DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - duben 2010


2010-04-27 - Měsíc

Nové laserové odrazy od Lunochodu 1

Na základě informací z družice LRO [=Lunar Reconnaissance Orbiter] zaměřili výzkumníci z University of California (San Diego) přesnou polohu laserového odražeče instalovaného na Lunochodu 1 a po letech znovu zachytili odrazy světla z Měsíce.
Snímky obou sovětských roverů pojmenovaných Lunochod 1 a Lunochod 2 byly pořízeny sondou LRO již na začátku roku. 2010-04-22 vyslal univerzitní tým kolem Toma Murphyho laserové pulsy z 3.5 m teleskopu na Apache Point Observatory (New Mexico) do souřadnic prvního Lunochodu, získaných ze snímků kamery LROC [=Lunar Reconnaissance Orbiter Camera] a laserového výškoměru LOLA [=Lunar Orbiter Laser Altimeter]. Okamžitě se potvrdilo, že signál, který se vrátil z Měsíce, je reálný. Překvapivá byla síla signálu - byl nejméně pětkrát jasnější než z druhého odražeče na Lunochodu 2, který je stále používán. Při nejlepších podmínkách se z Lunochodu 2 vracelo asi 750 fotonů, odražeč na Lunochodu 1 odeslal zpět na první pokus kolem 2000 fotonů. Po 40 letech odmlky je to překvapující výsledek.
Na povrch Měsíce se od dob expedic Apollo dostalo několik laserových odražečů. Měřením doby letu laserového paprsku na Měsíc a zpět se extrémně přesně měřila vzdálenost Země a Měsíce. Dalo se dokonce měřit pomalé vzdalování Měsíce. Posloužily k lepšímu poznání procesů, které ovlivňují pohyby Měsíce, jak je utvářeno jádro a jak se to všechno projevuje na přílivových účincích na Zemi.
Lunochod 1 byl na Měsíc dopraven přistávacím aparátem Luna 17 dne 1970-11-17. Poslední kontakt s roverem se odehrál 1971-09-14, ale místo, kde skončil svou pouť bylo známé - kvůli nedostatečně zmapovanému Měsíci - jen přibližně. Vědci z University of California se pokoušeli objevit Lunochod několikrát v minulých dvou letech, ale teprve detailní obrázky z LRO dovolili zjistit polohu roveru s přesností lepší než 100 m. Předchozí nepřesnost souřadnic se pohybovala v měřítku kilometrů. Při takové nejistotě mohlo být úspěšné nasměrování laserového paprsku jen náhodným zásahem. Teprve družice LRO konečně dala předchozím pokusům reálnou naději na úspěch.


2010-04-26 - Cassini

Status Report (2010-04-142010-04-20)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2010-04-20. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecká náplň letu v popisovaném týdnu zahrnovala měření kyslíkových sloučenin ve stratosféře Saturnu v různých geografických šířkách spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Stejný přístroj se použil k pozorování efektu jevů vznikajících při srážkách částic v prstencích na funkci zrcadla, tím že se monitorovalo rozptýlené infračervené sluneční záření při různých úhlech ke Slunci. Přístroje ze souboru MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pokračovaly v kampani studia polárních září a kilometrových zdrojů radiace na Saturnu. V rádiové aparatuře RSS [=Radio Science Subsystem] byl kalibrován oscilátor USO [=Ultra-stable Oscillator] a prováděla se periodická údržba. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografovaly malé měsíce Albiorix a Bebhionn, snímkovaly prstenec E s nízkým rozlišením a při vysokém fázovém úhlu a sledovaly přechod Titanu před Dione.
2010-04-18 se v 13:44 UT uskutečnila úprava dráhy OTM-243 [=Orbit Trim Maneuver]. Motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly v činnosti t=38.25 s a změnily rychlost letu o Δv=44.56 mm/s.


2010-04-26 - Sluneční soustava

Trpasličích planet by mohlo být mnohem více

Vědci z Australské národní univerzity ANU [=Australian National University] dospěli k závěru, že Sluneční soustava má mnohem více trpasličích planet než se doposud soudilo. Pokud je to pravda, Pluto přišlo o další díl své výjimečnosti a stále více je musíme považovat za tuctové vesmírné těleso.
Mezinárodní astronomická unie od roku 2006 rozlišuje na samostatných drahách kolem Slunce tři typy objektů - planety, trpasličí planety a malá tělesa. Po přeřazení Pluta do prostřední kategorie se mluví o osmi planetách, asi pěti trpasličích planetách a mnoha tisících malých objektů. Trpasličími planetami jsou kromě Pluta ještě (dřívější asteroid) Ceres a několik nově objevených těles v Kuiperově pásu za drahou Pluta. Jedním z kritérií, které odlišuje malé těleso od trpasličí planetky je schopnost objektu zaujmout kulový tvar. Dosud se mělo za to, že hraniční velikost by to měla být asi 400 km v průměru. Kulový tvar se vytvoří působením vlastní gravitace u dostatečně velkého množství hmoty - u těchto objektů nastane tzv. hydrostatický rovnovážný stav. Menší objekty mají tvar nepravidelný, populárně řečeno bramborovitý.
Australští vědci vypočítali, že nepominutelným parametrem při posouzení schopnosti hmoty vytvořit sférickou kapku je nejen její množství, ale i její složení. Zatímco kamenná tělesa, jak je známe z pásma asteroidů, musí mít k vytvoření kulovité formy alespoň asi 400 km, u ledových koulí by mělo stačit i třeba jen 200 km. Důkazy pro toto tvrzení lze pozorovat v případě některých ledových měsíců u velkých vnějších planet. Led jako "měkčí" materiál se přetvoří do koule snáze než "tvrdý" kámen.
Za oběžnou dráhou Pluta se v Kuiperově pásu pohybuje spousta ledových těles. Mezi nimi bude pravděpodobně řada velkých balvanů, které budou dostatečně veliké, aby z nich vznikla trpasličí planeta. Australští vědci jejich počet odhadli na 50, trpasličích planet musí být tudíž desetkrát více než je zatím známo.
Studium těles v Kuiperově pásu se pokládá za dost důležité. Astrobiologové v něm hledají odpovědi na otázku, jak vznikala Sluneční soustava a jaký význam mají ledové světy na hranici systému pro vytváření obyvatelných planet poblíž hvězdy. Má se za to, že mnoho z těchto objektů v minulosti zasáhlo Zemi a významně se podílelo na jejím utváření. I pro budoucnost má cenu vědět, zda se podobná srážka nemůže někdy opakovat.


2010-04-23 - Rosetta

Status Report (2010-03-272010-04-16)

Časový interval uvedený v titulku představuje tři týdny letových operací Rosetty. Na několika přístrojích proběhly zkoušky v rámci příprav na komplexní prověrku užitečného nákladu PC12 [=Payload Checkout], která má být zahájena v nejbližší době a trvat čtyři týdny.
Přístroj MIRO byl aktivován 2010-04-06 a ověřovaly se na něm nové řídící procedury OBCP [=On-board Control Procedures]. 2010-04-14 byl na krátkou dobu zapojen ultrastabilní oscilátor USO [=Ultra-stable Oscillator] z rádiové aparatury RSI [=Radio Science Investigation]. V trvalém provozu byl udržován detektor radiace SREM.
Sledovací stanice New Norcia navázala se sondou ve sledovaných třech týdnech pětkrát rádiové spojení.
Dne 2010-04-16 se Rosetta nacházela 201.7 mil. km (1.35 AU) od Země, což reprezentovalo 676 s (11 min 16 s) doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 303.6 mil. km (2.024 AU).
Koncem května, po skončené prověrce PC12, zahájí řídící tým navigační kampaň před blízkým průletem kolem asteroidu Lutetia v červenci.


2010-04-21 - Cassini

Status Report (2010-04-072010-04-13)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-04-13. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-04-07 v 05:16:11 SCET [=Spacecraft Event Time] proletěla sonda ve výšce 503 km a relativní rychlostí 8.4 km/s nad rovníkem měsíce Dione. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] mapoval neosvětlenou stranu. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] měřil albedo povrchu v různých místech. Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] zhotovil mozaiku snímků. V okamžiku největšího přiblížení měřil spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] společně s dalšími přístroji interakce magnetosféry měsíce a Saturnu. Ve zbývajícím čase se na průzkumu Dione podílely i další vědecké experimenty. Těsně před průletovou sekvencí a po ní sledovaly optické přístroje výtrysky plynů na měsíci Enceladus.
Téhož dne došlo k necíleným průletům kolem měsíců Calypso, Epimetheus, Janus, Mimas a Tethys.
Vědecká náplň popisovaného týdne zahrnovala pozorování zákrytu hvězdy βCMa za atmosférou Saturnu přístrojem UVIS. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] studoval prstence E a G při fázovém úhlu 60°. Úzkoúhlá kamera ze sestavy ISS fotografovala některé měsíce v rámci kampaně na upřesnění jejich orbitálních parametrů. Snímkována byla dále oblačnost na Titanu a přechody Promethea před Rheou, Dione před Titanem a Epimethea před Janusem. CAPS a přístroje MAPS [=Magnetosphere and Plasma Science] sledovaly hranice magnetosféry na ranní straně v různých radiálních vzdálenostech. Zařízení MAPS rovněž studovalo polární záře na planetě a kilometrové zdroje radiace. Magnetometr byl kalibrován při rotaci sondy kolem osy X.
2010-04-11 v 00:30 UT se uskutečnila po dokončených průletech kolem Titanu a Dione oprava dráhy OTM-242 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní raketový motor pracoval t=52.69 s a změnil rychlost letu o &Deta;v=9.037 m/s. Všechny subsystémy hlásily po skončení manévru nominální funkci.


2010-04-19 - Phoenix

Phoenix se neozval ani při třetí příležitosti

Družice Mars Odyssey ani napotřetí nezaznamenala jedinou známku života aparatury Phoenixu, spočívajícího na povrchu planety. V předminulém týdnu prolétala družice nad stanovištěm Phoenixu více než šedesátkrát.
Mars Odyssey se pokoušela zachytit signály Phoenixu už v lednu a únoru. Třetí kampaň, rozvržená mezi 2010-04-05 a 2010-04-09, spadala do doby, kdy léto na severní polokouli postoupilo do té míry, že nad stanovištěm Phoenixu slunce po celý den nezapadalo. Sonda dosedla na planinu ve vysoké geografické šířce Marsu v květnu 2008 a pět měsíců (o dva více než se čekalo) zkoumala led, horninu a atmosféru v polárním regionu. Při jejím návrhu se nepočítalo s tím, že by přečkala drsné zimní podmínky.
Nikdo však nemohl zcela vyloučit, že by elektronika mrazivé měsíce s nedostatkem slunečního světla přežila. Pro tuto eventualitu byl připraven program, který by na jaře v případě obnovení příhodných podmínek oživil vysílač Phoenixu a prolétající družice Mars Odyssey by se pak mohla pokusit signály zaregistrovat.
Pokusy o navázání spojení s Phoenixem jsou v tuto chvíli ukončeny.


2010-04-14 - Extrasolární planety

Převrat v teorii planetárních soustav?

Nedávný objev dalších exoplanet přecházejících před diskem mateřské hvězdy by mohl zcela rozbořit všeobecně akceptovanou teorii vzniku a vývoje planetárních soustav. Podle ní obíhají planety kolem hvězd ve stejném smyslu jakým rotuje i centrální slunce.
"Je to skutečná bomba," komentuje objev Amaury Triaud z Ženevské observatoře, který se svými spolupracovníky o něm tento týden referuje na setkání astronomů pořádané britskou Královskou astronomickou společností RAS [=Royal Astronomical Society] (Glasgow, GB).
Zmíněné planety (od roku 1995 bylo již identifikováno asi 450 extrasolárních planetárních objektů) patří k ještě stále menší skupině, jejíž členové byli objeveni přímou metodou. O nepřímé metodě se hovoří, jestliže se existence planety předpokládá na základě doprovodných účinků - např. gravitačního působení na hvězdu. Při přímé metodě je těleso zaznamenáno opticky při průchodu před hvězdou. Planety putující z hlediska pozemského pozorovatele před hvězdou (tranzitující) jsou poměrně vzácné a mezi astronomy obzvlášť ceněné, protože poskytují o planetě mnohem více informací.
Tým vědců kolem Triauda zkombinoval nová měření s předchozími pozorováními některých tranzitujících planet a byl doslova šokován. Šest ze zkoumaných 27 exoplanet obíhalo hvězdu proti smyslu její rotace. Teorie vzniku planetárních soustav přitom hovoří o tom, že hvězda i planety kondenzují z rotujícího prachoplynového oblaku. Pak je logické, že by se měla malá tělesa i hvězda točit ve stejném smyslu.
Zkoumané planety patří mezi tzv. horké Jupitery, tedy objekty přibližně o hmotnosti Jupitera nebo větší, ale nacházející se velice blízko středu soustavy. O horkých Jupitererch se dosud předpokládalo, že se zformovaly z materiálu, který zůstal ve větší vzdálenosti od hvězdy ale postupně gravitačními účinky hvězdy a zbývajícího materiálu protoplanetárního oblaku migrovaly ke středu soustavy. Jak se ale mohly dostat do protisměru?
Prozatím jediným vysvětlením by mohla být gravitační přetahovaná, v němž by hlavní roli hrála nějaká vzdálená hmotná planeta nebo dokonce hvězda. Výsledkem by bylo, že se exoplaneta dostane na skloněnou nebo protáhlou oběžnou dráhu. Případně ji hvězda zachytí a poblíž sebe zaparkuje na podivnou, náhodně nakloněnou dráhu.
Dalším aspektem u takovýchto divných planet je, jak mohou ovlivnit existenci planet podobných Zemi, tzn. malých kamenných objektů, ve vzdálenostech, kde je myslitelná voda v kapalném stavu. Jupiter v naší soustavě hraje roli jakéhosi ochránce terestrických planet. Svou obrovskou hmotou vychytává komety a asteroidy, které by mohly zasáhnout malé kamenné planety (i naši Zemi) poblíž Slunce. Horký Jupiter pohybující se retrográdně (v protisměru) by se naopak stal nebezpečným zabijákem. Jakoukoliv malou planetu v okolí by dokázal spolehlivě zlikvidovat.
O výše nastíněných objevech, které pocházejí z pozorování obřího 3.6 m teleskopu na evropské observatoři ESO [=European Southern Observatory] v La Silla (Chile), bude vydána tisková zpráva.


2010-04-13 - Cassini

Status Report (2010-03-312010-04-06)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-04-06. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Ve sledovaném týdnu pokračovaly přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] se studiu slunečního větru a polárních září na Saturnu, sledovaly hranice magnetosféry a jevy v magnetosféře na večerní straně. Rádiová aparatura a zařízení RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] byly podrobeny pravidelné údržbě. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] skenoval magnetosféru a pozoroval zákryt slunce za atmosférou planety. Souběžně s ním byl v činnosti spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografovaly přechod měsíce Janus před Epimetheem a monitorovaly oblaka na Titanu. VIMS dále pozoroval prstence E a G a mapoval Titan v globálním měřítku. Přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] pokračoval v kampani studia interakcí iontů a elektronů v magnetosféře, sledoval prstence a ledové satelity.
2010-04-02 v 14:59 UT se uskutečnila oprava dráhy OTM-241 [=Orbit Trim Maneuver]. Malé raketové motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] byly v činnosti t=26.625 s a změnily rychlost letu o Δv=0.033 m/s. Všechny subsystémy pracovaly podle předpokladů.
2010-04-04 byl ukončen program letu podle sekvence S58 a byla zahájena etapa S59. Tento úsek je rozvržen na 43 dní do 2010-05-17. Uskuteční se v něm tři cílené průlety kolem měsíců Titan, Dione a Enceladus a dvanáct necílených průletů kolem dalších měsíců. Pro vykonání korekčních manévrů jsou rezervovány termíny OTM-242OTM-247.
Dne 2010-04-05 v 17:01 UT minula sonda ve vzdálenosti 7462 km rychlostí 5.7 km/s Titan (průlet T67). Nejnižší bod dráhy ležel nad rovníkem měsíce. Průlety ve výškách kolem 7000 km jsou speciálně navržené kvůli možnosti dlouhého pozorování povrchu Titanu při nízkých fázových úhlech. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS zhotovil vertikální profil atmosféry v zatím nejsevernějším místě. Přístroj zaznamenával údaje o složení a teplotě nad 70° s.š. VIMS paralelně s ISS zhotovily v okamžiku největšího přiblížení záběry oblasti Beletto Senkyo s rozlišením asi 4 až 20 km/pixel. VIMS dále pořídil obrázky s vyšším rozlišením kruhovité struktury o průměru 500 km, která byla pozorována při průletu T34.
UVIS sledoval měsíc v extrémní a vzdálené ultrafialové oblasti. Zaznamenány byly spektrální a prostorové informace o emisích dusíku, vodíku a absorpci jednoduchých uhlovodíků a vlastnostech aerosolů tvořících mlhu na Titanu. Sada přístrojů RPWS sledovala teplotní plazmu v ionosféře a v okolí měsíce, hledala blesky v atmosféře a pozorovala interakce magnetosfér Titanu a Saturnu.
2010-04-06 bylo prodlouženo nastavení časového spínače CLT [=Command Loss Timer] na 110 h, aby se předešlo možným problémům v období, kdy bude k dispozici sledovací síť DSN s většími přestávkami než obvykle.


2010-04-13 - Mars Science Laboratory

Umělé oči na Mars

Dvorní dodavatel kamerových systémů pro sondy NASA - Malin Space Science Systems - dodal minulý týden dvojici kamer pro připravovanou pojízdnou laboratoř MSL [=Mars Science Laboratory]. Zařízení Mast Camera Instrument (zkráceně Mastcam) se vydá na cestu k rudé planetě v příštím roce. Aparatura byla důkladně vyzkoušena a je připravena k instalaci na rover MSL, který byl mezitím pojmenován Curiosity. Rover se připravuje ve středisku NASA JPL [=Jet Propulsion Laboratory] v Pasadeně.
Zařízení Mastcam sestává ze dvou kamer s pevnou ohniskovou délkou - 34 mm a 100 mm (teleobjektiv). Kamery jsou schopné poskytnout barevný televizní signál na úrovni HD [=High Definition]. Kamery jsou umístěny na stožáru nad vozidlem vedle sebe a primárně slouží k průzkumu terénu okolo roveru.
Firma Malin obdržela od NASA navíc jistý finanční příspěvek na vývoj alternativního zařízení, které by disponovalo kamerami s proměnnou ohniskovou délkou (zoom). Zajímavostí je, že na této variantě spolupracuje Malin s filmovým režisérem a producentem Jamesem Cameronem (Terminátor, Titanic, Avatar), který je zároveň členem týmu Mastcam. Jestliže se podaří kamery se zoomem dokončit a odzkoušet včas, nahradí současné kamery s pevnou ohniskovou délkou.
Malin pro MSL dodává také další kamery - Mars Hand Lens Imager a Mars Descent Imager.


2010-04-08 - Rosetta

Status Report (2010-02-272010-03-26)

Interval uvedený v titulku zahrnuje čtyři týdny letových operací. Byly věnovány dalším údržbářským aktivitám na užitečném nákladu a nácviku průletu kolem asteroidu Lutetia. Zkouška dynamických operací u asteroidu proběhla zcela hladce a posílila důvěru v bezproblémové chování sondy při skutečném průletu v červenci 2010.
Ve dnech 2010-03-01 a 2010-03-04 se uskutečnila úspěšná poslední zkouška čidla RTOF, jednoho ze tří senzorů neutrálního a iontového spektrometru ROSINA. Čidlo bylo prohlášeno za provozuschopné.
Nácvik průletu kolem objektu (21) Lutetia se uskutečnil 2010-03-14 a 2010-03-15. Hlavní náplní bylo ověření manévrů a operací, které zahrnovaly změnu orientace sondy a autonomní sledování asteroidu, který byl v tomto případě reprezentován virtuálním bodem v prostoru, odpovídajícím ale pochopitelně poloze asteroidu v okamžiku přiblížení. Simulovaný čas největšího přiblížení byl o půlnoci 2010-03-14 a operace skončily o několik hodin později.
Hlavními činnostmi při nácviku byly:

  • změna orientace do výchozí polohy
  • přesné zaměření na cíl - vstup do FPAP [=Fine Pointing Accurancy Phase]
  • zahájení manévru natáčení sondy za pohybujícím se cílem
  • kamera A zajišťuje sledování cíle
  • konec natáčení sondy
  • zahájení průletového módu AFM [=Asteroid Flyby Mode]
  • simulované největší přiblížení (2010-03-15 v 00:00 UT)
  • konec AFM
  • změna orientace do přeletové konfigurace GSEP [=Gyrostellar Ephemeris Phase]

Ačkoliv se jednalo především o prověření dynamiky sondy, byla rovněž využita příležitost na ověření funkce a charakteristik několika vědeckých přístrojů. Aktivován byl modul Philae a přístroje OSIRIS, ROSINA, RPC a VIRTIS.
V normálním měření radiačního prostředí pokračoval detektor SREM.
2010-03-16 pozorovala kamera OSIRIS kometární objekt P/2010-A2. Těleso má malé jádro a dlouhý prachový ohon a pohybuje se v hlavním pásu asteroidů. Jedná se tudíž pravděpodobně o vzácný typ nebeského objektu, tzv. komety hlavního pásu, což jsou ledové asteroidy, které se čas od času projevují aktivitou jako komety. Skutečný původ P/2010-A2 je ale stále ještě nejasný a může se rovněž jednat o pozůstatek velice vzácného případu kolize dvou asteroidů.
Po celé sledované období bylo spojení se sondou udržováno přibližně dvakrát týdně prostřednictvím sledovací stanice ESA New Norcia v Austrálii.
Dne 2010-03-26 se Rosetta nacházela 149.7 mil. km (1.00 AU) od Země, což představovalo 499 s (8 min 19 s) doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 277.7 mil. km (1.84 AU). Sonda pokračovala v letu v normální konfiguraci.
Další aktivity: Před zahájením poslední aktivní prověrky užitečného zatížení v dubnu se chystá ještě několik menších zkoušek. Proběhne konečné vyladění přístrojů před průletem kolem asteroidu a před přechodem sondy do hibernace. Navigační kampaň věnovaná planetce Lutetia začne koncem května.


2010-04-07 - Juno

Začala montáž sondy

Na sondě Juno, určené k dalšímu výzkumu Jupitera, bylo podle vyjádření NASA započato s montážními pracemi. Mise, která má být zahájena startem v srpnu 2011, přivede novou umělou družici největší planety sluneční soustavy k cíli v roce 2016. Sonda se montuje v čistém prostoru dílen firmy Lockheed Martin Space Systems v Denveru.
"Jsme nadšeni, jak do sebe jednotlivé díly skládačky zapadají," říká Scott Bolton, šéf projektu (PI - Principal Investigator) ze střediska Southwest Research Institute v San Antoniu. "Jsme zas o významný krok blíže k Jupiteru."
NASA uvádí, že Juno ponese na palubě devět vědeckých experimentů, které budou pátrat po existenci pevného planetárního jádra, mapovat silné magnetické pole, měřit množství vody a čpavku v atmosféře a pozorovat jevy nad póly planety.
Další z vedoucích mužů projektu, Jan Chodas z Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně, informaci doplňuje: "V několika dalších měsících plánujeme provést spoustu testů. Chceme mít jistotu, že je sonda připravena na dlouhou cestu k Jupiteru a na drsné podmínky, které ji tam čekají."
Na misi Juno se rovněž podílí italská kosmická agentura ISA [=Italian Space Agency], která dodává infračervený spektrometr a část zařízení pro rádiové experimenty.


2010-04-06 - Cassini

Status Report (2010-03-242010-03-30)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-03-30. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Ve sledovaném týdnu se uskutečnila údržba rádiového systému a kalibrace magnetometru při rotaci tělesa sondy. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] společně s přístroji na výzkum magnetosféry a plazmového prostředí MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science Instrument] se soustředily na studium hranic magnetosféry, slunečního větru a polárních září. Na měsíc Titan se zaměřily kamery ISS [=Imaging Science Subsystem], infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Všechny experimenty ze sestavy ORS [=Optical Remote Sensing] participovaly na monitorovací kampani oblačnosti na Titanu. UVIS skenoval magnetosféru Saturnu a byla na něm provedena kalibrace pomocí zaměření na referenční hvězdy. CIRS pozoroval planetu a měřil zastoupení H2O a CO2 ve stratosféře v závislosti na geografické šířce. Kamery ISS pokračovaly ve snímkování malých satelitů v rámci kampaně na zpřesnění orbitálních parametrů, sledovaly transit Rhey před Janusem, Januse před Titanem a Rhey před Epimetheem. Dokumentován byl i prstenec E.
2010-03-27 se v 03:29 UT uskutečnil korekční manévr OTM-240 [=Orbit Trim Maneuver]. Operace provedená hlavním raketovým motorem v apoapsidě dráhy měla nasměrovat sondu před průletem kolem měsíců Titan T67 a Dione D2 začátkem dubna. Telemetrie přijatá bezprostředně po manévru potvrdila dobu hoření t=17.53 s a změnu rychlosti Δv=3.00 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.


2010-04-01 - Spirit

Spirit přešel do hibernace

Rover Spirit vynechal 2010-03-30 plánované komunikační okno a podle aktuálních odhadů bilance výroby a spotřeby energie pravděpodobně přešel do hibernace, vyvolané nízkým napětím v akumulátorech. V tomto módu stále běží palubní hodiny, ale komunikace a další aktivity jsou přerušeny, aby veškerá dostupná energie zabezpečila vytápění životně důležitých komponent, a její případné přebytky dobíjejí baterie. Pokud dosáhne zásoba energie v akumulátorech dostatečné úrovně, rover se probudí a pokusí se navázat spojení. Termíny, v nichž je komunikace možná, jsou předem uloženy v palubní paměti.
"O Spiritu možná neuslyšíme několik týdnů nebo měsíců, ale poslouchat budeme při každé příležitosti. Očekáváme, že Spirit obnoví komunikaci, jakmile se baterie dostatečně nabijí," říká John Callas, manažer projektu vozítek Spirit a dvojčete Opportunity.
Produkce elektřiny u Spiritu je nízká, protože slunce pohybující se stále níže nad obzorem už nedokáže v dostatečné míře pronikat na plochu zaprášených fotovoltaických panelů. Situace se bude zhoršovat až do poloviny května, do zimního slunovratu na jižní polokouli Marsu. Oproti předchozím třem zimám, které Spirit na planetě přežil, jsou podmínky podstatně horší. Tentokrát neměl možnost si vybrat stanoviště, na němž by byly solární články nakloněny ke slunci v optimálním úhlu. Doplatil na nehodu, při níž zapadl vloni v květnu do sypkého terénu. V té chvíli byla funkční jen pětice kol z šesti. Po dlouhých přípravách na Zemi a několika neúspěšných pokusech o vyproštění, byl nakonec řídící tým nucen s nadcházející zimou další energeticky náročné operace zastavit. Před čtyřmi měsíci navíc vypovědělo službu další kolo.
V poslední době Spirit navazoval spojení se Zemí jednou týdně. Dne 2010-03-30, v době další plánované relace, však družice Mars Odyssey prolétající nad stanovištěm Spiritu žádné signály nezachytila. "Prověřujeme další méně pravděpodobné možnosti ztráty spojení," doplňuje Callas, "ale Spirit patrně byl odpojen z důvodu nedostatečného napájení někdy mezi posledním downlinkem 22. března a včerejškem. Poslední downlink ukazoval, že nabití baterií se zhoršilo a přiblížilo se hranici, která posílá Spirit do hibernace."
V následujících týdnech bude elektronika dále chladnout až k teplotám, jaké rover ještě na Marsu nezažil. Analýzy ale ukazují, že by neměly dosáhnout hodnot, na něž byl rover vyprojektován a zkoušen. Není ale bohužel jasné, jak do těchto relativně optimistických předpokladů zahraje stáří robota, který už mnohonásobně překročil záruční dobu. "Teplotní limit platil pro nový rover. My nyní máme starý stroj, který na Marsu absolvoval tisíce teplotních cyklů," končí Callas.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23