DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - květen 2007


2007-05-31 - MESSENGER

Poslední korekce před průletem kolem Venuše

Korekční manévr TCM-16 [=Trajectory Correction Maneuver] se uskutečnil dne 2007-05-25. Zahájen byl v 16:00 UT a trval 36 s. Během této doby bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.212 m/s. Úprava dráhy nasměrovala sondu do požadovaného bodu, nacházejícího se ve výšce 337 km nad povrchem Venuše, kudy MESSENGER prolétne dne 2007-06-05. Řídící tým obdržel potvrzení o probíhající operaci přibližně o 7 min později, když dorazila telemetrie signalizující práci korekčních motorů do sledovací stanice DSN poblíž Madridu. Manévr proběhl podle plánu a všechny subsystémy se chovaly normálně.
Touto korekcí bylo zakončeno hlavní zacílení sondy před druhým gravitačním manévrem u Venuše. Na rozdíl od prvního průletu se tentokrát uskuteční i rozsáhlý vědecký výzkum planety. Povely pro nadcházející důležitou etapu letu se budou nahrávat přibližně jeden týden.


2007-05-29 - Mars Express

Stav sondy u Marsu v květnu 2007

O letu sondy Mars Express nebylo již delší dobu slyšet. I v tomto případě však platí pravidlo, že pokud se o něčem nemluví, obvykle je vše v pořádku. Mars Express vytrvale krouží kolem Marsu a k Zemi proudí stále nová vědecká data pořízená při rutinním výzkumném programu. V poslední době se vzdálenost mezi Zemí a Marsem zkracuje a současně s tím postupně vzrůstá rychlost přenosu dat.
Mars Express prováděl v únoru koordinovaná pozorování planety s jinou sondou, která právě míjela rudou planetu. Další evropský vesmírný průzkumník Rosetta uskutečňoval gravitační manévr u Marsu, přesto zůstalo dost času na vědecká pozorování. Data z obou sond se stále zpracovávají.
V minulém roce připravilo horké chvilky řídícímu týmu období, kdy sonda prolétala stínem planety. Problémem byl kritický nedostatek elektrické energie, protože solární články nebyly po dlouhou dobu osvětlovány sluncem. K podobné komplikaci dojde i letos, i když situace nebude tak vážná vzhledem k tomu, že je Mars poněkud blíže ke Slunci a sluneční panely mají tudíž vyšší výkon. Přesto intenzivně probíhá příprava na období zatmění a ověřování stavu systémů.
Na setkání pracovní skupiny vědeckých operací dne 2007-04-03 byla mimo jiné diskutována otázka plánování dalších úprav dráhy tak, aby mohl Mars Express svojí spojovou kapacitou vypomáhat NASA v okamžicích přistávací fáze sondy Phoenix, která má odstartovat teprve letos v srpnu. Důležité je sladit parametry oběžné dráhy s požadavkem NASA tak, aby došlo k co nejmenšímu zásahu do vědeckého programu.
Další setkání týmu Mars Express s ostatní vědeckou komunitou je plánováno na polovinu června. Bylo oznámeno, že se bude zabývat analýzou dat z přístrojů HRSC a OMEGA.
Data ze sondy mezitím plní archív, z něho se alespoň částečné výsledky objevují v odborných publikacích a nejatraktivnější objevy nacházejí místo i v obecných sdělovacích prostředcích. Jednou z posledních takových zpráv byl například popis silné vrstvy ledu na pólu planety, kterou zmapoval radar MARSIS.


2007-05-27 - Cassini

Status Report (2007-05-162007-05-22)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací komplex Goldstone 2007-05-22. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2007-05-18 probíhalo snímkování soustavy prstenců a satelitů Mimas, Enceladus, Telesto a Epimetheus. Aranžmá snímků bylo tentokrát zaměřeno víc na estetickou stránku záběrů než na čistě vědecký přínos.
2007-05-20 proběhla korekce dráhy OTM-111. Manévr uskutečněný v oblasti apoapsidy zahájil hlavní raketový motor v 10:45 UT. Po t=34.26 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=5.53 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci. Během tohoto manévru byl poprvé vyzkoušen systém kontroly bočení (yaw) tělesa s vyšší efektivitou využití pohonné látky v motorcích RCS. Při srovnání přibližně stejné operace OTM-108, při níž bylo spotřebováno 94.8 g hydrazinu, tentokrát bylo stejného výsledku dosaženo jen s 62.2 g. Úspora činila tedy přibližně 30%. Princip spočíval v méně razantní impulsech motorků. Zatímco při OTM-108 se sonda natáčela rychlostí 4.36 mrad/s, OTM-111 stačilo pouze 1.1 mrad/s.
Vědeckým výzkumům sledovaného týdne dominovalo měření magnetosféry a plazmového prostředí v nejvzdálenějším bodě oběžné dráhy. Ultrafialový spektrometr dále sledoval měsíce Enceladus a Rhea a kamerový systém ISS pokračoval ve fotografování malých přirozených satelitů.
Pozornost vzbudilo zveřejnění posledních výsledků studia prstence B. Podle pozorování přístrojem UVIS je prstenec složen ze shluků částeček oddělených prakticky prázdným prostorem. Tyto "chuchvalce" jsou víceméně rovnoměrně rozložené a neustále spolu kolidují. Dříve se předpokládalo, že částečky jsou takřka homogenně rozptýlené v prstenci. Z tohoto předpokladu vycházel i určitý odhad hmotnosti prstenců. Jak se nyní zdá, tento odhad byl silně podhodnocen a hmotnost prstenců může být více než dvakrát větší.


2007-05-24 - Biologie

Houby žijí z radiace

Biologové žili dlouhou dobu v přesvědčení, že houby jsou vhodné jen k tomu, aby rozkládaly hmotu na chemické sloučeniny, které jsou stravitelné pro jiné organismy. Výzkumníci z Albert Einstein College of Medicine of Yeshiva University ale nyní objevili, že mají dříve netušenou a výborně využitelnou schopnost. Zjistili totiž, že se houby mohou živit radioaktivním zářením a přeměňovat je na užitečné látky.
Říše hub má více zástupců než říše rostlinná a živočišná. Houby žijící z radiace se mohou využít i v kosmických misích jako nevyčerpatelný zdroj potravy.
Aby houba byla schopna "požírat" radiaci, musí obsahovat látku melanin, což je pigment nalézající se v mnohých, ne-li ve většině druhů hub. Prozatím byla funkce melaninu v hmotě hub víceméně záhadou. Nyní se zdá, že plní podobnou úlohu, jako chlorofyl v rostlinách. Chlorofyl umožňuje přeměňovat sluneční světlo na biologickou energii, která dovoluje zeleným rostlinám žít a růst. Vědci uvažují o tom, že melanin podobným způsobem dokáže využívat záření jiných vlnových délek elektromagnetického spektra.
Vědci se tímto problémem začali zabývat před pěti lety. Tehdy se dozvěděli ze zprávy na internetu, že robot, vyslaný do vysoce radioaktivního prostředí zničeného reaktoru v Černobylu, se vrátil se vzorky hub s vysokým obsahem melaninu, kterým se očividně na reaktorových stěnách dařilo. To přivedlo odborníky z Yeshiva University na myšlenku, jestli náhodou nevyužívají radiace jako zdroje energie.
Následovala série pokusů, při nichž byly radiaci vystaveny tři geneticky odlišné skupiny hub a na nich se měřil růst buněk čtyřmi měřícími metodami. Výzkum jednoznačně ukázal, že ozářené houby obsahující melanin rostou bujněji. Při pokusech se používala radiace přesahující 500x úroveň v přírodních podmínkách - a zkoumané vzorky rostly podstatně rychleji.
Prováděl se rovněž pokus zaměřený na schopnost melaninu absorbovat radiaci. Bylo zjištěno, že ozářená látka mění svoji elektronovou strukturu. Jedná se o základní krok, jak zachycovat škodlivou radiaci a měnit ji na energii směřující k produkci potravy. Zajímavé je, že zkoumaný melanin se prakticky neliší od melaninu, který obsahuje naše kůže. Prostor pro spekulace rozvíjející toto téma je otevřený...


2007-05-22 - Chang'e 1

První čínská sonda poletí k Měsíci koncem tohoto roku

Čína během přípravy první družice Měsíce "neztrácela čas" a s největší pravděpodobností odstartuje ve druhé polovině roku 2007. Sdělil to 2007-05-20 na besedě s vysokoškolskými studenty v Pekingu šéf národní kosmické agentury Sun Laiyan. "Lunární sonda je třetím milníkem čínské kosmické technologie - po projektech umělé družice a pilotované kosmické lodi - a prvním krokem ve výzkumu hlubokého vesmíru," řekl Sun Laiyan.
Podle původních předpokladů měla družice měsíce Chang'e 1 vzlétnout již začátkem roku 2006, po pozdějším upřesnění se očekával start letos v dubnu.
Čínský měsíční program je rozdělen do tří fází - družice, přistání a návrat na Zemi. Chang'e 1 je zástupcem první fáze. Podle dřívějších zpráv by měl být v roce 2012 zrealizován projekt měsíčního vozítka - roveru. V průběhu třetí fáze má na Měsíci přistát další rover, který by sbíral vzorky regolitu a kamenů a ty by se pak ke geologickému průzkumu dopravily zpět k Zemi.


2007-05-22 - Mars

Další důkaz vody na Marsu

Vzorek půdy z kráteru Gusev, který nedávno analyzoval robot Spirit, je tak bohatý na křemík, že je považován za dosud nejpřesvědčivější důkaz vody na povrchu Marsu. Odborníci si nedovedou představit proces, který by zkoncentroval takové množství křemíku bez přítomnosti vody. Rentgenový spektrometr APXS, umístěný na robotické ruce IDD ukázal přibližně 90% zastoupení křemíku ve vzorku.
Zajímavé na objevu je i to, že k němu došlo teprve po skoro 1200 dnech pobytu roveru na rudé planetě. To je nadějné i pro další průběh mise. Nové nečekané objevy mohou ještě přinést zajímavá překvapení.
Vzorek půdy, pracovně pojmenovaný "Gertrude Weise", byl nejprve pozorován infračerveným spektrometrem Mini-TES. Výsledky měření upoutaly geology do té míry, že bylo rozhodnuto přizpůsobit plán výzkumu a provést prvkový rozbor tohoto místa a nejbližšího okolí kontaktními přístroji, jimiž je Spirit vybaven.
Indicie vody na Marsu poskytly již některé předchozí výzkumy Spiritu i jeho dvojčete Opportunity. Byly nalezeny horniny s vázanou vodou, půda s vysokým obsahem síry, přeměněné minerály a stopy explozivního vulkanismu. Křemík ve zkoumaném vzorku mohl být koncentrován prostřednictvím kyselých par vznikajících při vulkanické činnosti za přítomnosti vody. Další možností je hledat jeho původ v prostředí horkých pramenů. Každá z těchto eventualit přináší nový pohled na přírodní prostředí v dávné minulosti, které tak mohlo být příznivé i pro vznik jednoduchých životních forem.
Vzorek "Gertrude Weise" leží na místě sypkého materiálu, který byl načechrán podvozkem šestikolového vozítka před dlouhou dobou. Spirit mezitím prožil několik měsíců zimy v nevelké vzdálenosti a další měsíce popojížděním a průzkumem okolí. Teprve teď se tedy podařil "zásah do černého". Spirit se konečně dostal do takové polohy, aby nápadnou světlou skvrnu na povrchu mohl prozkoumat z bezprostřední blízkosti.
Křemík se na Zemi vyskytuje převážně v krystalické formě jako minerál křemen (oxid křemičitý SiO2). Amorfní roztavený křemen všichni známe z okenních skel. Křemík ve vzorku "Gertrude Weise" naproti tomu krystalický není, nebyla pozorována žádná zrnka.


2007-05-20 - Cassini

Status Report (2007-05-092007-05-15)

Prozatím poslední telemetrie ze sondy dorazila na sledovací stanici Goldstone dne 2007-05-15. Podle přijatých dat zůstává Cassini ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují podle očekávání.
2007-05-10 nastala příležitost provádět zařízením RSS [=Radio Science] sondáž ionosféry a atmosféry Saturnu a prstenců zákrytovou metodou. Bylo možno studovat stav atmosféry až do 71° severní šířky, což je nejsevernější oblast, jaká byla dosud zkoumána a ani v dalším průběhu jí již nebude dosaženo. Infračervený spektrometr CIRS a ultrafialový spektrometr UVIS pozorovaly okraj disku Saturnu, infračervený spektrometr VIMS mapoval rozložení teplot.
2007-05-11 byla sonda převedena ze stavu, kdy její orientaci udržovaly setrvačníky do řízení orientace pomocí reaktivních motorků RCS. Znamená to, že silové gyroskopy byly zcela vypojeny. Důvodem byl vědecký experiment, který provádělo zařízení RPWS, a při němž byl zájem zcela eliminovat možné interference setrvačníků a přístrojů.
2007-05-12 absolvovala Cassini cílený průlet kolem Titanu. Jednalo se již o 31. setkání s největším Saturnovým měsícem od zahájení primární mise, ačkoliv jeho označení bylo T30. Příčinou nesrovnalosti v číslování má na svědomí jeden dodatečně zařazený oběh kolem Saturnu v počáteční fázi primární mise, k němuž došlo až po vypracování oficiálního scénáře letu. K největšímu přiblížení došlo ve 20:05:28 (Spacecraft Event Time) ve výšce 960 km relativní rychlostí 6.2 km/s. Bod největšího přiblížení ležel nad 68.9° s.š. Nutnost udržovat orientaci za současného rušivého působení zbytků atmosféry se projevila spotřebou 345 g hydrazinu pro motorky RCS.
Vědecký program setkání s Titanem zahrnoval mj. radarovou sondáž rozlehlé tmavé oblasti, pojmenované neoficiálně "Kaspické moře" v regionu Fensal/Aaru. Tento útvar ležící poblíž severního pólu je dlouhý asi 1000 km, což je jen o něco méně než pozemské Kaspické moře. Spektrometr INMS paralelně s radarovým pozorováním sledoval horní atmosféru měsíce, UVIS měřil teploty stratosféry, VIMS sledoval povrch severní polokoule a kamery ISS zhotovovaly snímky s rozlišením až 620 m/pixel.
Dráha letu po průletu kolem Titanu měla být upravena 2007-05-15 manévrem OTM-110. Vzhledem k relativně malému zásahu do trajektorie (Δv=0.125 m/s) byla tato operace zrušena s tím, že vzniklá nepřesnost bude kompenzována manévrem OTM-111.


2007-05-16 - Rosetta

Status Report (2007-04-212007-05-11)

Uvedené časové období zahrnovalo tři týdny omezených vědeckých pozorování a navigační procedury po úspěšně vykonané korekci dráhy DSM-3 [=Deep Space Manoeuvre]. Kampaň pozorování Jupiteru přístrojem Alice pokračovala až do začátku května. Měření byla ukončena 2007-05-09. Z dalších přístrojů byl v činnosti ještě monitorování radiačního pozadí SREM.
Motorickému manévru DSM-3 předcházel 2007-04-24 přenos příslušných instrukcí na palubu sondy. Následujícího dne následovala sekvence příkazů, na jejichž základě se měla uskutečnit zkouška spojení s přistávacím modulem a oživení přístroje MUPUS.
Dne 2007-04-26 v 22:04 UT byl zahájen motorický manévr DSM-3. V tomto případě se jednalo o relativně razantní zásah do trajektorie letu, při němž bylo spotřebováno 6.96 kg pohonných látek a plánovaná změna rychlosti letu dosáhla Δv=6.526 m/s. Vyhodnocení parametrů oběžné dráhy po skončeném manévru umožnilo 2007-05-02 vypočíst, že korekce skončila velkým úspěchem. Výkon byl sice poněkud vyšší, nicméně chyba oproti požadované hodnotě činila pouze 0.65%, což představuje odchylku od nominální rychlosti jen +0.042 m/s. Nepřesnost ve směru byla prakticky zanedbatelná.
Zkoušky přistávacího modulu Philae proběhly ve dnech 2007-05-03 a 2007-05-04. Zatímco test rádiového systému, při němž se zjišťovaly možné interference signálu, skončil bez problémů, MUPUS [=Multi-Purpose Sensor for Surface and Sub-Surface Science], u něhož se dříve zjistily anomálie v činnosti, se nepodařilo oživit. Zkouška se bude znovu opakovat někdy před zahájením fáze hibernace.
Ve dnech 2007-05-09 a 2007-05-10 byla provedena již šestá zkouška systému orientace AOCS [=Attitude and Orbital Control System].
Ve sledovaných třech týdnech došlo na 20 rádiových relací se sledovací stanicí New Norcia. Osm čtyřhodinových seancí bylo věnováno pouze sledování dráhy.
Dne 2007-05-11 se Rosetta nacházela 251.5 mil. km (1.68 AU) od Země, což představovalo 13 min 59 s doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 236.9 mil. km (1.58 AU).


2007-05-13 - Cassini

Status Report (2007-05-022007-05-08)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací komplex Goldstone dne 2007-05-08. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělém stavu a všechny systémy pracují podle očekávání.
Dne 2007-05-04 se uskutečnila úprava dráhy OTM-108. Manévr byl zahájen ve 20:15 UT zážehem hlavního motoru. Po době hoření t=34.51 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=5.6 m/s. Jednalo se o korekci v oblasti apoapsidy, která měla za cíl nasměrovat sondu před průletem kolem Titanu T30, plánovaným na 2007-05-12. Všechny systémy během manévru vykazovaly nominální funkci.
Téhož dne byl zakončen program letu podle dílčího plánu S29 a okamžitě vstoupil v platnost itinerář S30. Je rozvržen na 38 dní do 2007-06-11 a obsahuje mj. dva cílené průlety kolem Titanu, dva necílené průlety kolem měsíců Tethys a Epimetheus a sedm korekcí dráhy OTM-109OTM-115.
Další korekci dráhy OTM-109 před příletem k Titanu vykonaly korekční motorky RCS dne 2007-05-09 v 03:30 UT. Manévr trvající t=14.5 s znamenal změnu rychlosti Δv=0.025 m/s.


2007-05-06 - Cassini

Status Report (2007-04-252007-05-01)

Prozatím poslední signály z Cassini zachytila sledovací stanice Madrid 2007-05-01. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2007-04-26 byla vydána zpráva o aktuálním stavu zásob pracovních médií na palubě s výhledem až do konce října 2007, kdy skončí etapa letu S34. Je konstatováno, že spotřeba se pohybuje v předpokládaných mezích, v několika případech je i menší.
Téhož dne se uskutečnil průlet kolem Titanu T29. Sonda minula měsíc ve výšce 980 km relativní rychlostí 6.2 km/s. Na příletové větvi dráhy byly v činnosti optické přístroje, které pořizovaly mozaiku snímků viditelné polokoule. V době největšího přiblížení byl aktivován radar. Metodou SAR [=Synthetic Aperture Radar], skaterometrie a měření výšky byly zkoumány další prostory kolem severního pólu v oblasti přezdívané "černé moře". Pruh terénu pokrytý radarovou sondáží křižoval čtyři předchozí pásy a vyplňoval několik neprozkoumaných míst. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS pozoroval osvětlenou i zastíněnou stranu Titanu a pátral po tzv. horkých místech a projevech bouřkové činnosti.
Vzhledem k minimální požadované změně rychlosti při nadcházející dráhové korekci OTM-107 a možnosti ji bez problémů kompenzovat při dalších motorických operacích, bylo rozhodnuto dne 2007-04-28 manévr OTM-107 zrušit.
2007-05-01 proběhla prověrka tření v sestavách silových setrvačníků číslo 1, 2 a 4. Test proběhl obvyklým způsobem, při němž se gyroskop roztočí na 900 ot/min a měří se čas, po němž ho třecí síly zastaví. Výsledky zkoušek byly uspokojivé, především u sestavy číslo 1, u níž bylo při předchozím měření podezření na vyšší míru opotřebení.


2007-05-02 - MESSENGER

Korekce dráhy s menšími potížemi

Dne 2007-04-25 uskutečnila sonda MESSENGER mířící k Merkuru korekční dráhový manévr TCM-15 [=Trajectory Correction Maneuver]. Motor byl zažehnut v 17:30 UT a po 140 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.568 m/s. Řídící středisko v  JHU-APL [=Johns Hopkins University - Applied Physics Laboratory] potvrdilo zahájení operace o 10 min později, když dorazil první signál indikující aktivitu pohonného systému na sledovací stanici DSN u Madridu. Jednalo se o první ze dvou korekcí určených k přesnému zacílení sondy, která 2007-06-05 vykoná gravitační manévr při svém druhém průletu kolem Venuše.
Původně se očekávalo, že při operaci bude dosaženo změny rychlosti Δv=0.767 m/s. Znamená to tedy, že bylo dosaženo pouze 74% požadované změny. Co se týká směrové odchylky, nebyla zaznamenána téměř žádná chyba. Trajektorie po této dráhové korekci bez další úpravy prochází o 200 km výše nad Venuší než je požadováno.
Co bylo příčinou obtíží? Podle JHU-APL krátce po zážehu motoru byly zaznamenány výchylky v orientaci sondy. Příslušný systém na ně správně zareagoval a snažil se pomocí pulsů jiných motorků orientaci sondy obnovit. Tyto sekundární pulsy ale částečně působily proti tahu hlavního pohonu a tím se snížila efektivita celého manévru. Aby bylo dosaženo předpokládané změny rychlosti, musel by manévr trvat delší dobu. Jako bezpečnostní opatření při všech motorických operacích MESSENGERu je ale předem stanovena jejich maximální délka trvání. Pokud je tato doba překročena, motory jsou vypojeny. To se stalo právě nyní. Manévr byl přerušen, aniž bylo ještě dosaženo požadované změny rychlosti.
Řídící tým analyzuje data z orientačního systému a údaje ze sledování dráhy a pokouší se zjistit příčinu výše zmíněných výchylek, aby se jim dalo příště zamezit. Ačkoliv TCM-15 skončil předčasně, byl dostatečně dlouhý na to, aby se nemuselo provádět bezprostřední doladění, se kterým se počítalo na 2007-05-05. Konečná úprava dráhy (TCM-16) před příletem k Venuši se uskuteční 2007-05-25 a v ní má být kompenzována i stávající chyba TCM-15. Sonda má minout planetu ve výšce 337 km nad povrchem.


2007-05-01 - Hayabusa

Sonda Hayabusa zahájila cestu k Zemi

Japonská sonda Hayabusa přišla již před dlouhou dobou o dva z celkového počtu tří silových setrvačníků. Rovněž orientační systém RCS je nefunkční poté, co byl poškozen při manévrech v bezprostřední blízkosti asteroidu Itokawa. V tomto stavu a provizorně stabilizována rotací prolétla sonda v loňském roce apocentrem dráhy. Od února letošního roku zahájilo řídící středisko pokusy o udržení normální tříosé stabilizace pomocí posledního funkčního silového gyroskopu a iontových motorů.
Hlavním smyslem zkoušek bylo získat schopnost eliminovat kroutící momenty vyvolané činností jednoho iontového motoru pomocí tlaku slunečního větru. Zároveň se pracovalo na novém letovém schématu. Dne 2007-04-25 v 14:30 JST tj. 2007-04-24 v 05:30 UT se pak zážehem iontového pohonu vydala sonda na cestu k Zemi, která by měla skončit přistáním návratového pouzdra v roce 2010. K události došlo ve vzdálenosti 81 mil. km (0.54 AU) od Země a 154 mil. km (1.03 AU) od Slunce.
Na zpáteční cestě může misi ohrozit ještě mnoho dalších závad na systémech a komponentách, které se již blíží na hranici životnosti. K  2007-04-30 měly iontové motory za sebou již tyto doby provozu: Jednotka B 9600 hodin, jednotka C 6500 hodin a jednotka D 11400 hodin. Jednotka A je záložní.


2007-05-01 - Návrat na Měsíc

NASA nemá zájem o spolupráci s Ruskem?

Podle Anatolije Perminova, šéfa ruské kosmické agentury Roskosmos, odmítla americká strana nabídku Ruska na společný výzkum Měsíce. Na druhou stranu Perminov ohlásil separátní kontrakt v hodnotě miliardy dolarů na zajištění provozu Mezinárodní kosmické stanice ISS ruskými nákladními loděmi do roku 2011.
"Byli jsme připraveni ke spolupráci, ale z neznámých důvodů Spojené státy sdělily, že tento program uskuteční samostatně," řekl. V prosinci oznámila NASA, že předpokládá vybudování obydlené základny kolem roku 2020. Měla by se nacházet pravděpodobně v oblasti jižního měsíčního pólu.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23