průletu sond Voyager. Cassini pozoruje, že výskyt bouří je značně nepravidelný. Některé dny se vyskytují sporadicky nebo nejsou detekovány dokonce žádné. Ukazuje to na řadu oddělených bouřkových oblastí s krátkou životností ve středních a vysokých zeměpisných šířkách. Voyager pozoroval projevy rozsáhlé bouře v nízkých zeměpisných šířkách, která trvala několik měsíců.
Rozdíl v bouřkových projevech může být způsoben odlišným zastíněním planety dnes a před dvaceti lety. V době Voyagerů vrhaly prstence hluboký stín do úzkého pásu poblíž rovníku planety. Úzký pruh atmosféry byl tehdy v permanentním stínu a tudíž studený. V malé vzdálenosti se nacházela ozářená a relativně horká oblast. Turbulence mezi horkou a studenou částí atmosféry vyvolávaly dlouho trvající bouře. Cassini dorazila k Saturnu v období léta na jižní polokouli. Znamená to, že stín prstenců padá na rozsáhlé území severní hemisféry a horké a studené oblasti jsou od sebe značně vzdálené. Bouře mají méně příznivé podmínky pro vznik a dlouhodobé trvání.
Hlavním objevem přístroje MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] je detekce nového radiačního pásu těsně nad oblačností Saturnu sahajícího až k okraji prstence D. Nový radiační pás obklopuje celou planetu. Zaregistrován byl pomocí emisí rychlých neutrálních atomů a magneticky zachycených iontů, které se střetávají s plynnými oblaky pod prstencem D, což je pás ležící nejblíže k Saturnu. Tento objev znamená, že pásy radiace se rozkládají i v mnohem těsnější vzdálenosti od planety než se dříve předpokládalo.
O pozornost se přihlásil rovněž největší měsíc planety Titan. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] zachytil záři kolem měsíce vyvolanou emisemi metanu a oxidu uhelnatého v husté a rozlehlé atmosféře. Záření se vyskytuje jak nad denní, tak nad noční stranou. Rozměr zářící aury dosahuje až jedné třetiny poloměru měsíce. Fluorescence metanu na osvětlené straně byla sice očekávána, záření noční strany však vědce překvapilo. Spektrum záření leží v infračervené oblasti a pro prosté lidské oko je neviditelné.

2004-08-04 - MER

Množí se technické problémy

Zatímco rover Spirit šplhá do skalnatých marsovských hor, jeho dvojče Opportunity sestoupilo hlouběji do kráteru. U obou vozítek se však technici potýkají s jistými technickými problémy, které omezují možnosti vědeckých výzkumů. Potíže nejsou neočakávané, protože oba automaty už více než dvakrát překročily plánovanou životnost a podmínky na Marsu jsou více než tvrdé.
Při provádění povelů 2004-08-01 u Spiritu se nepodařilo sepnout jistý polovodičový prvek. Na této komponentě, programovatelném hradlu, přímo závisí použití všech tří spektrometrů na palubě. Následné příkazy na zapojení miniaturního infračerveného spektrometru v denním plánu odstartovaly sérii chybových hlášení.
Inženýři JPL určili, že nejpravděpodobnější příčinou poruchy je načasování několika instrukcí, které přicházejí na hradlo. Zdá se, že některé přišly v nesprávném pořadí o několik µs dříve než bylo potřeba. Pokud je tato diagnóza správná, šlo by opakování poruchy zamezit vložením jistého zpoždění mezi jednotlivé instrukce. Dokud se tento problém nezvládne, jsou všechny tři spektrometry vyřazeny z provozu.
Spirit mezitím dorazil k výchozu kamenného podloží blízko vrcholu výběžku "Columbia Hills". Tato lokalita leží asi 9 m nad úrovní planiny kráteru Gusev. Na tomto místě by měl rover strávit více než týden, zkoumat výchoz pojmenovaný "Clovis" a pořizovat panoramatické snímky z nové "vyhlídky".
Na druhé polokouli Marsu sestoupila Opportunity již asi 20 m dovnitř kráteru "Endurance" a postupně zkoumala stále starší horniny, se kterými se setkávala při jízdě dolů. Dosavadní mobilita na svahu kráteru vyvolává naděje, že se operace uvnitř kráteru z hlediska pohybu vozítka zvládnou. Technici se rozhodli, že rover vyšlou po svahu proti směru pohybu hodinových ručiček na místo, kde se nacházejí výběžky pískových dun, napadaného kamení a základu skalnatého útesu.
Během uplynulých dvou týdnů se čtyřikrát vyskytlo chybové hlášení při mikroskopickém snímkování přístrojem MI [=Microscopic Imager] umístěným na mechanické ruce. Jedna teorie vysvětluje závady částečným poškozením ohebného kabelu, který je veden vedle ramene ruky k přístroji. Dříve než se poruchy vysvětlí, bylo manipulování s robotickou rukou omezeno. Pokud by závada byla skutečně způsobena mechanickým opotřebením, znamenalo by to dříve nebo později definitivní ztrátu cenného přístroje.

2004-08-03 - Chang'e 1

Příprava čínské družice Měsíce pokračuje podle plánu

Čína zahájila vývoj svojí první nepilotované sondy k Měsíci s plánovaným startem do roku 2007. Oznámily to čínské státní sdělovací prostředky. Podle nich práce probíhají hladce a nikdo ze zúčastněných pracovníků nepochybuje, že vzlet se uskuteční ve stanoveném termínu. Jméno Chang'e 1 pochází se starobylé legendy o cestovateli na Měsíc.
Výstavba pozemního sledovacího systému se chýlí ke konci, prohlásil vedoucí vědeckého týmu. Obří radioteleskopy, které Čína provozuje v Pekingu, Šanghaji, Kunmingu a Urumči byly vybaveny zařízením pro interferometrii VLBI [=Very Long Base Interferometry].
Družice má na oběžné dráze kolem Měsíce setrvat nejméně jeden rok. Projekt se má zaměřit na trojrozměrné snímkování měsíčního povrchu, kvantifikaci užitečných prvků a distribuci různých materiálů na povrchu, měření tloušťky měsíčního regolitu a detekci He₃ a konečně průzkum prostředí mezi Zemí a Měsícem. Náklady na misi se předpokládají ve výši 1.4 miliard yuanů (asi 170 mil. USD). Vynaložené prostředky by se však měly vrátit jinou cestou. Jako příklad se uvádí projekt Apollo, který stál kdysi Spojené státy přes 25 miliard USD, ale odhaduje se, že jeho přínos byl čtyřikrát až pětkrát větší. Zásluhou měsíčního závodu se do civilní praxe dostalo mnoho špičkových technologií, a tak kromě vědeckého poznání byl obohacen i praktický sektor.
Poněkud složitější bude další projekt Číny a sice přistání automatické stanice na lunárním povrchu. Vzhledem k náročnosti úkolu se nepředpokládá, že k přistání dojde před rokem 2010. Čína se po úspěšném vypuštění kosmonauta vlastními silami hodlá razantněji přihlásit i k průzkumu Měsíce a možná i dalších objektů Sluneční soustavy.

2004-08-02 - Rosetta

Status Report (2004-07-23 až 2004-07-30, dny mise: 144 až 150)

Po aktivaci palubního softwaru avioniky verze 7 (viz minulý Status Report) byl tento týden věnován sledování, jak se bude nový program chovat za letových podmínek. Z tohoto důvodu bylo každý den navazováno spojení se sondou. Kromě příjmu telemetrie bylo častých kontaktů využito k celé řadě zkoušek palubních systémů. Provádělo se mj.:

• 2004-07-25 byly dvěma navigačními kamerami pořízeny snímky systému Země-Měsíc ze vzdálenosti 70 mil. km.
• 2004-07-27 se ověřila nová metoda práce se silovými setrvačníky, která má v případech velkých kroutících sil snížit spotřebu paliva v orientačních raketových motorcích.
• 2004-07-29 se ověřovala funkce sledovače hvězd. Dále se sledoval účinek působení teplotního záření na sondu, u níž byla ozářena strana -Z a osa +X byla nakloněna 50°.

Na palubu sondy byly nahrány opravy pro záložní procesor avioniky a uloženy do paměti. Aktivace záložního procesoru se předpokládá začátkem srpna.
Při rádiovém spojení se stanicí New Norcia 2004-07-30 se sonda nacházela ve vzdálenosti 71.9 mil. km a signál putoval v jednom směru 3 min 59 s.

2004-08-02 - MESSENGER

Start se odkládá

První countdown sondy k Merkuru byl dne 2004-08-02 v 02:09 EDT (04:09 UT), tj. pouhých 7 min před zážehem motorů, zastaven kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám. Příštího dne se má pokus o vzlet zopakovat. Startovní okno v trvání 12 s se 2004-08-03 otevírá v 02:15:56 EDT (06:15:56 UT). Počasí na Floridě je ovlivňováno tropickou bouří Alex, která míří z Atlantického oceánu nad pevninu. Vyhlídky na start jsou tedy přibližně stejné, jako při prvním termínu, nicméně, kdyby Alex změnil směr, počasí se může zlepšit.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23