Novinky - prosinec 2010

2010-12-20 - Cassini

Status Report (2010-12-08 až 2010-12-14)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-12-14. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-12-08 v 21:30 UT se v apoapsidě uskutečnila úprava dráhy OTM-270 [=Orbit Trim Maneuver]. Malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly v činnosti t=9.5 s a změnily rychlost letu o Δv=0.016  m/s. Účelem korekce bylo doladit trajektorii před průletem kolem Encelada (E-13), k němuž dojde 2010-12-21. Všechny systémy po provedené operaci hlásily nominální funkci.
Vědecký program minulého týdne využíval příležitosti, kdy se sonda pohybovala v nejvzdálenějším bodě dráhy od planety a kdy se tudíž relativně pomalu měnila poloha v prostoru. Prováděla se pozorování náročná na čas. Analyzátor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] ve třech etapách navázal na studium mezihvězdného prachu. Magnetometr MAG měřil magnetické pole Saturnu, zatímco sonda rotovala 12 hodin kolem jedné osy. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] 23.5 hodiny pozoroval prstence E a G při slunečním fázovém úhlu 80°.
Při započtení výsledků z minulého týdne bylo sděleno, že od chvíle, kdy sonda zahájila přibližovací sekvenci k Saturnu v lednu 2004, bylo získáno více než 237 tisíc snímků kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] a 113 tisíc sad pozorování VIMS.

2010-12-16 - Mars Odyssey

Rekordman u Marsu

Kosmická sonda Mars Odyssey, kterou v roce 2001 vypustila NASA, se stala nejdéle sloužícím robotem u rudé planety. Sonda zahájila 2010-12-16 v 01:55 UT už 3340. den na oběžné dráze kolem Marsu. Životností překonala rekord družice Mars Global Surveyor (MGS), která kroužila kolem planety a pracovala mezi lety 1997 a 2006.
Zásluhou mimořádné životnosti Odyssey se může i nadále pokračovat ve vědeckých pozorováních, které zahrnují mj. sledování sezónních změn na povrchu už v několika letech po sobě. Snímky z kamer byly podkladem pro prozatím nejpodrobnější mapu skoro celého Marsu. V roce 2002 byl přístroji na palubě detekován vodík těsně pod povrchem ve vysokých geografických šířkách. Domněnka, že se jedná o vodík ze zmrzlé vody, byla v roce 2008 potvrzena kontaktním měřením na místě sondou Phoenix. Mars Odyssey rovněž nesla první experiment, který byl připraven s výhledem na budoucí lidské expedice. Zařízení zkoumalo radiační prostředí kolem planety a zjistilo, že sluneční erupce a kosmické paprsky představují dvakrát až třikrát větší zatížení organismu, než u Země.
Sonda slouží také jako důležitá retranslační stanice, která zprostředkovává spojení přistávacích aparátů Phoenix, Spirit a Opportunity se Zemí. Pozoruje meteorologické jevy na Marsu a společně s přístroji na MGS a nejnovější družici MRO [=Mars Reconnaissance Orbiter] zajistila kontinuální průběh sledování počasí na Marsu.
Na odchod do důchodu ale stále ještě nenastala správná doba. S družicí Mars Odyssey se počítá i pro nejnovější projekt NASA, kterým je velká povrchová laboratoř Mars Science Laboratory, která už obdržela jméno Curiosity. Do činnosti Curriosity se zapojí už od přistání a pak hlavně při operacích na povrchu, kdy naváže na spojové služby, kterými se proslavila už v případě roverů MER.

2010-12-14 - Cassini

Status Report (2010-12-01 až 2010-12-07)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-12-07. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-12-01 v 23:45 UT se uskutečnila korekce dráhy OTM-269 [=Orbit Trim Maneuver]. Jednalo se o opravu trajektorie po nedávném průletu kolem měsíce Enceladus. Malé motorky RCS [=Reaction Contrl Subsystem] byly v činnosti t=146.87 s a změnily rychlost letu o Δv=0.162 m/s. Manévr se uskutečnil v náhradním termínu, protože bylo stanoveno, že oproti původnímu času bude zapotřebí menší změna rychlosti a silové setrvačníky RWA [=Reaction Wheel Assembly] budou pracovat v optimálnějších otáčkách. Všechny subsystémy po skončené operaci vykazovaly nominální činnost.
Téhož dne byl otevřen kryt hlavního raketového motoru (cyklus číslo 62). Telemetrická data potvrzují stále dobrou funkci mechanismu krytu.
V přehledu vědeckých činností uplynulého týdne je jako první uvedeno šestihodinové mapování ultrafialového albeda měsíce Enceladus aparaturou UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] jako funkce geografické délky a fázového úhlu. Další měření měsíce prováděly souběžně přístroje CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], ISS [=Imaging Science Subsystem] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Kamery ISS se věnovaly více než pět hodin hledání nových satelitů v Lagrangeově bodě L4 měsíce Rhea. Magnetometr 24 hodin shromažďoval data jako doplněk měření přístroji MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] a pak byl po dobu 13.5 h kalibrován při současném otáčení sondy kolem osy X. Kamery ISS opakovaly snímkování malých satelitů v rámci kampaně precizování oběžných drah měsíců Saturnova systému. 13 hodin sledovaly hranu prstence E a dokumentovaly tranzit měsíce Dione před Tethis. CIRS a VIMS měřily 10 hodin zastoupení sloučenin kyslíku ve stratosféře Saturnu. ISS, CIRS a VIMS pokračovaly v kampani monitorování Titanu.
2010-12-06 byly podle plánu na několik hodin vypojeny setrvačníky RWA. Odpočinek gyroskopů, které umožňují lepší distribuci maziva, se zařazuje pravidelně po přibližně 20 dnech.

2010-12-09 - Extrasolární planety

První planeta bohatá na uhlík

Astronomové zaregistrovali u vzdálené hvězdy obrovskou horkou planetu s neobvyklým složením. Plynový obr označený WASP-12b je prvním pozorovaným světem bohatým na uhlík. Objev byl učiněn prostřednictvím kosmického teleskopu Spitzer a s využitím dřívějších pozemních pozorování.
"Tato planeta dokazuje úžasnou rozmanitost cizích světů,"" říká Nikku Madhusudhan z MIT [=Massachusetts Institute of Technology], Cambridge, vedoucí kolektivu autorů zprávy v časopise Nature z 2010-12-09. "Planety bohaté na uhlík mohou být v mnoha směrech exotické - vznikem, vnitřním uspořádáním a atmosférou."
Je možné, že na WASP-12b se může v nitru pod plynovým obalem vyskytovat grafit, diamanty a více neobvyklých forem uhlíku. Astronomové sice zatím nemají žádné prostředky na zkoumání jádra exoplanet, ale teoreticky nelze tyto podivuhodné možnosti vyloučit. Pozorování zároveň podporuje názor, že u hvězd mohou existovat i mnohem menší kamenné planety s vysokým zastoupením uhlíku. A "uhlíková" kamenná planeta by mohla být velice zvláštním světem.
"Na terestrické planetě s dominantním prvkem uhlíkem by se mohla nacházet spousta kamenů z čistého uhlíku, jako je například diamant nebo grafit a rovněž uhlíkové sloučeniny jako je asfalt," doplňuje informaci Joseph Harrington z University of Central Florida, Orlando, vedoucí výzkumného týmu. Uhlík je běžným prvkem v naší planetární soustavě a klíčová složka života na Zemi.
Astronomové běžně měří u hvězd poměr zastoupení uhlíku a kyslíku. Taková informace naznačuje mnohé o chemických procesech zkoumané hvězdy. Naše Slunce má tento poměr přibližně 1:2, neboli uhlíku je dvakrát méně než kyslíku. U žádné z planet naší soustavy nebylo zjištěno, že by obsahovaly více uhlíku než kyslíku nebo byl tento poměr alespoň vyrovnaný. Naše Země nemá uhlíku příliš mnoho, větší význam má obsah křemíku. Poměr nemohl být nicméně přesně stanoven u obřích plynových planet Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Na rozdíl od WASP-12b se na nich totiž vyskytuje velké množství vody, hlavní kyslíkové sloučeniny, hluboko v atmosféře, kde se dá jen těžko detekovat. WASP-12b je první planetou s poměrem uhlík/kyslík větším než 1 (pravděpodobně někde mezi 1 a 2). Znamená to, že planeta má přebytek uhlíku, část z něho ve formě atmosférického metanu.
"Jestliže relativní zastoupení uhlíku dosáhne takovéto výše, je to jako byste přepnuli vypínač, všechno je jinak. Pokud by tomu tak bylo na Zemi, byl by nejdražší snubní prstýnek ze skla, které by bylo vzácné, a hory by byly z diamantů," říká Marc Kuchner, astronom NASA GSFC, Greenbelt, jeden z autorů teorie uhlíkových kamenných planet.
Madhusudhan a jeho kolegové použili teleskop Spitzer a sledovali objekt WASP-12b ve chvílích, kdy se schovával za mateřskou hvězdu. Tato technika nese označení sekundární zatmění (secondary eclipse) a byla poprvé použita ke studiu exoplanet. Data byla zkombinována s již dříve publikovanými údaji, pocházejícími z observatoře na Havaji. Byla provedena detailní analýza atmosféry a přitom byla prokázána přítomnost metanu, oxidu uhelnatého a jiných uhlíkatých sloučenin.
WASP je zkratkou programu hledání exoplanet "Wide Angle Search for Planets". WASP-12b je 1.4krát hmotnější než Jupiter a nachází se asi 1200 světelných let od Země v souhvězdí Vozky (Auriga). Oběžná doba je o málo větší než jeden den. Jedna polokoule je neustále osvětlena, druhá je ve stínu. Nachází se tak blízko svého slunce, že je gravitačními silami zdeformována do podoby ragbyového míče. Navíc gravitace hvězdy vysává hmotu planety a z ní se vytváří tenký disk obíhající slunce společně s planetou. Data z teleskopu Spitzer rovněž udávají teplotu na planetě. Tento svět je jedním z nejteplejších exoplanet. Na přivrácené straně bylo naměřeno přibližně 2600 K. To je teplota, která bohatě stačí na to, aby se tavila ocel.

2010-12-08 - Akatsuki

Venuše se nedočkala

Studenou sprchu zažila včera japonská kosmická agentura JAXA. V noci z pondělí na úterý měla sonda Akatsuki uskutečnit brzdící manévr a přejít na oběžnou dráhu kolem Venuše. Operace se nezdařila a sonda pokračuje v letu na heliocentrické dráze. Podrobnosti nebyly v době psaní tohoto příspěvku známé. JAXA vydala jen suché prohlášení, v němž se praví, že: "JAXA zjistila, že se po vykonání brzdícího manévru VOI-1 [=Venus Orbit Insertion] 7. prosince nepodařilo navést Venus Climate Orbiter "AKATSUKI" na oběžnou dráhu kolem Venuše. Vytvořili jsme nový vyšetřovací tým, který bude studovat příčinu a protiopatření, rovněž prověříme možnost přechodu na oběžnou dráhu kolem Venuše při další příležitosti za šest roků, kdy se AKATSUKI znovu přiblíží k Venuši."
Podle portálu space.com bylo zahájeno brzdění 2010-12-06 v 23:49 UT a krátce poté bylo spojení přerušeno, když byla sonda zakryta diskem planety. Předpokládané přerušení komunikace, které mělo trvat 22 minut, se protáhlo na více než 1.5 hodiny, což signalizovalo, že se něco nezdařilo. Řídící středisko spojení později navázalo, ale bylo zjištěno, že se sonda nenachází na očekávané oběžné dráze, ale pokračuje v letu kolem Slunce.
Na známých stránkách spaceflightnow jsou prezentovány některé další podrobnosti. Uvádí se zde, že motor sondy byl skutečně ve stanovenou dobu zažehnut. Doba hoření byla stanovena na přibližně 12 minut, což mělo stačit k tomu, aby byla sonda zachycena gravitačním polem Venuše. Krátce po zážehu se Akatsuki schovala na 22 min z pohledu ze Země za planetu a spojení se přerušilo. Když se sonda ve stanovený okamžik neohlásila, vypukla ve středisku panika. Podle plánu měla sonda v 00:36 UT vstoupit do stínu Venuše a opustit ho o hodinu později. Vysílání bylo nakonec zachyceno až v 01:28 UT (10:28 místního času). Plán předpokládal, že se krátce před 02:00 UT Akutsaki zorientuje vysokoziskovou anténou k Zemi, ze které začne vysílat data nejvyšší rychlostí přibližně od 03:09 UT.
Sonda měla nejprve přejít na oběžnou dráhu ve výšce cca. 550 až 190 tis. km, dalšími třemi korekcemi mělo být dosaženo operační dráhy 550 až 80 tis. km. Vědecká pozorování měla začít v lednu koordinovaně s evropským projektem Venus Express.

2010-12-08 - MESSENGER

100 dní k cíli

Kosmické sondě MESSENGER zbývá posledních 100 dní ke kritickému okamžiku dosavadní cesty. Bude jím 15minutový manévr, kterým bude navedena na oběžnou dráhu kolem Merkuru. Bude to první lidský výtvor, který se stane oběžnicí planety nejbližší ke Slunci. Krátce poté by měl být zahájen minimálně roční výzkumný program. Mise byla navržena k realizaci před 14 lety. Před 10 roky byl projekt oficiálně zahájen a sonda je na cestě už více než 6 roků.
V dosavadním průběhu letu musela sonda absolvovat řadu důležitých milníků. Rozhodně k nejvýznamnějším patřilo šest průletů kolem Venuše a Merkuru, kdy se v gravitačním poli planety měnila dráha, a pět velkých motorických manévrů DSM [=Deep Sapce Maneuver]. Posledním milníkem, i když jiného charakteru, prošla sonda tento týden. Tým odborníků přezkoumal připravenost na činnosti na oběžné dráze. Bylo to vyvrcholení více než roční práce, během níž se prověřovaly jednotlivé elementy z hlediska funkce při navádění a zahájení prvních operací na dráze u Merkuru. Prověrky se zúčastnili jednak pracovníci hlavního provozovatele JHU-APL [=Johns Hopkins University - Applied Physics Laboratory], tak i specialisté z jiných institucí.

2010-12-07 - Cassini

Status Report (2010-11-24 až 2010-11-30)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-11-30. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2010-11-24 byl na webové stránce Cassini uveřejněn článek, v němž je potvrzeno, že se sonda po předchozích problémech již plně vrátila k normálnímu provozu. Všechny vědecké přístroje jsou v činnosti, Cassini se nachází ve správné konfiguraci a v dobrém stavu. Během nadcházejícího průletu kolem Encelada se očekává příjem dat v maximálním objemu. Příčinou potíží byl jeden špatný bit v palubním počítači, který v konečném dúsledku způsobil přechod sondy do bezpečnostního režimu dne 2010-11-02.
2010-11-24 se nejprve povelem v reálném čase uskutečnila kalibrace hvězdného čidla SRU [=Stellar Reference Unit], na konci dne pak byl ukončen program letu podle sekvence S64 a zahájilo se plnění úkolů podle S65. Etapa S65 je rozvržena na 54 dní do 2011-01-17. Uskuteční se v ní dva cílené průlety kolem měsíce Enceladus a jeden kolem dalšího satelitu Rhea. Dalších 14 průletů bude necílených tzn. že se před nimi nebude speciálně upravovat trajektorie letu - pětkrát kolem Titanu, dvakrát kolem Pandory a po jednom kolem měsíců Hyperion, Atlas, Janus, Dione, Pan, Daphnis a Methone. Přichystáno je osm korekcí dráhy OTM-268 až 275 [=Orbit Trim Maneuver].
Vědecký program popisovaného týdne byl zahájen 13 hodinami sledování mezihvězdného prachu přístrojem CDA [=Cosmic Dust Analyzer] a 13.5 hodinami studia plazmového prostředí spektrometrem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer]. Dále proběhlo pozorování Titanu přístroji CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], ISS [=Imaging Science Subsystem] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Bylo součástí dokumentování proměn v atmosféře tohoto obřího měsíce. Přístroje UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] společně s experimenty CIRS, ISS a VIMS studovaly 11 hodin polární jevy na Saturnu. U nepravidelného, chaoticky rotujícího měsíce Hyperion proběhlo unikátní pozorování ve dvou blocích po 13 a 5 hodinách přístroji ISS, UVIS, VIMS a CIRS. UVIS měřil 11 hodin u měsíce Rhea albedo v ultrafialovém spektru jako funkci geografické šířky a fázového úhlu. Poblíž pariapsidy sledoval analyzátor prachu CDA zaprášení ve stínu prstenců.
2010-11-27 v 17:44 UT se uskutečnila korekce dráhy OTM-268. Malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] pracovaly po dobu t=55.875 s a změnily rychlost letu o Δv=0.0064 m/s. Všechny subsystémy po manévru hlásily nominální funkci.
Dne 2010-11-28 byl preventivně uzavřen kryt hlavního raketového motoru kvůli nebezpečí poškození při průletu prostorem se zvýšenou prašností.
2010-11-30 v 11:53 UT minula Cassini ve výšce pouhých 47.9 km relativní rychlostí 6.3 km/s měsíc Enceladus. Nejnižší výška byla dosažena nad 61.1° s.š. Trajektorie byla optimalizována s ohledem na měření gravitačního pole měsíce pomocí rádiové aparatury RSS [=Radio Science Subsystem]. Rádiový signál byl vyhodnocován tři hodiny na příletu a stejnou dobu na odletu. Mezi tím se uskutečňovala pozorování kamerami ISS a spektrometry CIRS a VIMS. Hlavním cílem nízkého průletu bylo mapování gravitačního pole a studium nitra měsíce.

2010-12-02 - Cassini

Status Report (2010-11-17 až 2010-11-23)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-11-22. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-11-19 skončila 72hodinová zkouška záložní sestavy silových gyroskopů RWA-3 [=Reaction Wheel Assembly]. Minulého týdne byly sestavy RWA-3 a 4 roztočeny v opačném smyslu při dvou různých úrovních otáček, aby se prověřil stav záložní sestavy, o níž panovaly jisté pochybnosti. Výsledky potvrdily, že RWA-3 je v pořádku a je ji možno v budoucnu využívat.
Dne 2010-11-23 se uskutečnila úprava dráhy OTM-267 [=Orbit Trim Maneuver]. Manévr v apoapsidě dráhy měl za cíl doladit trajektorii před nadcházejícím průletem kolem měsíce Enceladus. Hlavní motor byl zažehnut v 00:30 UT a po době hoření t=13.1 s změnil rychlost letu o Δv=2.242 m/s. Po skončení operace hlásily všechny subsystémy nominální funkci.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23