Novinky - listopad 2009

2009-11-30 - Cassini

Status Report (2009-11-18 až 2009-11-23)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2009-11-23. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2009-11-18 byl na konci záložního okna vyhrazeného pro manévr OTM-223 uzavřen kryt hlavního raketového motoru.
Kromě hlavního výzkumného programu, kterým byl v tomto týdnu průlet kolem Encelada, se vědecké úkoly soustředily na studium prstenců E a G optickými přístroji ORS [=Optical remote Sensing], především spektrometrem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a fotografování Saturnu, kde byla sledována globální dynamika atmosféry. VIMS se po jistý čas věnoval podrobněji pozorování severní polokoule a infračervený spektrometr CIRS měřil výskyt hélia současně se zákrytovým experimentem, kterému se věnovala rádiové aparatura RSS [=Radio Science]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] prováděly fotopolarimetrická měření a hledaly bouřkové projevy na Saturnu a pozorovaly přechod měsíce Pandora před měsícem Epimetheus. Přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pokračovaly ve studiu hranic magnetosféry a zahájily kampaň průzkumu vzájemného působení mezi prstenci a měsíci. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pozoroval Dione, měřil albedo měsíců v ultrafialovém oboru jako funkci fáze měsíce. Jednalo se o součást studia mikrostruktury povrchového materiálu a vlastností jinovatky.
2009-11-20 minula sonda necíleně měsíček Helene. Téhož dne RSS při průletu za Saturnem prováděl zákrytové experimenty.
2009-11-21 byl otevřen kryt hlavního motoru (cyklus číslo 53).
Hlavní událostí dne byl cílený průlet kolem Encelada (E8), k němuž došlo pouhé tři týdny po předchozím setkání., ale při zcela jiné geometrii letu. Největšího přiblížení 1600 km bylo dosaženo v 05:15:03 SCET nad 82° j.š. při relativní rychlosti 7.7 km/s. Po celou dobu byla kvůli přesnějšímu zaměření přístrojů na povrchové detaily udržována orientace pomocí raketových motorků. VIMS pozoroval měsíc v okamžiku, když vycházel ze stínu. Následoval rychlý sken noční strany Encelada přístrojem CIRS. ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografoval výtrysky nad jižním pólem a zhotovil mozaiku přední polokoule. Data budou zkombinovány s předchozími pozorováními stejné oblasti, bude zhotovena podrobná topografická mapa a sledován případný vývoj morfologie tzv. tygřích pruhů. V okamžiku největšího přiblížení plnil úlohu hlavního zaměřovacího členu spektrometr CIRS - byl zhotoven sken jednoho tygřího pruhu Baghdad Sulces. Na odletové větvi pozorovaly osvětlenou stranu měsíce přístroje ISS a VIMS. VIMS zaznamenával řídkou atmosféru související s činností kryovulkánů. Ze záznamu rádiového signálu byla upřesněna hmotnost měsíce.
Krátce po průletu kolem Encelada minula sonda ve vzdálenosti menší než 25000 km další měsíc Rhea, což bylo využito k detailnímu snímkování. Rozlišení činilo asi 150 až 170 m/px. Měsíc byl dále zkoumán spektrometry VIMS a UVIS, který hledal případný prstenec kolem měsíce. Při nasměrování na hvězdy beta Ori a kappa Ori pozoroval plynny v okolí.
Kromě obou popsaných průletů se téhož dne uskutečnilo ještě setkání s měsíci Pandora, Titan a Calypso - ve všech případech se jednalo o necílený průlet.
Krátce po průletu kolem Encelada došlo 2009-11-22 k výpadku proudového spínače SSPS [=Solid State Power Switch], který odpojil přístroj VIMS a zapojil vyhřívání náhradními topidly. V reálném čase byly odeslány povely, které měly obnovit normální stav. Jednalo se o první poruchu SSPS od poslední podobné události 2008-11-26. VIMS je v současné době v bezpečném stavu a pracuje normálně.
2009-11-22 v 22:44 UT došlo na korekční manévr OTM-224 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním raketovým motorem. Motor byl v činnosti t=14.94 s a změnil rychlost letu o Δv=2.54 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.

2009-11-26 - Mars Reconnaissance Orbiter

MRO je už čtvrt roku v bezpečnostním módu

Řídící tým mise Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) se chystá příští týden vyslat na palubu sondy sadu ochranných počítačových souborů. Jednalo by se o jeden z prvních kroků k obnovení normálního provozu družice a vědeckých pozorování.
Od 2009-08-26, kdy se nečekaně restartoval palubní počítač, zkoumali odborníci možné příčiny této a tří dalších podobných událostí, které sondu v tomto roce postihly. Mezitím byla sonda preventivně udržována v tzv. bezpečnostním módu s minimálními aktivitami. Pro připomenutí - předchozí závady byly zaznamenány 2009-02-23, 2009-06-03 a 2009-08-06.
Všechny čtyři restarty počítače vyvolala komponenta nazývaná "computer module interface controller", určující, který ze dvou redundantních hlavních počítačů na MRO bude aktivní. Stále ještě není jasné, zda potíže mají původ přímo ve zmíněném modulu nebo v poruše na elektrickém rozvodu někdy jinde na sondě. Pouze v jednom případě (2009-08-06) se současně přepojilo řízení z pracujícího počítače na záložní. Technici zatím prošetřili více než sto možných zdrojů závady.
Během analýz restartů počítače objevili specialisté také jeden možný, i když krajně nepravděpodobný scénář, který by mohl sondu vážně ohrozit. V něm se předpokládá, že by se rebootovaly oba počítače současně nebo těsně po sobě - uvádí se asi do jedné minuty. V tomto případě by si žádný z počítačů nepamatoval současnou situaci a místo faktu, že sonda již krouží kolem Marsu, by předpokládal, že stále ještě čeká na start. Řídící tým vyvinul a otestoval preventivní opatření, které by popsanou možnost eliminovalo.
Ochrana vyžaduje, aby se určitá data ukládala do flash paměti, jejíž obsah je vždy po restartu počítače kontrolován. Nicméně i toto opatření je svým způsobem rizikové, v případě, že data budou přepisována právě v okamžiku dalšího restartu, a aktualizace dat ještě nebude dokončena. Procesy vyvinuté a vyzkoušené v minulých týdnech na minimalizaci rizika budou vyžadovat několik dnů, než budou implementována. V tomto případě není žádoucí celou proceduru uspěchat a je ntno postupovat s maximální rozvahou. Vědecká činnost bude obnovena hned poté, co se sonda dostane z bezpečnostního módu, konkrétní datum ale zatím sdělit nelze.

2009-11-25 - MESSENGER

Poslední velký manévr

Americká sonda k Merkuru uskutečnila 2009-11-24 pátý a poslední velký motorický manévr TCM [=Trajectory Correction Maneuvre], při němž byla změněna rychlost letu o hodnotu, která byla zapotřebí, aby MESSENGER v březnu 2011 mohl vstoupit na oběžnou dráhu kolem planety. Zážeh motoru pracujícího se dvousložkovou pohonnou látkou trval přibližně 3.3 minuty a zvýšil heliocentrickou rychlost letu o 177 m/s.
MESSENGER se v 21:45 UT, když byl motor spuštěn, nacházel 230.4 mil. km od Země. Řídící středisko v JHU-APL [=Johns Hopkins University - Applied Physics Laboratory] v Laurelu, Md., zaznamenalo začátek operace o 12 min 49 s později, když signál indikující práci pohonu dosáhl sledovací stanici NASA v Goldstone.
První přijatá telemetrická data ukazují, že manévr proběhl naprosto precizně a po jejich důkladné analýze se očekává, že bude potvrzeno přesné nasměrování sondy.

2009-11-24 - Rosetta

Status Report (2009-11-07 až 2009-11-13)

Dne 2009-11-13 v 07:45:40 UT prolétla Rosetta kolem Země a získala tím poslední gravitační urychlení. Operace proběhla přesně podle plánu a bylo dosaženo očekávaných výsledků. Finální přiblížení k Zemi bylo naprosto perfektní a nebylo třeba provádět další korekce trajektorie, které byly předpokládány v čase -24 hodin a -6 hodin před největším přiblížením. Jedinou provedenou korekcí tudíž zůstal manévr TCM [=Trajectory Correction Manoeuvre] z 2009-10-22. Informace o skutečné poloze sondy byly pravidelně získávány a korigovány z telemetrického vysílání a z měření Dopplerova efektu na šíření rádiových vln.
Během průletu probíhala nejrůznější vědecká pozorování a i ta skončila úspěchem. V programu pozorování Země a Měsíce byly postupně oživeny přístroje OSIRIS, MIRO a VIRTIS. Společně s již dříve aktivovaným experimentem ALICE provedly 2009-11-08 zaměření na Měsíc. O den později byly zapojeny přístroje ze souboru RPC. Všech pět vědeckých přístrojů bylo v provozu i během průletu kolem Země. Monitor radiačního pozadí SREM pokračoval na pozadí v obvyklém ve sběru dat.
Navigační operace byly naprosto precizní a sonda se nyní nachází na závěrečné větvi cesty ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Konečného cíle dosáhne v roce 2014. Současnou dráhou Rosetty je elipsa s nejvzdálenějším bodem od Slunce (afel) 5.33 AU a nejbližším bodem (perihel) asi 1 AU. Aby srovnala dráhu s oběhem komety, musí sonda vykonat ještě dva velké motorické manévry v lednu 2011 a v květnu 2014. Rychlost jimi bude změněna vždy přibližně o Δv=800 m/s. V tuto chvíli se těleso pohybuje heliocentrickou rychlostí 38.7 km/s (při startu v roce 2004 to bylo asi 30 km/s) a zanedlouho se od Slunce vzdálí tak, jako dosud nikdy. Od poloviny července 2010 bude cestovat více než 2.72 AU od Slunce, což je prozatímní rekord pro sondu používající fotovoltaických generátorů elektrické energie.
V nejbližších dnech je na programu detailní sledování nové trajektorie. Podle výsledku pozorování bude nakonec určen optimální termín a velikost pro korekce. Pozorování soustavy Země-Měsíc bude ještě nějaký čas pokračovat. Při tom se má mimo jiné vyzkoušet navigační kamera s výhledem na fotografování asteroidu Lutetia při blízkém setkání v červenci 2010.
Ve druhé polovině ledna 2010 je v plánu ověření módu hibernace pro let ve velkých vzdálenostech od Slunce DSHM [=Deep Space Hibernation Mode]. Tento stav bude nutno na ostro nastolit začátkem léta 2011 a sonda v něm má setrvat celé dva a půl roku až do ledna 2014. Hlavní korekční manévry jsou v plánu těsně před uvedením do hibernace a těsně po probuzení.
Letové operace byly řízeny letovým střediskem, které využívalo kapacity sledovací stanice New Norcia (NNO) v Austrálii. Několik spojových oken - především v čase největšího přiblížení k Zemi - poskytly další stanice ESA, a sice v Kourou (KRU) a Maspalomas (MSP) a rovněž síť DSN americké agentury NASA v Goldstone (DSS-24), u Madridu (DSS-54) a Canberry (DSS-34).
Brzy ráno posledního dne sledovaného období, tj. 2009-11-13 v 07:45:40 UT se sonda nacházela v nejmenší výšce 2480 km nad Zemi (0.00001654 AU). Rádiový signál potřeboval k překonání této vzdálenosti 8.27 ms. Slunce se nacházelo 148.25 mil. km (0.99 AU) daleko.

2009-11-24 - Cassini

Status Report (2009-11-11 až 2009-11-17)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2009-11-17. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-11-11 byly na návrh navigačního týmu zrušeny korekce dráhy OTM-222 [=Orbit Trim Maneuver] a OTM-223.
Dne 2009-11-13 byl ukončen program letu podle sekvence S54 a okamžitě bylo zahájeno plnění plánu S55. Etapa S55 má skončit po 39 dnech dne 2009-12-22. Obsahuje po jednom cíleném průletu kolem Encelada a Titanu a šest necílených průletů kolem měsíců Helene, Pandora, Titan, Calypso, Rhea a Pallene. Pro korekční manévry OTM-223 až OTM-228 je rezervováno šest termínů.
První vědecká pozorování sekvence S55 zahrnovala snímkování oblak na Titanu, neosvětlené strany Saturnu, kde byly hledány blesky, sledování přechodu Titanu přes Hyperion a Encelada přes Rheu kvůli upřesnění orbitálních parametrů. Širokoúhlá kamera prováděla fotopolarimetrická měření Saturnu a snímkovala několik hvězd ke kalibračním účelům. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pokračoval v dlouhodobé kampani pozorování magnetosféry planety v apoapsidě a na velkou vzdálenost sledoval stopy plynů v blízkosti Encelada. Přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pokračovaly ve studiu polárních září a zahájily další kampaň sledování hranic magnetosféry.

2009-11-23 - Hayabusa

Nová šance na návrat k Zemi

Japonská sonda k asteroidu už několik let bojuje s poruchami systému řízení orientace a pohonného iontového systému. Část iontových motorků je zcela mimo provoz a část funguje jen omezeně. Prozatím poslední závada byla hlášena 2009-11-04 (V Horkých novinkách tato zpráva bohužel nebyla zachycena), kdy se pokazil poslední spolehlivě pracující motorek. Celé misi hrozil těsně před závěrem trpký konec. Řídící tým se ale nevzdal a zdá se, že se mu podařilo opět nevšední improvizací situaci zachránit.
Při práci iontového motoru se - zjednodušeně řečeno - molekuly pracovní látky elektricky rozpadají na kladné ionty a záporné elektrony. Ionty jsou elektrickým polem urychlovány a vytvářejí tah motoru. Elektrony je potřeba neutralizovat, protože by se jimi velmi brzo motor elektricky nasytil, přestal by fungovat a navíc by byl ohrožen účinkem statického náboje.
U posledního plně funkčního motoru sondy došlo právě k poruše komponenty, která provádí neutralizaci elektronů. Japonští technici nyní navrhli zkombinovat zdroj iontů z motoru B s neutralizačním zařízením z motoru A - podle metody ze dvou polovičních vraků uděláme jeden funkční stroj.
Chod pohonu bude obnoven a bedlivě monitorován. Jestliže bude vše fungovat podle předpokladů, vrátí se sonda na správnou dráhu a v červnu 2010 by mohla návratová část přistát na Zemi.

2009-11-20 - Spirit

Při druhém pokusu o uvolnění nepatrný pokrok

První snaha o vyproštění Spiritu v úterý 2009-11-17 (sol 2088) byla ukončena už po 1 sekundě kvůli překročení limitu náklonu vozítka. Druhý pokus, k němuž došlo ve čtvrtek 2009-11-19 (sol 2090), měl zopakovat minulý postup, ale s tou výhodou, že se lépe podařilo zjistit současnou situaci. Upřesnění polohy bylo možné právě na základě snímků získaných z roveru s jiným náklonem.
Pro zopakování - pohyb byl naplánován ve dvou krocích v přímém směru, přičemž každý krok byl zadán jako otáčky kol, odpovídající pohybu ve volném terénu na vzdálenost 2.5 m. Během zastávky a na závěr operace měla být zdokumentována situace pod roverem na sérii tří snímků z mikroskopu, měly být pořízeny záběry středních kol a získány snímky z obou dvojic předních a zadních kamer HazCam a navigační kamera měla zhotovit záběry k vizuálnímu stanovení polohy (vizuální odometrie).
Příslušné pokyny byly na Mars odvysílány ve čtvrtek ráno a o výsledku mělo být řídící středisko informováno stejného dne pozdě večer přes retranslační satelit Mars Odyssey. Jelikož komunikační okno bylo poměrně krátké, počítalo se s tím, že objem předaných dat nebude stačit k důkladné analýze výsledku operace. Množství údajů bylo nakonec větší, než se čekalo a mohlo být tudíž oznámeno, že Spirit vykonal první nepatrný pohyb.
Po otočení kol odpovídajícímu jízdě na 2.5 m se střed vozítka posunul dopředu o 12 mm, 7 mm doleva a snížil se o 4 mm. Náklon se změnil o 0.1°. Malý dopředný pohyb byl patrný na zablokovaném pravém předním kole. Levé přední kolo se nepatrně zvedlo, i když rover jako celek klesl. Oba tyto pohyby jsou nicméně jen velice malé, aby se dal předvídat další trend.
Při plánování byl zadán dovolený maximální posun o 1 cm v kterémkoliv směru. Jelikož bylo této hranice dosaženo již v první etapě, druhá se neuskutečnila.
Objem dat zaznamenaných na Zemi byl větší, než se čekalo a byly přeneseny dokonce všechny snímky, které měly souvislost s provedeným přesunem. Analýza výsledků ještě pokračuje.

2009-11-20 - Rosetta

Status Report (2009-10-31 až 2009-11-06)

Během popisovaného týdne se Rosetta blížila k Zemi, u níž měla vykonat poslední gravitační manévr 2009-11-13. Sledování trajektorie potvrdilo, že není potřeba provést úpravu dráhy, pro kterou byl původně rezervován termín 2009-11-05. Do palubní paměti byly již uloženy veškeré povely pro průletové aktivity.
Každodenní kontakt se sondou navazovala sledovací stanice ESA New Norcia (NNO) v Austrálii a v několika případech i stanice Goldstone (USA) a Madrid (Španělsko) ze sítě NASA DSN [=Deep Space network].
Po celou dobu byl v činnosti detektor radiace SREM. Ostatní vědecké přístroje byly vypojené. Dne 2009-11-06 začalo oživování přístrojů, které budou využity pro pozorování soustavy Země-Měsíc při průletu. Jako první byl aktivován experiment ALICE. Jako další jsou v plánu MIRO, OSIRIS, RPC a VIRTIS.
Dne 2009-11-06 se nacházela sonda 5.97 mil. km (0.039 AU) od Země, což odpovídalo 20 s doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 153.2 mil. km (1.024 AU).

2009-11-19 - Spirit

Napoprvé se vyjet nepodařilo

První pokus o uvolnění Spiritu z písečné závěje skončil neúspěchem. Oznámila to NASA-JPL po obdržení předběžných dat z úterního experimentu. Telemetrie ukazuje, že pokus o přesun skončil již po jedné sekundě, když byl přerušen senzorem kontrolujícím boční náklon.
Limit byl pro první zkoušku nastaven velice přísně a nedovolil náklon větší než 1°. "Operace začíná opatrně. Výchozí parametry jsme nastavili velice těsně, i když jsme věděli, že toto omezení může rover často zastavovat," uvádí se ve stanovisku NASA. "Jakmile získáme důvěru ve vyproštění, tyto limity mohou být uvolněny."
NASA dále zopakovala, že pokusy osvobodit Spirit z pískové pasti by mohly trvat týdny i měsíce a úspěch se nedá zaručit. Spirit zapadl do písku už 2009-04-23.

2009-11-19 - Cassini

Status Report (2009-10-04 až 2009-11-10)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2009-11-10. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Na základě chování systému udržování orientace AACS během průletu kolem Encelada E7 a měření, která provedl přístroj INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer], bylo 2009-11-04 rozhodnuto, že při plánovaném průletu E9 bude orientace sondy udržována silovými setrvačníky. Průlety E7 a E9 mají podobnou trajektorii přes oblak plynů a ledových částeček nad jižním pólem i výšku cca. 100 km nad povrchem měsíce. E9 ale bude využívat jiný soubor vědeckých přístrojů.
2009-11-05 byl v 10:44 UT proveden korekční manévr OTM-221 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní raketový motor pracoval t=1.73 s a změnil rychlost letu o Δv=0.298 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
Ve sledovaném týdnu prováděly kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] fotopolarimetrická měření Saturnu, pořizovaly záběry přirozených satelitů kvůli zpřesnění parametrů oběžných drah, pátraly po blescích na Saturnu a sledovaly vnější měsíc Bestla. Fotografován byl prstenec E s nízkým rozlišením při nízké elevaci a vysokém fázovém úhlu. Úzkoúhlá kamera pozorovala stín Titanu na planetě, což je jedna z metod, jak studovat aerosoly v atmosféře Titanu.
Přístroj CIRS dokončil infračervené mapování severní polokoule Saturnu a zhotovil skeny polární oblasti. Kromě toho měřil zastoupení H2O a CO2 ve stratosféře v závislosti na geografické šířce.
Přístroje na studium magnetosféry a plazmového prostředí MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] studovaly polární záře, hranice magnetosféry a lokální zdroje radiace. Saturn byl rovněž skenován v ultrafialovém spektru přístrojem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrometer]. Zařízení dále mapovalo plyny v bezprostřední blízkosti Encelada. Přitom byl studován vztah výskytu plynů na erupcích ledových vulkánů na pólu měsíce.

2009-11-19 - Rosetta

Status Report (2009-10-17 až 2009-10-30)

Popisované období zahrnuje dva týdny navigační kampaně, v níž byla upřesňována skutečná trajektorie před průletem kolem Země, k němuž mělo dojít 2009-11-13. Došlo též k úspěšné úpravě dráhy letu TCM [=Trajectory Correction Manoeuvre], která navedla sondu do správného průletového koridoru.
Korekční manévr TCM se uskutečnil 2009-10-22, tři týdny před největším přiblížením k Zemi. Rosetta při něm zažehla čtyři raketové motorky v podélné ose s tahem 10 N na dobu t=86 s. Impuls udělený při korekci změnil rychlost letu o Δv=8.8 cm/s. Operace proběhla naprosto přesně, a tudíž nebude potřeba dodatečně trajektorii upravovat a zbývající tři okna pro případný motorický manévr zůstanou nevyužita. Tato okna byla časována na 8 dnů, jeden den a 6 hodin před průletem.
Dne 2009-10-24 byla za pomoci sledovací stanice New Norcia provedena série testů, které ověřily výkon telemetrického systému Rosetty, povelového systému a příjem signálu v pásmu S přes nízkoziskovou anténu LGA [=Low Gain Antenna]. Tato zkouška měla za úkol ověřit komunikační schopnosti sondy, které budou zapotřebí v etapě hibernace, do níž vstoupí v červenci 2011. Další zkouška je plánována na leden 2010 a tehdy se bude ověřovat spojení prostřednictvím 70m antény v módu hibernace DSHM [=Deep Space Hibernation Mode].
Spojení se sondou bylo udržováno v denních intervalech přes stanici NNO (New Norcia) v Austrálii. Kromě toho se do programu několikrát zapojila americká síť DSN [=Deep Space Network] stanicemi v Goldstone a u Madridu.
Dne 2009-10-27 byla promazána sestava B silových setrvačníků.
Všechny vědecké přístroje, s výjimkou SREM [=Standard Radiation Environment Monitor] pracujícího na pozadí, byly vypnuty. SREM monitoroval radiační situaci a získaná data ukládal do paměti. Vědecké experimenty budou aktivovány 2009-11-06 až 2009-11-09 a zahájí kampaň pozorování soustavy Země-Měsíc během průletu.
2009-10-30 se Rosetta nacházela 11.7 mil. km (0.078 AU) od Země, což představovalo 39 s letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 158.7 mil. km (1.06 AU).

2009-11-18 - Měsíc

Měsíc má magnetosféru

O Měsíci se ještě nedávno soudilo, že nás už nemůže nijak zvlášť překvapit. Po nedávném důkazu existence vody v polárních kráterech přichází nyní další zajímavá informace o magnetosféře naší přirozené družice. Náznaky slabé magnetosféry zaznamenala indická družice Chandrayaan-1 a - pokud se nejedná o omyl - má objev dost zásadní význam pro pochopení "vodíkové bilance" Měsíce.
O magnetosféře referoval na konferenci Indické akademie věd Dr. Anil Bhardwaj, vedoucí výzkumného týmu, pracujícího s přístrojem SARA [=Sub-keV Atom Reflecting Analyser]. Podle něho bude potřeba změnit naši představu o výskytu vodíku na povrchu Měsíce. Vodíku na Měsíci bude méně, než jsme si mysleli. Měsíc disponuje jen velice slabým magnetickým polem, ale i toto pole je schopno zformovat miniaturní magnetosféru.
Přístroj SARA je vědeckým zařízením, na jehož přípravě se společně podílely Švédsko, Indie, Japonsko a Švýcarsko. Poprvé zaregistroval proud iontů z neosvětlené strany Měsíce. Přitom se zjistilo, že Měsíc je obrovským zdrojem neutrálních atomů vodíku. 15 až 20% protonů ze slunečního větru dopadajících na lunární povrch se odráží zpět ve formě neutrálních částic, neboli asi pětina z dopadajících protonů se nepohltí na povrchu.

2009-11-18 - Spirit

První pokus o uvolnění

V úterý 2009-11-17 měl Spirit obdržet první instrukce vedoucí k uvolnění z pískové pasti, do níž zapadl asi před šesti měsíci.
Prvním úkolem bude popojet v přímém směru (což momentálně znamená na sever) ve dvou krocích. Pro každou etapu budou zadány otáčky kol odpovídající jízdě asi o 2.5 m. Vždy na konci by měl mikroskop pořídit mozaiku tří snímků situace pod roverem. Spirit rovněž zhotoví panoramatickou kamerou obrázky středních kol, záběry před a po skončení pohybu kvůli vizuální odometrii, snímky navigační kamerou a informativní fotografie z předních a zadních kamer HazCam.
Rover má popojíždět s rozloženou robotickou rukou IDD [=Instrument Deployment Device] jako s udicí, tak jak je to už vyzkoušeno u roveru Opportunity. Snímkování mikroskopem pak bude možné bez neustálého skládání a rozkládání manipulátoru IDD.
Data získaná z prvního pokusu budou důkladně analyzována a další povel k jízdě by mohl přijít nejdříve ve středu 2009-11-18. Má se za to, že alespoň zpočátku budou pohybu roveru jen nepatrné. Úsilí o vyproštění Spiritu může trvat několik týdnů i měsíců a není jisté, zda bude mít vůbec úspěch.

2009-11-08 - Cassini

Status Report (2009-10-28 až 2009-11-03)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2009-11-03. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-10-29 mapoval ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] rozložení plynných prvků v okolí Encelada. Jednalo se o zkoušku, zda se jejich zastoupení mění v souvislosti s erupcemi kryovulkánů z polární oblasti měsíce. Plazmový spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] studoval magnetosféru a plazmové prostředí a RADAR prováděl radiometrická měření a kalibraci na vzdáleném Titanu.
Dne 2009-10-30 se uskutečnil korekční manévr OTM-220 [=Orbit Trim Maneuver]. Jeho úkolem bylo upravit dráhu před sedmým cíleným průletem kolem měsíce Enceladus. Zážeh malých korekčních motorků RCS [=Reaction Control Subsystem] byl zahájen v 01:00 UT. Telemetrie přijatá bezprostředně po manévru ukázala, že motorky pracovaly t=56.75 s a změnily rychlost letu o Δv=66.96 mm/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
Téhož dne byl na závěr korekčního manévru uzavřen kryt hlavního raketového motoru (cyklus číslo 52). Kryt má chránit motor před zásahem prachovými částicemi až do 2009-11-02.
2009-10-29 byl zkušebně oživen záložní sluneční senzor a 2009-10-31 se na něm uskutečnily testy.
2009-11-01 minula sonda necíleně měsíc Titan. Další necílené průlety se uskutečnily o den později kolem těles Pallene, Epimetheus a Calypso.
Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] zjišťoval přítomnost hélia v místě, kde se později uskutečnil zákrytový rádiový experiment za Saturnem. Později bylo využito rádiové aparatury ke stanovení hmotnosti Encelada. Přístroj UVIS měřil albedo měsíce Rhea. Jak se sonda blížila k Enceladu, kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] snímkovaly dvakrát výtrysky hmoty z měsíce při velkém fázovém úhlu.
Dne 2009-11-02 v 07:42 SCET [=Spacecraft Event Time] prolétla sonda ve výšce 100 km relativní rychlostí 7.7 km/s nad měsícem Enceladus. K největšímu přiblížení došlo nad 89° j.š., tedy prakticky nad jižním pólem. Informace, které zaznamenal orientační systém AACS, budou použity ke stanovení kroutícího momentu, kterým působilo prostředí nad kryovulkány na těleso sondy a těchto údajů se využije při plánování dalších průletů.
Přístroj VIMS studoval složení a teplotu na měsíci. UVIS podnikl pokus o stanovení hustoty plynného mraku nad jižním pólem. Na měření se podílely i další experimenty z vybavení sondy - RADAR prováděl radiometrická měření a pozoroval nerovnosti na povrchu v centimetrovém měřítku a věnoval se skaterometrickým měřením. Přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] sledovaly interakce mězi měsícem a plyny ve výtryscích. CAPS mapoval nabité nanočástice a vodní ionty. Detektor prachu CDA pozoroval prostorové vazby mezi erupcemi z Baghdad a Alexandria Sulci a měřil rozměry ledových částic v těchto výtryscích.

2009-11-02 - Rosetta

Status Report (2009-10-03 až 2009-10-16)

Během dvou týdnů uvedených v titulku byly na palubě Rosetty dokončeny zkoušky užitečného zatíženi PC10 [=Payload Check-out]. Souběžně probíhaly údržbářské práce na systémech sondy. Rozběhla se navigační kampaň, která má dodat potřebná data před průletem kolem Země 2009-11-13.
Spojení bylo udržováno přes sledovací stanici ESA New Norcia (NNO) v Austrálii. Kromě toho se do sledování zapojily stanice ESA v Kourou (KRU) a Maspalomas (MSP) a americké stanice DSN Canberra, Madrid a Goldstone. Rádiové relace byly navazovány v denních až dvoudenních intervalech. Veškeré aktivity proběhly podle předpokladů a byla získána radiometrická data odpovídající kvality.
Dráha tělesa bude sledována ještě několik týdnů a podle změřených údajů bude připravena korekce trajektorie. Pro první korekční manévr byl rezervován termín 2009-10-22.
Dne 2009-10-16 se Rosetta nacházela 24 mil. km (0.16 AU) od Země, což reprezentovalo 80 s doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 170.87 mil. km (1.14 AU).

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23