Novinky - srpen 2008

2008-08-19 - Chang´e 1

Sonda přečkala zatmění Měsíce

První čínská sonda k Měsíci, jak se zdá, bez velkých potíží přečkala zatmění, které nastalo v sobotu 2008-08-16. Sonda čerpá energii ze slunečních článků. V průběhu zatmění se Měsíc i družice na oběžné dráze kolem něho ocitá ve stínu Země, na solární články nedopadají sluneční paprsky, ty nevyrábějí elektřinu a sonda musí využívat zásoby v akumulátorech. Zatmění je mnohem delší úkaz, než je víceméně pravidelný průlet stínem Měsíce v trvání maximálně několika desítek minut, který sonda absolvuje při svém oběhu, a s nímž se musí běžně počítat při návrhu systému zásobování elektřinou.
Zatmění Měsíce trvalo od 19:35 UT do 22:44 UT a přibližně stejnou dobu byla sonda odkázána jen na zásoby v akumulátorech. Řídící středisko předem upravilo oběžnou dráhu tak, aby se doba, po níž bude sonda ve stínu, maximálně zkrátila. Bez korekce dráhy by to trvalo 220 min a tato doba už přesahovala kapacitu akumulátorů, po korekci jen 168 min. Navíc byla po kritickou periodu od 19:21 UT vypojena řada zařízení a na tři hodiny přerušeno rádiové spojení.
Chang´e 1 absolvovala již jedno zatmění dne 2008-02-21. I když trvalo jen asi dvě hodiny, provedlo řídící středisko podobná úsporná opatření a vyzkoušelo optimalizaci dráhy. Nynější zatmění, i když bylo delší, tudíž nepředstavovalo žádný krok do neznáma.

2008-08-16 - Cassini

Status Report (2008-08-06 až 2008-08-12)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-08-12. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Korekce dráhy OTM-163, plánovaná na 2008-08-08 byla zrušena.
2008-08-10 byl uzavřen kryt hlavního raketového motoru. Jednalo se o preventivní opatření před průletem kolem měsíce Enceladus, k němuž dojde 2008-08-11 a 2008-08-19. Otevřen má být bezprostředně po druhém uvedeném termínu.
Téhož dne byl ukončen program letu podle plánu S42 a zahájeno provádění operací podle S43. Tato etapa potrvá 35 dní a skončí 2008-09-13. Dojde během ní k cílenému průletu kolem Encelada a sedmi necíleným průletům kolem měsíců Pallene, Pan, Atlas, Titan, Janus, Methone a Epimetheus. Počítá se pouze s jednou dráhovou korekcí OTM-164. Mezi daty 2008-09-01 a 2008-09-07 absolvuje Saturn a sonda sluneční konjunkci.
2008-08-11 se sonda přiblížila k měsícům Methone, Mimas a Daphnis. Později v 21:06 SCET prolétla Cassini ve výšce 50 km rychlostí 17.7 km/s nad povrchem ledového měsíce Enceladus. K největšímu přiblížení došlo nad bodem se zeměpisnými souřadnicemi 28° j.š. a 98° z.d. Hlavním úkolem setkání bylo získat detailní snímky a další data o geologicky aktivních regionech na měsíci. Kamery ISS pořizovaly mj. velice podrobné záběry tzv. tygřích pruhů na jižním pólu. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS měřil teploty na pólu během zatmění slunce. Spektrometr pracující ve viditelném a infračerveném oboru sledoval nestálé látky, organické látky a minerály a snažil se je dát do kontextu s geologickými jevy. Ultrafialový zobrazovací spektrograf UVIS studoval složení povrchu. Přístroje určené k měření magnetosféry a plazmových polí zkoumaly okolní prostředí ve výšce přibližně 54 km.

2008-08-15 - Rosetta

Status Report (2008-07-19 až 2008-08-02)

Dva týdny uvedené v titulky byly využity k dokončení aktivních zkoušek užitečného zatížení PC-8 [=Payload Check-out]. Prověrky dopadly podle očekávání a mise bude nyní pokračovat kampaní optické navigace před nadcházejícím průletem kolem asteroidu Steins.
Kontroly a údržba vědeckých přístrojů se prováděly jednotlivě u zařízení COSIMA, VIRTIS, ROSINA a Lander. Kromě těchto individuálních testů proběhlo přezkoušení celé sady přístrojů při souběžné činnosti, přičemž se ověřovalo, zda nedochází k nežádoucím interferencím. Ve sběru dat pokračoval experiment SREM, který byl již před časem nakonfigurován pro fázi aktivního letu.
Uskutečnilo se celkem deset rádiových relací se sledovací stanicí New Norcia v Austrálii, kontakt byl navázán prakticky každý den s výjimkou víkendu.
Dne 2008-08-02 se Rosetta nacházela 285.67 mil. km (1.90 AU) od Země, což reprezentovalo 953 s (15 min 53 s) doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 304 mil. km (2.03 AU). K asteroidu (2867) Steins dělilo sondu momentálně asi 26 mil. km.

2008-08-14 - Sluneční soustava

Je náš solární systém vesmírným unikátem?

Dosavadní názory na vznik a vývoj Sluneční soustavy takřka automaticky předpokládaly, že se jedná o naprosto běžný vesmírný fenomén, tuctové seskupení hvězdy a planet. Nová studie vypracovaná astronomy z Nortwestern University tuto představu popírá. Sluneční systém je podle nich jedinečný a vděčí za svoji existenci zvláštním podmínkám kolem svého vzniku. Kdyby se jen nepatrně lišily, mohlo dojít k velice dramatickým událostem. Planety mohly skončit uvnitř Slunce nebo naopak mohly být vymrštěny do mezihvězdného prostoru. Zmíněnou studii lze nalézt v časopise Science z 2008-08-08.
Vědci do svého studia zapojili výkonné počítače a provedli simulace ve velkém rozsahu. K dispozici měli navíc data z pozorování přibližně 300 exoplanet, které jsme dosud dokázali zaregistrovat. Poprvé byl počítačově simulován vývoj planetární soustavy od vzniku do konce. Za začátek byl zvolen disk prachu a plynu, který zůstal v prostoru poté, co se z jeho centrální části vytvořilo nové slunce. Dřívější parametry počítačové techniky dovolovaly jen hrubé nastínění následného procesu. Tentokrát proběhla více než stovka simulací, z nichž vyplynulo, že vznik běžného planetárního systému provází zdánlivý chaos a dramata, ale stvoření něčeho podobného naší soustavě si žádá, aby výchozí podmínky byly "právě ty správné".
Dosavadní objevy extrasolárních planet dokazují, že jiné soustavy mohou vypadat zcela jinak než náš systém. Tvary drah exoplanet jsou protáhlé a planety se nacházejí tam, kde jsme je nečekali. Mnoho planet velikosti Jupitera, krouží kolem hvězdy tak blízko, že jim oběh trvá jen pár dnů (říká se jim také "horký Jupiter").
V prachoplynovém disku kolem centrální hvězdy vznikají zárodky planet postupnou kondenzací materiálu kolem zárodečného jádra. Tentýž disk zároveň nemilosrdně tlačí zkondenzovaná tělesa blíže ke slunci, kde se buď spojí dohromady, nebo jsou hvězdou pohlceny. V disku vznikají různě velká tělesa, která spolu "zápolí" o zbývající plyn, přibližují se k sobě a často přejdou na rezonanční dráhy. Gravitační vazby mohou mít za následek, že se původní přibližně kruhové dráhy protahují a v některých případech působí jako prak, který planetu vymrští pryč ze soustavy. I když tato fáze vývoje planetární soustavy je velice dynamická a dramatická, přece jednou skončí. Prachoplynový disk je zkonzumován a zůstává soustava zbylých planet kolem centrální hvězdy. Jak vypadá, záleží nicméně na výchozích podmínkách. Pokud měl původní disk hodně materiálu, výsledkem jsou horké Jupitery na protáhlých eliptických drahách. Výsledkem kondenzace málo hmotného mračna nebude nic většího než Neptun - ledový gigant s jen malým množstvím plynů.
Podle závěrů v citované práci je solární systém svým způsobem unikátní a mohl vzniknout jen za určitých speciálních podmínek.

2008-08-09 - Cassini

Status Report (2008-07-29 až 2008-08-05)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2008-08-05. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2008-07-29 se zaměřily optické přístroje na sledování variací v prstenci B. Přibližně jedna hodina byla věnována snímkování měsíce Rhea, při němž šlo o získání globálního barevného obrazu. Následně byl po dobu pěti hodin kalibrován magnetometr a pořizovaly se snímky sloužící k účelům optické navigace.
Dne 2008-07-30 potvrdili vědci že povrchový útvar na Titanu, připomínající jezero, je skutečně "mokrý" - viz podrobnější článek v Horkých novinkách z 2008-07-31.
2008-07-31 v 02:13 UT (SCET) prolétla sonda rychlostí 6.2 km/s ve vzdálenosti 1613 km od Titanu. Jednalo se o cílený průlet T45. K největšímu přiblížení došlo nad 43.3° j.š. Kamery ISS monitorovaly pohyby oblačnosti a zhotovily mozaiku snímků polokoule měsíce včetně útvaru Hotei Arcus. Spektrometr CIRS pokračoval ve studiu stopových molekul na severní hemisféře. Rovněž sledoval rozložení teplot a variace v rozložení molekul uhlovodíků. Pro rádiovou aparaturu RSS byl připraven hlavní úkol tohoto průletu - pomocí ní byly zkoumány anomálie gravitačního pole. Měření trvalo celkem 16 hodin a do experimentu se zapojily sledovací stanice Madrid, Goldstone a Narrabri.
Dne 2008-08-03 došlo k úpravě dráhy OTM-162. Hlavní motor byl zapálen v 13:40 UT a po době t=15.4 s změnil rychlost letu o Δv=2.53 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci. Po skončeném manévru byl uzavřen kryt motoru a v této poloze zůstal až do 2008-08-05.
2008-08-04 se uskutečnily necílené průlety kolem měsíčků Mimas a Epimetheus. Téhož dne se prováděl experiment, při němž rádiová aparatura RSS využívala zákrytu sondy za prstenci Saturnu, především prstencem B.

2008-08-06 - Rosetta

Začalo sledování asteroidu Steins

Od 2008-08-04 zahájila kometární sonda Rosetta sledování asteroidu (2867) Steins. Pomocí palubních kamer bude upřesněna oběžná dráha objektu, což je nezbytnou podmínkou před úspěšným těsným průletem, k němuž dojde 2008-09-05.
První snímky prostoru, v němž se asteroid nachází zhotovila sonda ve vzdálenosti 24 mil. km. Sledovací kampaň sloužící optické navigaci potrvá do 2008-09-04, kdy bude Rosetta již jen asi 950 tis. km od cíle. Jestliže se má sonda bezpečně přiblížit k planetce na plánovaných 800 km a splnit všechna zamýšlená vědecká pozorování, je určení dráhy asteroidu pozemskými metodami nedostatečné. Sledování z Rosetty by mělo současnou nejistotu v  poloze, která činí asi 100 km, zredukovat na necelé 2 km ve směru kolmém na směr letu.
Do sledovací kampaně se zapojí jednak kamera OSIRIS [=Optical, Spectroscopic and Infrared Remote Imaging System] a jednak navigační kamery sondy. První tři týdny bude možno planetku Steins zachytit jen výkonnou kamerou OSIRIS jako pouhý bod na obloze. Přibližně 11 dní před setkáním se těleso přiblíží natolik, že ho dokáží rozeznat i dvě navigační kamery. Až do 2008-08-25 se plánuje fotografování planetky jednou za dva dny, od tohoto data už by snímkování mělo probíhat každodenně. Data z prvních dnů by měla být dostatečná na to, aby se dala naplánovat korekce dráhy v polovině srpna. Jak se bude Rosetta blížit k asteroidu, přesnost měření polohy se bude zlepšovat a počítá se ještě s jednou úpravou trajektorie letu, nejpozději začátkem září.
Současné fotografování kamerou OSIRIS může být, kromě navigačních účelů, použito k vědeckému pozorování. Kamera může zhotovit mj. tzv. světelnou křivku tělesa. Tato křivka udává, jak se mění jasnost objektu v čase. Změny jasnosti souvisejí s rotací asteroidu a s utvářením jeho povrchu. I tyto údaje jsou velice cenné a lze jich využít při detailním plánování operací během vlastního průletu.
Navigační kampaň navázala na sérii zkoušek přístrojů, prověrek systémů a úprav palubního softwaru, kterou Rosetta absolvovala v červenci. Do té doby pobývala dlouhou dobu v hibernovaném stavu.

2008-08-04 - Chang´e 1

700 hodin přijatých dat

Čína oznámila prostřednictvím svého Státního úřadu pro kosmické technologie a průmysl národní obrany SASTIND, že dá k dispozici 700 hodin záznamů dat z lunárního satelitu Chang´e 1, tedy prakticky veškerý materiál, který dorazil na Zemi za dosavadní dobu činnosti první kosmické sondy postavené za Velkou zdí. Příjemcem mají být autorizovaní domácí uživatelé a rovněž Evropská kosmická agentura ESA.
Hranice 700 hodin přijatých dat bylo dosaženo 2008-08-01. Signály ze sondy přijímají dvě sledovací stanice, přičemž jedna je umístěna nedaleko Pekingu a druhá stojí v Kunmingu v jihozápadní provincii Yunnan (Jün-nan). Data z Chang´e 1 obsahují především třídimenzionální topografické údaje pořízené palubní CCD kamerou.
Satelit od startu 2007-10-24 a navedení na oběžnou selenocentrickou dráhu absolvoval 3024 oběhů kolem Měsíce a pro manévrování mu zbývá ještě asi 270 kg pohonných látek.

2008-08-04 - New Horizons

Za drahou Saturnu

Sonda New Horizons putující k Plutu se od letošního února nachází po většinu času v hibernovaném stavu a v tomto módu by měla vydržet ještě do 2008-09-02, kdy bude zahájena již druhá každoroční důkladná prověrka. Mezitím překročila 2008-06-08 oběžnou dráhu Saturnu. Naposledy tuto pomyslnou hranici překonal v létě 1981 druhý Voyager. Ke dni 2008-07-29 se stanice pohybovala 96 mil. km za drahou Saturna a k dráze další planety - Uranu - se dostane až v březnu 2011.
Z módu hibernace byla sonda New Horizons na dva týdny probuzena koncem května. Krátké oživení posloužilo k některým technickým zásahům do funkce systémů. Především bylo upraveno zaměření parabolické antény a přístroj SWAP obdržel nový software. Veškeré aktivity byly po provedených prověrkách znovu utlumeny přesně podle plánu 2008-06-03.
Od tohoto okamžiku bylo obnoveno pravidelné pondělní zaměření majáku sondy (1.5 hodiny času DSN), signalizující, zda zůstává sonda v dobré kondici. Telemetrie (8 hodin času DSN) byla zaznamenávána jednou za dva týdny. Cílem je, až se získají dostatečné zkušenosti s pobytem v hibernaci, zaznamenávat telemetrii jen jedenkrát měsíčně. Tohoto stavu by mělo být dosaženo od začátku roku 2009. Signál majáku, který dává základní informace o funkčnosti sondy, bude nicméně i pak zaznamenáván jedenkrát týdně. Z vědeckých přístrojů zůstával v činnosti počítač dopadu prachových částic Venetia Burney SDC [=Student Dust Counter].
Let v prázdných hlubinách Sluneční soustavy ale není jen nuda a rutina. Řídící tým se o tom mohl přesvědčit 2008-07-07, když místo obvyklého "zeleného" signálu rádiomajáku, zachytil "rudý" nouzový signál. Znamenalo to, že na palubě došlo někdy během minulého týdne k významné anomálii. Pomocí sledovací sítě DSN bylo okamžitě navázáno spojení a vyžádáno odvysílání palubní telemetrie. Poměrně brzy byl problém odhalen a navrženo jeho překonání. Závada postihla hlavní počítač, který se nečekaně restartoval, když program zůstal viset v jisté povelové smyčce. Dne 2008-07-11 byly na palubu sondy odvysílány instrukce na obnovení nominálního stavu. Od té doby přichází do řídícího střediska opět každé pondělí "zelený" pozdrav majáku. Analýza příčin závady nicméně pokračuje v odborném prostředí počítačových specialistů.

2008-08-04 - Rosetta

Status Report (2008-07-05 až 2008-07-18)

Období uvedené v titulku představovalo první dva týdny aktivních zkoušek PC8 [=Payload Check-out] vědeckého vybavení a zahrnovalo rovněž osmou prověrku systému orientace AOCS [=Attitude and Orbit Control System]. Operace proběhly podle očekávání a budou pokračovat ještě další dva týdny.
Činnosti na palubě a rádiové relace se stanicí New Norcia se uskutečnily prakticky každodenně s výjimkou dvou víkendových dní. Testy byly zahájeny prověrkou přístroje ALICE a MIRO. Orientační systém byl kontrolován ve dnech 2008-07-07 a 2007-07-08. Následující dny došlo na další jednotlivé vědecké přístroje v pořadí COSIMA, Lander, RPC, OSIRIS a MIDAS. Většinou se jednalo o proceduru rozloženou na několik dnů, během níž byl přístroj nejprve prověřen v pasivním chodu a posléze se uskutečnila vlastní operace plánovaná pro tuto etapu letu (mj. aktualizace řídícího softwaru). Kontrolováno nebylo rádiové vybavení RSI a experiment VIRTIS. Monitor radiačního prostředí SREM pokračoval v kontinuálním měření. Velký důraz byl kladen na přistávací aparát Philae (lander), který podstoupil zkoušky v trvání několika dní, v nichž byly zapojeny skoro všechny subsystémy a přístroje a byl předán a instalován nový software na správu povelů a dat CDMS [=Command and Data Management System].
Dne 2008-07-18 se sonda nacházela 251.7 mil. km (1.68 AU) od Země, což představovalo 840 s (14 min) doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 295.88 mil km (1.977 AU).

2008-08-02 - Cassini

Status Report (2008-07-23 až 2008-07-28)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-07-28. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2008-07-24 prováděl ultrafialový zobrazovací spekrograf UVIS společně s kamerami ISS a infračerveným mapovacím spektrometrem VIMS pomalé skenování polární oblasti Saturnu.
2008-07-25 byla v plánu pravidelná údržba PIM [=Periodic Imstrument Maintenance] různých přístrojů. U rádiové aparatury byla ověřována funkce ultrastabilního oscilátoru a zaměření.
Dne 2008-07-27 došlo na úpravu dráhy OTM-160. Změnu trajektorie si vyžádal nadcházející těsný průlet kolem měsíce Titanu (T45). Korekci provedly motorky RCS, které zahájily činnost v 16:00 UT a po době hoření t=139 s změnily rychlost letu o Δv=0.169 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.
Tentýž den byl následně uzavřen kryt hlavního motoru, který měl chránit životně důležité zařízení před zásahem prachovými částicemi, když sonda prolétala rovinnou prstenců příštího dne. Kryt byl otevřen bezprostředně po překonání kritické oblasti a ještě před tím, než byl čas na záložní okno manévru OTM-160.
Kompozitní infračervený spektrometr pozoroval neosvětlenou stranu Saturnových prstenců. Kamery ISS pak fotografovaly měsíček Tethys. VIMS sledoval zákryt hvězdy za prstenci.
2008-07-28 se uskutečnily necílené průlety kolem měsíců Pan, Prometheus a Epimetheus.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23