Novinky - listopad 2004

2004-11-25 - Cassini

Status Report (2004-11-18 až 2004-11-22)

Zatím poslední rádiové spojení se sondou bylo navázáno 2004-11-22 pomocí sledovací stanice DSN Madrid. Cassini zůstává ve výborném stavu a systémy pracují normálně.
Dne 2004-11-21 dosáhla sonda nejvzdálenějšího bodu oběžné dráhy od Saturnu - apoapsis. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] přitom pořizoval mozaiku vnitřní magnetosféry planety kvůli zjištění rozložení atomárních a molekulárních složek. Stejným přístrojem se rovněž pokračovalo v pozorování prstence F.
K dalšímu vědeckému programu patřilo pozorování malých přirozených satelitů kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. Snímků z kamer je použito k upřesnění oběžných drah měsíčků a sledování případných změn dráhy.
Dne 2004-11-20 byla provedena korekce dráhy OTM-006 [=Orbital Trim Maneuver], jejímž účelem bylo upravit trajektorii před druhým těsným průletem kolem Titanu. Motorický manévr byl vykonán hlavním raketovým motorem v 18:10 UT v délce trvání 3 s. Jednalo se o zatím nejkratší zážeh hlavního motoru. Dosažená změna rychlosti činila Δv=0.4 m/s.
2004-11-19 se uskutečnila úspěšná kontrola připravenosti k uvolnění pouzdra Huygens a rádiového spojení prostřednictvím systému DSMS [=Deep Space Mission System].

2004-11-25 - Čína

Další podrobnosti o plánech výzkumu Měsíce

Při příležitosti pětidenní Mezinárodní konference o průzkumu a využití Měsíce, která se uskutečnila v listopadu v severoindickém Udaipuru jsme se dočkali dalších podrobností o čínských plánech lunárních expedic. Poskytl je jeden z účastníků Sun Huixian, zástupce hlavního inženýra Střediska pro kosmické vědy a aplikovaný výzkum při Čínské akademii věd.
Podle něho se kolem roku 2010 očekávají další dvě měsíční mise. Dříve oznámená družice Měsíce Chang'e 1 bude vypuštěna koncem roku 2007. Přesnější termín nebyl zatím určen. Kosmické plavidlo má vážit asi 1000 kg, přičemž 100 kg připadne na vědecké přístroje. Mezi nimi bude výškoměr, rentgenový spektrometr, mikrovlnný radiometr monitorovací systém vesmírného prostředí. Výškoměr bude použit k měření vzdálenosti mezi sondou a povrchem Měsíce v okamžicích, kdy bude spektrometr zjišťovat radioaktivitu Měsíce. Mikrovlnný radiometr má za úkol měřit tloušťku lunárního regolitu a monitorovací systém bude mapovat sluneční vítr.
Kolem roku 2010 se dá očekávat přistání čínského automatického modulu na Měsíci a další mise by mohla sbírat vzorky měsíčních hornin a dopravit je na Zemi.
Huixian dále řekl, že první mise v roce 2007 bude čistě čínskou záležitostí. Další státy se jí nezúčastní, protože se jedná čistě o "zkušební misi". "Nechceme, aby se další země podílely na riziku naší první lunární mise. Doufám, že se zdaří," řekl Huixian.
Pilotované mise se prozatím neplánují.
Konference v Udaipuru se zúčastnilo více než 200 delegátů ze 16 zemí.

2004-11-25 - Rusko

Finance brzdí ruské plány na misi k Měsíci

Rusko nepodnikne další planetární misi dříve než v roce 2009. Sdělil to tisku při příležitosti semináře o průzkumu Měsíce, který se konal ve městě Udaipur (Indie) přední ruský planetolog a ředitel Vernandského institutu geochemie a analytické chemie při ruské Akademii věd Erik Galimov.
Podle Galimova se v Rusku uvažovalo o misi k Měsíci již od roku 1997. Mise pracovně nazývaná Lunar Globe Programme ale nedostala kvůli nedostatku financí od vlády zelenou a příslib na zajištění v nejbližších letech obdržela pouze jediná expedice z navrhovaných. Vědci se rozhodli proto podniknout výpravu k marsovskému měsíčku Phobos v roce 2005. Nyní je ale zřejmé, že tato výprava bude přeložena nejméně na rok 2009. Do té doby se neuvažuje ani o dalším startu k Měsíci.
"Samozřejmě, hlavním důvodem je nedostatek peněz, ale je jím i nedostatek zájmu o rozvoj vědy v naší zemi," řekl novinářům Galimov. Přitom Rusko bylo první zemí, která podnikla již v roce 1959 výpravu do oblasti Měsíce (Luna 1) a intenzivně se v několika dalších desetiletích věnovala planetární a lunární problematice. Od neúspěšného pokusu o let k Marsu v roce 1996 však nepodnikla žádný další start mimo sféru zemské přitažlivosti a meziplanetární lety přenechala ostatním kosmickým mocnostem.
Kromě toho, že se nedostává peněz na nové projekty, velmi žalostné (podle vyjádření Galimova) jsou i výdělky vědeckých pracovníků. Není proto divu, že zájem o vědeckou práci mezi mladou generací je velice nízký.
Jestliže nebude mít Rusko vlastní program průzkumu Měsíce a planet, jeví se pro vědce jako možnost seberealizace účast na zahraničních projektech. Rusko má mnoho zkušeností a ve spolupráci například s Indií se mohou oboustranně ušetřit čas i peníze.

2004-11-23 - Cassini

Titan a Tethys - nové pohledy na měsíce

Nové snímky dvou Saturnových měsíců - Titanu a Tethys, představují zatím nejpodrobnější pohled na tyto dva zcela odlišné světy. Jeden z nich je zahalený hustými oblaky, druhý nastavuje krátery rozbrázděnou tvář.
Sonda Cassini zachytila sérii portrétů Titanu během prvního těsného průletu dne 2004-10-26. Z devíti, které byly pořízeny ve vzdálenostech od 650 tis. do 300 tis. km, byl sestaven obraz úplného disku obřího měsíce. Vzniklá mozaika a i další snímky jsou k dispozici na adresách:
http://saturn.jpl.nasa.gov
http://www.nasa.gov/cassini
http://ciclops.org
Jednotlivé snímky byly upraveny, aby se potlačil vliv atmosféry a zvýraznily se povrchové tvary. Během zpracování bylo odfiltrováno zobrazení atmosféry na krajích disku. Slunce stálo během fotografování za sondou, což znamená, že je osvětlená téměř celá polokoule měsíce. Kolem jižního pólu jsou patrná výrazná oblaka.
Povrchové detaily jsou nejlépe viditelné uprostřed snímku, naopak směrem k okrajům se stávají nezřetelnějšími, protože jsou zakryty silnějšími vrstvami oblačnosti. Nejsvětlejší oblast na pravé straně poblíž rovníku byla pojmenována Xanadu Regio. V současné době se vede diskuse o tom, jakým způsobem mohl vzniknout takový výrazný povrchový útvar. Titan sám nemá žádné významné krátery tak obvyklé na jiných měsících. To je známka toho, že povrch je velice mladý. Otázkou je, zda se zahlazení meteorických impaktů dělo a děje zásluhou tektonické aktivity, účinky větru, působením dosud neprokázaného kapalného prvku povrchu (moře, řeky), sopečnými účinky nebo zcela jinak.
Dva dny poté, co Cassini minula Titan, podařilo se získat barevné snímky rozrytého povrchu dalšího měsíce Tethys. Mozaika obrázků představuje povrch zcela pokrytý nejrůznějšími krátery. Mnoho menších a mladších kráterů se nachází na starých a velkých. Na povrchu jsou patrné strže a brázdy.
O Tethys je známo, že hustota tohoto měsíce se blíží hustotě vody. Z toho se usuzuje, že je vodní led hlavním stavebním prvkem celého kosmického tělesa. Hlavní poznatky o něm by měly být získány při dalších těsnějších průletech, z nichž nejbližší je plánován na září 2005. Snímek, který je nyní představován, byl získán 2004-10-28 ve vzdálenosti 256 tis. km od Tethys a stejně jako obrázky Titanu ho pořídila úzkoúhlá kamera ISS [=Imaging Science Subsystem].

2004-11-11 - Cassini

Status Report (2004-11-11 až 2004-11-17)

Poslední rádiové spojení ve sledovaném období bylo se sondou navázáno 2004-11-17 stanicí DSN Madrid. Cassini se nachází ve výborném stavu a systémy pracují podle očekávání.
Vědecké aktivity týdne byly zahájeny snímkováním nově objevených měsíčků kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. Ultrafialový spektrograf UVIS pokračoval v pořizování mozaiky zachycující hustotu neutrálních částic ve vnitřní magnetosféře. Skutečnosti, že se sonda nyní nachází mimo magnetosféru, se využívá k pozorování okrajových částí magnetosféry v přechodové zóně mezi osvětlenou a zastíněnou hemisférou planety nad jižními oblastmi a jejích změn v různých vzdálenostech. K tomu slouží soubor přístrojů MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Týmiž přístroji je monitorován též sluneční vítr.
Přibližně měsíc po prvním průletu kolem Titanu se sešla v tomto týdnu v Pasadeně pracovní skupina zabývající se modelováním atmosféry tohoto měsíce. Klíčovými výsledky prvních blízkých měření je zjištění, že atmosféra Titanu neobsahuje významné množství argonu a že množství metanu je asi 1.8±0.5%.

2004-11-19 - Rosetta

Status Report (2004-10-28 až 2004-11-19, dny mise: 241 až 262)

Rosetta pokračuje od 2004-10-17 v přeletovém módu. Spojení se sondou bylo zredukováno na jednu relaci týdně, která se uskutečňuje pomocí australské sledovací stanice New Norcia. Během rádiových spojení je monitorován stav systémů sondy. Poslední relace ve sledovaném období, která se uskutečnila 2004-11-18, byla navíc věnována přípravě drobné dráhové korekce TCM-4. Manévr se uskuteční 2004-11-25 a má se při něm změnit rychlost o Δv=0.09 m/s.
Dne 2004-11-19 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 49.8 mil. km od Země a rádiový signál putoval jedním směrem 2 min 46 s.

2004-11-15 - ESA

Úvodní etapy programu Aurora se rozbíhají

Program výzkumu vesmíru Evropské kosmické agentury nazvaný Aurora pomalu dostává konkrétní obrysy. Ambiciózní program odstartovaný v roce 2002 určuje strategii ESA na dalších více než 30 let a týká se průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles pomocí robotů a pilotovaných letů.
Jedním z prvků, který je nutno vyvinout, je sestupové zařízení pro planety s atmosférou. Výsledky vývoje se použijí jednak při návrzích znovupoužitelných kosmických lodí i při plánování výzkumných misí. Vývojové práce běží paralelně po dvou liniích.
Prvním programem je tzv. "Pre-X vehicle". Byl iniciován organizací CNES a má za cíl vyvinout návratové těleso využívající klouzání v atmosféře. K tomu má sloužit speciální tepelná ochrana. První let je plánován na rok 2008.
Druhý program je nazýván "Expert vehicle" a zabývá se problematikou balistického sestupu a s tím spojenými otázkami aerodynamiky a tepelného působení. Zkoušky mají začít v roce 2007.
CNES významně podporuje francouzské firmy zainteresované na vývojových pracích jako např. EADS Space Transportation, Dassault Aviation, Snecma Propulsion Solide, Astrium SAS a rovněž výzkumné středisko aerodynamiky ONERA.
Oblastní správa kraje Aqutaine, kde má sídlo několik z těchto společností, zase naopak podporuje oba projekty formou spoluúčasti, která byla potvrzena smlouvou minulý měsíc.

2004-11-13 - Cassini

Status Report (2004-11-04 až 2004-11-10)

Prozatím poslední spojení se sondou navázala sledovací stanice Goldstone dne 2004-11-10. Cassini se nachází ve výborném stavu a systémy pracují normálně.
Vědecký výzkum ve sledovaném týdnu zahrnovala mj. první podrobnější snímkování (s rozlišením na úrovni sond Voyager) měsíce Tethys. Analyzátor kosmického prachu CDA byl zaměřen na prstenec E a zastoupení prachu v okolí. Přibližně uprostřed týdne, kdy se sonda nacházela poblíž apocentra byla zahájena sledovací kampaň přístrojů MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science], jejímž cílem je podrobné zmapování Saturnovy rázové vlny a měření magnetosféry nad neosvětlenou částí planety. Ultrafialový spektrograf UVIS pátral po záblescích způsobených nárazy meziplanetárních tělísek metrových rozměrů na hmotu prstenců. Snahou je zjistit četnost nárazů a tím získat další údaje k posouzení původu a vývoje prstencové soustavy. Kamerový systém ISS snímal nově objevené satelity. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite and Infrared Spectrometer] monitoroval prstenec F a zjišťoval složení atmosféry Saturnu.
Z technických činností byla nejdůležitější příprava na vysazení pouzdra Huygens, která probíhala jednak na palubě Cassini, jednak na pozemních simulátorech.

2004-11-12 - Deep Impact

Poslední přípravy ke startu

Kosmická sonda NASA Deep Impact dorazila 2004-11-23 na Floridu a zde byly zahájeny poslední přípravy k chystanému vzletu 2004-12-30. Po sestavení ve výrobním závodě Ball Aerospace & Technologies v Boulderu, Colorado (USA) byly přemístěna do dílen Astrotech Space Operations facility nacházejících se v Kennedyho vesmírném středisku na Mysu Canaveral.
Deep Impact byl vyjmut z přepravního kontejneru a nyní podstupuje funkční zkoušky a testy připravenosti k letu, které mají být ukončeny 2004-11-23. Zkoušky zahrnují kontrolu veškerých letových systémů (na průletovém modulu i na Impactoru), vědeckých přístrojů a základních subsystémů kosmického plavidla. Zároveň se má do palubní paměti nahrát upravený letový software.
2004-11-29 se má instalovat vysokozisková anténa a následujícího dne se složí sluneční články. Pak již bude sonda připravena k plnění pracovních látek, které má začít 2004-12-06 a skončit 2004-12-09.
Ke startu se bude připravovat i nosná raketa Delta II (výrobce Boeing). První stupeň se začne montovat na rampě 17-B 2004-11-22. Kolem něho bude instalováno po trojicích devět pomocných startovacích motorů. To by se mělo uskutečnit od 2004-11-23 do 2004-12-01. Druhý stupeň bude připojen 2004-12-03.

2004-11-11 - MESSENGER

SIRU vede sondu k Merkuru

Sonda MESSENGER letící od 2004-08-03 k planetě Merkuru je vybavena nejnovějším navigačním systémem, který pro ni zhotovila firma Northrop Grumman ve své divizi navigace a kosmických senzorů. Jedná se o tzv. adaptivní (scalable) inerciální jednotku SIRU [=Space Inertial Reference Unit]. Hlavním úkolem zařízení je provádět nepřetržité vyhodnocování vzdálenosti, rychlosti a zrychlení po celou dobu 5.8 miliard km dlouhé cesty vesmírem.
Nejnovější SIRU používá exkluzivní polokulovité rezonanční gyroskopy HRG [=Hemispherical Resonator Gyros], od nichž se očekává, že budou vysoce spolehlivé, výkonné a odolné proti kosmickým podmínkám. Ke zvýšení spolehlivosti slouží rovněž zdvojení SIRU.
HRG je vybavena tenkostěnným křemíkovým pláštěm, který je nabíjen elektrickým polem a tím se uvnitř vytvářejí nepatrné vibrace. Vibrace jsou elektricky snímány a použity ke stanovení výstupních hodnot gyroskopů. Vibrace jsou tak malé, že neznamenají prakticky žádné namáhání a únavové efekty na materiálu - to zajišťuje požadovanou spolehlivost.
Northrop Grumman je výlučným výrobcem jednotek HRG. Dosud se může pochlubit celkem 4.5 mil. provozních hodin v 50 kosmických systémech bez jediné závady. Zařízení SIRU se nacházelo i na první misi Discovery, kterou byl projekt NEAR-Shoemaker k asteroidu Eros. Současná expedice MESSENGER je sedmou akcí Discovery. SIRU nebude chybět ani na dalším zajímavé sondě Deep Impact, která má zamířit ke kometě Tempel 1 na přelomu roků 2004 a 2005.

2004-11-09 - Čína

Čína hodlá vyslat do roku 2012 robota na Měsíc

Čína již před jistou dobou oznámila, že se její sonda Chang'e 1, která má být vypuštěna v roce 2007, stane družicí Měsíce. Nyní jsme se dočkali vyjádření, že v roce 2012 uskuteční přistání na měsíci nepilotovanou stanicí. Až do roku 2020 se Čína soustředí výlučně na nepilotovaný lunární průzkum. Program je rozdělen do tří etap.
První etapa již probíhá a měla by skončit vytvořením umělé družice Měsíce v roce 2007. Druhá etapa bude zahájena v příštím roce a za cíl si klade do roku 2012 měkké přistání. Od roku 2010 do roku 2017 by se mělo pracovat na automatickém odběru vzorků.
Družice již obdržela pojmenování Chang'e 1 podle starodávné legendy o hrdinovi, jenž letěl na Měsíc. Chang'e 1 má mít čtyři hlavní úkoly. Patří mezi ně podrobné snímkování, včetně 3D, dálkový rozbor hornin na povrchu a zkoumání rozložení důležitých prvků, měření hloubky povrchové vrstvy a konečně průzkum kosmického prostoru mezi Zemí a Měsícem.
Přistání v roce 2012 má provést aparát, který na povrch dopraví rover, který bude zkoumat rozložení nerostů. Musí být odolný, aby dlouhodobě vydržel kruté kosmické podmínky, v nichž nechybí extrémní teploty a radiace a měl by být do jisté míry autonomní.
Po roce 2020 nevyloučila Čína posun k pilotovaným letům a k vybudování měsíční základny.

2004-11-09 - Cassini

Radar objevil na Titanu útvar připomínající řeku

Na jednom ze snímků obřího měsíce Titanu získaných pomocí radaru Cassini je zobrazen překvapivě jasný útvar, který by měl souviset s mimořádnou geologickou aktivitou. Stále existuje několik možností jeho interpretace ale nejpravděpodobnější je, že se jedná o tzv. "kryogenický tok" nebo "ledový vulkán".
"Mělo by to být něco, co teče," řekl Dr. Ralph Lorenz z University of Arizona, Tucson, člen týmu věnující se radarovým měřením prováděných sondou. "Mohlo by to být také něco, co bylo vyhloubeno erozí. Na závěry je však ještě brzo."
Útvar připomíná magmatické proudy na Zemi, které ale nejsou tvořeny roztavenými kameny ale rozpuštěným ledem.
Radar na Cassini zmapoval během prvního těsného průletu kolem Titanu asi 1% povrchu, přičemž střed prozkoumané oblasti leží na 45° s.š. a 30° z.d. Radarové obrázky zahrnují asi 230 km².
Princip práce radaru na Cassini se nijak podstatně neliší od klasických radarů. Přístroj vysílá rádiové impulsy směrem k cíli a měří dobu odrazu a sílu přicházejícího signálu. Čím je signál silnější, tím se na snímku projeví jasnějším zobrazením. Převod rádiového signálu na optické znázornění musí samozřejmě provádět počítač.
Nebylo potřeba více než dvou dnů po průletu, který se uskutečnil 2004-10-26, aby vědci poznali, že Titan není fádní kosmické těleso pokryté krátery, ale že se jedná o mladý geologický svět se spoustou zajímavých útvarů. Povrch je přetvořen probíhajícími geologickými procesy a případné impaktní krátery jsou většinou zakryty novými vrstvami.
Radar k mozaice zajímavých informací o Titanu přidal další významnou kapitolu. Před vědci teď stojí úkol zjistit, co na povrchu teče, jak to vše funguje a jaké důsledky to má na vývoj měsíce.

2004-11-06 - Cassini

Status Report (2004-10-28 až 2004-11-04)

Zatím poslední telemetrie ze sondy byla zachycena stanicí Goldstone dne 2004-11-03. Cassini se nadále nachází ve výborném stavu a všechny systémy pracují normálně.
Po ukončené průletové fázi kolem Titanu se vědecký výzkum vrátil k pozorování Saturnu a jeho okolí. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] zkoumal četnost srážek meziplanetárních těles s materiálem prstenců a snímal obraz vnitřní magnetosféry, kde zjišťoval hustotu neutrálních částic. Infračervený spektrometr CIRS monitoroval prstenec F a prováděl pozorování složení atmosféry Saturnu. Pomocí kamerového systému ISS [=Imaging Science Subsystem] se fotografovaly malé měsíčky a upřesňovaly se parametry jejich drah. Soubor přístrojů MAPS pokračoval v pozorování okrajových oblastí magnetosféry nad jižní polokoulí planety. Jelikož se sonda nachází vně magnetosféry, začal MAPS sledovat sluneční vítr.
Dne 2004-10-29 se uskutečnil korekční manévr OTM-005 [=Orbital Trim Maneuver], jehož smyslem bylo opravit dráhu ovlivněnou průletem kolem Titanu. OTM-005 vykonal hlavní raketový motor, který pracoval 4.6 s a změnil rychlost sondy o Δv=0.64 m/s.

2004-11-05 - Cassini/Huygens

Pozemské a kosmické přístroje se připravují na pozorování Titanu

Zatímco bude malé pouzdro Huygens vyrobené v Evropě sestupovat 2005-01-14 na povrch Titanu, na tentýž Saturnův měsíc budou mířit dalekohledy z mnoha míst na Zemi. Pozemská pozorování pomohou pochopit globální podmínky v atmosféře, neboť Huygens je schopen měřit aktuální stav pouze její malé výseče.
Mateřská sonda Cassini bude zaznamenávat signály ze sestupujícího pouzdra a později je odvysílá k Zemi. Konstrukce Cassini neumožňuje sledovat pouzdro vysokoziskovou parabolickou anténou a současně zaměřit na Titan vlastní vědecké přístroje. Pozemští pozorovatelé ji tedy musí v těchto chvílích vypomoci.
Ve vhodné poloze budou v kritických hodinách dalekohledy umístěné kolem Pacifiku. NASA plánuje simultánní pozorování také kosmickým teleskopem HST [=Hubble Space Telescope]. Nejzajímavější je možnost, že bude dokonce viditelný jasný bod v místě, kde Huygens vnikne do husté atmosféry. Šance vidět stopu sondy na Titanu je sice mizivá, ale není zcela vyloučena. Nejlepší podmínky pro to bude mít obří desetimetrový teleskop Keck na vrcholku Mauna Kea na Havajských ostrovech.
Kromě optických dalekohledů bude Titan sledovat i řada radioteleskopů v Americe, Austrálii, Číně a Japonsku. Možná se podaří zaznamenat slabý rádiový signál přistávacího modulu. To by mohlo pomoci v určení přesného místa dopadu pouzdra.

2004-11-04 - MER

Spirit se snaží odkrýt historii skal v kopcích na Marsu

Deset měsíců po dramatickém přistání Spiritu na povrchu Marsu obě vozítka MER stále, i když s problémy, pracují a všechny vědecké přístroje plní své úkoly bezchybně. Jeden z nich na palubě Spiritu poskytnul nejčerstvější údaje o historii vrstevnatého kamenného podloží v kopcích, na něž rover právě stoupá.
"Naší hlavní hypotézou je, že tyto skály vznikly ze sopečného popela, který spadl ze vzduchu nebo byl nanesen povrchovými popelovými proudy. Poté byly minerály, ze kterých jsou složeny, přetvořeny působením vody," řekl Dr. Ray Arvidson z Washingtonovy univerzity v St. Louis, jeden z vedoucích vědeckých pracovníků mise. "Jedná se stále o pracovní teorii, ale přístroje už dodaly údaje, které jsou s ní v souladu. Nicméně je nutné říci, že jsme teprve začali s průzkumem textury, mineralogie a chemických vlastností vrstevnatého skaliska. Další hypotéza o původu kamene se soustředí na roli vody v průběhu transportu a sedimentace. Nakonec se může ukázat, že kámen, který právě zkoumáme, vytvořily společně vulkanismus, voda a vítr."
I přes dva závažné technické problémy postupuje Spirit stále výše do kopců "Columbia Hills". Snahou je nalézt ještě více stop, které by mohly vykreslit prostředí, kdy ještě bylo na Marsu významné množství tekoucí vody. Taková voda může zanechat důkazy přítomnosti uvnitř vulkanického magmatu, na horninách transportovaných proudem vody nebo uvnitř pórů skal, které bývaly vodou nasáklé.
Zatím poslední pozornost věnoval Spirit kameni "Uchben", který se zdá pocházet z usazeného vulkanického popela. Kámen byl navrtán i bruskou na mechanické ruce. Mikroskop objevil částečky o velikosti pískových zrnek. Mnohé z nich mají ostré hrany, některé jsou naopak značně zaoblené. Ostrá zrnka by mohla mít původ v sopečné erupci, zaoblení naopak vzniká postupným obrušováním, jsou-li zrníčka transportována větrem nebo vodou.
Důkazy působení vody poskytují většinou rozbory prováděné Mössbauerovým nebo rentgenovým spektrometrem. Spektrometry umožňují identifikovat minerály, které jsou pro vodní prostředí charakteristické.
Druhý rover - Opportunity - mezitím zkoumá kámen "Wopmay" uvnitř kráteru "Endurance". Sklon stěn kráteru a sypký povrch v okolí bohužel neumožňují použít vrtačku. Snímky z mikroskopu a rozbory spektrometrů nicméně potvrzují původní teorii, že tento kámen poblíž dna kráteru přišel do styku s vodou ať už před nebo po vzniku kráteru. Důkazy ale ještě nejsou zcela jednoznačné. Další cesta Opportunity má vést k základně převisu "Burns Cliff". Cesta tam ale může být ohrožena obtížnou sjízdností stěn a rover možná nejdříve vyjede nahoru z kráteru ven.

2004-11-02 - Rosetta

Status Report (2004-10-16 až 2004-10-22, dny mise: 228 až 234)

Ve sledovaném období byla ukončena fáze oživování systémů a užitečného zatížení sondy. Poslední operací byla 2004-10-17 kalibrace spojení v pásmu S přes nízko- a vysokoziskovou anténu. Tentýž den byla Rosetta převedena do přeletové konfigurace, což znamená, že v následujícím delším období se bude pohybovat bez větších zásahů z pozemního řídícího střediska s potlačenými veškerými aktivitami. Spojení se Zemí bude zredukováno a nebude navazováno pravidelně každý den. Rovněž obvyklé Status Reporty budou vydávány ve větších časových intervalech.
Omezení nároků na rádiové spojení se projevilo již tento týden. Se sondou byly uskutečněny plnohodnotné rádiové relace přes stanici New Norcia pouze v posledních hodinách oživování 2004-10-15 (tento den vypomáhala i stanice DSS-25 sítě NASA) a 2004-10-16. Dále proběhla už jen dvě krátká spojení a dva dny (2004-10-20 a 2004-10-21) byly zcela bez rádiového kontaktu.
Součástí převodu do přeletové konfigurace bylo i vypojení jednoho ze čtyř silových setrvačníků. Z důvodu nestejného nastavení rychlostí bylo při této akci zapojeno autonomní vybíjení kola. Následně proto bylo nutno další den provést vybití i druhého kola, aby byly zachovány plánované poměry.
V okamžiku posledního kontaktu se sledovací stanicí New Norcia se sonda nacházela ve vzdálenosti 63.4 mil. km od Země a rádiový signál putoval v jednom směru 3 min 31 s.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23