Novinky - leden 2009

2009-01-29 - Spirit

Neobvyklé chování roveru

O aktuální situaci roverů MER na Marsu se v poslední době objevilo jen velice málo informací. Pravidelné týdenní reporty přestaly vycházet, doufejme, že pouze přechodně, v polovině prosince. Od té doby jsme se dověděli jen, že obě vozítka přečkala sluneční konjunkci a že se chystají na další práci.
Spirit, který je z obou MERů v horším stavu, víceméně jen vyčkával, až se zlepší situace v zásobování energií. Další zpráva, kterou provozovatel publikoval dnes, je bohužel málo radostná a v této chvíli se zdá situace roveru poněkud nepřehledná. Problémy, které Spirit potkaly, nemusí znamenat nic závažného, na druhou stranu mohou být předzvěstí horších časů a případně i konce mise. Následuje víceméně nezkrácený překlad oficiální zprávy JPL.
Tým provozující MER Spirit chystá na tento týden diagnostické testy, poté co Spirit nepodal zprávu o některých víkendových aktivitách, včetně požadavku na stanovení orientace po nedokončené jízdě.
V neděli, během 1800. dne na Marsu nebo-li solu, přičemž byla mise původně plánována na 90 solů, zprávy odvysílané Spiritem ukazovaly, že rover obdržel pokyny k jízdě, ale nepohnul se. To se může stát z mnohých příčin, včetně té, že rover správně zjistil, že není k jízdě připraven. Nicméně další chování v solu 1800 bylo ještě neobvyklejší. Spirit patrně nezaznamenal do paměti, která zůstává funkční i při výpadku dodávky elektřiny, hlavní denní aktivity.
V pondělí rozhodli operátoři v JPL v Pasadeně vyslat Spiritu pokyny na úterý 1802. solu, aby vyhledal kamerou slunce, aby bylo možné přesně stanovit orientaci. Neznalost orientace mohla být jedním z možných vysvětlení, proč se Spirit o víkendu nerozjel. Ráno v úterý Spirit ohlásil, že postupoval podle příkazů, skutečně slunce lokalizoval, ale nikoliv na očekávaném místě (Pozn. AH: V první zprávě se pravilo, že rover slunce vůbec nenašel, později to ale bylo opraveno).
"Pro způsob, jakým se Spirit v několika minulých dnech choval, nemáme dobré vysvětlení,"" řekla Sharon Laubach(ová) z JPL, vedoucí týmu, který sestavuje a kontroluje příkazy pro rover. "Našimi dalšími kroky budou diagnostické aktivity."
Mezi dalšími možnými příčinami zvažuje tým hypotézu o účinku kosmického záření, které zasáhlo elektroniku. V úterý, jak se zdá, použil Spirit příslušnou část paměti již správně.
I přes (dosud) nevysvětlitelné chování roveru prohlásil ve středu manažer projektu MER John Callas z JPL: "Právě teď plní Spirit normální pokyny, hlásí dobrý stav a reaguje na příkazy ze Země."

2009-01-29 - Komety

Kometa je v tom nevinně

Nové výzkumy vyvracejí teorii, která říkala, že před 12900 lety explodovala nad Severní Amerikou obrovská kometa. Výbuch měl vyvolat tlakovou vlnu, která se šířila nad kontinentem rychlostí stovek kilometrů za hodinu a zažehovala rozsáhlé lesní požáry.
Dr. Sandy Harrison(ová) z University of Bristol a její kolegové prověřovali hypotézu tím způsobem, že analyzovali konzervované stopy dřevěného uhlí a pylů a zjišťovali výskyt požárů v Severní Americe před 10 až 15 tis. roky. Bylo to období, kdy se výrazně a rychle měnily klimatické podmínky. Výsledky neprokázaly, že by došlo k požárům v kontinentálním měřítku, ale jednalo se o lokální události. Naopak podpořily myšlenku, že stále četnější ohnivé pohromy, jak je zaznamenáváme v posledních desítiletí po celém světě, jdou na vrub globálního oteplování.
Oheň je nejčastější forma narušení přírody a má zároveň velký vliv na klima. Vyplývá to z tzv. uhlíkového cyklu a souvisejících změn v chemickém složení atmosféry. Tyto poznatky ukazují, jak cenné jsou naše znalosti o dávných požárech a obzvláště, jak tyto katastrofy dobře korespondují s periodami oteplení.
Konec mladšího dryasu před 11700 roky byl provázen zvýšením teploty v Grónsku o 5°C - a to v průběhu několika desetiletí. Tým vědců zkoumal na 35 případech usazeniny dřevěného uhlí ze dna jezer po celé Severní Americe. Chtěl zjistit, zda ohně nějakým způsobem odpovídají tomuto prudkému oteplení. Objevil zcela jasné odchylky ve spálené biomase a četnosti požárů, kdykoliv se na konci chladného období mladšího dryasu prudce proměnilo podnebí.
Srovnání závislosti změn klimatu a frekvence velkých požárů v minulosti nám pomůže porozumět, zda globální oteplování může zvyšovat nebezpečí ničivých ohňů v současnosti. Takové živelné pohromy mají obrovský dopad na hospodářství a zdraví populace a současně skleníkovým efektem ještě více přispívají ke zvyšování teplot na Zemi.

2009-01-25 - Cassini

Status Report (2009-01-14 až 2009-01-20)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-01-20. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2009-01-14 bylo vzpomenuto čtvrtého výročí měkkého přistání modulu Huygens, který se oddělil od mateřské části Cassini, na povrchu měsíce Titanu.
2009-01-17 se uskutečnila pravidelná čtvrtletní kontrola stavu souprav silových setrvačníků RWA [=Reaction Wheel Assembly]. Prověřovány byly sestavy číslo 1, 2 a 4. Jako obvykle byl setrvačník roztočen na 900 ot/min v obou směrech a zjišťovala se doba, po níž se působením třecích sil zcela zastaví. Zkouška potvrdila, že se tření opět mírně zvětšilo, výsledky se však příliš neodlišovaly od předchozích testů.
Dne 2009-01-19 byla provedena kalibrace hvězdného čidla orientačního systému AACS. Data se stále ještě zpracovávají a budou zveřejněna později. Předběžná analýza však ukazuje, že systém funguje podle očekávání.
2009-01-20 analyzoval kompozitní spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] zastoupení sloučenin obsahujících kyslík nad nízkými severními šířkami Saturnu. Měřením vyzařování v daleké infračervené oblasti dále pokračovalo studium rozložení teplot nad severní polokoulí.

2009-01-23 - Rosetta

Status Report (2008-12-06 až 2009-01-16)

Časový interval uvedený v titulku představuje šest týdnů letu, během nichž sonda mj. absolvovala horní sluneční konjunkci. Úhlová vzdálenost mezi Zemí a Sluncem v době konjunkce, viděno ze sondy, zůstávala pod 3°, přičemž minimálního separačního úhlu bylo dosaženo dne 2008-12-27. Systémy Rosetty byly konfigurovány pro období konjunkce mezi daty 2008-12-10 a 2009-01-12.
Kosmická sonda a pozemní segment pracovaly podle předpokladů. O monitorování rádiové signálu se starala sledovací stanice New Norcia v Austrálii v týdenních intervalech. Rádiová relace v době vrcholící konjunkce na přelomu roku byla vynechána.
Všechny vědecké přístroje s výjimkou sledování radiačního pozadí přístrojem SREM byly mimo provoz. Experiment GIADA obdržel během spojení 2009-01-12 nový program ovládající kryt přístroje.
Dne 2009-01-16 se Rosetta nacházela 479.74 mil. km (3.21 AU) od Země, což představovalo 1600 s (26 min 40 s) letu rádiového signál jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 336.92 mil. km (2.25 AU). Dne 2008-12-17 prolétla sonda ve vzdálenosti 338.63 mil. km (2.26 AU) aféliem na současném oběhu kolem Slunce. 2008-12-25 se Rosetta nacházela v doposud největší vzdálenosti od Země (485.12 mil. km tj. 3.24 AU).
V následujících dnech jsou v plánu zkoušky systémů sondy a pasívní zkoušky vědeckého vybavení. Aktivní přeletová fáze bude pokračovat až do března, kdy se má uskutečnit velký korekční manévr DSM-4 [=Deep Space Manoeuvre], který nasměruje Rosettu k třetímu a poslednímu průletu kolem Země dne 2009-11-13. Po úpravě dráhy proběhne krátká sledovací kampaň a sonda bude poté uložena do hibernace NSHM [=Near Sun Hibernation Mode], v níž setrvá až do září.

2009-01-18 - Cassini

Status Report (2009-01-07 až 2009-01-13)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2009-01-13. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-01-08 byla dokončena procedura, během níž byl upraven tlak hélia v systému rozvodu paliva. Optimalizace probíhala v malých krocích od 2009-01-07 a bylo při ní dosaženo optimálního poměru tlaku paliva a okysličovadla. Zároveň se jednalo o poslední podobnou operaci plánovanou pro Cassini.
Dne 2009-01-09 skončil program letu podle sekvence S46 a okamžitě bylo přistoupeno k provádění úkolů podle S47. Etapa S47 potrvá 39 dní a skončí 2009-02-17. Zahrnuje jeden cílený a dva necílené průlety kolem Titanu a jeden necílený průlet kolem měsíce Rhea. Připraveny jsou tři korekce dráhy OTM-180 až OTM-182 [=Orbit Trim Maneuver].
Během dne byla pořízena série snímků Saturnu, které měly dokumentovat krátkodobé variace v atmosféře. ISS [=Imaging Science Subsystem] pokračoval v kampani pozorování oblačnosti na Titanu.
2009-01-12 sledovaly optické přístroje ze souboru ORS [=Optical Remote Sensing] zákryty hvězd γCru a αCru za prstenci. Zákryty hvězd na aktuální oběžné dráze se týkají mj. prstence B a umožňují studovat jeho vnitřní strukturu.

2009-01-15 - Return to Moon

Motor pro lunární modul

Raketový motor, který by dokázal bezpečně dopravit astronauty NASA na měsíční povrch, absolvoval třetí sérii zkoušek. Cílem testů bylo snížit rizika a vylepšit konstrukci spolehlivého a robustního raketového motoru, určeného pro budoucí americkou lunární loď Altair. Zkoušky provedl osvědčený výrobce raketových motorů, firma Pratt and Whitney Rocketdyne se sídlem ve West Palm Beach na Floridě.
Motor připravovaný pod zkratkou CECE [=Common Extensible Cryogenic Engine] je motor vyznačující se možností měnit tah v širokém rozsahu. Požaduje se spolehlivá činnost mezi 100% a 10% jmenovitého výkonu. Tato vlastnost je neocenitelná právě při sestupu k Měsíci, kdy je nutno kosmickou rychlost plynule snížit až na hodnotu řádově m/s v okamžiku kontaktu s povrchem. Motor o tahu 13800 liber (asi 60 kN) používá kapalné pohonné látky - kyslík a vodík.
Během testů byl tah motoru úspěšně zredukován z úvodní úrovně 104% až na 8%, což je rekord pro tento typ motorů. Zkoušky proběhly v dvoumotorové konfiguraci a opakovaly se třikrát. V dřívějších pokusech byly zaznamenány oscilace tlaku ve spalovací komoře při nízkých výkonech, tzv. "chugging" {=bafání}. Tento jev samotnému motoru nevadí, ale vibrace by se mohly přenést do konstrukce plavidla a ohrozit buď přistávající aparát, nebo dokonce posádku. Od té doby byly modifikovány vstřikovací dýzy a systém dopravy paliva tak, aby se dal lépe řídit tok vodíku a kyslíku do motoru. Nyní lze dokonaleji ovládat tlak, teplotu i proud pohonných látek.
CECE je odvozen z motoru RL 10 od stejného výrobce Pratt and Whitney, který je používán v horních stupních současných raket. Vzniká za spolupráce středisek NASA Marshall Space Flight Center a Glenn Research Center.

2009-01-14 - Stardust-NExT

Stardust znovu u Země

Dnes 2009-01-14 v 19:33 UT mine sonda Stardust v nejmenší vzdálenosti 9157 km Zemi. Nejbližší bod trajektorie byl stanoven nad hranicí mezi Kalifornií a Mexikem jižně od města San Diego. Gravitačním prakem bude sonda urychlena a navedena na dráhu, na níž se v únoru 2011 setká s kometou 9P/Tempel 1.
"5. ledna jsme provedli poslední korekční dráhový manévr, který nás dostal na přesnou pozici pro průlet,"" řekl Allan Cheuvront, manažer projektu Stardust-NExT z firmy Lockheed Martin Space Systém Company. "10. ledna jsme odeslali poslední povely, které kosmická sonda použije při gravitačním manévru. Jsme velmi přesní a těšíme se, že uvidíme Stardust letící okolo, než znovu zamíří do hlubokého vesmíru."
Dnešní průlet není první setkání sondy se Zemí. První se uskutečnilo 2001-01-15 a gravitační asistence Země nasměrovala plavidlo ke kometě 81P/Wild 2. O pět let později 2006-01-15 bylo během dalšího setkání uvolněno přistávací pouzdro, které na Zemi dopravilo vzorky částic z komety a mezihvězdného prachu. Tím byly splněny všechny původní cíle projektu. Hlavní část sondy nicméně pokračovala v letu po heliocentrické dráze a čekala, jestli pro ni provozovatel najde další použití.
Mise Stardust-NExT [=New Exploration of Tempel] je projekt, který pokračuje při velice nízkých nákladech v průzkumu komety 9P/Tempel 1, započatém sondou Deep Impact. Mise využívá doposud funkční aparaturu a systémy sondy Stardust. V nové etapě života má Stardust získat snímky kómy a jádra s vysokým rozlišením. Dále má měřit složení, rozdělení velikostí částic a proudy prachových zrnek uvolňovaných do kómy. Má poskytnout nové informace o tom, jak se vyvíjejí komety z Jupiterovy rodiny a jak se před 4.6 miliardami let vytvořily.

2009-01-13 - Dawn

Dawn pokračuje v cestě

Kosmická sonda Dawn, mířící do pásu asteroidů, pokračuje v klidném letu sluneční soustavou. Úkoly roku 2008 byly beze zbytku splněny. Na Zemi si ale nemohou odborníci z řídícího střediska stěžovat na nedostatek práce. Nejbližší významnou událostí bude průlet kolem Marsu 2009-02-17, který svou gravitační silou nasměruje kosmického průzkumníka na další etapu cesty.
Dne 2008-10-31 dokončil iontový pohon sondy téměř celou fázi urychlování plánovanou na rok 2008. 2008-11-20 se pak uskutečnil ještě krátký manévr, kterým se definitivně doladila trajektorie letu. Od té doby došlo jen 2008-12-03 na rutinní údržbu závěsu iontového motorku číslo 1. Mechanismem bylo otočeno v celém rozsahu úhlů, aby se mohlo lépe rozprostřít mazivo. Podobná operace proběhla už před dvěma měsíci.
Viděno ze Země, absolvoval Dawn minulý měsíc období sluneční konjunkce, kdy se sonda nacházela prakticky na opačné straně od Slunce. Minimálního separačního úhlu bylo dosaženo 2008-12-12. Obecně se uvádí, že jestliže je separační úhel menší než 2°, nastávají potíže s rádiovým spojením. Tento stav trval asi 2 týdny. I když byl rádiový signál silně rušen průchodem v těsné blízkosti Slunce, bylo možné získat dostatek informací, které potvrdily, že sonda zůstává v dobrém stavu. Technici dali přednost zlepšení kvality signálu používaného k navigačním účelům na úkor přenosu telemetrie. Důvod byl zřejmý - před nadcházejícím gravitačním manévrem u Marsu je cenné každé upřesnění momentální polohy sondy. Navigační data přicházela prakticky každý den, pouze čtyři dny kolem vrcholící konjunkce byla degradovaná do té míry, že je nešlo použít. Trajektorie sondy Dawn bude sledována ještě nějakou dobu a pak teprve bude rozhodnuto, zda bude nutné provést před příletem k Marsu ještě nějakou opravu dráhy.
Dne 2009-01-13 se sonda nacházela 2.466 AU od Země, 0.05339 AU od Marsu a 1.486 AU od Slunce.

2009-01-12 - Asteroidy

Asteroidy z "pozemského" materiálu

V Antarktidě byly nalezeny před dvěma roky dva vzácné meteority. Skupina vědců z University of Maryland, která je analyzovala, publikovala 2009-01-08 v časopise Nature zprávu, v níž se praví, že vnější vrstva meteoritů se podobá horninám tvořícím zemskou kůru. Materiál byl identifikován jako druh andezitu. Zmíněné dva meteority (číslo GRA 06128 a GRA 06129) byly objeveny v lokalitě Graves Nunatak Icefield výpravou, která se specializovala na sběr nebeských kamenů v sezóně 2006/2007.
S podobnými meteority se geologové zatím nepotkali. Jelikož mohly asteroidy projít jen těžko fází rozsáhlého přetavení, je zřejmé, že se andezit musel vytvořit nějakým jiným způsobem, než je desková tektonika s výlevy magmatu, která je všeobecně akceptovaná jako proces, při němž vznikala zemská kůra. Stáří meteoritů bylo stanoveno na 4.52 miliard roků, což znamená, že vznikly ještě v éře zrodu solárního systému.
Předpokládá se, že se v pásu asteroidů nachází řada těles, která mají podobné vlastnosti jako GRA 06128 a GRA 06129. Mluví se i o planetce (2867) Steins, kterou studovala evropská sonda Rosetta při průletu v září minulého roku. Patří k typu E, které jasně odrážejí sluneční světlo a tvoří je horniny podobné živcům. Pozemské andezity jsou tvořeny přibližně z 60% oxidem křemičitým (SiO₂), přičemž hlavní živcová složka je doplněna v různých poměrech a kombinacích křemenem, biotitem, amfibolem, pyroxeny a vzácně olivínem.

2009-01-12 - LADEE

Analyzátor prachu pro další misi k Měsíci

O tom, že NASA vážně připravuje po sondě LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) další mise k Měsíci, svědčí zpráva, že University of Colorado v Boulderu obdržela grant v hodnotě 6 mil. USD na stavbu špičkového detektoru měsíčního prachu, který by měl být v roce 2011 instalován na palubu nové lunární družice a provádět vědecké studium prachu a stop atmosféry.
Přístroj je znám pod označením Lunar Dust Experiment (LDEX) a sonda, která ho ponese do vesmíru, se připravuje pod jménem Lunar Atmosphere and Dust Experiment Explorer (LADEE). Zařízení poskytne nové informace o fyzikálních charakteristikách měsíčního prachu a jeho interakcích se slaboučkou měsíční atmosférou a částicemi slunečního větru. Tato data se mohou ukázat jako velice cenn8 pro bezpečnost budoucích astronautů.
Sondu LADEE společně připravují střediska Ames Research Center (Moffett Field, Calif.), Goddard Space Flight Center (Greenbelt, Md.) a Marshall Space Flight Center (Huntsville, Ala.). Náklady na sondu se přepokládají ve výši 80 mil. USD. Vývoj přístroje LDEX má na starosti prof. Mihaly Horanyi z Laboratory for Atmospheric and Space Physics (LASP), která je součástí univerzity.

2009-01-09 - Cassini

Status Report (2008-12-23 až 2009-01-06)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2009-01-06. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů. Aktivity v uplynulých dvou týdnech byly kvůli sérii svátků na konci roku minimální. Vědecká pozorování probíhala podle předem přichystaných sekvencí.
2008-12-23 byla zrušena korekce dráhy OTM-179, která se měla uskutečnit na Štědrý den. Požadovaná změna rychlosti činila 0.46 m/s. Kvůli zrušené korekci bylo nutno poněkud upravit zaměření přístrojů na plánované cíle pozorování.
2008-12-24 sledoval ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] zákryty hvězd δCen a βCru za prstenci. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] naváděl přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] na zvolené oblasti magnetosféry. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pozorovaly několik malých měsíčků v rámci kampaně zaměřené na upřesnění jejich oběžných drah.
2008-12-25 mapoval infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] tepelné emise z prstenců. Spektrograf UVIS sledoval zákryt hvězdy αAra za prstenci. Na prstence se zaměřily rovněž kamery ISS, které pořídily krátké filmy vybraných úkazů. CIRS nakonec skenoval prstence při vysoké fázi jako součást dlouhodobé kampaně studia rozložení teplot na osvětlené a zastíněné straně prstenců.
Dne 2008-12-26 se kamery ISS zaměřily na měsíc Enceladus a zhotovily snímky výtrysků plynů z polární oblasti se středním rozlišením. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] pokračoval v průzkumu distribuce tepla v prstencích a na závěr skenoval Enckeovu mezeru uvnitř prstence A.
2008-12-27 a 2008-12-28 pokračoval průzkum tepelných vlastností prstenců A, B a C spektrometrem CIRS. Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] pořizoval záběry oblačnosti na Titanu. U magnetometru byla provedena kalibrace.
2008-12-29 mapoval CIRS horní troposféru Saturnu ve vzdálené infračervené oblasti. Toto měření se periodicky opakuje kvůli studiu sezónních změn.
Dne 2008-12-30 byla přechodně prodloužena doba nastavená na spínači CLT [=Command Lost Timer] na 5 dní (normálně 90 hodin). Na dalších několik dní bylo plánováno spojení se zemí jen každý druhý den. CLT kontroluje, zda je udržován kontakt s řídícím střediskem a pokud po nastavené době neobdrží informaci, že je spojení v pořádku, spuští na sondě nouzový režim.
CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] po dobu 12 hodin analyzovaly kyslíkaté sloučeniny ve stratosféře Saturnu. UVIS rovněž provedl několik skenů viditelné polokoule v ultrafialovém a vzdáleném ultrafialovém pásmu.
2008-12-31 sledovaly optické přístroje měsíc Dione a přístroj VIMS absolvoval kalibraci.
2009-01-01 se prováděly rozbory plazmového prostředí. Sonda se opět přiblížila k Saturnu natolik, že dosáhla vhodné pozice ke studiu horní troposféry spektrometrem CIRS ve vzdálené infračervené oblasti. Přístroj VIMS zkušebně pozoroval hvězdokupu Plejády.
Dne 2009-01-02 zahájil VIMS první z několika plánovaných dlouhodobých sledování polárních regionů. Studována byla struktura a dynamika atmosférických vírů a jejich změny v čase, včetně změn souvisejících se střídáním ročních dob.
2009-01-03 sledoval spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] zákryt hvězdy βCru za planetou, přičemž byl studován vertikální profil aerosolů, opacita plynů a rovněž teploty v nejvyšších výškách. Přístroje VIMS, ISS a UVIS zkoumaly dynamické jevy v polárních oblastech. Na severní polární region poprvé od začátku mise Cassini začíná svítit slunce.
2009-01-04 se několik přístrojů - především ISS, UVIS a VIMS - soustředěně věnovalo studiu původu polárních září. Všechny uvedené experimenty pořizovaly záběry polární oblasti v různých vlnových délkách. Optické přístroje snímkovaly ze vzdálenosti 415 tis. km měsíc Tethys. Experimenty MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] měřily vertikální strukturu a dynamiku vnitřní magnetosféry v rovníkové rovině Saturnu.
Dne 2009-01-05 pokračovalo studium dynamiky jižní polární atmosféry, do níž se na několik let vrací zima. Hlavním cílem bylo poznat charakteristiky větrů a strukturu oblačnosti. Souběžná pozorování zařízením ISS a VIMS využívalo příležitosti sledovat výšku mraků. Měřena byla absorpce metanu nad oblaky kamerami ISS a tepelné emise v různých vlnových délkách, které studoval VIMS.
2009-01-06 proběhlo první ze tří měření složení atmosféry planety přístroji CIRS, UVIS a VIMS. Měření si vyžádala dlouhé zaměření do jednoho bodu na Saturnu.

2009-01-06 - Fobos-Grunt, Yinghuo-1

Před startem rusko-čínské mise k Marsu

První společná rusko-čínská mise k Marsu odstartuje v říjnu letošního roku a planety dosáhne v srpnu 2010. Nosná raketa Zenit vynese k rudé planetě dvojici sond. O ruském projektu Fobos-Grunt se hovoří již delší dobu. Poněkud později projevila o účast na společném průzkumu Marsu zájem Čína. Zatímco vrcholem ruské části má být automatické přistání na měsíci Phobos a návrat vzorků hornin na Zemi, Čína připravila samostatnou družici planety.
Fobos-Grunt má nejprve zkoumat Mars z oběžné dráhy, studovat atmosféru a prachové bouře, plazmu a radiaci. Teprve poté se pokusí o výsadek na Phobosu. Úkolem čínské družice Yinghuo-1 (Světluška) bude průzkum prostředí na planetě a pátrání po procesech, jakým způsobem planeta přišla o vodu, jejíž přítomnost v dávné minulosti se má již za prokázanou. Družice Yinghuo-1 by měla pracovat alespoň jeden rok. V této době bude muset překonat několik obtížných chvil, z nichž se uvádí především sedm period, kdy bude prolétat po dobu 8.8 hodiny stínem planety. Protože nebude moci doplňovat energii ze Slunce, bylo rozhodnuto, že bude na kritickou dobu uložena "do spánku" a teprve až opustí stín, automaticky se znovu restartuje. Odborníci stále ještě hledají metody, jak by družici pomohli překonat extrémně nízké teploty, klesající až k -200°C.
Mezitím bylo oznámeno, že druhá čínská družice Měsíce Chang´e-2 vzlétne pravděpodobně ještě letos, o rok dříve, než bylo plánováno. Podle tisku má pořídit další detailní snímky a provádět pozorování lunárního povrchu.

2009-01-05 - New Frontiers

Padáky pro Venuši

Program New Frontiers se může zatím vykázat jen jednou realizovanou sondou - New Horizons k Plutu - a jedním projektem ve fázi realizace - Juno k Jupiteru. Neznamená to ovšem, že NASA nechystá další průzkumníky Sluneční soustavy. Mezi objekty amerického zájmu se dostala po letech i Venuše. V roce 2009 hodlá NASA vyhlásit záměr (Announcement of Opportunity) dalších aparátů v rámci New Frontiers, mezi nimiž by se měly vyskytovat i různé sondy k Jitřence. Většina z uvažovaných misí by měla obsahovat požadavek na dopravení vědeckého nákladu do atmosféry a na povrch planety. Ve všech těchto případech by byl jednou z klíčových komponent sondy padákový systém. NASA nyní poskytla potenciálním zájemcům o dodávku padáků základní informace o chystaných sondách, z nichž vyplývají i pro nás první informace o typu a charakteru příštích planetárních robotů.
Přistávací aparát - zadní ochranný kryt bude oddělen a padák tvořený jedním vrchlíkem rozvinut ve výšce 65 až 67 km při rychlosti Mach 0.8. Bezprostředně po rozložení padáku se oddělí tepelný štít. Po 50 minutách sestupu dosedne aparát na povrch maximální rychlostí 10 m/s. Hmotnost tělesa při vstupu do atmosféry (zadní štít, přistávací aparát a tepelný štít) obnáší 800 až 1000 kg, samostatný přistávací modul maximálně 695 kg.
Balónová průzkumná plošina - zadní ochranný kryt bude oddělen a padák tvořený jedním vrchlíkem vystřelen ve výšce asi 60 km při rychlosti Mach 0.8 až 1.2. Uvolní se tepelný štít a přibližně 10 s poté bude zahájeno plnění balónu. Přibližně 30 s po rozložení padáku se balónová plošina odpoutá. Rychlost v okamžiku odpojení padáku by měla být menší než 50 m/s.
Velká sonda - padák sestává ze dvou částí. Brzdící padák po vystřelení zajistí spolehlivé uvolnění zadního ochranného krytu. Hlavní padák nejprve zabezpečí oddělení tepelného štítu a pak udržuje požadovanou rychlost sestupu atmosférou. Celková hmotnost sondy při vstupu do atmosféry činí asi 300 až 500 kg. První padák se rozvine ve výšce 60 až 65 km a oddělí se asi ve výšce 50 km. Hlavní padák by se měl rozložit při rychlosti asi Mach 0.8 a odhozen bude ve výšce mezi 15 a 30 km.
Malá sonda - padákový systém je tvořen opět brzdícím a hlavním padákem. Počítá se s celkovou vstupní hmotností sondy 85 až 120 kg. Jedná se v zásadě o zmenšený model výše popsaného systému velké sondy.
NASA stanovila pro dodavatele padáků základní požadavky, mezi nimiž figuruje např. důkladné pozemní ověření spolehlivosti jednotlivého vystřelovacího zařízení a všech typů padáků, dostatečné letové vyzkoušení celé sestavy při relevantních podmínkách (rychlost, hustota prostředí) a dostatečné zdokumentování celého subsystému včetně pevnostních zkoušek a záznamů o prověrkách funkčnosti. Padáky by měly být dodány k integraci se sondou nejdříve v roce 2015. Firmy, které mají zájem o dodávku, by se měly ohlásit do 2009-01-16 ve středisku NASA Langley Research Center.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23