Novinky - březen 2010

2010-03-30 - Cassini

Status Report (2010-03-17 až 2010-03-23)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-03-23. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-03-18 bylo z preventivních důvodů prodlouženo nastavení časového spínače CLT [=Command Loss Timer] na 5 dnů. Spínač aktivuje bezpečnostní sekvence v případě, že sonda nedostane ve stanoveném intervalu signál ze Země. Nejbližší rádiová relace byla naplánována na 2010-03-22 a pokud by k ní z jakéhokoliv důvodu nedošlo, musel by být bezpečnostní modus aktivován, protože již neexistoval žádný náhradní termín v běžně stanovené době. Opětné přestavení na standardních 90 h (3.75 dne) proběhne 2010-03-22.
Vědecký program popisovaného týdne sestával z pozorování Titanu a měření kyslíkových sloučenin ve stratosféře Saturnu spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] mapoval plyny v okolí Encelada a hledal souvislosti mezi jejich výskytem a činností kryovulkánů na měsíci. Dále sledoval zatmění Slunce za Saturnem. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] společně s přístroji MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] po dobu 14.5 hodin studoval večerní stranu magnetosféry. Analyzátor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] se 2.7 dní takřka nepřetržitě věnoval prachovým částicím v prstenci E. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pozoroval zákryty hvězd αOri (Betelgeuse), αCMa (Sirius) a αCMi (Procyon) za atmosférou Saturnu. RADAR prováděl distanční radiometrii Titanu a shromažďoval data kvůli kalibraci. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] upřesňovaly oběžné dráhy malých satelitů a dokumentovaly přechod Dione před měsícem Tethys. VIMS a CIRS současně sledovaly prstence E a G a přístroje ISS, CIRS a UVIS se několikrát zaměřily na Titan v rámci dlouhodobé pozorovací kampaně.
2010-03-19 byla vypojena topidla v tělese sondy. Vše proběhlo podle plánu a nebyly pozorovány žádné anomální jevy, jak bylo hlášeno před týdnem. Topné články byly zapojeny po dobu 6 dnů, když byl uzavřen kryt raketového motoru, aby se ověřily tepelné charakteristiky sondy. Pracovní látky v nádržích se za tuto dobu ohřály a podle rychlosti ohřevu by se mělo upřesnit jejich aktuální množství.
Téhož dne se uskutečnil necílený průlet kolem Titanu.
2010-03-20 došlo k necíleným průletům kolem měsíců Telesto, Atlas, Prometheus, Daphnis a Methone.
2010-03-21 se uskutečnily necílené průlety kolem satelitů Pallene a Polydeuces.
Dne 2010-03-22 byl opět otevřen kryt hlavního raketového motoru (59. cyklus). Během dne došlo již k 30. výpadku proudového spínače SSPS [=Solid State Power Switch]. Postihl záložní topidlo v přístroji MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument]. Bezpečnostní program si se závadou poradil a zapojil náhradní vytápění. Vlastní přístroj MIMI měl být zcela aktivován následujícího dne.

2010-03-25 - Extrasolární planety

Kandidát na vodní planetu

Družice CoRoT pravděpodobně objevila další pozoruhodnou planetu. Tentokrát se jedná o obří plynové těleso velice podobné Jupiteru nebo Saturnu. Exoplaneta se pohybuje kolem slabé hvězdy v souhvězdí Hada (Serpens) ve vzdálenosti asi 1500 světelných let. Na velmi málo planetách panují takové teplotní podmínky, aby zde mohla existovat voda v tekuté podobě. Nový objekt označený CoRoT-9b by mohl být právě jednou z nich.
Těleso CoRoT-9b bylo objeveno již 2008-05-16 a od té doby o něm byly zjištěny další podrobnosti. Především oběžná doba - planeta obíhá kolem centrální hvězdy jednou za 95.274 dní, což je o něco pomaleji než Merkur. Hodnota oběžné periody se dá zjistit velice přesně u planet procházejících z hlediska pozorovatele před diskem hvězdy (transitní metoda pozorování). Takových je již asi 70 z celkových asi čtyř stovek známých exoplanet. Při transitu se v okamžiku, kdy se planeta nachází před hvězdou, pravidelně jasnost hvězdy zmenšuje. Z periodického zatmívání hvězdy se dá nejen zjistit oběžná doba planety, ale odhadnout se dá i její hmotnost, průměr, hustota a teplota.
Planeta CoRoT-9b je výjimečná tím, že se jedná o první transitující planetu, která má relativně dlouhou oběžnou periodu a zároveň i téměř kruhovou oběžnou dráhu. V nejbližším bodě se blíží k hvězdě na vzdálenost 54 mil. km. Ačkoliv se tedy jedná o vzdálenost srovnatelnou s polohou nejvnitřnější planety v naší soustavě, přesto je CoRoT-9b transitující planeta s dosud největší známou oběžnou drahou. S ohledem na to, že centrální hvězda je chladnější než naše Slunce, byla odhadnuta teplota planety někde v rozmezí -23°C a +157°C.
CoRoT-9b má průměr 1.05krát větší než Jupiter a hmotnost 84% Jupitera. Z těchto čísel vyplývá hustota 0.9 g/cm3, což je 68% hustoty Jupitera. Je to tudíž extrasolární planeta, která se velice podobá objektu z našeho solárního systému. Pohybuje se tak daleko od svého slunce, že vědci nemusí brát v úvahu slapové účinky, které by u bližších těles významně ohřívaly vnitřek planety. I když to nelze přímo pozorovat, má se z analogie s nám známými planetami za to, že se CoRoT-9b otáčí tak, že na něm existuje střídání dne a noci. Vše tudíž nasvědčuje tomu, že nová planeta se velice podobá Jupiteru a Saturnu.
Nakonec ještě jedna poslední ale o to zajímavější spekulace. I když je planeta plynový obr bez pevného jádra, co by se stalo, kdyby kolem ní kroužil měsíc podobný Titanu obíhajícímu kolem Saturnu. Pokud by se skutečná teplota blížila spodní odhadované hranici (-23°C), vypadal by jako ledová koule. Jestliže teplota bude na horní hranici (+157°C), bude měsíc příliš horký, než aby se na něm vyskytovala tekutá voda. Ale, co když teplota leží někde uprostřed?

2010-03-24 - Jupiter

Heliový déšť na Jupiteru

Prostředí na Jupiteru je tak odlišné od našich pozemských zkušeností, že je jen těžké najít analogii, která by podmínky v atmosféře největší planety sluneční soustavy přiblížila chápání běžného člověka. Vědci z University of California v Berkeley nyní přišli s dalším vysvětlením některých neobvyklých pozorovaných jevů. Tvrdí, že hélium známé na Zemi jako plyn, který vynáší balóny vzhůru, na Jupiteru padá jako déšť.
Hélium kondenzuje jako mlha či oblaka v horních vrstvách atmosféry. Kapičky tvořící mlhu se postupně zvětšují a klesají stále hlouběji směrem ke středu planety. Pomocí heliového deště lze dále vysvětlit skutečnost, že v horní atmosféře je pozorováno méně neonu, než by odpovídalo předpokládanému složení hmoty Jupitera. Neon se rozpouští v héliu a společně s ním je strháván dolů. Jestliže se mluví o kapkách a dešti, je to jen nedokonalá ilustrace skutečných procesů. Ale jak bylo řečeno hned na začátku, poměry na Jupiteru nedovolují najít dokonalou analogii s jevy podobnými lidské zkušenosti.
Kapičky hélia se tvoří asi 10000 až 13000 km pod horní vrstvou vodíkových oblaků při teplotě asi 5000°C a tlaku 1 až 2 mil. atmosférického tlaku na Zemi. Za těchto podmínek se nedá dost dobře říci, zda je hélium a vodík ještě plyn nebo už kapalina. Američtí vědci tento stav označují jako tekutinu nebo fluidum. Kapičky hélia se v tomto prostředí ochotně mísí s neonem (podobně jako se mísí voda a alkohol) a klesají ve fluidním prostředí metalického vodíku. Metalického proto, že vodík začíná vést elektrický proud stejně jako kovový vodič. Vodík s héliem se naopak mísí jen obtížně - podobně jako voda a olej.
Popsané podmínky jsou natolik extrémní, že je nejde vytvořit ani v sebelepších pozemských laboratořích. Počítačové simulace však naznačují, že ve středu Jupitera by mělo být malé kamenné jádro obklopené silnou vrstvou ledu z metanu, vody a čpavku. Poslední výpočty udávají rozměry toho pevného jádra dvakrát větší, než se myslelo dříve. Nové modely stavby Jupitera mohly být vytvořeny mimo jiné na základě údajů ze sestupového modulu sondy Galileo, který v roce 1995 pronikl hluboko do atmosféry planety. Modul JEP [=Jupiter Entry Probe] měřil teplotu a tlak a zastoupení prvků až do doby, než ho obrovské okolní tlaky rozdrtily. Prvkové složení atmosféry se mírně lišilo od látky, z níž byl Jupiter stvořen před 4.56 miliardami let, kdy vznikala sluneční soustava. Hlavní odchylky byly právě v zastoupení hélia a neonu. Neonu dokonce byla jen jedna desetina z množství, které se čekalo.
Ochuzování horní vrstvy převážně vodíkové atmosféry, ve které sonda JEP prováděla měření, o molekuly neonu se dá vysvětlit výše popsaným héliovým deštěm. Naměřené hodnoty dobře odpovídají počítačovým simulacím, které s tímto jevem kalkulují. Myšlenka héliového deště přitom není žádnou novinkou. Tímto fenoménem byla například již dříve vysvětlována vyšší teplota Saturnu oproti teoretickým modelům, které braly ohled na velikost, složení, stáří a rychlost ochlazování planety. V porovnání se Saturnem je Jupiter tak velký, že na teplotě planety se tento efekt už neprojevuje.

2010-03-23 - Cassini

Status Report (2010-03-10 až 2010-03-16)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-03-16. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-03-11 byl až do 2010-03-19 uzavřen kryt hlavního raketového motoru. Situace, kdy byl kryt uzavřen, byla tentokrát využita k testu tepelných charakteristik sondy.
Vědecký program sledovaného týdne zahrnoval další kampaň upřesňování orbitálních parametrů přirozených satelitů Saturnu pomocí snímků z kamer ISS [=Imaging Science Subsystem]. Sledován byl prstenec E při malém sklonu a kamery fotografovaly mj. vnější měsíček Erriapus a přechod Dione před Titanem. Ke slovu při dlouhodobém měření přišly přístroje ze sady MAPS [Magnetospheric and Plasma Science]. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pokračoval ve skenování magnetosféry Saturnu. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil obsah H2O a CO2 ve stratosféře planety v závislosti na geografické šířce. Mimo vědecké aktivity byla provedena kalibrace analyzátoru kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer].
2010-03-13 byl zahájen test teplotního chování sondy při uzavřeném krytu raketového motoru. Byla zapojena topidla, přičemž se čekalo, že v obou nádržích pracovních látek se zvýší teplota o 3 až 4°C. Skutečné výsledky se přiblížily očekávaným. Technici se domnívají, že informace o změnách teploty bude možné využít pro přesnější stanovení zbývajícího množství látek v nádržích.

2010-03-18 - Merkur

Nová jména na Merkuru

Mezinárodní astronomická unie IAU [=International Astronomical Union] potvrdila nová pojmenování 10 kráterů na povrchu Merkuru podle návrhu vědeckého týmu mise MESSENGER. Útvary byly fotografovány během tří průletů sondy kolem planety v lednu a říjnu 2008 a v září 2009. IAU je arbitrem nomenklatury planet a měsíců od roku 1919. V případě Merkuru se pro označení útvarů používají jména slavných umělců.
Na povrchu planety nejbližší Slunci mají teď nový věčný památník:

• Bek - (cca. 1340 př. n. l.) sochař tvořící za vlády faraóna Achenatena z 18. egyptské dynastie;
• Copland - Aaaron Copland (1900 - 1990) americký hudební skladatel a klavírista;
• Debussy - (1862 - 1918) francouzský hudební skladatel;
• Dominici - Maria de Dominici (1645 - 1703) maltský sochař a malíř;
• Firdousi - Hakim Abu´l-Qasim Firdawsi Tusi (935 - 1020) perský básník;
• Geddes - Wilhelmina Geddes (1887 - 1955) irská malířka na sklo;
• Hokusai - Katsushika Hokusai (1760 - 1849) japonský malíř a grafik;
• Kipling - Rudyard Kipling (1865 - 1936) anglický prozaik (Kniha džunglí) a básník;
• Picasso - Pablo Picasso (1881 - 1973) španělský malíř a sochař;
• Steichen - Edward Steichen (1879 - 1973) americký fotograf, malíř a kurátor umělecké galerie a muzea.

Uvedených deset jmen doplňuje označení dalších 42 kráterů, které byly objeveny a již dříve pojmenovány zásluhou mise MESSENGER. Pravou žeň objevů můžeme ale očekávat, až sonda příští rok přejde na oběžnou dráhu kolem planety a zahájí rozsáhlý globální průzkum. Pak se možná dostane i na některého umělce z naší části Evropy, aby posílil prozatím osamoceného Antonína Dvořáka, který se na povrchu Merkuru zabydlel už po letu sondy Mariner 10 ze sedmdesátých let minulého století.

2010-03-16 - Google Lunar X Prize

Volná kapacita na lunárním robotu

Firma Astrobotic Technology nabízí, že v roce 2012 dopraví na Měsíc celkem 240 liber (109 kg) vědeckého nebo čistě komerčního nákladu při svém pokusu o měkké přistání v rámci soutěže Google Lunar X Prize. Zájemci o umístění vědeckých přístrojů, prototypů nových zařízení nebo třeba i reklamních předmětů si ale musí připravit 700 tis. USD za jednu libru (2.2 kg) plus fixní poplatek 250 tis. USD, který pokryje inženýrské práce při integraci nákladu buď na stacionární přistávací aparát, nebo solární vozítko, které bude na Měsíc vysazeno.
Společnost zveřejnila technický popis nabízené služby na svých webových stránkách společně s dotazníkem, jak by si potenciální zákazník představoval využít nabízenou kapacitu. Mezi nejnadějnějšími aplikacemi je např. výzkum směřující k potvrzení a charakteristice případné vody na Měsíci. Další zajímavým úkolem by mohla být výroba kyslíku z měsíčního materiálu. Hovoří se i o prověření metody, jak by se mohla automatická vozítka a později lidské expedice dostat k podzemním vulkanickým kavernám.
Známá firma Celestis Inc. už si ze zmíněných 240 liber zarezervovala 11 liber (5 kg) na úvodní misi. Firma sídlící v Houstonu se zabývá tzv. "nebeskými pohřby". Za poplatek dopravuje popel zámožných nebožtíků na oběžnou dráhu a Měsíc by se jevil jako další atraktivní a trvalá destinace pozůstatků jejich zákazníků.
Prozatím si vědci, kteří mají zájem poslat přístroje na Měsíc či jinou planetu, musí připravit celou složitou misi sami. NASA vynakládá na každou výpravu kategorie Discovery nebo New Frontiers stovky miliónů dolarů. Astrobotic dává možnost zrealizovat jeden vědecký experiment za zlomek této sumy tím, že si kalkuluje lidovou kilovou cenu. Firma ale určitě také počítá s tím, že se jí podaří získat odměnu 25 mil. USD, kterou vypsala společnost Google pro toho, kdo nezávisle na státních institucích dopraví jako první na Měsíc robota, který ujede aspoň 500 m a odvysílá HD video.
Na vynesení třídílné sondy k Měsíci o hmotnosti 150 liber (68 kg) s nákladem 240 liber (109 kg) plánuje Astrobotic využít kapacitu nosné rakety Falcon 9, vyvíjené společností Space Exploration Technologies (SpaceX). V minulém roce - i když Falcon 9 ještě nevzlétl - tato firma obdržela od NASA kontrakt v hodnotě 1.6 miliard USD na zásobování kosmické stanice ISS.
Astrobotic plánuje celou řadu robotických lunárních misí, které by následovaly po úvodní "Tranquility Trek", expedici na místo přistání Apolla 11 v roce 2012. Pozdější výpravy zhruba v ročních intervalech by měly zkoumat vodní led na pólech a hledat vulkanické jeskyně, které by v budoucnu mohly sloužit jako laciné přístřeší pro automatické stroje i pro astronauty.

2010-03-15 - Cassini

Status Report (2010-03-03 až 2010-03-09)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-03-09. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2010-03-03 minula sonda měsíce Pan, Calypso a Helene. Ve všech případech se jednalo o tzv. necílené průlety, při nichž není speciálně upravována průletová trajektorie. K setkání s měsícem Helene došlo pouhý den po návštěvě měsíce Rhea. Cassini se přiblížila k Helene na pouhých 1800 km, nejvíce za celu dobu mise. Na příletové větvi byl v činnosti spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer], jehož úkolem bylo poskytnout data o složení povrchu a pomoci odpovědět na otázku, zda je pokryt materiálem pocházejícím z prstence E. Detailní snímky pořizovaly kamery ISS [=Imaging Science Subsystem]. Vědci doufají, že se jim podaří nalézt stopy historie měsíce, včetně toho, jak byl gravitačně zachycen větším měsícem Dione a zda v minulosti prodělal nějaké kolize. Přenos dat ze setkání s Rheou a Helene probíhal normálně až do okamžiku, kdy ho narušil silný déšť nad sledovací stanicí Canberra v sobotu a neděli 2010-03-06 a 2010-03-07. Ovlivněno bylo celkem 285 minut vysílání, přičemž 225 minut představovalo zcela ztracená data a 60 minut docházela data poškozená.
2010-03-03 byl otevřen kryt hlavního raketového motoru (ukončen 58. cyklus).
Vědecký program popisovaného týdne zahrnoval kromě speciálního průzkumu Helene fotografování měsíce Japetus. CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pozorovaly magnetosféru Saturnu na večerní straně. VIMS sledoval prstence E a G. Magnetometr byl kalibrován při rotaci sondy. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] zhotovil mozaiku záběrů magnetosféry.
2010-03-08 bylo rozhodnuto zrušit korekční manévr OTM-239 [=Orbit Trim Maneuver] jako nepotřebný.

2010-03-14 - Rosetta

Status Report (2010-02-13 až 2010-02-26)

Období uvedené v titulku představuje dva týdny operací, jejichž jádro spočívalo v dalších údržbářských aktivitách, které jsou přípravou na 12. prověrku užitečného vybavení (PC-12) v dubnu a květnu. Čidlo RTOF měřící dobu průletu částic, jedno ze tří senzorů spektrometru ROSINA, při zkouškách vykázalo výrazné zlepšení. U přístroje byl implementován a odzkoušen nový software, který řídí vysokonapěťové napájení senzoru RTOF. Zkoušky proběhly ve dnech 2010-02-16 a 2010-02-25.
Dne 2010-02-24 bylo prověřováno systém generování elektřiny modulu Philae, přičemž byla příslušná část fotovoltaiky mezi 14:33 a 15:15 UT vystavena slunečnímu záření. Přistávací modul byl elektricky odpojen od mateřského tělesa a přešel na vlastní napájení z akumulátorů dobíjených solárními články. Během zkoušky byl aktivován rovněž senzor COPS na spektrometru ROSINA, kterým se monitorovaly zbytkové plyny uvolňované při zahřívání sondy (outgasing). Dalším přístrojem oživeným při testu ke kontrolním účelům byl RPC. Shromážděná data se momentálně analyzují.
Detektor radiačního pozadí SREM pokračoval ve standardní činnosti, ostatní vědecké přístroje byly vypojeny.
Ve sledovaném období se uskutečnilo celkem 7 rádiových relací se sondou, všechny prostřednictvím sledovací stanice ESA New Norcia (NNO) v Austrálii.
Dne 2010-02-26 se Rosetta pohybovala 93.3 mil. km (0.62 AU) od Země, což představovalo 311 s doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 237.85 mil. km (1.58 AU).
Pro nejbližší dobu je v plánu další prověrka experimentu ROSINA a studium dynamických vlastností sondy před příletem k asteroidu Lutetia v červenci 2010. Souběžně s dynamickou zkouškou se uskuteční i zkušební měření několika přístroji. Rosetta pokračuje v cestě v normálním letovém módu, v němž setrvá až do června 2011, kdy bude uložena do hibernace DSHM [=Deep Space Hibernation Mode].

2010-03-11 - Měsíc

Třetí čínská sonda k Měsíci v roce 2013

Třetí čínská robotická mise k Měsíci Chang´e-3 se uskuteční pravděpodobně v roce 2013. Původní tříetapový plán automatických lunárních expedic pak bude završen další sondou v roce 2017. V tomto smyslu se nedávno vyjádřil Ye Peijian, hlavní konstruktér první čínské družice Měsíce Chang´e-1 a vedoucí dokončovaného projektu Chang´e-2.
Chang´e-3 představuje automatický přistávací aparát, který dopraví na Měsíc malý rover, jehož úkolem je zkoumat povrch i nitro Měsíce. Podle oficiálního vyjádření pokračuje příprava mise Chang´e-3 ve stádiu stavby prototypu dobře a očekává se, že po překonání různých (blíže nespecifikovaných) potíží se uskuteční podle původního plánu.
Chang´e-2 a Chang´e-3 jsou součástí druhé fáze čínského postupu na Měsíc. Chang´e-2 bude zkoušet, i když jen na oběžné dráze, klíčové komponenty přistávacího modulu a zhotovovat snímky s vysokým rozlišením potenciální cílové plochy na povrchu. Chang´e-2 by měla do vesmíru vzlétnout letos v říjnu. V roce 2013 má následovat zmíněné ostré přistání s aparaturou Chang´e-3 a v roce 2017 bude měsíční program završen návratem vzorků z Měsíce zpět k pozemním analýzám.
Čínští představitelé se v různých souvislostech již několikrát nechali slyšet, že by průzkum Měsíce rádi zakončili lidskou výpravou. Veškeré úsilí na pilotovanou expedici se však zatím odehrává v teoretických úvahách. Praktické kroky jsou teprve před námi.
Čína usilovně pracuje na tom, aby se stala nepřehlédnutelnou kosmickou velmocí. Patrné je to obzvláště ve srovnání se zveřejněnými programy Ruska a Spojených států, u nichž se pilotované kosmické lety již delší dobu soustředí víceméně na udržení současné úrovně a chybí výraznější vize do budoucna. Faktem je, že Čína prozatím sleduje hlavní mezníky dobývání vesmíru dosažené ruskou i americkou stranou v šedesátých a sedmdesátých letech (pochopitelně s výjimkou programu Apollo). Činí tak pomalu, ale systematicky. Po prvních zkušebních letech čínských astronautů a výstupu do volného kosmu je na příští rok nachystán start základního modulu budoucí orbitální laboratoře Tiangong-1. Z tohoto hlediska je nutno brát čínské plány velmi vážně, i když se momentálně zdají značně ambiciózní.

2010-03-09 - Nové technologie

Čínská měsíční superraketa

Čína studuje možnost konstrukce těžké rakety, která by mohla dopravit asijské astronauty na Měsíc. V tomto smyslu se minulý týden vyjádřil Liang Xiaohong, viceprezident Čínské akademie technologií raketových nosičů, pro deník China Daily. Nová raketa by měla mít při startu tah 3000 tun.
Těžký nosič by měl trojnásobný tah oproti momentálně připravované nejsilnější čínské raketě Long March 5 (CZ-5). Ta vyvíjí při startu sílu 1000 tun, což dovoluje vynést na nízkou oběžnou dráhu náklad o hmotnosti 25 tun a na geostacionární dráhu asi 10 tun. CZ-5 by měla poprvé vzlétnout v roce 2014.
Proti CZ-5 by měla studovaná superraketa mnohem větší kapacitu, její konkrétní parametry jsou ale ještě předmětem diskuse. CZ-5 by tudíž potom představovala jen přípravný stupeň k budoucí měsíční expedici. Čína momentálně analyzuje proveditelnost lidské výpravy na Měsíc i přesto, že Amerika lunární výpravu z finančních důvodů nedávno odpískala. Podle názoru představitelů čínských vědců je přistání na Měsíci velmi potřebné, neboť by dalo silný impuls rozvoji národní vědy a technologie.
Vedle přípravy těžkého nosiče se v Číně vyvíjí celá nová rodina nosných raket pro budoucí kosmické programy. Raketa Long March 6 by měla být nosičem pro malé a Long March 7 pro střední náklady. Společně s Long March 5 by tak byla sada dopravních prostředků do vesmíru kompletní a měla by nahradit současné čínské nosiče. Raketa Long March 5 vstoupila do fáze zkoušek.
Pro účely výroby a zkoušek nosičů Long March 5 (CZ-5) se od loňského roku buduje v Binhai New Area severně od přístavního města Tianjin nová továrna na ploše 100 tis. čtverečních metrů. Stavba stála prozatím 1.5 miliard jüanů (220 mil. USD), přičemž celkové náklady by mohly dosáhnout výše 10 miliard jüanů. V továrně by se mohlo vyrábět až 12 raket Long March 5 ročně.
Raketa Long March 5 bude použita především při dopravě modulů chystané čínské kosmické stanice. Základní modul by se mohl na oběžné dráze kolem Země objevit do roku 2020. Modul by měl mít hmotnost kolem 20 tun. Než k tomu ale dojde, bude CZ-5 vynášet těžké vědecké a aplikované družice. Prvním nákladem bude geostacionární spojová družice Fenyun-4, která vzlétne z nově budovaného kosmodromu na ostrově Hainan. Družice se již staví a bude vážit 8 až 9 tun a bez nového silnějšího prostředku by nemohla být vynesena. Maximální náklad, který zvládnou současné čínské rakety dopravit na geostacionární dráhu, má hmotnost "jen" 5.2 tuny.

2010-03-09 - Cassini

Status Report (2010-02-24 až 2010-03-02)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-03-02. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2010-02-25 se uskutečnila kalibrace referenční inerciální jednotky. Operace trvala něco přes tři hodiny, během nichž se sonda postupně otáčela kolem všech tří os v obou směrech.
Po rozboru aktuální trajektorie bylo zjištěno, že odchylka od cílového bodu v případě nadcházejícího průletu kolem měsíce Rhea je menší než 1 km. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto zrušit korekci OTM-238 [=Orbit Trim Maneuver] plánovanou na 2010-02-27.
Dne 2010-02-28 byl uzavřen kryt hlavního raketového motoru, čímž byl završen již 58. cyklus manipulace s krytem od startu sondy.
Jedněmi z posledních vědeckých aktivit letové etapy S57 bylo snímkování měsíce Japetus kamerovým systémem ISS [=Imaging Science Subsystem], vnějšího satelitu Skoll a přechodu Dione před Enceladem. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] zhotovoval infračervenou mapu Saturnu, na základě níž byly stanoveny teploty horní troposféry a tropopauzy. Ve stratosféře planety byl měřen obsah kyslíkových sloučenin. Přístroj VIMS pozoroval prstence E a G.
2010-03-01 byl ukončen let podle programové sekvence S57 a okamžitě navázalo plnění úkolu z programu S58. Tato sekvence je rozplánována na 34 dní do 2010-04-04. V tomto období se uskuteční po jednom cíleném průletu kolem měsíců Rhea a Helene a deset necílených průletů kolem měsíců Pan, Calypso, Titan, Telesto, Atlas, Prometheus, Daphnis, Methone, Pallene a Polyduces. Pro korekce dráhy jsou rezervovány tři termíny OTM-239 až OTM-241.
Program S58 byl zahájen sledováním výtrysků par z pólu Encelada kamerami ISS. Jednalo se o součást dlouhodobé kampaně, v níž se má stanovit časová závislost činnosti kryovulkánů na fázi měsíce. Spektrometr UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrometr] sledoval výtrysky v ultrafialové a extrémní ultrafialové oblasti.
2010-03-02 minula sonda rychlostí 8.6 km/s ve výšce 100 km měsíc Rhea. Předchozí cílený průlet se uskutečnil již v listopadu 2005. Na příletové větvi skenoval radar celý povrch měsíce, simultánně sketerometrickou a radiometrickou metodou. Cílem bylo poznat texturu povrchu a jeho složení. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] sledoval interakce mezi měsícem a magnetosférou Saturnu. Po největším přiblížení pozorovaly přístroje VIMS a CIRS Rheu ve viditelném a infračerveném vlnovém pásmu za účelem lepšího poznání geologické historie a složení regolitu. CIRS protáhl měření až do doby, kdy Rhea vstupovala do stínu.

2010-03-05 - Rosetta

Status Report (2010-01-30 až 2010-02-12)

Po úspěšné zkoušce hibernace DSHM [=Deep Space Hibernation Mode], která byla popsána v minulé zprávě, pokračovaly aktivity podle plánu. Dne 2010-02-03 bylo obnoveno mazání gyroskopu B a až do 2010-02-11 trvala následná zabíhací fáze. Tento fakt byl zapracován do řídící procedury subsystému udržování orientace, který nyní pracoval se všemi čtyřmi silovými gyroskopy. V popisovaném období se uskutečnila i celá řada zkoušek vědeckých přístrojů, které se připravují na 12. prověrku užitečného zatížení PC-12 [=Payload Check]. PC-12 je v plánu na duben a červen 2010.
Do všech pamětí EEPROM byla 2010-02-04 nakopírována nová verze softwaru experimentu ALICE. Téhož dne byl na sondu odvysílán nový software pro přístroj COSIMA a následujícího dne pro zařízení ROSINA. Ve dvou dnech, počínaje 2010-02-09 se prováděla úspěšná zkouška uzávěrky kamer OSIRIS. V činnosti byl, jako obvykle, monitor radiačního prostředí SREM, ostatní vědecké přístroje nebyly aktivní.
Každodenní rádiové spojení bylo udržováno výhradně prostřednictvím sledovací ESA New Norcia v Austrálii. Ve většině případů se jednalo jen o monitorování stavu sondy a sledování dráhy.
Na konci sledovaného období dne 2010-02-12 se sonda nacházela 72.6 mil. km (0.48 AU) od Země a 219 mil. km (1.46 AU) od Slunce. Doba letu rádiového signálu jedním směrem činila 242 s (4 min 2 s). Sonda směřuje k asteroidu Lutetia, se kterým se potká v červenci 2010.
Rosetta je nyní konfigurována do normálního letového módu, v němž setrvá až do začátku hibernace DSHM v červnu 2011. V nejbližších dnech se uskuteční zkouška slunečního generátoru na modulu Philae a dynamický test sondy před průletem kolem asteroidu Lutetia. Všechny tyto zkoušky závisí na chování gyroskopu B, který se nyní po promazání sleduje.

2010-03-03 - Rosetta

Status Report (2010-01-16 až 2010-01-29)

Uvedené období popisuje dva týdny, které byly zcela věnovány zkoušce hibernace DSHM [=Deep Space Hibernation Mode]. Jedná se o pasivní mód, v němž setrvá Rosetta více než dva roky mezi červnem 2011 a lednem 2014 na posledním úseku letu ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Sonda byla 2010-01-20 stabilizována rotací a o den později následoval povel k přechodu do hibernace. Test skončil 2010-01-27 automatickým pokynem palubního počítače a podle plánu přešla sonda do bezpečnostního módu. Během následného obnovování normálního provozu přešla sonda ještě jednou do bezpečnostního módu ale podařílo se velmi rychle vrátit k operačnímu stavu.
Paměť SSMM [=Solid State Mass Memory] byla mimo provoz od 2010-01-21 během celého testu a opětovně byla zapojena v rámci obnovení normální funkce sondy. Kompletní software SSMM byla nahrán do paměti EEPROM [=Electricaly Erasable Programmable Read Only Memory] dne 2010-01-27 jako součást obnovení EEPROM. SSMM byla mezi 2010-01-27 a 2010-01-28 kompletně rekonfigurována, přičemž byly znovu odvysílány všechny palubní procedury OBCPs [=On-board Control Procedures].
Během popisovaného období byly letové operace pod kontrolou sledovací stanice ESA New Norcia (NNO). V okamžiku vstupu a výstupu z módu DSHM byly do činnosti zapojeny i stanice NASA DSN Madrid (DSS-65) a Goldstone (DSS-14, DSS-24).
Dne 2010-01-29 se Rosetta nacházela 56.9 mil. km (0.38 AU) od Země, což představovalo 190 s doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 200.5 mil. km (1.34 AU). Rosetta nyní míří k bodu setkání s asteroidem Lutetia v červenci 2010.
Rosetta se v současnosti nachází v normálním letovém módu a na uzavření zkoušky DSHM je třeba učinit ještě několik drobných úkonů. Na začátek února je naplánováno promazání setrvačníku B. Další týdny budou věnovány přípravě zkoušek užitečného zatížení PC12 [=Payload Check-out], včetně testu slunečního generátoru na modulu Philae.

Podrobný popis testu DSHM:
2010-01-20
17:00 UT: Raketové motorky o tahu 10 N zvyšují otáčky tělesa sondy, silové setrvačníky se vypojují.
17:35 UT: Vysílání přepojeno na anténu se středním ziskem MGA [=Medium-Gain Antenna].
18:00 UT: Sonda převedena na stabilizaci rotací.
18:01 UT: Ukončeno zvyšování otáček, stabilizace rotační osy. Sonda se měla podle plánu otáčet rychlostí 4°/s (tj. asi 2/3 ot/min), skutečnost činila 3.93°/s. Povolená odchylka plus/minus byla stanovena na 1°/s.
18:47 UT: Úprava zaměření vysokoziskové antény HGA [=High-gain Antenna].
20:00 UT: MGA vysílá signál, který je monitorován stanicí DSS-65.
23:00 UT: Vysílání z HGA (nemodulovaný nosný signál) je detekován na stanici NNO a později na DSS-65. Rotací sondy se signál na Zemi projevuje jako pravidelné pulsy. Po uvedení sondy do rotace byl signál několikrát přepojen mezi modulovaným vysíláním telemetrie a nemodulovanou nosnou vlnou. Tyto signály měly za cíl pouze vyzkoušet příjem vysílání ve formě pulsů z rotující sondy. Stanice ESA i NASA pracovaly bez problémů.
2010-01-21
00:00 UT: Sonda konfigurována do DSHM.
02:00 UT: Zahájení procesu přechodu do DSHM.
03:30 UT: Nemodulované pulsy jsou zachyceny na DSS-14.
05:48 UT: Poslední zachycený signál na DSS-14.
06:16 UT: Začátek hibernace.
06:29 UT: Podle očekávání ztráta signálu ze sondy potvrzuje, že hibernace DSNM byla zahájena. Na sondě byly vypojeny systémy orientace AOCS [=Attitude and Orbit Control Subsystem] a rádiový a povelový TTC [=Telemetry, Tracking & Command].
07:50 UT: Pozemním povelem byl k monitorovacím účelům zapojen vysílač TX-2, který pracoval přes anténu MGA rychlostí 148 bps.
2010-01-27
05:37 UT: Palubní software automaticky zapojuje oživovací proces.
12:03 UT: Palubní počítač navozuje bezpečnostní mód. Vysílání je podle předpokladů přerušeno.
12:30 UT: V pásmu S je přijat signál, že se zastavila rotace sondy.
15:50 UT: Stabilizace znovu přechází na tříosou pomocí silových setrvačníků.

Vyhodnocení zkoušky DSHM:
Rotace sondy během zkoušky se snižovala rychlostí asi 0.0002°/den. Příčinou je patrně tlak slunečního záření na plochu solárních článků a parabolickou anténu. Sklon rotační osy se změnil asi o 3.4° Rozdíly leží v rámci nejistoty měření, ale budou důkladně analyzovány. Teploty ve sledovaných místech zůstaly v předepsaných mezích a není nutno z tohoto hlediska provádět změny v konfiguraci.

2010-03-02 - Měsíc

Opět o vodě na Měsíci

Problematika přítomnosti vodního ledu se pomalu stává evergreenem současných a budoucích výzkumů Měsíce. S posledními informacemi na toto téma přišla nyní NASA, která seznámila veřejnost s výsledky práce zařízení Mini-SAR, které bylo umístěno na indické sondě Chandrayaan-1. Přístroj Mini-SAR [=Miniature Synthetic Aperture Radar], tedy radar se syntetickou aperturou, objevil led ve více než 40 malých kráterech v okolí lunárního severního pólu. Průměry kráterů jsou mezi 2 a 15 km a, i když neznáme tloušťku ledové vrstvy, odhaduje se zásoba vody v tomto regionu na nejméně 600 mil. tun.
V minulém roce Mini-SAR mapoval permanentně zastíněné krátery na pólu, které nejsou běžně viditelné ze Země. Radar zkoumal polarizaci rádiových vln odrážených od povrchu, což závisí na vlastnostech plochy, od které se vlny odrážejí. Výsledky ukazují, že by se zde měly nacházet depozity podobné ledu.
Výsledky práce radaru Mini-SAR jsou v souladu s dalšími výzkumy. Například přístroj Moon Mineralogy Mapper zaznamenal vodní molekuly poblíž pólů a vodní páru detekoval i spektrometr na palubě dopadové sondy LCROSS, která zasáhla kráter na jižním pólu.
Přístroje MIni-SAR a Moon Mineralogy Mapper byly částí sady 11 vědeckých přístrojů z několika zemí, které našly uplatnění na první indické družici Měsíce. Ke startu se chystá druhá sonda Chandrayaan-2 a i v tomto případě nabídla indická kosmická agentura ISRO mezinárodní vědecké komunitě volnou kapacitu pro vědecké přístroje.

2010-03-01 - Nové technologie

Cesta na Mars za 39 dní

Cesta ze Země na Mars by mohla, podle raketového odborníka, který má jistý vliv v NASA, v budoucnosti trvat jen 39 dní. Dosavadní doba přeletu by se tak zkrátila šestkrát.
Franklin Chang-Diaz, bývalý astronaut a fyzik v MIT [=Massachusetts Institute of Technology], říká, že dosažení Rudé planety by mohlo být dramaticky rychlejší, jestliže se použije nová high-tech raketa, využívající technologie VASIMR. Taková raketa se po desetiletích vývoje chystá ke startu. VASIMR [=Variable Specific Impulse Magnetoplasma Rocket] se rázem stává ústředním prvkem budoucích technologií. Firmy mimo NASA takto zároveň mohou pomoci snížit astronomické ceny kosmických letů.
NASA se stále vzpamatovává z dopadů politického rozhodnutí zrušit program Constellation, který měl do konce desetiletí vrátit lidstvo na Měsíc. Vyzvala všechny firmy, aby navrhly nové technologie, které by umožnily další průzkum vesmíru robotickými aparáty a možná i lidskými posádkami. Naděje se mj. obrátily na firmu Chang-Diaze Ad Astra Rocket Company v Texasu.
"Dříve ... podpora NASA tomuto projektu byla minimální, protože agentura nekladla tak velký důraz na pokročilé technologie, jako nyní," řekl Chag-Diaz tiskové agentuře AFP. Místo toho se NASA soustředila na sérii misí Apollo, které dopravily poprvé - a prozatím naposled - člověka na Měsíc. "Byli fascinováni Apollem a žili v éře Apolla ještě dalších 40 let a zapomněli vyvíjet něco nového," dodává Chang-Diaz.
Šedesátiletý Chang-Diaz doufá, že "to něco" nového je jiná než chemická raketa, která dovolí pilotovaný let na Mars. Jeho raketa používá elektrickou energii, aby přeměnila pracovní látku - pravděpodobně vodík, hélium nebo deuterium - v plazmu, zahřátou na 11 mil. °C. Plazma se přivádí za pomocí magnetického pole k pohonné jednotce a žene kosmické plavidlo. Motor by dokázal urychlit loď k Měsíci nebo Marsu až na 55 km/s až do okamžiku, kdy by musel být tah obrácen.
Chang-Diaz je veterán ze sedmi kosmických letů. Je přesvědčen, že cesta na Mars by trvala jen 39 dní, namísto dnešních představ o tříleté výpravě, v níž je zahrnuto i 18 měsíců nuceného pobytu na planetě, kdy by astronauti čekali, než se naskytne vhodný okamžik k návratu. Vzdálenost mezi Zemí a Marsem se mění - jak planety obíhají kolem Slunce - mezi 55 mil. a 400 mil. km.
Použití ionizované látky k pohonu má ještě jednu nezanedbatelnou výhodu. Při práci motoru se kolem plavidla vytváří magnetické pole, které chrání posádku před kosmickou radiací.
Zmenšený model rakety VASIMR byl postaven a testován ve vakuu ve spolupráci s NASA. Dalším důležitým krokem bude zkouška na oběžné dráze. Motor VASIMR o výkonu 200 kW (označený VX-200) má být do vesmíru vypuštěn koncem roku 2013. Vedou se jednání o spolupráci s firmami SpaceX a Orbital Science Corp.
Aniž by se podceňovaly budoucí komplikace, vidí Chang-Diaz příležitosti nové technologie na rozsáhlém trhu - při údržbě a opravách družic nebo při robotických či komerčních cestách na Mars. Raketa VASIMR by mohla otevřít novou éru průzkumu vesmíru i na komerční bázi.

2010-03-01 - Cassini

Status Report (2010-02-17 až 2010-02-23)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-02-23. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecké aktivity popisovaného týdne zahrnovaly mj. sestavení mozaiky globální dynamiky atmosféry v oblasti rovníku na základě snímků spektrometru VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. U magnetometru byla provedena kalibrace a kalibrováno bylo zaměření přístrojů RS [=Radio Science]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] několikrát snímkovaly Japetus a pozorovaly oblaka na Titanu. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] vytvářel teplotní mapu Saturnu se zaměřením na troposféru a tropopauzu a měřil obsah kyslíkových sloučenin ve stratosféře. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a přístroje MAPS [=Magnetospheric And Plasma Science] paralelně po dobu 17.5 h měřily plazmové prostředí.
2010-02-18 proběhla pravidelná údržba PEM [=Periodic Engineering Maintenance] systému AACS [=Attitude and Articulation Control System]. Aktivity PEM se konají jednou za čtvrtletí a tentokrát měly na programu zkoušky závěsů raketového motoru a záložní sestavy silových setrvačníků RWA [=Reaction Wheel Assembly]. Téhož dne se uskutečnila zkouška šumových vlastností přístroje CIRS a aktualizace jeho softwaru.
2010-02-23 v 17:44 UT se uskutečnila korekce dráhy OTM-237 [=Orbit Trim Maneuver]. Jednalo se o úpravu trajektorie před průletem kolem měsíce Rhea, k němuž dojde 2010-03-02. Raketové motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] pracovaly t=8.75 s a změnily rychlost letu o Δv=15.24 mm/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23