Novinky - listopad 2006

2006-11-30 - Rosetta

Rosetta míří k Marsu

Listopad je pro řídící tým Rosetty naplněn usilovnou činností. Všechny aktivity směřují k blížícímu se průletu kolem Marsu v únoru 2007. Před touto událostí je nutno určit přesnou trajektorii a případně ji upravit a v neposlední řadě provést sérii zkoušek systémů a přístrojů.
Sonda byla ke svému cíli - kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko - vyslána složitou cestou, vedoucí kolem několika planet. Průlety kolem hmotných těles jsou využívány pro postupné urychlení letu. Ke kometě se tak dostane umělá stanice o hmotnosti, která by (při daném výkonu použité nosné rakety) nemohla být do bodu setkání jinak vůbec dopravena. První těsný průlet spojený s gravitačním manévrem má už Rosetta za sebou. V prvním případě se v březnu 2005 přiblížila k Zemi. Únorové setkání bude tedy druhou příležitostí. Třetí gravitační urychlení absolvuje sonda znovu u Země 2007-11-13.
Kvůli přesnému zamíření vykonala nedávno Rosetta už dvě motorické úpravy dráhy letu, a to 2006-09-29 a 2006-11-13. Do nejmenší vzdálenosti od rudé planety se dostane 2007-02-25, kdy se přiblíží na pouhých 250 km. Přesnost navedení je v tomto případě naprosto zásadní, proto řídící tým ve středisku ESOC [=European Space Operations Centre] v Německu velice detailně sleduje skutečnou trajektorii a je připraven uskutečnit ještě další doladění dráhy 16 a 7 dní před příletem k planetě.
Skutečnost, že se sonda přiblíží na velice malou vzdálenost bude patřičně využita i jiným způsobem. Za pomocí palubních přístrojů na orbitální části i na přistávacím aparátu Philae bude planeta pozorována po dobu několika týdnů kolem největšího přiblížení a přístroje budou současně kalibrovány. Vědecké operace budou zahájeny začátkem ledna a formálně ukončeny koncem března 2007. Přístroje jsou počínaje proto od tohoto týdnu intenzivně prověřovány. Testy zahrnují zapojení přístrojů a zkoušky jejich zaměření. Trvat by měly asi jeden měsíc.
Mezi 2007-01-02 a 2007-01-03 Rosetta "nažhaví" palubní kameru OSIRIS a pokusí se sledovat asteroid (21) Lutetia, který se pohybuje v hlavním pásu mezi drahami Marsu a Jupitera. Za dobu 36 hodinové kampaně by měla být stanovena alespoň rotace planetky. Tato informace bude použita pro důkladnější přípravu pozorování tohoto objektu v červenci 2010, kdy se k němu Rosetta přiblíží na pouhých 2000 km.
Hlavní pozorování Marsu proběhne v intervalu asi 20 h před největším přiblížením až několik týdnů po něm. Před tímto obdobím budou mít prioritu operace související s technickou stránkou průletu. Jestliže se např. při zkoušce 2007-01-07 ukáže, že tepelné podmínky a charakter osvětlení sondy nezaručují úplnou bezpečnost, mohou být vědecké operace částečně či zcela zrušeny. V každém případě tři hodiny kolem okamžiku největšího přiblížení budou vědecké přístroje vypojeny a sonda bude uvedena do zákrytové konfigurace. Vlastní průlet stínem Marsu potrvá 25 minut. V této době nebudou fotovoltaické články vyrábět elektrickou energii. V činnosti zůstane jen několik přístrojů na Philae, protože přistávací modul má svůj vlastní energetický systém, nezávislý na orbitální části.
Sonda má v plánu snímkovat kamerami povrch a pomocí zobrazujících spektrometrů sbírat údaje o vlastnostech atmosféry planety. Studováno bude rovněž vzájemné působení atmosféry a slunečního větru a parametry radiačního prostředí. Na snímcích by měly být zachyceny i dva měsíce Marsu - Phobos a Deimos. Pro další osud mise ale bude nejdůležitější sledování změn rychlosti a trajektorie Rosetty.

2006-11-28 - Vesper

Mise Discovery k Venuši

Země má ve Sluneční soustavě svoje o trochu menší dvojče. Planeta Venuše se ale nějak nevyvedla. Je skoro stejně veliká a leží jen asi o 30% blíže ke Slunci než Země. Na úsvitu kosmického věku snili astronomové, že její hustá oblaka skrývají tropickou džungli zabydlenou druhohorní faunou. V šedesátých letech minulého století dorazily k Venuši první americké a sovětské automatické sondy a obraz mladší sestry Země se dramaticky změnil. Ukázalo se, že planeta je jedním z nejméně vhodných míst pro život.
Kosmické sondy objevily nehostinnou poušť, zahalenou hustou atmosférou o skoro stokrát větším tlaku než je u nás. Oblaka plující nad vyprahlým povrchem obsahovala místo životodárné vody kapičky kyseliny sírové. Teplota na povrchu stoupala nad 400°C, na hodnoty, při kterých se taví olovo. Žádná ze známých forem života by v takovém prostředí nepřežila.
Přesto měly Venuše a Země krátce po svém vzniku podobné klimatické podmínky. Obrovskou záhadou zůstává, proč se tyto původně velice podobné světy vydaly zcela odlišnou cestou vývoje a nakonec dospěly do naprosto rozdílného stavu. Otázku by mohla pomoci vyřešit nová mise k Venuši, nesoucí jméno Vesper. Sondu navrhlo v rámci programu Discovery středisko NASA Goddard Space Flight Center (GSFC), Greenbelt, Md. Vedoucím vědeckým pracovníkem (PI - Principal Investigator) byl stanoven Gordon Chin.
Vesper je latinské jméno pro Večernici nebo-li Venuši. Další mise třídy Discovery by měla prohloubit naše znalosti atmosféry planety a zaznamenat změny, které v ní probíhají. Poznání plynného obalu planety by mohlo být klíčem k pochopení, proč se krajina, která mohla být rajskou zahradou, zvrhla v napodobeninu pekla.
Návrh mise Vesper byl jedním ze dvou tuctů projektů předložených na základě výzvy AO [=Announcement of Opportunity] programu Discovery z dubna 2006. Tři z těchto návrhů, včetně sondy Vesper, vybrala NASA do užší fáze koncepčních studií. Tým Vesper obdržel na vypracování studie 1.2 mil. USD. Na jejím základě může být teprve rozhodnuto o dalším rozpracování. Jako každý jiný projekt z této kategorie, nesmí překročit rozpočet ve výši 425 mil. USD, zahrnující dokončení mise včetně analýzy a archivace dat.
Jestliže dojde k realizaci, bude Vesper pozorovat Venuši po dva dny. Myšleny jsou pochopitelně venušské dny, které jsou dlouhé 243 pozemských dnů. Venuše rotuje tak pomalu, že jeden její den je dokonce delší než její rok (který trvá 224.7 pozemských dnů), nebo-li jeden oběh kolem Slunce.
Mezi hlavní cíle výpravy bude hledat odpovědi na problémy:

• Jak se vyvíjela atmosféra z předpokládaného stavu podobného Zemi do dnešní podoby? Získané poznatky by mohly pomoci porozumět i změnám klimatu na Zemi.
• I přes velice pomalou rotaci pevného tělesa planety, horní vrstvy oblačnosti obíhají Venuši rychlostí kolem 300 km/h. Vědci by chtěli pochopit příčinu tohoto jevu, nazývaného superrotace.
• U každého z pólů se vyskytují obrovské oblačné víry připomínající spirály hurikánů. Prozatím není známo, jak a proč vznikají a jestli nejsou příčinou nějakých chemických procesů, podobně jako víry na pozemských pólech nastavují podmínky pro vznik ozónových děr.
• Vesper by se měla pokusit zjistit, zda dlouhodobé změny v zastoupení oxidu siřičitého (SO₂) v atmosféře nesouvisí s vulkanickou činností.
• Atmosféra planety se skládá převážně z oxidu uhličitého (CO₂). Tento plyn by se měl působením slunečního záření rozkládat na oxid uhelnatý (CO) a kyslík (O₂). Tento proces ale zatím nebyl ve větším měřítku pozorován. Existují nějaké neznámé chemické procesy, které obsah CO₂ v atmosféře stabilizují?

2006-11-27 - Mars

Indie uvažuje o nepilotované misi k Marsu v roce 2013

Indičtí vědci plánují vyslat v roce 2013 k Marsu automatickou sondu, jejímž úkolem by bylo pátrat po stopách života. Informace se objevila ve zprávách Hindustan Times 2006-11-26. Mise trvající šest až osm měsíců by pravděpodobně odstartovala v nejbližších sedmi letech a náklady na ní by mohly dosáhnout 3 miliard rupií (67 mil USD).
"Raketa GSLV [=Geo-stationary Launch Vehicle] může dopravit náklad k Marsu a naše spojovací síť DSN je schopná sledovat ho po celou cestu," sdělil novinářům G. Madhavan Nair, prezident indické kosmické agentury ISRO [=Indian Space Research Organisation]. "O Mars je velký zájem. Mise Spojených států a Evropské kosmické agentury nám poskytly některá zajímavá data. Zamysleme se, jaký cenný příspěvek může přinést naše mise." Případná sonda bude studovat chemické složení atmosféry planety a vlastnosti terénu a vrstev pod povrchem.
Indie zatím nemá s provozem kosmických sond žádné zkušenosti. První misí, kterou se pokusí uskutečnit, bude družice Měsíce Chandrayaan 1, která by měla vzlétnout v roce 2007 nebo pravděpodobněji až v roce 2008.

2006-11-23 - Cassini

Status Report (2006-11-16 až 2006-11-21)

Prozatím poslední signály ze sondy Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2006-11-21. Podle telemetrických dat zůstává družice Saturnu ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují podle očekávání.
Na pracovní schůzce řídícího týmu dne 2006-11-20 bylo rozhodnuto přesunout korekční manévr OTM-081 z původního data 2006-11-26 na záložní termín 2006-11-27. Při rozboru plánovaných variant bylo totiž zjištěno, že náhradní termín je výrazně energeticky výhodnější. Oproti původnímu požadavku na změnu rychlosti Δv=0.75 m/s, bude stejného efektu dosaženo pouhým Δv=0.2 m/s v záložním termínu.
Současná trajektorie mezi průletem kolem Titanu T20 k dalšímu T21 zahrnuje čtyři oběhy kolem planety, každý s periodou asi 12 dní. Jedná se prozatím o nejkratší periodu oběžné doby mise Cassini.
2006-11-21 se sonda přiblížila na vzdálenost 74783 km k měsíci Dione. Jednalo se o tzv. necílený průlet, tedy o setkání, před nímž nebyly prováděny žádné speciální motorické manévry, sloužící k optimalizaci trajektorie průletu. Na měsíc byly zaměřeny přístroje VIMS, CIRS, UVIS a RADAR. Po průletu se CIRS vrátil k pozorování prstenců planety v submilimetrovém vlnovém pásmu a v oblasti tepelných emisí. VIMS provedl skenování neosvětlené strany prstenců A, B a C při nízkém fázovém úhlu a přístroj UVIS pozoroval zákryty hvězd za hmotou prstenců.
Přístroje na výzkum magnetosféry a plazmatu uskutečnily během týdne několik sérií pozorování. Výzkum se týkal především magnetosféry nad polárními oblastmi - byla zjišťována vertikální struktura a dynamika vnitřní magnetosféry.

2006-11-22 - Fobos-Grunt

Do projektu vstupuje Čína

2006-11-21 potvrdil zástupce Ruské federální kosmické agentury Jurij Nosenko, že projektu ruské mise k marsovskému měsíci Phobosu se zúčastní čínský partner. Čína dodá miniaturní satelit, který doplní chystanou sondu Fobos-Grunt.
"Po dosažení oběžné dráhy kolem Marsu se čínský satelit oddělí od ruské sondy a stane se umělou družicí Marsu," řekl Nosenko na tiskové konferenci.
Mise k Phobosu odstartuje v roce 2009 a jejím cílem je dopravit k Zemi vzorky povrchového materiálu. K přechodu sondy na meziplanetární dráhu bude použita metoda startu z oběžné dráhy kolem Země, při které lze vystačit se slabší a lacinější nosnou raketu, než v případě přímého navedení. Startovní okno se otevírá v říjnu 2009 a cesta k rudé planetě je rozpočítána na 10 až 11 měsíců. Na zpáteční cestu nastoupí návratový modul až v roce 2011 a po dalších 10 až 11 měsících by měla stanice s drahocenným materiálem dorazit k Zemi.
Phobos je větší ze dvou měsíců Marsu, který obíhá kolem planety ve výšce asi 6000 km. Na této dráze oběhne planetu za kratší dobu, než činí doba jedné otočky, takže pro pozorovatele na Marsu vychází měsíc na západě a zapadá na východě. Na fotografiích je dobře vidět jeho nepravidelný protáhlý tvar. Podle převažujících názorů se jedná o asteroid, který byl zachycen gravitačním polem Marsu. Materiál, z něhož je vytvořen, by tak měl odpovídat hmotě, z které se před 4.5 miliardami let tvořila Sluneční soustava.
Přistání na Phobosu je značný technický oříšek a možná právě proto se o něj zatím žádná z kosmických velmocí nepokusila. Výjimkou je neúspěšný projekt dvojice sovětských sond Fobos 1 a Fobos 2 z roku 1988, které ale přestaly komunikovat ještě před zahájením přistávacích operací (resp. ještě během přeletu k Marsu).
Podle prezidenta Ruské akademie věd Jurije Osipova je projekt Fobos-Grunt jedinečnou šancí Ruska na obnovení planetárního výzkumu. Kromě zmíněné mise by se Čína mohla zapojit i do ruského výzkumu Měsíce. Dohoda o tom by měla být podepsána koncem tohoto roku.

2006-11-22 - Mars Global Surveyor

Definitivní konec mise?

Mars Global Surveyor (MGS) pravděpodobně uzavřel svoji úspěšnou výzkumnou kariéru. Do historie se zapsal jako dosud nejdéle sloužící a nejužitečnější sonda vyslaná k Marsu.
"Mars Global Surveyor překonal všechna očekávání," řekl Michael Meyer, vedoucí vědecký pracovník odpovědný za výzkum Marsu při NASA Headquarters ve Washingtonu. Poklady v podobě získaných snímků a dat z dalších vědeckých experimentů budou analyzována ještě po několik dalších let. Jenom kamery pořídily více než 240 tis. snímků, které teď leží v pozemských archívech.
Družice od 2006-11-02 nekomunikuje se Zemí. Předběžné analýzy ukazují, že prvotní závadou byl problém s natáčením panelu fotovoltaických článků, následkem čehož nebylo možno vyrábět dostatek životně důležité elektrické energie. Technici ale stále zkoumají další možné příčiny rádiového ticha.
"Realisticky nahlíženo, prověřili jsme všechny nejnadějnější způsoby, jak obnovit komunikaci a musíme se smířit s tím, že vzrušující proud vědeckých pozorování z MGS je pravděpodobně minulostí," komentoval poslední události Fuk Li, manažer programu výzkumu Marsu ve středisku NASA-JPL v Pasadeně. "Přesto se ještě nevzdáváme naděje."
K odhalení stavu sondy MGS mělo přispět i pozorování nejnovější družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), která do směru, kde se měl MGS nacházet zaměřila 2006-11-20 svoje kamery. Po ztracené sondě pátral jednak sledovač hvězd, kontextová kamera i vysoce výkonná kamera HiRISE. Podle předběžného vyhodnocení ale sonda nebyla na žádném snímku zachycena. Další možnost poznat lépe stav MGS nastane v nejbližší době, kdy se středisko pokusí vyslat na ní povely prostřednictvím jednoho z vozítek MER, operujících na povrchu.
MGS odstartoval do vesmíru 1996-11-07 a na oběžnou dráhu kolem Marsu vstoupil 1997-09-11. Poprvé vyzkoušel metodu aerobrakingu k definitivní úpravě dráhy. Vlastní mapovací fáze začala v dubnu 1999. Původní plán počítal, že se výzkum bude provádět po dobu jednoho oběhu planety kolem Slunce, tzn. asi po dva pozemské roky. Jelikož ale systémy pracovaly i po této době velice dobře a řídící středisko mohlo distribuovat stále velice zajímavé výsledky pozorování, byla primární mise celkem čtyřikrát prodloužena.
Mezi hlavní objevy MGS patří mj.:

• Propadliny na svazích, kde se téměř nevyskytují impaktní krátery. Jedná se zřejmě o velice mladé geologické útvary, které jsou interpretovány jako výsledky činnosti tekoucí vody v nedávné době.
• Infračervený spektrometr objevil místa s vysokou koncentrací jemnozrnného hematitu, jehož vznik je rovněž dáván do souvislosti s vlhkým prostředím. Na jedno z těchto míst byl později vyslán rover Opportunity.
• Laserový výškoměr získal podklady pro zatím nejdokonalejší topografickou mapu planety. Přístroj objevil mnoho silně erodovaných nebo zavátých kráterů, které byly předtím prakticky nepozorovatelné a zmapoval průrvy v polárních ledových čepičkách.
• Magnetometr objevil zbytkový magnetismus, který naznačuje, že v dávné minulosti měla planeta globální magnetické pole, které mohlo chránit hypotetický život na povrchu před smrtícími kosmickými paprsky.
• Kamery zachytily terénní útvary, které se mimořádně dobře shodují s obrazy říčních delt. Je pravděpodobné, že v minulosti po povrchu proudila dostatečně dlouhou dobu voda v tekutém stavu.
• Dlouhá životnost sondy umožnila sledovat změny, opakující se periodicky při střídání ročních dob. Za dobu tří letních sezón se viditelně zmenšila plocha pokrytá krystalky oxidu uhličitého na jižním pólu. Znamená to, že na Marsu probíhají v současnosti klimatické změny.

2006-11-21 - Rosetta

Status Report (2006-10-27 až 2006-11-17)

Uvedený časový interval zahrnoval tři týdny letu v aktivním módu. Nejdůležitějšími událostmi byla menší dráhová korekce a příprava na aktivní zkoušky vědeckého vybavení PC4 [=Payload Checkout].
Korekční dráhový manévr se uskutečnil 2006-11-13. Zahájen byl v 23:14 UT a trval t=104 s. Bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.099 m/s a korekční motory přitom spotřebovaly 115 g pohonných látek. Součástí přípravy operace byla rovněž kalibrace akcelerometru. Kvůli tomu, že před manévrem bylo nutno změnit orientaci sondy a tím i vysokoziskové antény HGA, došlo ke krátkodobému přerušení spojení. Podle telemetrických údajů proběhla korekce velmi dobře. Odborníci ze skupiny letové dynamiky odhadují, že došlo k mírnému překročení výkonu, přibližně o 2%. Účelem manévru bylo zlepšit přesnost trajektorie při průletu kolem Marsu začátkem příštího roku.
V průběhu každé pravidelné týdenní relace byly na palubu sondy vysílány instrukce k nadcházející prověrce užitečného zatížení PC4. Do paměti byl nahrán upravený řídící software a nakonec 2006-11-15 i časový rozvrh jednotlivých testů. S vlastními zkouškami se začne 2006-11-22. První přijde na řadu přístroj RSI, v následujících dnech i ostatní experimenty. Zkoušky PC4 jsou rozvrženy až do 2006-12-22.
Z vědeckého vybavení je v činnosti prozatím jen přístroj SREM.
Běhen uvedených tří týdnů byla Rosetta sledována při šesti relacích stanice New Norcia, které trvaly 4 až 11.3 h, přičemž v pěti případech se jednalo o aktivní spojení s výměnou signálů a v jednom případě jen o pasivní sledování dráhy sondy. Při devíti dalších příležitostech se do pasivního sledování zapojila síť DSN americké NASA.
Dne 2006-11-08 se sonda nacházela ve vzdálenosti 292.6 mil. km od Země (1.96 AU, doba letu rádiového signálu 15 min 41 s jedním směrem) a 157.4 mil. km od Slunce (1.05 AU).

2006-11-20 - Mars Reconnaissance Orbiter

MRO vyzkoušel rádiový systém Electra

Nejnovější družice Marsu, vyslaná k rudé planetě americkou NASA, kromě nedávného úspěšného odzkoušení šestice vědeckých přístrojů, otestovala i další klíčové zařízení na palubě - retranslační systém rádiového spojení s roboty na povrchu planety. Během zapojení rádiové stanice Electra, ke kterému došlo poprvé od navedení na oběžnou dráhu v březnu tohoto roku, došlo k oboustranné komunikaci s vozítkem Spirit.
MRO plní dvojí úlohu. Jednak má vlastní vědecký program a jednak, jak už se to stalo pravidlem, je určen k podpoře rádiového spojení mezi Zemí a budoucími sondami, určenými k činnosti na povrchu - těmi nejbližšími budou Phoenix (2007) a Mars Science Laboratory (2009).
Systém Electra je mnohem výkonnější než současné obdobné vybavení družic Mars Global Surveyor či 2001 Mars Odyssey. Dokáže odvysílat data k Zemi desetinásobnou rychlostí než jmenované sondy. NASA tak pokračuje v promyšleném budování sítě komunikačních satelitů na oběžné dráze kolem Marsu. I když přistávací aparáty mají možnost vysílat k Zemi přímo, spojení přes retranslační stanici je mnohem efektivnější. Tomu odpovídá i vytížení jednotlivých komunikačních kanálů. V případě roverů MER bylo přes družicovou mezistanici odevzdáno na Zemi více než 96% dat.
Electra využívá vlnového pásma UHF. Kromě čistě spojové funkce je použitelná i pro lokalizaci vysílačů stanic na povrchu Marsu a pro synchronizaci jejich hodin. Parametry zpracování signálu lze v průběhu letu přeprogramovat, což činí systém Electra značně flexibilním.
Zkušební spojení s vozítkem Spirit proběhlo v minulém týdnu. Během čtyřminutové seance bylo nejprve na rover odvysíláno pět povelů rychlostí 8 kb/s a následně MRO přijala 30 Mb dat rychlostí 128 kb/s. Data byla správně odvysílána k Zemi a předána řídícímu týmu Spiritu v JPL.

2006-11-19 - Nové technologie

Zkoušky letadla pro Mars

Na letecké základně Wright-Patterson Air Force Base, ve výzkumné laboratoři vojenského letectva AFRL [=Air Force Research Laboratory] v Ohiu se uskutečnila v září tohoto roku zkouška letounu, který by se mohl jednou zapojit do nepilotovaného průzkumu Marsu. Test ve vertikálním aerodynamickém tunelu provedli společně odborníci z AFRL, NASA Ames Research Center a Naval Research Laboratory.
S letounem se počítá pro přelety nad povrchem Marsu, přičemž by přístroje sbíraly data o charakteristikách povrchu a o vlastnostech atmosféry a ta by byla n8sledně vysílána zpět k Zemi. Mezi údaji, které by vědce zajímaly, figurují na čelních místech obsah vody a ledu těsně pod povrchem planety, detekce metanu v atmosféře a struktura a dynamika atmosféry samotné.
Poslední koncepce letounu nese označení MATADOR. Zkratkové slovo, na které si NASA potrpí, znamená Mars Advanced Technology Airplane for Deployment, Operations and Recovery. Jedná se o univerzální rozkládací stroj s křídlem tvaru delta. K rozložení křídel by došlo vysoko v atmosféře po příletu k planetě. Po zaujetí normální konfigurace by letoun pokračoval v horizontálním letu. Měl by být vybaven pohonnou jednotkou, s jejíž pomocí by jednak pokračoval v letu a jednak by se mohl pokusit o kontrolované přistání na povrchu po skončení mise.
Během testu byl model letounu vystaven větru vanoucímu zespodu o rychlosti od 22 do 28 km/h, což simulovalo klesání letadla po prvních 30 s po odhození tepelného štítu. Tento štít bude na podobném principu jako u dřívějších přistávacích aparátů na Marsu - jmenujme aspoň rovery MER. Smyslem testu bylo vyzkoušet i let při nízkých vertikálních rychlostech, které nastanou v první etapě samostatného letu a vyvinout příslušné algoritmy řízení potřebné pro přechod mezi vertikální a horizontální fází letu.
Další zkoušky modelu budou probíhat v tunelu, kde se bude ověřovat horizontální let v atmosféře rudé planety a pak ostrá zkouška ve výšce kolem 30 km, kam letoun vynese héliem plněný balón. V této hladině panují podobné podmínky jako u Marsu ve výšce kolem 3 km.

2006-11-19 - Ulysses

Potřetí nad slunečním pólem

2006-11-17 zahájila sonda Ulysses, společná mise organizací ESA a NASA, další významnou etapu letu. Započala již třetí průlet nad jižním pólem naší mateřské hvězdy.
Od roku 1990, kdy se sonda vydala na cestu vesmírem, pilně zkoumá kosmické prostředí, v první řadě vlastnosti heliosféry, kterou si lze představit jako jakousi bublinu v prostoru vytvarovanou slunečním větrem. Sonda nejprve zamířila k Jupiteru, jehož gravitačního pole využila, aby unikla mimo rovinu ekliptiky a mohla se podívat na Slunce od pólů, tady z takového směru, jaký je pozemským pozorovatelům odepřen. Jeden oběh sondy kolem Slunce trvá přibližně 6.2 roku.
První průlet nad póly Slunce nastal v roce 1994 (jižní pól), resp. 1995 (severní pól). V těchto letech se Slunce nacházelo v období tzv. slunečního minima, tedy v intervalu jedenáctiletého cyklu, kdy je sluneční aktivita relativně nejslabší. K dalším dvěma průletům došlo v roce 2000 a 2001, tentokrát v době slunečního maxima. Během těchto průletů nad póly bylo prokázáno, že vlastnosti heliosféry v rovníkové rovině, kterou sledují pozemské přístroje, a v polárním směru jsou značně odlišné.
Nynější třetí série průletů nad pólem přichází opět v období, kdy je sluneční aktivita potlačena. Na první pohled by se mohlo zdát, že současný průlet bude jen opakovaným měřením z roků 1994 a 1995. Kromě výše zmíněného jedenáctiletého slunečního cyklu, existuje ale i tzv. cyklus Haleův, při němž po přibližně 22 letech dochází k přepólování magnetického pole hvězdy. A k takové změně polarity skutečně došlo. Nechme se tedy překvapit, jak se tato skutečnost projeví na výsledcích vědeckých měření!
V roce 2007 pak Ulysses na své dráze nahlédne opět na severní pól Slunce.

2006-11-18 - Cassini

Status Report (2006-11-09 až 2006-11-15)

Prozatím poslední spojení se sondou navázala dne 2006-11-15 sledovací stanice Goldstone. Podle telemetrických údajů zůstává stav Cassini stále výborný a systémy pracují podle předpokladů.
2006-11-09 minula sonda měsíc Enceladus ve vzdálenosti pouhých 91500 km. Jednalo se o necílený průlet, stejně jako u dvou dalších měsíců - Tethys a Calypso, ke kterým došlo téhož dne. Stejný den byla provedena dráhová korekce OTM-080 [=Orbit Trim Maneuver], první ze tří plánovaných úprav trajektorie před přiblížením k Titanu 2006-12-12. Manévr hlavním motorem byl zahájen v 14:45 UT a po době hoření t=22.7 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=3.6 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.
Sledovací stanice Goldstone musela mírně upravit rozvrh rádiových relací s kosmickými sondami včetně Cassini kvůli problémům, které se vyskytly na družici Mars Global Surveyor (MGS), se kterou byl začátkem měsíce ztracen kontakt. Po dobu záchranných operací MGS byl částečně omezen provoz pro jiné mise a tudíž byl ztracen jistý objem vědeckých dat.
2006-11-13 byl zveřejněn záznam obřího hurikánu nad jižním pólem Saturnu, který byl okamžitě vyhodnocen jako astronomický snímek dne.

2006-11-14 - Mars Global Surveyor

Spojení se stále nepodařilo navázat

Družice MGS [=Mars Global Surveyor] již týden neodpovídá na signály ze Země. Řídící středisko se ale ještě nevzdává a pokračuje v pokusech o obnovení spojení. O závadě, která byla zaznamenána při rutinním natáčení slunečních panelů, byla informace v Horkých novinkách 2006-11-09.
Pokusy o navázání kontaktu probíhají od 2006-11-06 prakticky každé dvě hodiny. "Sonda má mnoho záložních systémů, které nám mohou pomoci vrátit se k stabilní činnosti, nejprve ale potřebujeme obnovit spojení," uvedl ve stanovisku NASA manažer projektu Tom Thorpe.
Pokud se nepodaří navázat kontakt, NASA může problém prozkoumat pomocí jiné sondy na oběžné dráze kolem Marsu. Nový průzkumník Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) by dokázal pořídit snímky MGS.
MGS startoval do vesmíru 1996-11-07 a na oběžnou dráhu kolem Marsu vstoupil v září 1997. Základní mise skončila již v roce 2000 a od té doby pracuje v přesčase.

2006-11-11 - Cassini

Status Report (2006-11-02 až 2006-11-08)

Prozatím poslední data ze sondy kroužící kolem Saturnu dorazila na Zemi 2006-11-08 do sledovacího komplexu Madrid. Podle telemetrických údajů zůstává sonda Cassini ve vynikajícím stavu a všechny subsystémy pracují podle plánu.
2006-11-02 byla týmem majícím na starosti analyzátor kosmického prachu CDA připravena programová záplata (patch) přístrojového softwaru. Instalace nového programu proběhne zhruba za dva týdny.
2006-11-03 došlo ke dvěma necíleným průletům kolem měsíců Enceladus a Calypso a zároveň byl zahájen již 32. oběh sondy kolem Saturnu. Oběh číslo 32 je prvním ze série čtyř oběhů, který bude charakterizován dvanáctidenní oběžnou dobou a sklonem dráhy 55.4°. Téhož dne byla vykonána technická zkouška setrvačníku číslo 3. Gyroskop byl roztočen na 600 ot/min a následně se měřil čas, za který se třecími silami zastaví. V obou případech byla tato doba delší než 40 min, což je dobrý výsledek.
Kvůli závadě na družici Mars Global Surveyor (viz zpráva v Horkých novinkách ze dne 2006-11-09) byl 2006-11-07 zkrácen čas, vyhrazený sondě Cassini na sledovací stanici Goldstone. Tým Cassini tak přišel přibližně o 4.5 h rádiového spojení. K další ztrátě drahocenného komunikačního času došlo 2006-11-08. Tentokrát byl příčinou silný déšť v prostoru stanice Madrid, který způsobil přerušení spojení na 3.5 h.
Problémy se sondou Mars Global Surveyor nadále pokračovaly, a proto i na 2006-11-09 bylo nutno přehodnotit rozložení komunikačních intervalů stanic DSN pro jednotlivé mise. V případě Cassini se jednalo o důležité datum, protože na tento den byl mj. přichystán korekční manévr OTM-080. Jak se situace nakonec vyvinula, bude oznámeno v příštím Status Reportu.

2006-11-09 - Měsíc

Měsíc není tak mrtvý, jak se říkalo

Američtí vědci, kteří mají k dispozici materiály z éry Apolla a poslední spektroskopická měření jsou přesvědčeni, že k erupcím plynů z nitra Měsíce docházelo ještě v relativně nedávné minulosti. Dosavadní akceptovaný názor přitom hovořil o tom, že již nejméně 3 miliardy let se jedná o těleso bez vulkanických projevů.
Autoři zprávy v časopisu Nature čerpali ze tří indicií, které podporují myšlenku, že k únikům plynů z lunárního povrchu došlo ještě před 1 až 10 milióny let. Těmito třemi náznaky jsou neobvyklá ostrost některých terénních útvarů, omezený výskyt impaktních kráterů a srovnání spekter vzorků povrchového materiálu.
Během let pozorovali někteří amatérští astronomové světelné záblesky na povrchu Měsíce. I když je většina profesionálů přesvědčena, že je Měsíc dávno vulkanicky mrtvý, zmíněná pozorování nechávají jistý prostor pro pochybnosti.

2006-11-09 - Mars Global Surveyor

Vážné potíže po deseti letech ve vesmíru

Dne 2006-11-07 pokračoval pozemní tým v úsilí o obnovení rádiové spojení se sondou Mars Global Surveyor (MGS), které bylo přerušeno po předchozích problémech. Za této situace uplynulo přesně deset let od startu této úspěšné družice Marsu.
Dne 2006-11-02 byl na sondu vyslán povel k natočení panelů slunečních baterií. Na dalším oběhu byla zaregistrována závada na jednom servopohonu. Palubní počítač zareagoval podle stanoveného programu, tzn. pokusil se přepnout na záložní systémy. Následkem nečekaných potíží bylo ale na dva dny ztraceno spojení. Teprve 2006-11-05 byl zachycen signál ze sondy po dobu čtyř oběhů, ten ale neposkytl žádná relevantní data. Frekvence signálu naznačovala, že MGS přešel do bezpečnostního módu a očekává řešení situace ze Země.
Během dalších oběhů 2006-11-05 a pak 2006-11-06 už bohužel nebyl rádiový kontakt navázán, ze sondy nedorazil k Zemi žádný signál. Technici usoudili, že došlo na další předprogramovaný krok, který byl instalován, aby zvýšil šanci na přežití v případě, že se zablokují panely slunečních baterií. Sonda se jako celek natočila tak, aby fotovoltaické články mířily ke slunci a bylo zajištěno alespoň zásobování energií. Tím ale došlo k odchylce antén ze směru k Zemi a spojení se značně ztížilo.
MGS je nejstarší funkční družicí NASA kroužící kolem rudé planety. Navržena byla přitom pro mapování planety po dobu jednoho oběhu kolem Slunce, tedy přibližně na dva pozemské roky. Primární mise byla nicméně již několikrát prodloužena, naposledy se tak stalo letos 2006-10-01.
Sonda pracuje déle, než kterýkoliv aparát vyslaný k Marsu. Dokázala shromáždit více informací, než všechny předchozí expedice dohromady. Mezitím jí přibyli další dva společníci na oběžné dráze (2001 Mars Odyssey a Mars Reconnaissance Orbiter) a dvě pojízdná vozítka MER na povrchu.
Kromě topografického průzkumu celé planety se MGS zasloužil o objev útvarů formovaných tekoucí vodou, našel na povrchu minerální usazeniny vázané na přítomnost vody a prozkoumal mnoho potenciálních přistávacích míst.

2006-11-08 - Phoenix

Pošlete své jméno na Mars!

V příštím roce se vydá na cestu k Marsu americká sonda Phoenix. K planetě ponese kromě souboru sofistikovaných vědeckých přístrojů rovněž speciální DVD, obsahující "Visions of Mars" {=Představy o Marsu}, což je sbírka příběhů, esejí a uměleckých děl z 19. a 20. století, inspirovaných rudou planetou. Mezi nimi je mj. i proslavená rozhlasová inscenace Války světů z roku 1938 podle klasického románu H. G. Wellse. Disk sestavila společnost The Planetary Society.
Lidé z celého světa mohou na disk poslat svoje jméno (nebo jméno rodinných příslušníků či přátel atp.) a připojit se do řady již zaznamenaných slavných osobností jako je např. astronomové Carl Sagan (mj. spoluzakladatel The Planetary Society) a Percivall Lowell, spisovatelé Isaac Asimov, Ray Bradbury, Arthur C. Clarke atd. The Planetary Society předpokládá, že shromáždí několik miliónů jmen zájemců. Přihlásit se lze na stránkách http://planetary.org/special/fromearth/phoenix. O registraci obdrží každý elektronickou cestou certifikát. Uzávěrka přihlášek je 2007-02-01. Členové The Planetary Society byli na DVD zaznamenáni automaticky a nemusí se přihlašovat.
Na DVD bude dále pozdrav hlavního vědeckého pracovníka mise PI [=Principal Investigator] Petera Smithe a dodatečné informaci o projektu Phoenix.
Disk bude umístěn na horní palubě přistávacího aparátu a bude zobrazen na některých snímcích pořízených pro kalibrační účely. Speciální DVD by mělo vydržet nejméně několik set let, dostatečně dlouho, aby mohlo být přečteno příštími astronauty a vytvořit tak první svazek hypotetické budoucí marťanské knihovny. Obsah disku představuje 20 národů a kultur.
"Zpráva v láhvi", jak ji reprezentuje popisovaný disk, není prvním pokusem The Planetary Society odeslat "Vission of Mars" k planetě. Původně byl jeho předchůdce připojen na ruskou sondu Mars 96, která ovšem skončila neúspěchem po závadě nosné rakety Proton hned během navádění na úvodní dráhu kolem Země. Jména zájemců pak putovala do vesmíru při jiných příležitostech - mj. sondy Stardust, rovery MER, Deep Impact, Mars Pathfinder či Cassini.

2006-11-06 - Return to Moon

Padáky pro Orion

Padáky pro návratovou kabinu nové kosmické lodi Orion vyvine a bude dodávat firma Irvin Aerospace. Výběr této společnosti se uskutečnil na doporučení organizace Jacobs Sverdrup pro americkou NASA. Kosmická loď Orion, která po roce 2010 nahradí flotilu kosmických raketoplánů, bude v první řadě zajišťovat dopravu posádky na mezinárodní kosmickou stanici ISS a zpět, ale mluví se o tom, že se uplatní i při letech k Měsíci a někdy i dále.
Pracovní skupina IPT [=Intergrated Product Team], složená ze zástupců Jacobs Sverdrup, NASA a samozřejmě Irvin Aerospace, vyvine padákový systém CPAS [=CEV Parachute Assembly System]. Systém by měl přibližně za 6 měsíců podstoupit první zkoušky.
Firma Irvin Aerospace, založená již roku 1919, je již tradičním dodavatelem NASA. Kromě zmíněných padáků je v současnosti např. angažovaná ve studiu účelnosti použití airbagů pro závěrečné ztlumení dopadu kabiny Orion.
Kontrakt na dodávky komponent pro Orion vyžádá posílení hlavního stanu firmy ve městě Santa Ana (Kalifornie) o 10 až 15 inženýrských míst a další vysoce kvalifikovaní zaměstnanci budou zapotřebí do vlastní výroby.

2006-11-04 - Cassini

Status Report (2006-10-26 až 2006-11-01)

Prozatím poslední telemetrická data z Cassini dorazila na sledovací stanici Goldstone dne 2006-11-01. Sonda zůstává nadále ve skvělé kondici a veškeré subsystémy pracují podle očekávání.
2006-10-26 se sešla pracovní skupina, která se měla dohodnout na opatřeních, jak zvýšit odolnost proudového spínače SSPS [=Solid State Power Switch], jenž je citlivý na galaktické paprsky a poměrně často selhává (viz rovněž předchozí Status Reporty).
Na schůzce skupiny, zabývající se modelováním atmosféry Titanu dne 2006-10-30 byl vyhodnocen poslední průlet T20 kolem měsíce. Bylo konstatováno, že orientační systém musel zasahovat častěji, než se očekávalo jen na základě pouhého vlivu odporu vysoké atmosféry. Další zásahy byly zapotřebí kvůli natáčení v souvislosti s měřením přístroje VIMS, které probíhalo těsně po průletu nejnižším bodem nad Titanem. Hustota ovzduší ve výšce 1030 km byla stanovena na 6.7*10^-10 kg/m³.
V tomto týdnu bylo dosaženo pericentra 31. oběhu kolem Saturnu. Této příležitosti bylo poprvé využito k průzkumu polárního regionu planety přístroji MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science], neboť dráha sondy procházela magnetickým polem ve vysokých zeměpisných šířkách. MAPS rovněž studoval vertikální profil vnitřní magnetosféry. Pro toto měření panovaly velice výhodné podmínky, neboť velká část dráhy ležela v relativně konstantní vzdálenosti od Saturnu.

2006-11-02 - Rosetta

Status Report (2006-10-06 až 2006-10-27)

Časový interval, uvedený v titulku zahrnoval tři týdny aktivního letového módu. Hlavní aktivitou byla pátá prověrka orientačního systému AOCS [=Attitude and Orbit Control System].
Zkoušky systému AOCS proběhly mezi 2006-10-11 a 2006-10-13. Prověřovány byly mj. silové setrvačníky, měřící gyroskopy, navigační kamery a sledovače hvězd. Detailní analýza získaných dat sice ještě probíhá, ale zběžná prohlídka naznačuje správnou činnost všech kontrolovaných částí systému.
Ve vědeckém měření pokračuje nadále pouze přístroj SREM. Ostatní experimenty zůstávají mimo provoz.
V uvedených třech týdnech se sledování sondy věnovala stanice New Norcia v celkem 9 rádiových seancích v trvání 4 až 11 hodin. Šest z nich ale sloužilo jen ke sledování signálů sondy. Ve zbývajících třech byla přenášena telemetrie a povely ze Země. V období 2006-10-23 až 2006-10-27 byla stanice New Norcia nepoužitelná kvůli plánované údržbě. 11 relacemi posloužila misi Rosetta také americká síť DSN.
2006-10-27 se sonda nacházela 285.5 mil. km od Země (1.91 AU, doba letu rádiového signálu 15 min 14 s jedním směrem) a 150.4 mil. km od Slunce (1.0 AU).
Sonda je od 2006-07-28 formálně ve fázi průletu kolem Marsu. Tato etapa zahrnuje na přelomu listopadu a prosince první aktivní zkoušku užitečného zatížení PC4 [=Payload Checkout]. K setkání a gravitačnímu manévru u Marsu dojde 2007-02-25 a následovat bude v dubnu 2007 velký korekční manévr DSM [=Deep Space Manoeuvre].
Nejbližší činností bude menší dráhová korekce TCM [=Trajectory Correction Manoeuvre] dne 2006-11-13, která byla dodatečně zařazena do letového plánu, a kterou by se měl zpřesnit přílet k Marsu.

2006-11-01 - DIXI

Další podrobnosti o připravované misi Discovery

V minulém článku zařazeném do Horkých novinek byla zmínka o studii mise DIXI. Stránky www.spacedaily.com poskytly 2006-11-01 další informace o tomto projektu.
NASA prozatím akceptovala návrh University of Maryland na prodloužení mise sondy Deep Impact, která by se měla přiblížit k dalšímu kometárnímu tělesu. Tentokrát by se jednalo o kometu Boethin. University of Maryland stála v čele týmu, který navedl dopadovou část (Impactor) kombinované mise Deep Impact v červenci 2005 na periodickou kometu Tempel 1. Průzkum dalšího tělesa by mohl významně rozšířit naše znalosti o původu a utváření komet a případně o jejich účincích při případném střetu se Zemí. Ukazuje se totiž, že u komet se jedná o značně různorodá tělesa.
Průletová část sondy Deep Impact včetně vědeckého vybavení je stále v dobrém stavu. Je tedy šance ji navést v prosinci 2008 ke kometě Boethin, aby ověřila, zda poznatky získané u prvního cíle jsou jedinečné nebo se nějakým způsobem opakují u dalšího objektu. Mise by byla finančně nenáročná a přidala by další kamínek do mozaiky našich znalostí o kometách získaných sondami navedenými do jejich blízkosti. Z nejznámějších minulých projektů stačí připomenout kromě zmíněné mise Deep Impact ještě např. Stardust či celou flotilu robotických průzkumníků ke kometě Halley.
Nový projekt nese označení DIXI [=Deep Impact eXtended Investigation]. K průzkumu nového cíle jsou stále k dispozici tři přístroje - dvě barevné kamery a infračervený spektrometr.
Kometa Boethin se nyní nachází v nejvzdálenějším bodě své oběžné dráhy kolem Slunce, který leží téměř ve vzdálenosti dráhy Saturnu. V okamžiku setkání by se přiblížila k oběžné dráze Země, tzn. blíže než se pohybovala kometa Tempel 1, když na ni dopadl Impactor. Objekt Tempel 1 byl totiž zasažen ve vzdálenosti Marsu.
Podobně jako původní mise Deep Impact, je i její prodloužení DIXI výsledkem spolupráce University of Maryland, Jet Propulsion Laboratory a Ball Aerospace and Technologies Corporation. Náklady na DIXI by měly dosáhnout asi 10% původních nákladů mise Deep Impact a objem dat získaných z průletu by byl přitom srovnatelný.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23