Novinky - duben 2011

2011-04-19 - Cassini

Status Report (2011-04-06 až 2011-04-12)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2011-04-12. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program popisovaného týdne zahrnoval pokračování studia magnetosféry ve velké vzdálenosti od Saturnu přístroji ze sady MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Ultrafialový zobrazovací spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] dvakrát zopakoval skeny napříč polární oblastí. Každé snímkování si vyžádalo 17 hodin a bylo koordinováno s pozorováním družicové observatoře HST [=Hubble Space Telescope]. Zařízení CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a ISS [=Imaging Science Subsystem] prováděla pozorovaní Titanu ze vzdálenosti 2 mil. km a hledala změny na povrchu a monitorovala oblačnost.
2011-04-12 proběhla údržba PEM [=Periodic Engineering Maintenance] orientačního systému AACS [=Attitude and Articulation Control Subsystem]. Tato činnost je na programu vždy přibližně po 90 dnech. V jejím rámci se mj. uskutečnila kontrola zavěšení raketového motoru. Obvyklá prověrka záložní sestavy silových setrvačníku RWA-3 [=Reaction Wheel Assembly] tentokrát odpadla, protože záložní jednotka je v tuto chvíli v normálním provozu.

2011-04-14 - Asteroidy

Asteroid NEA na exotické dráze

Družice WISE [=Wide-field Infrared Survey Explorer] nedávno objevila planetku z kategorie NEA, která je, mírně řečeno, podivná. Většina asteroidů NEA [=Near-Earth Asteroid] se pohybuje na excentrické dráze, na níž prolétají vnitřními oblastmi sluneční soustavy. Nový objekt - označený 2010 SO16 - má oběžnou dráhu téměř kruhovou. Nemůže se dostat k žádné jiné planetě s výjimkou Země.
Ačkoliv se těleso pohybuje společně se Zemí, nikdy se nemůže dostat do její bezprostřední blízkosti. "Drží se dost daleko od Země,"" říká Apostol "Tolis" Christou, který společně s Davidem Asherem z Armagh Observatory v Severním Irsku analyzoval dráhu poté, co byl asteroid zaznamenán na infračervených snímcích z WISE. "... na této dráze je už několik set tisíců let a nikdy se nepřiblížil k naší planetě na méně než 50 vzdáleností Měsíce."
Relativně k Zemi se asteroid pohybuje po dráze připomínající podkovu. Jakmile se přiblíží k Zemi, gravitační pole ho buď urychlí, nebo zpomalí (podle vzájemné polohy těles) a těleso se dostane na dráhu ležící vně dráhy Země nebo ve druhém případě uvnitř dráhy Země. První případ znamená, že se oběžná doba kolem Slunce prodlouží a planetka začne za Zemí mírně zaostávat, ve druhém případě se oběžná dráha zkrátí a planetka začíná Zemi dohánět. Nikdy se ale nestane, aby planetka Zemi kompletně minula. Pozorováno ze Země se těleso 2010 SO16 pohybuje po dráze tvaru podkovy, přičemž z jednoho konce na druhý se přemístí za 175 let.
"Velice zajímavé by bylo zjistit, jak objekt vznikl," komentuje objev Amy Mainzer[ová] z NASA-JPL, vedoucí programu NEOWISE, který je součástí výzkumu prováděného misí WISE (NEO=Near-Earth Objects), a který se zaměřuje na sledování asteroidů i komet. Program NEOWISE dokončil přehlídku oblohy na začátku letošního února. Zaznamenaná data o pozorovaných malých tělesech sluneční soustavy byla uložena ve středisku Minor Planet Center zřízeném Mezinárodní astronomickou unií na Smithsonian Astrophysical Observatory v Cambridgi (Massachusetts).

2011-04-13 - Juno

Sonda k Jupiteru dorazila na Floridu

Kosmická sonda Juno byla převezena na Floridu, kde budou započaty poslední přípravy před startem plánovaným na toto léto. Převoz se uskutečnil 2011-04-13 ze závodu firmy Lockheed Martin Space Systems v Denveru (Colorado) do dílen Astrotech (Astrotech payload processing facility) v Titusville poblíž floridského kosmodromu. Cílem družice Juno je na oběžné dráze kolem Jupitera vykonat 33 oběhů a na nich studovat děje, které by mohly přispět k poznání vzniku, struktury, atmosféry a magnetosféry planetárního plynného obra.
Příští pondělí (2011-04-18) bude sonda vyjmuta z transportního kontejneru. V dalších dnech se pak zahájí funkční zkoušky, které by měly zmapovat stav cenného nákladu po cestě.
Do plánovaného data startu bude potřeba provést aktualizaci letového softwaru a vykonat celou řadu dílčích zkoušek. Testy obsáhnou kompletní systémy sondy, instalovaná vědecká zařízení a pozemní obslužné prvky.
K vynesení sondy Juno k Jupiteru byla vybrána raketa Atlas V (United Launch Alliance). Start se uskuteční z vypouštěcího zařízení LC-41 na mysu Canaveral. Startovní okno se otevírá 2011-08-05 a trvá do 2011-08-26. Pokud by se vzlet uskutečnil hned první možný den, je k dispozici hodinový časový interval kolem místního poledne od 11:39 ETD do 12:39 ETD (15:39 až 16:39 UT).

2011-04-13 - Voyager 1

Cvičení v hlubinách kosmu

O osudech dvojice sond Voyager se v posledních letech v tisku objevují zprávy jen výjimečně. Obvykle se jen dovídáme, jak jsou daleko od Země a že dosáhly (už několikrát) hranic Sluneční soustavy. Podle obecných představ se jen neřízeně pohybují kosmickým prostorem, pomocí některých ještě funkčních přístrojů měří vlastnosti prostoru, a pokud to slábnoucí jaderný zdroj energie dovoluje, data vysílají k Zemi.
O to překvapující zpráva přišla minulý týden, hovořící o tom, že Voyager 1 nejenže je schopen, ale dokonce provádí jisté motorické manévry. Se zprávou se prezentovala firma Aerojet, dodavatel reaktivních motorků. Firma si zakládá na tom, že i po 34 letech cestování vesmírem, jsou jejich výrobky schopny spolehlivě pracovat.
2011-03-08 provedla sonda více než 10 miliard mil od Slunce otočku proti směru hodinových ručiček o 70° z normální polohy a novou orientaci udržovala silovými gyroskopy po dobu 2 hodiny a 33 minut. Poslední takovýto obrat se přitom uskutečnil 1990-02-14, tedy před více než dvaceti lety.
Jako první z Voyagerů odstartoval zdánlivě překvapivě Voyager 2 - 1977-08-20. Voyager 1 vzlétl do kosmu až 1977-09-05, ale zásluhou rychlejší dráhy brzy předběhl svého dvojníka. Hlavním cílem sond byl průzkum velkých vnějších planet a systémů jejich měsíců na průletové trajektorii. Tohoto úkolu se obě sondy se ctí zhostily a poté už jen setrvačností pokračovaly stále dál od Slunce. Dne 2011-03-07 se nacházel Voyager 1 ve vzdálenosti 17 miliard km a druhé plavidlo 14 miliard km od Slunce. Každá ze sond míří do jiného místa v prostoru.
Na palubě každé ze sond se nachází zařízení pro řízení orientace, které mj. zahrnuje 16 motorků firmy Aerojet na jednosložkové pohonné látky. Druhou podstatnou součástí systému jsou zmíněné silové setrvačníky.
V červnu 2010 zaregistrovaly přístroje na palubě sondy, že rychlost částic ve slunečním větru klesá k nule. To byl příznak toho, že se Voyager blíží k (další) hranici solárního systému. Řídící tým rozhodl, že provede změnu orientace sondy, aby bylo možno změřit sílu a skutečný směr proudění slunečního větru. Zájem je na prozkoumání tvaru "bubliny" slunečního větru. Možná by šlo také odhadnout, kde vlastně leží onen těžko definovatelný konec solární soustavy a kdy se Voyager dostane do opravdového mezihvězdného prostoru.
V rámci příprav na precizní změnu orientace podnikl řídící tým několik zkušebních operací. 2011-02-02 například trvalo cvičení se sondou 2 hodiny a 15 minut.
Za 16 hodin po manévru dorazila data na Zemi a bylo potvrzeno, že vše proběhlo bez závad a sonda obnovila původní orientaci se zaměřením na hvězdu Alpha Centauri. Rovněž získaná vědecká data potvrdila původní očekávání. Následně bylo rozhodnuto uskutečnit více takových manévrů s delší dobou udržování orientace v nestandardním směru. Další měření směru a rychlosti slunečního větru spojené se změnou orientace Voyageru se budou opakovat zhruba po třech měsících.
Životnost sond Voyager jako celku i jejich jednotlivých subsystémů je zkrátka udivující.

2011-04-12 - Cassini

Status Report (2011-03-30 až 2011-04-05)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-04-04. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
V rámci vědeckých výzkumů pokračovalo v minulém týdnu studium vlastností magnetosféry přístroji ze souboru MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Sonda se přiblížila k apoapsidě a současná měření proto pokrývají nejvzdálenější segment dráhy od Saturnu. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] prováděl tři série skenů polárních oblastí. Na každou sérii bylo vyčleněno 17 h pozorovacího času. Pozorování bylo koordinováno se snímkováním kosmického dalekohledu HST [-Hubble Space Telescope] z oběžné dráhy kolem Země. Do týdenního vědeckého plánu se vešlo i snímkování vzdáleného měsíčku Skathi aparaturou ISS [=Imaging Science Subsystem].
2011-04-02 se uskutečnila každoroční kalibrace záložní inerciální jednotky IRU [=Inertial Reference Unit]. Předběžné rozbory ukazují, že zařízení pracuje normálně.

2011-04-05 - Cassini

Status Report (2011-03-23 až 2011-03-29)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2011-03-29. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
V průběhu uplynulého týdne pokračovala měření magnetosféry přístroji ze souboru MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Sonda se pohybovala takřka v rovině Saturnova rovníku a stoupala k apoapsidě. Kampaň pozorování zařízením MAPS umožňuje shromáždit kontinuální data z vnější magnetosféry. Podobná měření se opakují po čtyřech až šesti měsících, aby se pokrylo celé období slunečního cyklu. Posledního dne popisovaného období se pozornost obrátila na Titan. Přístroje monitorovaly oblačnost a povrch měsíce. 2011-03-25 se vyskytla závada na detektoru kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer], u něhož se přestala zaznamenávat vědecká data. Byla provedena údržba a kontrola, která ale neobjevila žádnou poruchu. Problém je dále analyzován. Po restartování systému a nahrání softwaru se činnost přístroje vrátila k normálu. 2011-03-27 proběhla každoroční kalibrace záložních gyroskopů.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23