DATABÁZE KOSMICKÝCH SOND PRO PRŮZKUM TĚLES SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Novinky - říjen 2006


2006-10-31 - Perspektivní projekty

Nové náměty pro program Discovery

2006-10-30 vybrala NASA nové perspektivní mise pro studijní fázi v rámci programu Discovery. Rozpracovávat se dále budou tři zcela nové projekty a ve třech případech se jedná o další využití kosmických sond, které již splnily svůj původní cíl.
Pro koncepční studie byly zařazeny zcela nové mise:

  • OSIRIS [=Origins Spectral Interpretation, Resource Identification and Security] - sonda k asteroidu, která by dopravila k Zemi vzorky povrchového materiálu;
  • Vesper - družice Venuše, zkoumající složení a dynamiku atmosféry;
  • GRAIL [=Gravity Recovery and Interior Laboratory] - družice Měsíce, určená k detailnímu mapování gravitačního pole a vnitřní skladby našeho přirozeného satelitu.

U dalších projektů se jedná o využití starých sond:

  • DIXI [=Deep Impact eXtended Investigation of Comet] - orbitální část úspěšné mise Deep Impact by mohla prolétnout v blízkosti druhé komety a fotografovat ji;
  • EPOCh [=Extrasolar Planet Observation and Characterization] - výkonná kamera sondy Deep Impact by se mohla pokusit detekovat planetu velikosti Země u některé blízké hvězdy;
  • Stardust NexT - sonda Stardust by měla zamířit ke kometě Tempel 1 a pozorovat změny po dopadu Impactoru mise Deep Impact v roce 2005. Kometa prolétla svým pericentrem, což se mohlo projevit na utváření povrchu.

Uvedené náměty byly vybrány z přibližně dvou tuctů návrhů, které obdržela NASA na základě výzvy z dubna 2006. Projekty z první skupiny, vyžadující stavbu nové kosmické sondy, dostaly na studii po 1.2 mil. USD. Pokud by došlo k realizaci, musí náklady od návrhu po zpracování a archivaci dat zůstat pod hranicí 425 mil. USD. Druhá skupina dostala na studii přiděleno 250 000 USD a v případě schválení k další realizaci bude pro ně rezervováno maximálně po 35 mil. USD.


2006-10-30 - Cassini

Status Report (2006-10-192006-10-25)

Prozatím poslední signály ze sondy Cassini zachytila sledovací stanice Madrid dne 2006-10-25. Podle telemetrických dat se sonda u Saturnu nachází ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2006-10-20 skončilo v JPL týdenní setkání vědecké skupiny projektu Cassini. Tématem jednání bylo vyhodnocení dosavadních výsledků a plány do budoucna. Jedním z nejdůležitějších bodů byl výběr cílů pro předpokládané prodloužení mise.
Téhož dne byl na palubu sondy odvysílán záložní program činnosti etapy S25. Operace podle S25 byly zahájeny 2006-10-22 v 18:26 UT. Etapa S25 potrvá 33 dní a v této době dojde k dalšímu průletu kolem Titanu, necíleným průletům kolem měsíců Telesto, Enceladus, Calypso a Dione a proběhne jedna korekce dráhy OTM-080.
Dne 2006-10-22 se uskutečnila další korekce dráhy OTM-079. Manévr vykonaly trysky systému RCS [=Reaction Control Subsystem] zážehem v 16:45 UT. Následně přijatá telemetrie potvrdila, že celý motorický manévr trval t=44.25 s a bylo při něm dosaženo změny rychlosti Δv=0.063 m/s. Všechny subsystémy pracovaly podle očekávání.
2006-10-25 se uskutečnil další cílený průlet (T20) kolem Titanu. K největšímu přiblížení došlo ve výšce 1030 km nad zeměpisnou šířkou 8°. Pro tentokrát byla hlavní pozornost zaměřena na získání snímků s vysokým prostorovým rozlišením spektrometrem VIMS a porovnání obrazů různých útvarů na základě snímků VIMS a radarové sondáže. Jelikož k setkání došlo takřka nad rovníkem měsíce, mohly být sledovány slabé projevy magnetismu nad plochým teritoriem na straně přivrácené k Saturnu. Přístroje pro plazmové experimenty RPWS studovaly vlastnosti plazmy Titanovy ionosféry, jako např. hustotu a tlak elektronů a interakce magnetosféry Saturnu s měsícem. Radar byl zaměřen na severní okraj oblasti Xanadu a terén dosahující až k 70° s.š. Pro měření hustoty atmosféry Titanu byly mj. použity akcelerometry sondy.


2006-10-23 - Asteroidy

Další potenciálně nebezpečná planetka

Astronomové ze slavné ruské observatoře Pulkovo oznámili 2006-10-20, že v roce 2035 by mohlo dojít k nárazu asteroidu do Země. Jak reálná tato hrozba je, bude moci být ale spolehlivě stanoveno od nynějška až za dalších 22 let.
"Nemůžeme vyloučit, že asteroid, obíhající nyní kolem Slunce, narazí v roce 2035 do Země," řekl Sergej Smirnov, mluvčí observatoře Sankt Peterburg - Pulkovo. "Ale jak velká je tato hrozba, nebude možno stanovit do roku 2028, kdy se (asteroid) přiblíží k naší planetě."
Těsným průletem kolem Země bude změněna dráha planetky a teprve poté bude možné extrapolovat pohyb do budoucnosti a stanovit pravděpodobnost kolize. Jedná se přitom o velké těleso, které by, pokud by dopadlo na Zemi, způsobilo devastaci značného rozsahu.
Nebeská tělesa o průměru větším než 100 m jsou už považována za velmi nebezpečná. Taková tělesa jsou velikostně srovnatelná s tzv. Tunguzským meteoritem, který dopadl v roce 1908 na Sibiři, a mohou způsobit zkázu v regionálním měřítku. Objekt, který se má v roce 2028 (a pak v roce 2035) přiblížit k Zemi, má ale průměr kolem 1 km, a takový balvan už dokáže poznamenat celý kontinent a vyvolat rozsáhlé klimatické změny. A pokud by dopadl do oceánu, zkáza by nabyla celosvětových rozměrů.
Poznámka autora "Databáze":
Článek čerpá ze zprávy na http://www.spacedaily.com a není v něm uváděno žádné bližší označení asteroidu. Není tedy jisté, o které konkrétní těleso se jedná a zda nebylo předmětem spekulací již dříve.


2006-10-23 - Cassini

Status Report (2006-10-122006-10-18)

Prozatím poslední signály ze sondy Cassini zachytila sledovací stanice Madrid dne 2006-10-18. Podle telemetrických dat se sonda u Saturnu nachází ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2006-10-15 bylo vzpomenuto devátého výročí startu (1997-10-15) Cassini na vesmírnou cestu.
Dne 2006-10-16 se sešla pracovní skupina, zabývající se modelováním atmosféry Titanu, aby posoudila nové poznatky získané při průletu T19 kolem měsíce. T19 ukázal, že je hustota atmosféry ve výšce, ve které sonda minula Titan, poněkud menší než předpokládaná, nicméně vcelku odpovídá měřením z předchozích průletů. Na základě toho bylo konstatováno, že další setkání lze považovat za bezpečná, s možnou výjimkou T32. V tomto případě se zvažuje zvětšit výšku pericentra o 25 km.
2006-10-17 došlo k další úpravě dráhy letu. Manévr OTM-078 byl zahájen v 17:00 UT zážehem hlavního motoru. Po době hoření t=5.2 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.85 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
Vědecká pozorování uplynulého týdne zahrnovala mj. sledováním prachových částic přístrojem CDA [=Cosmic Dust Analyzer] v době, kdy sonda křížila poblíž pericentra dráhu měsíce Dione. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] prováděl radiální skenování hlavních prstenců v oblasti tepelných emisí a přístroj UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrometer] je studoval v ultrafialovém oboru. Dynamiku vnější magnetosféry zkoumaly přístroje MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] a MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Na prstenec F se zaměřil spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a kamery ISS [=Imaging Science Subsystem].


2006-10-20 - Měsíc

Radar zatím neprokázal led na pólech

Na doposud nepodrobnějších snímcích pořízených ve spolupráci radarů v Arecibu a v Green Banku nebyly v kráterech na jižním pólu Měsíce nalezeny žádné stopy ledu. Zpráva byla publikována v říjnovém čísle časopisu Nature.
Obří teleskop v Arecibu posloužil při pokusu jako vysílač rádiového signálu, který byl následně po odrazu od lunárního povrchu přijímán na observatoři Green Bank. Radarové ozvěny dovolily sestavit snímky, zachycující zatím v největších podrobnostech zastíněný terén v oblasti jižního pólu. Již od 60. let minulého století existují teorie, že uvnitř kráterů, na jejichž dně panuje věčný stín a kde se teploty nedokážou vyšplhat nad -170°C, by se mohl udržet vodní led. Tato domněnka byla podpořena v roce 1992, když se radarovou metodou podařilo objevit led uvnitř impaktních kráterů na pólech Merkuru.
Družice Měsíce Lunar Prospector pak zaregistrovala zvýšenou koncentraci vodíku nad měsíčními póly. Pokud by se vodík nacházel ve formě molekul vody - to je nicméně stále otázkou dohadů - dalo by se z něho usuzovat na přibližný obsah 1 až 2% vodního ledu v zemině na zastíněném terénu.
Radarová sondáž prováděná opakovaně od 90. let ale neustále poskytovala negativní výsledky a nepodařilo se tak zopakovat úspěch u Merkuru. Jelikož by voda na Měsíci mohla zásadně změnit přístup k budování lunární základny, budou po ní pátrat mnohé přístroje na chystaných sondách. Nejdříve to bude kombinovaná mise LRO/LCROSS [=Lunar Reconnaissance Orbiter / Lunar Crater Observation and Sensing Satellite] připravovaná na rok 2008.
Krajina na jižním lunárním pólu je takového charakteru, že ani v "letním" období nevystoupí slunce nad obzor dost vysoko, aby paprsky dopadly na dno některých kráterů. Jelikož má ale oběžná dráha Měsíce kolem Země jistý sklon vůči rovníku, dochází k tomu, že se Země někdy dostane nad obzor výše, než přichází v úvahu u Slunce. Tak se stává, že přístroje ze Země mohou občas nahlédnout i dovnitř věčně zastíněných kráterů. Opticky se - pochopitelně kvůli stínu - nedá mnoho zjistit, zbývá tedy k dispozici pouze radarová sondáž.


2006-10-19 - Rusko

Se Sojuzem k Měsíci

Prezident společnosti Energija, Nikolaj Sevasťjanov, sdělil v rozhovoru pro tiskovou agenturu RIA Novosti, že se bude stavět nová kosmická loď schopná letu k Měsíci. "Zahájili jsme práce na konečném návrhu modernizované kosmické lodi, která má pracovní název Sojuz-K," řekl. "Nová verze bude vybavena digitálním řídícím systémem a bude navržena tak, aby mohla startovat jak z Bajkonuru, tak z rovníkového střediska Kourou ve Francouzské Guyaně."
Sevasťjanov dále prohlásil, že Sojuz-K bude schopen letu k Měsíci a snese při návratu vstup do husté atmosféry. Dále potvrdil, že Energija pokračuje v konstrukci nového ruského pilotovaného prostředku Klipper. Ten by měl přepravovat šestičlennou posádku a měl by nahradit pilotovaný Sojuz a nákladní Progress při pravidelné obsluze Mezinárodní kosmické stanice ISS. Bylo by ho možno využít také při výpravách k Měsíci a dokonce i k Marsu. Na palubě budou dva profesionální kosmonauti a čtyři pasažéři.
Již dříve řekl Sevasťjanov, že by Rusko mohlo uskutečnit svůj první pilotovaný oblet Měsíce v letech 2011 až 2012.


2006-10-19 - Extrasolární planety

Terestrické planety podle počítače

Od objevu první planety mimo naši Sluneční soustavu uplynulo už více než deset let. Za tu dobu se seznam extrasolárních planet rozšířil na přibližně 200 zástupců. Žádná z nich ale (a současná technika to ani nedovoluje) se nepodobá byť jen vzdáleně naší Zemi, o možném kandidátovi na obyvatelný svět ani nemluvě.
Na základě obecně uznávaných podmínek pro definici potenciálně obyvatelné planety a pomocí složitých počítačových simulací byl učiněn odhad, kolik takovýchto nových Zemí by mohlo být odhaleno u jiných hvězd v rámci připravované mise SIM PlanetQuest [=Space Interferometry Mission].
Mise, která by měla odstartovat v příštím desetiletí, bude zaměřena právě na pátrání po světech podobných Zemi, tzn. po tělesech srovnatelné hmotnosti obíhajících v tzv. "zóně života" kolem mateřské hvězdy. Za těchto okolností by se na povrchu mohla vyskytovat voda v kapalném stavu a planeta by mohla mít atmosféru. To jsou nezbytné podmínky pro udržení života. Vědecký tým vytipoval 120 hvězdných kandidátů, u nichž by se mohla hledaná planeta vyskytovat a mohla být prostředky SIM PlanetQuest detekována. Výsledky simulací říkají, že:

  • planety do velikosti Země by mohly být vidět u šesti hvězd
  • planety do dvojnásobku hmotnosti Země by mohly být spatřeny kolem 24 hvězd
  • planety menší než trojnásobek velikosti Země je možno objevit kolem všech hvězd ve zkoumané skupině

Všechny takto objevené planety by měly být pak zařazeny do seznamu cílů další mise Terrestrial Planet Finder, která by už měla hledat přímé příznaky životu příznivých podmínek, eventuálně života samého. Mezi šesti hvězdami, u nichž je šance zachytit stopu planety podobné Zemi, figurují známé stálice Sirius (αCMa), Altair (αAql), a samozřejmě slavná Alfa Centauri (αCen).


2006-10-19 - Asteroidy

Bizardní dvojice asteroidů

První detailní obrázky binárního systému asteroidů ukazují prazvláštní svět, u něhož nejvyšší bod na povrchu je vlastně nejnižším a dvojice těles doslova tancuje ve společném gravitačním poli. Výsledky nejnovějšího pozorování byly zveřejněny 2006-10-12 v časopise Science.
Radarové snímky asteroidu (66391) 1999 KW4 byly pořízeny v květnu 2001, kdy se zmíněná planetka prohnala ve vzdálenosti pouhých 4.8 mil. km od Země. Asteroid byl původně zařazen do skupiny objektů PHA [=Potentialy Hazardous Asteroid] hrozících srážkou se Zemí, podle posledních výpočtů je ale kolize v nejbližších 1000 letech vyloučena.
Pozorování ukázala, že větší z dvojice objektů rotuje tak rychle, že zásluhou odstředivých sil zaujal tvar jakéhosi plochého létajícího talíře. Vyvýšenina, nacházející se u pólu tělesa je tak vlastně níže než rovníková oblast (měřeno ke středu asteroidu). Rotace je tak prudká, že se odstředivá síla blíží velikosti schopné odtrhnout materiál z rovníku a odvrhnout ho do prostoru.
Další zajímavá vlastnost tohoto binárního sytému spočívá v tom, že se tělesa nacházejí tak blízko od sebe, že i rotace jedné části gravitačně ovlivňuje pohyb druhého dílu. Vědci se domnívají, že soustava buď vznikla rozpadem původně většího tělesa (např. při těsném průletu kolem Země někdy v minulosti), nebo vlivem slunečního záření, které může za jistých podmínek urychlit rotaci asteroidu až do té míry, že je odstředivou silou roztržen. Poslední objev nicméně potvrzuje, že takovéto malé asteroidy nejsou nic jiného než hromada kosmické drtě, držící pohromadě jen slabými gravitačními silami.


2006-10-18 - Phoenix

Brzy bude představen model přistávacího aparátu Phoenix

V pátek 2006-10-20 bude představen simulátor sondy Phoenix ve skutečné velikosti. Stane se tak v přítomnosti hlavního vědeckého pracovníka PI [=Principal Investigator], kterým je Peter Smith, v novém řídícím středisku Phoenix Mars Mission Science Operations Center na University of Arizona (UA) v Tucsonu. Nachází se zde napodobenina krajiny na Marsu, označená jako PIT [=Payload Interoperability Testbed] s částečně funkčním modelem přistávacího modulu. V tomto prostředí se budou trénovat jednotlivé činnosti, které pak bude skutečný aparát vykonávat na vzdálené planetě.
Hosté slavnostního předvedení budou svědky práce robotické ruky a shlédnou animace, jak by mělo probíhat přistání a vědecké operace na Marsu. Start mise Phoenix je naplánován na srpen 2007, k přistání na planetě dojde v květnu 2008. Přelet mezi planetami zajistí středisko NASA-JPL v Pasadeně a po kontrole, zda je vše připraveno k přistání, bude řízení předáno do centra na University of Arizona v Tucsonu. UA se tak stane první vysokou školou, která bude provozovat misi na Marsu.
Phoenix má přistát v polární oblasti a pokusí se prozkoumat vzorky pod povrchem. Bude pátrat po vodním ledu, projevech minulých změn klimatu a studovat prostředí z hlediska podmínek na možné udržení života. Ve vybavení je kromě zmíněné robotické ruky stereoskopická kamera určená ke snímkování okolí po dosednutí, kamera mapující povrch během sestupu, meteorologická stanice, pícka na provádění rozborů odebraných vzorků s hmotovým spektrometrem, vysoce výkonný mikroskop a miniaturní chemická laboratoř, pracující se vzorky ve vlhkém stavu.
Mise Phoenix je prvním projektem v programu Mars Scout a náklady na ní činí 385 mil. USD. Kromě University od Arizona se na její realizaci podílejí NASA-JPL, Lockheed Martin Space System a dále zahraniční partneři Canadian Space Agency (Kanada), University of Neuchatel (Švýcarsko), University of Copenhagen (Dánsko) a Max Planck Institute (Německo).


2006-10-18 - Asteroidy

S vymřením dinosaurů to nebude tak jednoduché

V posledním době se objevují stále častěji tvrzení, že zánik dinosaurů nemá na svědomí jen proslulý impakt Chicxulub ve střední Americe. Podle paleontologů se jednalo pouze o jeden z řady nárazů vesmírných těles do matičky Země, který byl kombinován s intenzivní vulkanickou činností v Indii a klimatickými změnami.
Událost, známá jako impakt Chicxulub by mohla být pouze slabším i když prvním nárazem obřích meteoritů. Následovat měly další srážky a sopečné erupce, které decimovaly život na Zemi po dobu asi půl milionu let. K těmto závěrům došla paleontoložka z Princetown University Gerta Keller[ová] a její spolupracovníci Thierrry Adatte z university v Neuchatelu (Švýcarsko) a Doris Stueben[ová] z university v Karlsruhe (Německo). Poslední, mnohem hmotnější a zatím ještě neidentifikovaný objekt, který do Země narazil před 65.5 mil. roky byl konečným zabijákem, který dovršil zánik dvou třetin živočišných druhů. Jedná se o impakt (a není to Chicxulub), po kterém nacházíme stopy v podobě proslulé vrstvičky iridia v horninách po celém světě a který znamenal definitivní konec éry ještěrů.
Gerta Keller[ová] říká: "Chicxulub nemohl způsobit masový zánik života, protože časově předcházel hromadnému vymírání a jak se zdá, nezpůsobil vůbec žádný zánik." Závěry z výzkumu by měly být zveřejněny na výročním zasedání Geological Society, které se chystá na 22. až 25. října.
Vzorky mořských sedimentů odebraných z prostoru kráteru Chicxulub a také z území Texasu a geologického podloží severovýchodního Mexika ukazují, že meteorit Chicxulub zasáhl Zemi zhruba 300 tis. let před začátkem hromadného vymírání živočišných druhů. Ve zmíněných lokalitách lze najít mořské mikrofosílie ve vrstvách těsně před dopadem i po dopadu a není na nich znát, že by byly nějak zvlášť postiženy.
Zánik tvorstva je tudíž dáván do souvislosti spíš s dalším (dosud neznámým) větším impaktem doprovázeným gigantickými sopečnými erupcemi v Indii (Deccan Flood Basalt) a zároveň změnami klimatu. Deccanský vulkanismus mohl na milion let uvolnit obrovská kvanta skleníkových plynů, na které nebyla tehdejší biosféra uzpůsobena. Skleníkový efekt je docela dobře zdokumentovaný. Nárůst teploty na pevnině o 7 až 8°C byl velmi prudký. Došlo k němu během 20 000 let a horké počasí vydrželo dalších 100 000 let. Oceány se oteplily "jen" o 3 až 4°C, a to i u dna. Pak se teploty vrátily k původnímu stavu.
Mořské organismy trpěly vysokou teplotou. Většina se adaptovala na změněné podmínky tím, že se vyvinula do menších forem, zhruba polovičních než před změnou a začala se rychleji reprodukovat, aby zvýšila šanci na přežití. A teprve v tomto okamžiku dopadl Chicxulub. Časem se prostředí zase ochladilo, což zákonitě postihlo živočichy uzpůsobené tropickému prostředí. Další obří impakt pak dílo zkázy dokonal. Jak se vyvíjel osud dinosaurů není snadné doložit, protože po dinosaurech zůstalo relativně málo pozůstatků. Dá se však předpokládat, že vývoj se ubíral podobným směrem jako u zmíněných hojných mikrofosílií.
Jestliže Chicxulub není hlavním viníkem, kde se tedy nachází kráter po onom nejzákeřnějším pachateli? Existují náznaky, že mohl dopadnou v Indii, kde se nachází útvar o průměru 500 km pojmenovaný Shiva. Důkaz ale stále ještě chybí.


2006-10-14 - Cassini

Status Report (2006-10-052006-10-11)

Prozatím poslední data z kosmické sondy Cassini dorazila do sledovací stanice Goldstone 2006-10-11. Podle telemetrických údajů zůstává sonda ve skvělém stavu a systémy pracují podle předpokladů.
Dne 2006-10-06 byla provedena korekce dráhy OTM-076 [=Orbit Trim Maneuver]. Jednalo se manévr sloužící k přesnému zacílení průletu kolem Titanu T19. Změna dráhy byla uskutečněna manévrovacími motorky RCS, které zahájily činnost v 17:45 UT. Po době hoření t=26.5 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=35.9 mm/s. Veškeré subsystémy indikovaly nominální funkci.
Dne 2006-10-09 minula Cassini Titan ve výšce 980 km nad povrchem. Nejbližší bod se nacházel nad 61° zeměpisné délky a sonda jím prošla v 17:30:06 UT. Během průletu byla prováděna intenzivní sondáž radarem se syntetickou aperturou severního regionu, kde byla již dříve objevena metanová jezera.
O den později, 2006-10-10 byl uzavřen kryt chránící hlavní raketový motor ME [=Main Engine]. Znovu bude odklopen před dráhovou korekcí OTM-077. Jednalo se už o 31. případ, kdy musel být tímto způsobem chráněn motor během letu v oblastech s očekávanou zvýšenou hustotou prachových částic. Další plánované uzavření víka motoru je až v červnu 2007.
Manévr OTM-077 byl dne 2006-10-11 zrušen. Pokud by se uskutečnil, bylo by třeba změnit rychlost jen o Δv=0.16 m/s. Místo toho bude provedena intenzivnější změna během manévru OTM-078. V tomto případě se místo Δv=0.25 m/s bude muset dosáhnou změny Δv=0.85 m/s a manévr se bude provádět hlavním motorem místo systémem RCS.


2006-10-10 - Rosetta

Status Report (2006-09-152006-10-06)

Časový interval zmíněný v nadpisu představoval tři týdny letu v aktivním módu ACM1 a byl zcela věnován přípravě a uskutečnění druhé velké dráhové korekce DSM2 [=Deep Space Manoeuvre].
Manévr DSM2 byl zahájen 2006-09-29 v 02:00 UT. Plánovaná hodnota změny rychlosti obnášela 31.791 m/s, což představovalo dobu hoření motorů 3128 s (asi 52 min). Bylo přitom spotřebováno 33.7 kg paliva. Po dobu operace nemohla být udržována orientace, při níž míří hlavní parabolická anténa k Zemi. Krátce před manévrem se tedy sonda natočila do požadovaného směru a teprve po jeho dokončení anténa znovu vyhledala přijímací stanici na Zemi. Znamená to, že celý korekční manévr proběhl mimo rádiový kontakt s řídícím střediskem. Těsně před manévrem byl zkalibrován akcelerometr a po dobu manévru byly kontrolovány teploty trysek a vysokoziskové antény. Všechny teploty zůstaly ve stanovených mezích. Existovala obava, že by se mohly nadměrně ohřát zvláště mechanismy antény, protože byly vystaveny slunečním paprskům po dvě hodiny. Nic zvláštního se ale nestalo. Mechanismus natáčející anténu v elevaci se ohřál z 51.6 jen na 53.3°C a motor točící zařízení v azimutálním směru ze 45 na 51.7°C.
Chování systémů Rosetty bylo během úpravy trajektorie vynikající. Poslední zjištění parametrů dráhy skupinou letové dynamiky na základě sledování skutečného pohybu až do 2006-10-04 indikují, že odchylka od požadované změny rychlosti je pouhých 0.279% (tj. 8.3 mm/s) a směr vektoru tahu byl dodržen s chybou asi 0.14°.
Vědecká pozorování jsou i nadále zastoupena pouze monitorováním radiačního pozadí přístrojem SREM. Ostatní experimenty zůstávají ve vypnutém stavu.
Ve sledovaném období se uskutečnilo celkem 16 rádiových kontaktů prostřednictvím sledovací stanice New Norcia v délce trvání 4 až 10 hodin. V deseti případech se ale jednalo jen o pasivní sledování dráhy letu sondy. Ve zbývajících 6 relacích došlo k přenosu telemetrie ze sondy a povelů na palubu. Kromě toho bylo využito v jedenácti případech kapacity americké sítě DSN po dobu 4 hodin.
Dne 2006-10-08 se Rosetta nacházela 282.5 mil. km od Země (1.89 AU, nebo-li 15 min 6 s doby letu rádiového signálu v jednom směru) a 148.2 mil. km od Slunce (0.99 AU).


2006-10-10 - Extrasolární planety

Nejbližší extrasolární planeta

Na základě pozorování orbitálního teleskopu HST [=Hubble Space Telescope] a ve spolupráci s pozemními observatořemi byla definitivně potvrzena existence prozatím nejbližšího planetárního objektu mimo Sluneční soustavu.
Planeta o velikosti Jupitera obíhá kolem hvězdy Epsilon Eridani, což je hvězda velmi podobná našemu Slunci, nacházející se ve vzdálenosti 10.5 světelných let. Cizí planeta je tak blízko, že by mohla být dokonce v závěru roku 2007 přímo pozorovatelná dalekohledem Hubble a některými velkými pozemními observatořemi. V tomto termínu se totiž na své dráze s oběžnou dobou 6.9 roku maximálně přiblíží k mateřské hvězdě. Podle posledních výzkumů byla spočítána hmotnost planety na 1.5násobek hmotnosti Jupitera. Pozorována ze Země je její oběžná rovina skloněna o 30° a ve stejné rovině byl pozorován i prachoplynový disk kroužící kolem centrální hvězdy. Jedná se prozatím o jediný případ, kdy byla pozorována současně planeta a disk z plynů a prachu kolem jedné hvězdy. Podobný disk mělo kdysi i naše Slunce. Za 4.5 miliard roků existence ale již zanikl jednak koncentrací do větších objektů a jednak byl vytlačen do prostoru slunečním větrem. Epsilon Eridani je poměrně mladá hvězda. Její stáří se odhaduje na 800 mil. roků a proto si zbytky prachoplynového disku ještě udržela.
První náznak, že Epsilon Eridani je doprovázena hmotnou planetou, se objevil v roce 2000, kdy bylo zaregistrováno rytmické kývání hvězdy kolem rovnovážného stavu. Tento jev byl interpretován jako gravitační působení tehdy neviditelné planety. Někteří astronomové se ale obávali, zda podobný efekt nemohou způsobovat turbulence v atmosféře mladé hvězdy. Další roky byla proto kombinována četná astrometrická měření a až nyní byla tedy existence planety definitivně potvrzena.
Zpráva o objevu by měla být zveřejněna v listopadovém čísle časopisu Astronomical Journal.


2006-10-09 - Chang'e 1

Hudba z Měsíce

Čína zveřejnila seznam 30 písní, které budou příští rok vysílány k Zemi z paluby první čínské lunární sondy Chang'e 1. Melodie byly vybrány na základě lidového hlasování a podle názoru komise, vytvořené ze zástupců organizace připravující let sondy, ústřední čínské televize a asociace hudebníků.
Experti prohlásili, že tato díla vyjadřují lásku obyvatelstva k rodné zemi, k životu a míru. Většinou se jedná o lidové písně. Nejvíce hlasů obdržela skladba "Mé nádherné město", následovala "Miluji Čínu" a "Chvála vlasti". Do širšího výběru bylo zařazeno 152 písní 56 etnických skupin, popová hudba z pevninské Číny, Taiwanu a Hongkongu a operní melodie.
S podobnými nápady má čínská kosmonautika dávné zkušenosti. Již první čínská umělá družice vysílala v roce 1970 píseň "Východ je rudý" jako hold vůdci Maovi.
Družice Chang'e 1 o hmotnosti 2350 kg s užitečným vybavením 130 kg bude kroužit kolem Měsíce po dobu jednoho roku. Do vesmíru ji vynese raketa Dlouhý pochod 3A. Následovat by měl v roce 2010 přistávací aparát a v roce 2020 se Čína pokusí o návrat vzorků měsíční půdy. Ve všech uvedených případech se jedná o automatické aparáty. Pilotovaný let k Měsíci, v rozporu s některými novinářskými spekulacemi, Čína v dohledné době nechystá.


2006-10-08 - Cassini

Status Report (2006-09-282006-10-04)

Prozatím poslední telemetrická data dorazila na sledovací stanici Canberra dne 2006-10-04. Sonda Cassini se i nadále nachází ve skvělém stavu a let pokračuje podle předpokladů.
Dne 2006-10-02 proběhla další korekce dráhy. Manévr OTM-075 byl zahájen zážehem hlavního motoru v 10:29 UT a po době hoření t=40.25 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=6.46 m/s. Všechny subsystémy hlásily po manévru nominální funkci.
2006-10-03 byla zaregistrována u proudového spínače SSPS [=Solid State Power Switch] změna stavu ze současného "vypnuto" do stavu "porucha". Zmíněný spínač se nachází na přívodu proudu do topného článku, kterým se občas provádí dekontaminace hvězdného čidla SRU-A. Závada neměla žádný dopad na průběh letu, protože topný článek je normálně mimo provoz. Událost byla zaregistrována palubním bezpečnostním systémem a ten situaci vrátil do normálu bez zásahu pozemního střediska. Jednalo se již o 19. podobnou poruchu (5. případ tohoto roku) a příčinou je pravděpodobně zásah paprsky galaktického záření.


2006-10-06 - Mars Reconnaissance Orbiter

MRO fotografuje Opportunity

Opportunity, jeden z nezničitelných pojízdných robotů na Marsu zahajuje průzkum útesů vroubících kráter "Victoria" na planině Meridiani. Mezitím začala nejnovější průzkumná družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) detailní mapování rudé planety v dosud nevídaném měřítku. I když probíhá stále ještě zkušební etapa mise a k hlavnímu programu se přistoupí až v listopadu po skončení sluneční konjunkce, přicházející snímky vzbuzují zasloužené nadšení v řadách astronomů ale i mezi neprofesionálními nadšenci. Již v této době se podařilo vyfotografovat kráter "Victoria" i s roverem Opportunity stojícím na okraji. Při maximálním rozlišení asi 27 cm/pixel je vozítko docela zřetelně vidět, dokonce lze rozeznat i stín vržený tenkým kamerovým stožárem a stopy kol.
Zájemci si mohou obrázek prohlédnout na adrese
http://hiroc.lpl.arizona.edu/images/TRA/TRA_000873_1780/.
Z této základní stránky se lze "proklikat" až na originální velikost obrázku. Upozorňuji, že pokud se myší zajede na obrázek, objeví se i popis topografických objektů a dalších detailů.
Přehlídka doposud předaných snímků ze současné fáze je na stránce
http://hiroc.lpl.arizona.edu/images/TRA/.
Na jiné stránce
http://marsoweb.nas.nasa.gov/HiRISE/hirise_images/
je možno u vybraných snímků, zasazených do celkové mapy Marsu, vyzkoušet různé výřezy při libovolném zvětšení.


2006-10-05 - Extrasolární planety

Planety vyžadují klidné sousedy

Hvězda se musí nacházet v relativně klidném kosmickém prostoru, aby měla šanci, že se kolem ní zformují planety. Přišli s tím astronomové používající družicový teleskop Spitzer.
Tým vědců z University of Arizona (Tucson) dospěli k tomuto závěru na základě pozorování probíhající destrukce protoplanetárního disku kolem hvězdy podobné našemu Slunci působením intenzivního ultrafialového záření a hvězdného větru, pocházejících z blízké hvězdy spektrální třídy O. Hvězdy typu O jsou nejhmotnější a energeticky "nejvydatnější" hvězdné objekty ve vesmíru. Vyzařují energii o intenzitě milionkrát větší než naše Slunce.
Infračervené senzory observatoře Spitzer pozorují, jak ohromný příval energie od obří modré hvězdy ohřívá disk obklopující blízkou "normální" hvězdu do té míry, že částečky prachu se odpařují a v podobě plynu jsou tlakem fotonů odfoukávány daleko do kosmu. Je jasné, že prachoplynový disk v tomto případě časem zmizí a naděje na vytvoření planety jsou nulové. Sluneční systém malé hvězdy tak vzdáleně připomíná obrovskou kometu s ohonem odvráceným od hvězdného obra.
Pozorování se dá zobecnit i na další hvězdná společenství. Pokud se v blízkosti hvězd vyskytují obří hvězdy typu O, je krajně nepravděpodobné, že by se kolem těchto hvězd našly planety. Proces likvidace protoplanetárního disku není v astronomických měřítcích příliš dlouhý a je proto štěstí, že máme možnost pozorovat na zmíněném případu jeho průběh.


2006-10-05 - Chandrayaan 1

Start se očekává začátkem roku 2008

První indická sonda k Měsíci - Chandrayaan 1 - odstartuje až v první polovině roku 2008. Původně se počítalo s vypuštěním v roce 2007. Mise bude zahájena až po zatmění, ke kterému dojde v únoru 2008, a bude věnována studiu fyzikálních a chemických vlastností Měsíce, historii jeho kráterů a mapování povrchu. Jako první sonda se pokusí registrovat nízkoenergetické záření gama emitované z lunárního povrchu. Kromě indické vědecké aparatury ponese i přístroje dodané USA, ESA a Bulharskem.
Po první sondě by se měla v letech 2011 až 2012 vydat k Měsíci druhá, označená Chandrayaan 2. Obě sondy slouží především k vývoji a ověření nových technologií.


2006-10-03 - Extrasolární planety

Dvě nové žhavé planety

Astronomové objevili dvojici nových extrasolárních planet, obíhajících extrémně blízko kolem mateřské hvězdy a tudíž se řadících mezi nejžhavější, jaké byly prozatím pozorovány.
Stephen Kane z University of Florida oznámil, že společně s kolegy zaregistrovali planetu na základě poklesu jasnosti hvězdy, před jejíž disk se planeta periodicky na své dráze dostává. V současné době je známo kolem 200 extrasolárních planet, ale pouze 12 z nich bylo objeveno stejnou metodou. Nyní tedy máme už takovou planetu číslo 13 a 14. Aby byla planeta detekována stejným způsobem, musí být splněna poměrně vzácná podmínka, a sice, že spojnice Země-hvězda musí ležet v rovině oběžné dráhy cizí planety. Jen v takovém případě se může planeta dostávat mezi pozorovatele a hvězdu a způsobovat přechodné zeslabení jasnosti hvězdy. Největší počet extrasolárních planet bylo objeveno na základě jejich gravitačních účinků na centrální hvězdu, projevujících se nepatrným kýváním hvězdy kolem těžiště soustavy.
Nové planety splňují podmínku zařazení do skupiny tzv. "horkých Jupiterů". Jejich velikost odpovídá velikosti největší planety Sluneční soustavy, ale obíhají tak blízko své hvězdy, že jeden oběh trvá kolem dvou, resp. dvou a půl dne. Teplota povrchu nových planet dosahuje nejméně 1800°C. Jen pro srovnání: oběžná doba Merkuru obnáší 88 dní a teplota na straně přivrácené ke Slunci činí 400°C. Dá se očekávat, že radiace a "hvězdný" vítr je v takovéto vzdálenosti natolik intenzivní, že atmosféra planety nemá šanci přečkat dlouhou dobu a je časem odváta do prostoru. Pokud má planeta stejné složení jako nám známé obří planety, je otázkou, co z takového objektu zůstane a zda vůbec něco zůstane.
Nové horké planety se nacházejí v souhvězdích Andromedy (vzdálenost asi 1000 světelných let) a Delfína (500 sv. let).


2006-10-01 - Cassini

Status Report (2006-09-212006-09-27)

Prozatím poslední telemetrická data ze sondy Cassini dorazila na Zemi dne 2006-09-27 prostřednictvím sledovací stanice DSN Goldstone. Sonda se stále nachází ve skvělém stavu a systémy fungují podle očekávání.
Dne 2006-09-23 minula Cassini měsíc Titan ve výšce 960 km. K největšímu přiblížení došlo nad 71° zeměpisné šířky. Během průletu sledovaly přístroje MAPS [=Magnetospheric And Plasma Science] interakce mezi Titanem a magnetosférou Saturnu a spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pořizoval snímky ve vizuálním a infračerveném oboru v rozsahu od globálních záběrů po velmi podrobné detaily. V okamžiku největšího přiblížení se vědecká činnost koncentrovala na analýzu složení a tepelné struktury atmosféry a ionosféry hmotovým spektrometrem INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer]. Několik minut bylo možno rovněž studovat povrch měsíce radarem se syntetickou aperturou. Poblíž periapsidy dráhy, zhruba o dva dny později, spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] uskutečnil radiální skenování systému hlavních prstenců a přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] sledoval dynamické jevy ve vnější magnetosféře planety. Kamery dále pořizovaly průchody hvězd za strukturou prstenců.
2006-09-25 se uskutečnil necílený průlet kolem měsíce Methone ve výšce 63731 km.
Poté, co byl před týdnem zrušen manévr OTM-073, byly posuzovány možné důsledky vypuštění i další korekce OTM-074. Tento manévr byl plánován na 2006-09-26 a změna rychlosti měla obnášet 0.33 m/s. Protože se ale konečného efektu dalo dosáhnout až dalším manévrem OTM-075 se změnou rychlosti jen Δv=0.2 m/s, bylo nakonec rozhodnuto OTM-074 vynechat.


Archiv:

  1. Aktuální novinky
  2. Květen 2012
  3. Duben 2012
  4. Březen 2012
  5. Únor 2012
  6. Leden 2012
  7. Prosinec 2011
  8. Listopad 2011
  9. Říjen 2011
  10. Září 2011
  11. Srpen 2011
  12. Červenec 2011
  13. Červen 2011
  14. Květen 2011
  15. Duben 2011
  16. Březen 2011
  17. Únor 2011
  18. Leden 2011
  19. Prosinec 2010
  20. Listopad 2010
  21. Říjen 2010
  22. Září 2010
  23. Srpen 2010
  24. Červenec 2010
  25. Červen 2010
  26. Květen 2010
  27. Duben 2010
  28. Březen 2010
  29. Únor 2010
  30. Leden 2010
  31. Prosinec 2009
  32. Listopad 2009
  33. Říjen 2009
  34. Září 2009
  35. Srpen 2009
  36. Červenec 2009
  37. Červen 2009
  38. Květen 2009
  39. Duben 2009
  40. Březen 2009
  41. Únor 2009
  42. Leden 2009
  43. Prosinec 2008
  44. Listopad 2008
  45. Říjen 2008
  46. Září 2008
  47. Srpen 2008
  48. Červenec 2008
  49. Červen 2008
  50. Květen 2008
  51. Duben 2008
  52. Březen 2008
  53. Únor 2008
  54. Leden 2008
  55. Prosinec 2007
  56. Listopad 2007
  57. Říjen 2007
  58. Září 2007
  59. Srpen 2007
  60. Červenec 2007
  61. Červen 2007
  62. Květen 2007
  63. Duben 2007
  64. Březen 2007
  65. Únor 2007
  66. Leden 2007
  67. Prosinec 2006
  68. Listopad 2006
  69. Říjen 2006
  70. Září 2006
  71. Srpen 2006
  72. Červenec 2006
  73. Červen 2006
  74. Květen 2006
  75. Duben 2006
  76. Březen 2006
  77. Únor 2006
  78. Leden 2006
  79. Prosinec 2005
  80. Listopad 2005
  81. Říjen 2005
  82. Září 2005
  83. Srpen 2005
  84. Červenec 2005
  85. Červen 2005
  86. Květen 2005
  87. Duben 2005
  88. Březen 2005
  89. Únor 2005
  90. Leden 2005
  91. Prosinec 2004
  92. Listopad 2004
  93. Říjen 2004
  94. Září 2004
  95. Srpen 2004
  96. Červenec 2004
  97. Červen 2004
  98. Květen 2004
  99. Duben 2004
  100. Březen 2004
  101. Únor 2004
  102. Leden 2004
  103. Prosinec 2003
  104. Listopad 2003


Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23