Novinky - únor 2007

2007-02-28 - Cassini

Cassini v přesčase

Zatímco sonda Cassini u Saturnu pokračuje ve skvělé práci v rámci primární mise, která skončí v roce 2008, řídící tým již připravuje plány na její další využití po této etapě. Plány se rodily již od okamžiku, kdy sonda vstoupila na oběžnou dráhu kolem planety a postupně se vyvíjely podle toho, jak se přicházelo na zcela nečekané objevy v Saturnově systému. Představy o další budoucnosti naštěstí prozatím nebyly ovlivněny technickým stavem systémů sondy nebo přímo poruchami životně důležitých komponent.
V této souvislosti se nabízí srovnání s podobnou misí Galileo k Jupiteru. Také v tomto případě byl lete několikrát prodloužen za hranice prvotních představ a bohaté vědecké vybavení mělo možnost dokonaleji zúročit náklady na misi. Zatímco elektronika Galilea byla nepřetržitě poškozována radiačními pásy kolem Jupitera, Cassini je těchto nepříznivých podmínek ušetřena. Přesto však existují jisté faktory, které životnost sondy omezují. V první řadě se jedná o zásoby pohonných látek sloužících k úpravám dráhy. Bez častých dráhových korekcí by nešlo provádět průlety kolem Titanu (a dalších měsíců) ve správné výšce a pod správným úhlem. Jakmile zásoba pohonných látek dojde, ztratí Země jakoukoliv možnost řídit let a sonda zakotví na definitivní oběžné dráze. I z této dráhy by šlo konat pozorování planety a prstenců po dlouhé roky, nicméně nedalo by se vyloučit, že by se nesterilizovaná sonda po jisté době nezřítila na Titan nebo Enceladus a nekontaminovala biosféru cizího světa pozemskými organismy. Stanice Galileo podobným způsobem ohrožovala nadějné prostředí na měsíci Europa, a proto bylo nakonec rozhodnuto zavčas nasměrovat sondu tak, aby zanikla v atmosféře Jupiteru.
Současné propočty ukazují, že zásoby na palubě jsou dostačující k tomu, aby byla primární mise prodloužena o dva roky, dokonce se zdá, že by bylo možné přidat ještě další dva roky, takže by Cassini mohla pracovat až do roku 2012. Druhé nastavení by ale bylo chudší na blízké průlety kolem měsíců.
Dne 2007-02-01 došel vědecký tým projektu (Project Science Team) ke shodě, jak by mělo případné dvouleté prodloužení vypadat. Závěry ze skupiny byly předloženy 2007-02-15 vedoucím místům NASA, která rozhodne, zda na pokračování mise budou přiděleny potřebné prostředky. Závěrečný ortel by měl padnout koncem března.
Plány se připravovaly ve více variantách a posuzovaly se ze všech možných stránek. Vybraný návrh má označení PF6-h9. Pro úplnost - současná primární mise měla svého času označení T18-5. Plán je kompromisem různých požadavků a samozřejmě nemůže uspokojit všechny partikulární vědecké zájmy - například nebyl zařazen velmi žádoucí druhý těsný průlet kolem Japeta.
Co se dalo očekávat, je plánovaný intenzivní průzkum Titanu a měsíce Enceladus, který se ukázal jako jedno z největších překvapení v Saturnově systému. Prodloužená mise na šedesáti obězích kolem planety obsáhne dalších 26 setkání s Titanem, takže jejich celkový počet dosáhne čísla 72. Dráha bude měněna tak, aby dosah přístrojů pokryl co největší plochu povrchu obřího měsíce. V první polovině nastaveného času bude sonda prolétat nad polárními oblastmi, ale postupně se bude rovina oběžné dráhy srovnávat s rovinou rovníku Saturnu, takže bude příležitost zkoumat i menší měsíčky.
Enceladus, měsíček o průměru 500 km, bude navštíven ještě dvakrát. V březnu 2008 by dokonce měla Cassini prolétnout nepředstavitelně blízko. Nad povrchem by se měla mihnout ve výšce pouhých 21 až 25 km! Ani ostatní malé měsíce - s výjimku těžce dostupného Japeta - nebudou ošizeny. Cassini se podívá ještě jednou zblízka na Dione (výška 500 km), Helene (1500 km) a Rheu (100 km). Bohužel sonda nedisponuje orientovanou plošinou, která by natáčela přístroje ve směru cíle a ten musí být zaměřován změnou orientace celé sondy. To do jisté míry omezuje rozsah a především kvalitu pozorování při velkých relativních rychlostech a v malé vzdálenosti. Při průletu kolem Encelada je sonda ohrožována mikroskopickými ledovými částečkami, které produkují "sopky" na měsíci. Je proto žádoucí letět s velkou anténou jako ochranným štítem obráceným ve směru letu. Tím se vylučuje kompenzace rozmazání snímků natáčením celého tělesa sondy.
V prodlouženém čase bude Cassini pokračovat v praxi tzv. necílených průletů, přičemž mnohé z nich budou přesto tak blízké, že slibují přinést cenné vědecké výsledky. Měsíc Mimas byl jediným z devíti větších satelitů, který neměl to štěstí, aby byl navštíven během primární mise. Nejmenší vzdálenost činila 63000 km. V prodloužené misi se Cassini přiblíží - i když jenom necíleně - na pouhých 9700 km.
Předmětem studia nebudou ale jenom měsíce. Další průzkum si zaslouží samozřejmě i samotný Saturn, jeho soustava prstenců, magnetické a plazmové pole a další fyzikální jevy v okolí planety.

2007-02-26 - Indie

Indie nechce hrát v Asii druhé housle

Indická kosmická agentura ISRO [=Indian Space Research Organisation] připravuje vyslání člověka na oběžnou dráhu kolem Země. Mělo by se jednat o první krok mnohem ambicióznějšího plánu, v němž se hovoří o výpravě k Měsíci a Marsu. Uvedl to v polovině února při rozhovoru s novináři přední vědecký pracovník ISRO Mylswamy Annadurai. "V současné době neexistuje plán ISRO na vyslání člověka k Měsíci. Ale připravujeme vypuštění člověka na oběžnou dráhu kolem Země s návratem po několika dnech," řekl doslovně.
Mylswamy Annadurai je ředitelem projektu Chandrayaan-1, první indické lunární sondy, která má být vypuštěna začátkem příštího roku. Jestli se nakonec k Měsíci a dál vydá i indický astronaut, bude záležet jednak na úspěchu orbitálního letu, na výsledku sondy Chandrayaan-1 a případně dalších automatů hlavně a na tom, zda se ukáže být výhodné posílat lidi na Lunu a na planety.
Zmíněné prohlášení není třeba brát zatím příliš vážně. Přesto je nesporné, že Indie by ráda udržela krok se svým asijským rivalem Čínou, která má už teď za sebou dva pilotované kosmické lety. Ani v Číně se ale zatím o letu s lidskou posádkou k Měsíci v dohledné době neuvažuje.

2007-02-25 - Cassini

Status Report (2007-02-14 až 2007-02-20)

Prozatím posední spojení s Cassini navázala 2007-02-20 sledovací stanice Goldstone. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělém stavu a systémy pracují normálně.
2007-02-15 byl do NASA Headquarter předložen detailní návrh na dvouroční prodloužení základní mise. Definitivní rozhodnutí v tomto smyslu by mělo padnout koncem března.
Dne 2007-02-15 došlo k necílenému průletu kolem Titanu.
Téhož dne se prováděla kalibrace spektrometru, který byl zaměřen na hvězdu TX Cam ve vzdálenosti asi 1000 světelných let. Jedná se o dlouhoperiodickou proměnnou hvězdu s periodou 557 dní. Kamery ISS pozorovaly měsíc Japetus při malém fázovém úhlu. Snímky při takovémto osvětlení dovolují zvýšit kontrast mezi světlými a tmavými oblastmi. Dalším měsícem, který byl pozorován, byl Hyperion, který se nacházel ve vzdálenosti pouze 200 tis. km.
Pozorování Hyperionu pokračovalo i následujícího dne. V 09:44:23 UT protnula dráha sondy rovinu prstenců ve vzdálenosti 20.68 poloměrů Saturnu.
2007-02-19 došlo ke korekci dráhy OTM-094. Operaci vykonaly manévrovací motorky RCS, které byly zažehnuty ve 20:45 UT. Po době t=28 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.037 m/s. Všechny subsystémy fungovaly podle očekávání.

2007-02-25 - Rosetta

Perfektní průlet kolem Marsu

V nočních hodinách z 2007-02-24 na 2007-02-25 sonda Rosetta úspěšně vykonala gravitační manévr u planety Mars.
Na příletové trase byla prováděna vědecká měření, během nichž se sonda jako celek natáčela v prostoru tak, aby přístroje mířily k planetě. V 02:15 UT dne 2007-02-25 byly veškeré palubní přístroje vypojeny. Jedinou výjimku tvořila kamera CIVA na modulu Philae. K odpojení přístrojů došlo proto, aby se šetřila elektrická energie, neboť sonda měla uskutečnit průlet stínem Marsu. Naproti tomu modul Philae byl zásobován z vlastních palubních akumulátorů a proto mohl zůstat zapojen.
Krátce po vypojení přístrojů byl ukončen přenos telemetrie a zůstalo zachováno pouze vysílání nosné vlny v pásmu S.
V 02:13 UT se pozemským pozorovatelům schovala sonda za okrajem disku planety a se sondou bylo přerušeno jakékoliv spojení. V 02:15 UT sonda prolétla ve výšce pouhých 250 km v nejnižším bodě dráhy. O několik sekund později vstoupila do stínu a sluneční baterie přestaly dodávat elektrickou energii. Zároveň bylo přerušeno fotografování přístrojem CIVA, který ve stínu prakticky nic neviděl. Konec zákrytu nastal v 02:28 UT, kdy byla opět zachycena nosná vlna vysílače v pásmu S. První zachycené signály umožnily odhadnout, že gravitační manévr proběhl podle plánu. Sonda nicméně stále letěla ve stínu. Slunce se nad obzorem objevilo opět v 02:40 UT.
Vědecká pozorování se rozběhla opět v 02:50 UT, kdy byl zaměřen mj. měsíc Phobos. V 02:52 UT byl obnoven příjem telemetrie, který potvrdil zdárný průběh operace. Vzápětí se zahájil přenos dat a snímků.
Časy uvedené v textu znamenají okamžik příjmu signálu (nebo okamžik, kdy by mohl být přijat) na Zemi. Jedná se o tzv. ground event times. Ve skutečnosti k událostem došlo o 17 min 33 s dříve. Časový rozdíl je dán zpožděním rádiového signálu na trase Mars-Země.
Rosetta minula Mars relativní rychlostí 10.05 km/s (36191 km/h) a průletem se snížila heliocentrická rychlost o Δv=2.19 km/s (7887 km/h). Na odletu se sonda pohybovala heliocentrickou rychlostí 21.88 km/s (78779 km/h).

2007-02-22 - Rosetta, New Horizons

Schůzka s planetami

O nadcházejícím víkendu dojde shodou okolností takřka současně ke kritickým letovým operacím dvou kosmických sond. Evropská Rosetta mířící ke kometě vykoná gravitační manévr u planety Mars a americká New Horizons zahájí fázi těsného průletu u Jupitera.
2007-02-25 v 01:57 UT se setká Rosetta s rudou planetou. Podrobnější informace o této události byly uvedeny v minulém příspěvku do Horkých novinek 2007-02-18. Sonda je na cestě už téměř tři roky. Po startu 2004-03-02 vstoupila na heliocentrickou dráhu, která ji po jednom roce a dvou dnech znovu přivedla zpět k Zemi. Zde se uskutečnil první gravitační manévr, po němž se eliptická dráha více protáhla a zasahovala až za dráhu Marsu. Po dalších dvou rocích tedy dojde k druhému biliardovému úderu a geometrie dráhy sondy dozná další dramatické změny. To však ale ještě není konec. Sondu čekají ještě dva další těsné průlety kolem Země. Takováto složitá trajektorie byla zvolena proto, že cílem je přivést sondu prakticky na stejnou dráhu, po jaké se pohybuje cílová kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jistě by nebyl problém současnými technickými prostředky urychlit sondu přímo tak, aby minula kometu v rozumné vzdálenosti. V takovém případě by ale prolétla velkou rychlostí a na výzkum by zbyla jen krátká doba - o vysazení přistávacího modulu by se ani nedalo uvažovat. Naopak postupným, i když komplikovaným dolaďováním dráhy se dosáhne toho, že sonda nakonec poletí s kometou prakticky ve formaci a k poslední synchronizaci už postačí jen relativně malý motorický impuls.
Sonda New Horizons se stala nejrychleji se vzdalujícím tělesem od Země. Cestu k Plutu zahájila 2006-01-19 a během pouhých třinácti měsíců po startu dokázala přetnout dráhu Marsu, překonat hlavní pás asteroidů a dorazit k Jupiteru. Nosná raketa sice měla dostatečný výkon, aby dokázala dopravit sondu k cíli i bez gravitační asistence u Jupitera, cesta by se ale prodloužila o několik roků. Z pochopitelných důvodů byla proto preferována trajektorie vedoucí kolem největší planety Sluneční soustavy.
Fáze největšího přiblížení bude zahájena 2007-02-24. K největšímu přiblížení k planetě pak dojde 2007-02-28 v 05:41 UT. Zatímco ještě minulý týden se uskutečňovaly dvě až tři pozorovací sekvence denně, především měření nabitých částic a slunečního větru přístroji PEPSSI a SWAP, v období mezi 2007-02-24 a 2007-03-04 se očekává intenzivní vědecký výzkum rozdělený na deset až dvacet sekvencí denně kompletní šesticí přístrojů.

2007-02-18 - Rosetta

Na správné dráze k Marsu

Technici z řídícího střediska ESOC v Darmstadtu potvrdili, že se sonda Rosetta nachází na správné dráze, procházející ve výšce 250 km nad Marsem. Byly zahájeny poslední přípravy před kritickou operací, při níž dojde mj. k průchodu stínem planety a k přechodné ztrátě rádiového spojení.
Rosetta se k Marsu přiblíží na minimální vzdálenost v neděli 2007-02-25 v 01:57 UT (02:57 SEČ). Poslední motorický manévr uskutečněný 2007-02-09 byl velice úspěšný a sonda přešla na správnou trajektorii. Nebylo proto potřeba provádět dodatečné zásahy a další plánovaná příležitost k zážehu motorů, která připadla na tento víkend, zůstala nevyužita.
Při průletu stínem planety, který bude trvat 25 min, budou fotovoltaické baterie neúčinné. Před tím proto bude nutné maximálně dobít palubní akumulátory. Navíc budou všechny nedůležité systémy vypojeny nebo převedeny do maximálně energeticky úsporného módu.
Původní scénář letu s průletem stínem Marsu nepočítal a sonda ani na tuto možnost nebyla připravována. Odklady startu si ale vynutily úpravu dráhy a postavily inženýry před úkol vyrovnat se i s touto situací. Činnosti při přerušení produkce elektrické energie byly několik měsíců pečlivě připravovány a testovány.
Dne 2007-02-25 v 02:14 UT se Rosetta skryje z hlediska pozemského pozorovatele za disk Marsu. Od této chvíle dojde na 15 min k přerušení rádiového kontaktu.
V okamžiku nejtěsnějšího přiblížení sondy k Marsu ve výšce 250 km se budou sondy Mars Express a Mars Reconnaissance Orbiter nacházet ve vzdálenostech 11042, resp. 7172 km.

2007-02-18 - Cassini

Status Report (2007-02-07 až 2007-02-13)

Prozatím poslední spojení s Cassini navázala sledovací stanice Goldstone 2007-02-13. Podle telemetrických dat se nachází sonda ve skvělém stavu a systémy pracují normálně.
2007-02-07 proběhla úprava dráhy OTM-093. Jednalo se o manévr v blízkosti apoapsidy, který měl za cíl doladit trajektorii před průletem kolem Titanu, plánovaným na 2007-02-22. Hlavní motor byl zažehnut v 09:45 UT a po době hoření t=1.52 s byla změněna rychlost o Δv=0.26 m/s. Dne 2007-01-26 se uskutečnil prozatím nejkratší zážeh motorky RCS (OTM-091, viz starší Status Report), tentokrát se jednalo o dosud nejmenší korekci provedenou hlavním motorem. Předchozí "rekord" držel manévr OTM-025, při němž bylo při t=2.1 s dosaženo změny rychlosti Δv=0.34 m/s.
Téhož dne byly fotografovány malé satelity Prometheus, Atlas, Pandora, Dione a Janus. Snímky slouží k upřesnění orbitálních parametrů. Hlavní vědeckou náplní dne bylo nicméně fotopolarimetrické studium vysokých zeměpisných šířek Saturnu přístrojem VIMS a pozorování polárních září spektrografem UVIS.
2007-02-11 se uskutečnila zkouška silových setrvačníků číslo 1, 2 a 4, která se opakuje každé tři měsíce. Gyroskopy byly roztočeny na 900 ot/min v obou směrech a vždy se zjišťovala doba, po níž se vlivem třecích sil zastaví. Ve srovnání s testem z 2006-11-15 se u sestavy RWA-1 [=Reaction Wheel Assembly] ukázalo mírné zlepšení ve směru hodinových ručiček a mírné zhoršení v opačném směru. RWA-2 byla nepatrně horší ve směru hodinových ručiček a v druhém směru nedošlo ke změně. RWA-4 se zlepšila v jednom směru a zůstala nezměněna v opačném.

2007-02-15 - Rosetta

Status Report (2007-01-27 až 2007-02-09)

Uvedené dva týdny byly charakterizovány přípravnými aktivitami před průletem kolem Marsu, k němuž dojde 2007-02-25.
2007-01-29 byl oživen přistávací aparát Philae a do paměti EEPROM byla nahrána nová pracovní tabulka obsahující instrukce pro pozorování během průletu kolem Marsu. Všechny přístroje hlásily připravenost k nastávající fázi letu, nicméně stále ještě existuje možnost upravit časový harmonogram jednotlivých měření, pokud by se ukázalo, že okamžik průletu se liší o více než minutu oproti času vypočítanému podle údajů z listopadu. Současná chyba je prozatím v řádu několika sekund.
V dalších dnech byla provedena oprava konfigurace inerciální jednotky IMP [=Inertial Measurement Package] a palubní paměti SSMM [=Solid State Mass Memory].
Dne 2007-02-09 se uskutečnila korekce dráhy TCM-16 days (16 dní do průletu). Manévr zahrnoval dva motorické impulsy v 02:00 UT a 04:45 UT. Celková doba hoření činila 54 s a bylo přitom spotřebováno 58.28 g pohonných látek.
Veškeré plánované činnosti proběhly bez problémů. Pokračovala navigační kampaň, během níž byla shromažďována radiometrická data pomocí sledovacích stanic ESA (New Norcia) a americké sítě DSN.
Na konci sledovaného období dne 2007-02-09 se nacházela Rosetta 317.2 mil. km od Země (2.12 AU), což představovalo 17 min 38 s doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 206.8 mil. km (1.38 AU).

2007-02-13 - Mars

S turistickou mapou na rudou planetu!

Specialisté na geodézii a kartografii využili dat z přístrojů na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, především snímků z kamery HRSC, a vytvořili první mapu Marsu, která splňuje požadavky obvyklé u turistických map. Topografické mapy, opatřené vrstevnicemi a názvy terénních útvarů z oblasti Iani Chaos, by se mohly stát standardním kartografickým vzorem pro budoucí průzkum rudé planety.
Nové mapové dílo vzniká pod dohledem týmu z Institutu pro geodézii a geografické informace při Technické univerzitě Berlín TUB ve spolupráci s Německým střediskem pro letectví a vesmír DLR [=Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt].
Zveřejněné ukázky map zachycují Iani Chaos v několika měřítkách od 1:200 000 po 1:50 000. Mají představovat ukázku produktů, které je možné vytvořit na základě snímků HRSC. Obrázky z kamery jsou digitálně zpracované a doplněné vrstevnicemi, topografickými názvy a mimorámcovými údaji. Kompletní povrch Marsu je rozdělen do 10 372 jednotlivých polí o rozměru 2x2°, která budou zobrazena v základním měřítku 1:200 000. Dělením těchto kvadrantů jsou získávány mapy ve větších měřítkách 1:100 000 a 1:50 000. Pro čtenáře, kteří se špatně orientují v mapových měřítcích, 1:50 000 znamená, že jeden cm na mapovém listě odpovídá 500 m v terénu. V tomto měřítku jsou tištěny obvyklé podrobné turistické (a vojenské) mapy.

Podrobnosti a ukázky map na adrese:
http://www.dlr.de/mars-express/desktopdefault.aspx/tabid-207/1616_read-7576

2007-02-11 - Mars Reconnaissance Orbiter

Náznaky potíží

V únoru překonala družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) rekord v objemu dat předaném kteroukoliv předchozí sondou k Marsu. Zatímco se tok vědeckých údajů nezmenšuje, technici objevili, že dva přístroje nepracují zcela podle plánu. Všechny ostatní experimenty se chovají normálně a produkují nové poznatky o rudé planetě.
Od zahájení primární vědecké fáze v listopadu 2006 dorazilo na Zemi tolik vědeckých dat, že by dokázalo zaplnit téměř 1000 nosičů CD-ROM. Tím byl vyrovnán rekord, který doposud držela sonda Mars Global Surveyor (MGS), která ovšem ke stejnému výkonu potřebovala časový interval deseti let (1997 až 2006).
Koncem listopadu 2006 zaznamenal vědecký tým pracující s vysokovýkonnou kamerou HiRISE [=High Resolution Imaging Science Experiment], že snímky vykazují vyšší úroveň šumu, projevujícího se jako špatně zaznamenané obrazové elementy (pixely) v jednom ze čtrnácti páru detektorů kamery. Stav dalšího detektoru, u něhož se podobný problém vyskytl brzy po startu, se dále zhoršil. Snímky z kamery pořízené minulý měsíc ukazují první náznaky, že se stejné potíže začínají objevovat i u dalších pěti detektorů.
I když dopad na celkovou kvalitu snímků je zatím malý, existují obavy, že se situace bude dále zhoršovat. Prozatímní zkoušky ukazují, že pokud se elektronika kamery před pořízením snímku ohřeje na vyšší teplotu, problémy se zmenšují nebo dokonce zmizí. Tým HiRISE se snaží správně interpretovat novou situaci a pokusí se navrhnout takové operační procedury, aby se závada eliminovala a kamera dodávala snímky nejlepší kvality. Prozatím stále ještě proudí k Zemi nové záběry Marsu v nevídaných podrobnostech.
Druhým experimentem na palubě MRO, který dělá starosti, je přístroj, který má za úkol rutinně skenovat atmosféru nad horizontem. Experiment Mars Climate Sounder mapuje denně teploty, oblaka z ledových krystalků a rozložení prachu během každého ze třinácti oběhů kolem planety. Koncem prosince začal náhodně přeskakovat jisté kroky v proceduře, takže se zorné pole dostávalo mírně mimo stanovený směr. Po odvysílání nové pracovní tabulky do řídícího počítače chybová měření přestala a zařízení pracovalo normálně.
V polovině ledna 2007 se ale stejná závada opět objevila. Chyby se množily a proto byl přístroj prozatím odstaven a vědecký tým začal s šetřením jejich příčin.
Rychlost přenosu dat se příští měsíce bude zvyšovat, protože se Mars a Země navzájem na svých heliocentrických drahách přibližují. Na závěr první vědecké fáze v roce 2008 se očekává, že vědecké týmy získají více než 30 Tb dat, což pro názornost je objem zaplňující 5000 disků CD-ROM. Pozorování by mělo napomoci mj. k vytipování potenciálních přistávacích míst budoucích misí a k pochopení časových změn na Marsu.

2007-02-10 - Cassini

Status Report (2007-01-31 až 2007-02-06)

Prozatím poslední rádiové spojení s Cassini navázala 2007-02-06 sledovací stanice Goldstone. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělém stavu a pracuje podle předpokladů.
Vědecký výzkum 2007-01-31 zahrnoval mj. pozorování zákrytu hvězdy za měsícem Enceladus spektrometrem CIRS [=Composed Infrared Spectrometer] a fotografování měsíců Tethys a Rhea pro navigační účely.
2007-02-01 se uskutečnilo závěrečné zasedání vědeckého týmu PSG [=Project Science Group], kde bylo rozhodnuto o případném programu prodloužené mise Cassini. Vybraný scénář, označený pracovně PF6h9, bude 2007-02-15 předložen vedení NASA s nabídkou na pokračování letu další čtyři roky po skončení základní mise.
Vědecké studium u Saturnu se zaměřilo na pozorování vysokých zeměpisných šířek planety. Kamery ISS prováděly fotopolarimetrická měření fyzikálních vlastností atmosféry v různých vlnových délkách. Simultánní pozorování uskutečňoval přístroj VIMS.
2007-02-01 v 09:57:52 UT bylo dosaženo periapsidy již 38. oběhu kolem planety ve vzdálenosti 15.6 R_S (poloměru Saturnu).
Dne 2007-02-02 se uskutečnil necílený průlet kolem Titanu. Při této příležitosti probíhalo radarové pozorování jižní polokoule. Téhož dne byly zhotoveny navigační snímky měsíců Rhea a Enceladus. Systém ISS pozoroval přechod měsíčku Mimas před ještě menším satelitem Helene.
2007-02-04 překřížila sonda rovinu prstenců ve vzdálenosti 20 R_S ve směru z jihu na sever.
2007-02-06 probíhalo pozorování měsíce Dione přístroji CIRS (infračervené pásmo) a UVIS (ultrafialové pásmo). Za účelem upřesnění orbitálních parametrů byly fotografovány měsíce Enceladus, Epimetheus, Atlas, Prometheus a Pandora. UVIS pozoroval rovněž zákryt hvězdy ψCen za prstenci.

2007-02-08 - Mars

Za životem do podzemí

Sonda, která by chtěla najít život na Marsu, by musela vrtat hluboko pod povrchem, jinak nemá šanci, že by narazila na živé buňky, které by nebyly již dávno usmrceny kosmickou radiací. Hovoří se o tom ve studii publikované 2007-01-30 v Geophysical Research Letters. Bohužel žádné z navrhovaných zařízení, která mají být vyslána k Marsu v dohledné době, není vybaveno dostatečně dimenzovanou vrtací aparaturou. Existuje naděje, že by se sice mohly objevit stopy minulého života, živý organismus na buněčné bázi ale není schopen odolávat radiaci v menší hloubce než několik metrů.
Vedoucí kolektivu autorů zmíněné studie, Lewis Dartnell z University College London říká, že stopy minulého života, jako jsou např. proteiny, fragmenty DNA nebo dokonce fosílie by byly samy o sobě velkým objevem, "... ale Svatým grálem astrobiologů je živá buňka, kterou bychom mohli zahřát, dodat živiny a probudit...".
Nález života je svázán s vodou v kapalném stavu, ale poslední voda ve větším měřítku tekla po povrchu Marsu před miliardami let. Ani ta nejodolnější buňka nemohla tak dlouho přežít v krutém prostředí na povrchu.
Na rozdíl od Země, chybí Marsu už miliardy let ochranné magnetické pole a hustá atmosféra. Vědci vytvořili model, jakým radiačním dávkám je planeta vystavena a započítali variace ve slunečním a galaktickém záření, které proniká tenkou atmosférou k povrchu a pod něj. Byly zkoušeny tři druhy možného složení hornin na povrchu a vypočítány energie dopadajících částic. Pro různé hloubky byly odhadnuty doby, po které může živá buňka zmíněné podmínky snášet. Z rozborů vyšlo, že největší šanci má organismus ukrytý pod vrstvou ledu - viz nedávno objevené zmrzlé jezero v krajině Elysium. Oblast Elysium je relativně mladá, předpokládá se, že se jezero vytvořilo během posledních pěti miliónů let a kosmické radiaci bylo tedy vystaveno jen krátkou dobu (z geologického hlediska). Ale i zde by se musel současný život hledat v hloubce, která přesahuje možnosti plánovaných vrtacích souprav.
Dalšími slibnými místy, kde by mohly buňky přečkat do dnešních dní jsou například mladé krátery, protože jejich dno je vystaveno radiaci jen krátce. Hledat by se mělo i ve výronech vod na stěnách některých kráterů. Těmito cestami by se mohly buňky z hlubin dostat k povrchu dokonce zcela nedávno - některé tyto útvary vznikly dokonce v minulých pěti letech.

2007-02-07 - Stardust

Kosmický průzkumník se opět ozval

Uplynul skoro přesně jeden rok, co sonda Stardust uvolnila pouzdro obsahující částečky prachu doprovázejícího kometu Wild 2. Pouzdro úspěšně přistálo na Zemi, sonda sama minula naši planetu a pokračovala v letu po heliocentrické dráze. Bezprostředně poté byla uvedena do stavu hibernace s nadějí, že by ještě někdy v budoucnu mohla posloužit pozemské vědě. Po roční odmlce nyní řídící tým vyslal ke kosmickému poutníkovi signály, jenž měly předat příkaz na obnovení rádiové komunikace. Bylo potřeba ověřit stav systémů sondy, se kterou se uvažuje pro let k další kometě Tempel 1.
Sonda Stardust na příkazy zareagovala a odpověděla v předpokládaném čase. Po zásahu nebezpečnými částicemi, pocházejícími z obří sluneční erupce v prosinci 2006 toto zjištění vneslo mezi techniky jisté uklidnění. Neklidné slunce v minulosti způsobilo vážné problémy řadě družic a sond. Stačí vzpomenout například fatální poškození japonské Nozomi letící k Marsu.
První telemetrická data ukázala, že v době, kdy nebylo udržováno spojení, došlo k samovolnému restartu palubního počítače. Systémy však zůstávají ve skvělém stavu. Po obnovení rádiového kontaktu pokračoval po zbytek rádiové relace přenos záznamu historie posledního roku.
Řídící středisko se rozloučilo se sondou, která dokončila primární misi, 2006-01-29. Ta pak pokračovala v letu a bez problémů dosáhla perihelu dráhy ve vzdálenosti 0.92 AU od Slunce. Dne 2006-07-10 došlo ke zmíněnému restartu počítače. Příčina nebyla odhalena, ale impuls pravděpodobně přišel zvenčí (sluneční částice, kosmické paprsky...). Systémy přešly do bezpečnostního módu a sonda pokračovala v cestě. 2006-12-07 zasáhla kosmické plavidlo sluneční erupce, která způsobila blíže nespecifikované problémy s hvězdnou kamerou.
V průběhu prvního spojení tohoto roku byl učiněn pokus o zhotovení správných snímků hvězd ale kvůli závadě na systému orientace byl znovu vyvolán bezpečnostní mód. V něm sonda setrvala až do dalšího spojení 2007-02-05.
Druhá rádiová relace pomocí sítě DSN byla věnována analýze potíží, vyvedení systémů z bezpečnostního módu a přípravě chystaných prověrek vědeckého vybavení. Testovány budou přístroje DFM [=Dust Flux Monitor], CIDA [=Cometary Interstellar Dust Analyzer] a NAVCAM [=Navigation Camera].
Příjem dat z vědeckých experimentů bude pokračovat ještě během několika spojení na začátku února. Pak bude sonda opět uložena k dlouhému spánku. V něm zůstane až do okamžiku, kdy se definitivně rozhodne o doplňkové misi, pro kterou bylo přijato prozatímní označení Stardust-NExT.
Expedice Stardust-NExT [=New Exploration of Tempel] by měla dorazit v roce 2011 ke kometě Tempel 1, která byla zasažena Impactorem mise Deep Impact. Program výzkumu se momentálně připravuje. Rozhodnutí, zda se bude realizovat, padne v období květen až červen 2007.

2007-02-06 - LCROSS

Sonda prošla důležitou prověrkou

Úsilí Američanů o vyslání astronautů na Měsíc a později do větších vzdáleností nyní dospělo k dalšímu milníku. Oficiální místa schválila základní prvky lunárního impaktoru, který k výzkumu našeho přirozeného satelitu odstartuje v říjnu 2008. Sonda LCROSS [=Lunar Crater Observation and Sensing Satellite] dopadne do blízkosti jižního pólu v lednu 2009. Jejím úkolem je hledat vodu a další minerály, které by se daly využít na budoucí lunární základně.
Schvalovací řízení proběhlo pod vedením Scotta Horowitze, administrátora oddělení Exploration Systems Mission Directorate. Posuzovány byly detailní plány, soubor přístrojů, rozpočet a analýza rizik. Misi řídí středisko NASA Ames Research Center, Moffet Field (Calif.). Hlavním dodavatelem sondy je Northrop Grumman Space Technologies, Redondo Beach (Calif.). Náklady, bez ceny nosné rakety a startovních operací, byly odhadnuty na 79 mil. USD.
Schvalovací procedura propustila projekt do další fáze, ve kterém bude nutno respektovat stanovený časový plán a náklady. K dalšímu významnému okamžiku dojde koncem února, kdy bude prověrce podroben návrh systémů sondy. Pokud projde LCROSS i touto etapou, bude možno přikročit k výrobě a montáži.
Lunární impaktor se podělí o nosnou raketu s druhou sondou, lunární družicí LRO [=Lunar Reconnaissance Orbiter]. Jakmile se LRO oddělí od nosiče Atlas 5 a nastoupí vlastní cestu, bude poslední stupeň Centaur naveden společně s impaktorem na dno některého kráteru na jižním pólu Měsíce, kam nikdy nedopadají sluneční paprsky.
Podle předpokladů by měl náraz stupně Centaur vymrštit přibližně 220 t materiálu. LCROSS bude pozorovat vytvořený oblak pomocí sady šesti přístrojů a pátrat po molekulách vody a jinak analyzovat vyvržený materiál. Krátce po dopadu Centauru, proletí LCROSS prachovým mrakem a rovněž dopadne na Měsíc. Druhý impakt už bude možno pozorovat jen ze Země, případně pomocí přístrojů na jiných kosmických aparátech.

2007-02-05 - Měsíc

Proč je dobré být na Měsíci?

Do roku  2020 by měla americká NASA znovu vyslat lidské průzkumníky k našemu nejbližšímu kosmickému sousedovi. Má to nějaký smysl, nebo to budou zbytečně vyplýtvané miliardy dolarů na zvýšení adrenalinu několika dobrodruhů a kosmofandů a ukojení zvědavosti nepraktických vědců? Takové a podobné otázky si zákonitě musí klást každý stát, který by se rozhodoval, zda podniknout podobnou velkolepou operaci.
NASA oslovila více než tisícovku osob z komerční sféry, z akademických kruhů a 13 mezinárodních kosmických agentur a z těchto konzultací vznikl seznam 181 potenciálních úkolů, které by lidská posádky mohla na Měsíci plnit. Ne každá položka ze seznamu, který nemusí být konečný, má stejnou důležitost (aspoň podle současných měřítek) a ne na všechny nakonec musí dojít. Seznam je přesto dobrým výchozím materiálem, se kterým se už dá pracovat a který je možno použít při prosazování pilotovaných lunárních letů.
Měsíc je v první řadě velice zajímavým objektem pro vědeckou činnost. Povrch Měsíce je např. ideálním místem pro rádiovou astronomii. Rádiový teleskop na odvrácené straně by byl odstíněn od rádiového šumu, kterým je zemské prostředí doslova zamořeno. Byl by schopen registrovat frekvence vln, které nemohou proniknout atmosférou. Pozorování vesmíru v tomto vlnovém oboru se prakticky ještě neuskutečnilo a dají se proto očekávat překvapující nové objevy. Krátery na lunárním povrchu svým tvarem tvoří skoro dokonalou podpůrnou konstrukci obřích antén radioteleskopů.
Měsíc je rovněž vynikajícím stanovištěm ke studiu vysokoenergetických částic slunečního větru a kosmických paprsků. Měsíc se pohybuje ve vzdálenosti, kdy již na tyto částice takřka nepůsobí magnetické pole Země o atmosféře nemluvě. Detektory na Měsíci by tudíž mohly studovat kompletní energetický profil částic slunečního větru, což by přispělo k pochopení procesů uvnitř Slunce. Galaktické paprsky dopadající na lunární povrch by zase přinášely informace např. o vzdálených supernovách a černých dírách.
Kromě přímého měření dopadajících paprsků se dají na Měsíci studovat i jejich změny v astronomicky dlouhých časových měřítcích. Měsíční regolit funguje totiž také jako konzerva, do níž jsou uloženy údaje o změnách za miliardy let. Lze tedy sledovat změny ve sluneční činnosti a v galaktickém záření a porovnávat je třeba s klimatickými změnami na Zemi. Pro některé vědce je Měsíc "fosilním světem". Při své relativní velikosti je dostatečně malý a s mizivou geologickou aktivitou a v jeho nitru jsou zafixovány poznatky o počátcích solárního systému.
Neocenitelným by bylo také přesně zjistit, jak jsou staré jednotlivé měsíční krátery. Tak by mohl být upřesněn vývoj hustoty meteoroidů v okolí Země. Tato data jsou na Zemi dávno překryta neustálými geologickými změnami. Přitom bombardování Země (a současně Měsíce) kosmickými projektily mělo nepochybně velký vliv na historii klimatu a na vývoj života.
Seznam 181 důvodů, proč se vrátit na Měsíc, obsahuje asi jednu třetinu čistě vědeckých cílů. Další úkoly spočívají ve studiu přežití na cizím světě, ochrany astronautů proti radiaci a mikrometeoritům, získávání energie, zkouškám komunikačních systémů a pěstování potravin na satelitu, kde není vzduch a voda. Bylo by dobré, kdyby byla měsíční kolonie co nejméně závislá na zásobování ze Země. Astronauti budou vystaveni podobným podmínkám, jako při případné výpravě k Marsu, ale přitom v relativním bezpečí poblíž Země.
Měsíc může být i zajímavým objektem pro komerční aktivity. Zmiňováno je získávání energie ze slunečních elektráren, uskladnění archívů cenných dat, těžba měsíčních surovin nebo komerční výzkum za nízké gravitace a prakticky ve vakuu. Na Měsíci by se mohlo v budoucnu vyrábět palivo pro zásobování družic na oběžné dráze kolem Země. Lze si představit Měsíc i jako cíl turistických výprav. Pro ty, kteří se nechtějí nebo nemohou podívat do vesmíru, se dají připravit průzkumná vozítka s kamerami ovládanými za úplatu počítačem, připojeným na internet. V pohodlí domova by se tak daly podnikat dobrodružné výpravy po krátery zbrázděném cizím světě.
Ne všechny nápady musí být zrealizovány. Ze seznamu zmíněných 181 úkolů vybere NASA několik s nejvyšší prioritou pro úvodní etapy dobývání Měsíce. Další cíle by si mohly vzít za své jiné kosmické agentury nebo privátní subjekty, které projeví zájem o poznávání Měsíce. NASA stále přijímá další nápady a dá se čekat, že prozatímní seznam důvodů, proč je dobré být na Měsíci, se bude rozšiřovat a upřesňovat.

2007-02-03 - Cassini

Status Report (2007-01-25 až 2007-01-30)

Prozatím poslední rádiové spojení s Cassini navázala 2007-01-30 sledovací stanice Goldstone. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělém stavu a pracuje podle předpokladů.
2007-01-25 byla uskutečněna dráhová korekce OTM-091. Cílem bylo zpřesnit trajektorii průletu kolem Titanu, k němuž dojde 2007-01-29. Operaci provedly manévrovací motorky RCS, které byly zažehnuty v 10:30 UT. Po době hoření t=7.9 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.015 m/s. Jednalo se prozatím o nejkratší zážeh systému RCS. Předchozí "rekord" OTM-009 pochází z prosince 2004, kdy bylo dosaženo Δv=0.016 m/s při t=18.75 s. Všechny systémy hlásily normální funkci.
Infračervený spektrometr uskutečnil devítihodinové pozorování přibližujícího se satelitu, při němž zhotovil mapu Titanu, kde bylo pátráno především po organických molekulách v atmosféře. Dalšího dne pozoroval spektrograf UVIS zákryt hvězdy εPsA za Saturnovými prstenci. Prstence zkoumal rovněž palubní radar.
Těsně před největším přiblížením k Titanu pozorovaly přístroje VIMS a ISS zákryt hvězdy γCru za měsícem.
Dne 2007-01-29 v 07:15:55 UT minula Cassini měsíc Titan v nejmenší vzdálenosti 2631 km nad povrchem. V době průletu pozorovaly přístroje MAPS interakce magnetosféry Saturnu a Titanu. Kamery ISS pátraly po bouřkových projevech a polární záři, spektrometr UVIS několikrát skenoval viditelnou polokouli měsíce v ultrafialovém spektrálním pásmu. VIMS pořizoval snímky oblačnosti s vysokým rozlišením ve středních zeměpisných šířkách a mapoval plyny v severní polární oblasti.
2007-01-30 bylo rozhodnuto zrušit korekční manévr OTM-092, protože požadovaná změna rychlosti činila nepatrných Δv=0.009 m/s. Dráha bude definitivně upravena během následující opravy trajektorie OTM-093.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23