Novinky - červenec 2008

2008-07-31 - Saturn - Titan

Potvrzeno - na Titanu jsou jezera!

Odborníci definitivně potvrdili, že se přinejmenším na povrchu jednoho tělesa Sluneční soustavy - kromě Země - vyskytuje jezero kapaliny. Přístroje na palubě kosmické sondy Cassini obíhající Saturn, které objevily v jižní polární oblasti měsíce Titanu útvar připomínající jezero, nakonec přinesly i důkazy, že se jedná o sníženinu vyplněnou kapalinou. Na Titanu je tedy opravdu "vlhko". Jezero není přitom žádný rybníček, jeho délka obnáší asi 235 km. Tato zpráva se objevila ve vydání časopisu Nature z 2008-07-31.
Mapující spektrometr pracující ve viditelné a infračervené části spektra VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] dokázal identifikovat chemické složení zajímavého útvaru pomocí rozboru odraženého světla. Ve chvílích, kdy VIMS sledoval jezero, pojmenované Ontario (Ontario Lacus), detekoval etan, jednoduchý uhlovodík (C₂H₆), po němž vědci předtím dlouho pátrali. Etan je součástí směsi kapalin, jejímiž dalšími složkami je metan, dusík a některé další jednoduché uhlovodíky. Etan vzniká působením ultrafialového záření na molekuly metanu, nejjednoduššího uhlovodíku (CH₄), který se hojně vyskytuje v dusíkové atmosféře Titanu.
Opar z uhlovodíků obklopující Titan brání normálnímu pohledu na povrch měsíce. Přestože paprsky ve viditelné oblasti nemohou proniknout až na povrch, mají vědci k dispozici ještě několik spektrálních oborů, pro něž je atmosféra Titanu průhledná. Jedním z oken je infračervené pásmo, ve kterém provádí svoje měření experiment VIMS. Přístroj pozoroval detailně jezero Ontario během 38. těsného průletu kolem Titanu v prosinci 2007.
Plocha jezera obnáší asi 20 tis. km² a je o něco větší než známé jezero Ontario v Severní Americe. Bohužel pozorování jezera nedokáže určit, jak je hluboké. Nemůže však být mělčí než několik centimetrů. O tom, že se jedná o kapalinu byli vědci přesvědčeni již dříve, protože prakticky neodráží světlo o vlnové délce 5µm a v tomto pásmu se jeví tudíž jako dokonale černé (pohltí 99.9% dopadajícího světla). Na povrchu černé plochy rovněž nejsou pozorovatelné žádné nerovnosti. Není představitelné, že by se mohlo jednat o přírodní pevnou tmavou hmotu s tak perfektně hladkým povrchem.
Ještě před misí Cassini existovala teorie, že na povrchu Titanu existuje celý obrovský oceán tvořený kapalnými jednoduchými uhlovodíky, převážně etanem, který vznikl za miliardy let existence tělesa působením ultrafialových paprsků z metanu v atmosféře. Dosavadní studium měsíce ale žádnou takovou globální plochu kapaliny nenašlo.
Pozorování Ontario Lacus rovněž zaznamenalo, že se jezero odpařuje. Je ohraničeno tmavým pobřežním pásem, který ostře kontrastuje s okolním světlým terénem. Jelikož je "pláž" tmavší než vzdálenější "souš", svědčí to patrně o tom, že je "písek pláže" navlhčen organickými sloučeninami, případně je zaplaven tenkou vrstvičkou uhlovodíků. Měření spektrometru VIMS zároveň neprokázalo přítomnost vodního ledu, čpavku, oxidu uhličitého a hydrátu amonného.
Titan, který je o polovinu větší než náš Měsíc a větší dokonce než Merkur a Pluto, je jedním z nejúžasnějších těles solárního systému a v mnohém připomíná Zemi před tím, než se na ní rozvinul život. Pozorování Cassini a přistávacího modulu Huygens představilo svět, v němž z oblohy prší metan, v kapalném stavu vymílá kaňony a shromažďuje se v povrchových jezerech. Metan absolvuje na Titanu stejný koloběh jako voda na Zemi.

2008-07-30 - Rosetta

Status Report (2008-06-07 až 2008-07-04)

Až do začátku července pokračoval let kometární sondy Rosetta v hibernaci NSHM, jak bylo popsáno v předchozích situačních zprávách (Status Report). Rádiové seance byly pravidelně navazovány jedenkrát za týden. Všechny čtyři se uskutečnily prostřednictvím sledovací stanice New Norcia. Poslední z nich dne 2008-06-30 už se mj. týkala i chystaného konce hibernace a oživení zařízení.
Z módu hibernace NSHM byla sonda postupně vyváděna od 2008-07-01 a tento proces skončil o den později. Bezprostředně poté se rozběhly přípravné činnosti předcházející plánované důkladné aktivní kontrole stavu systémů PC8 [=Payload Check-out]. Zkoušky jsou rozplánovány na další čtyři týdny a mají být dokončeny v dostatečném předstihu před průletem kolem asteroidu Steins v září. Od skončení hibernace byla se sondou navazována rádiová spojení již každodenně.
Z vědeckých přístrojů byl v činnosti pouze detektor radiace SREM, který po dobu hibernace pouze ukládal naměřená data do palubní paměti. Tento stav byl změněn přechodem sondy k aktivnímu módu. U přístroje MIDAS byla vyzkoušena nová procedura přerušení napájení.
Dne 2008-07-04 se sonda nacházela 220 mil. km (1.47 AU) od Země, což představovalo 734 s (12 min 14 s) doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci činila 287 mil km (1.92 AU).

2008-07-29 - Rosetta

Status Report (2008-05-10 až 2008-06-06)

Ve sledovaném období pokračovala Rosetta v pasivním letu ve stavu hibernace NSHM.
Rádiové spojení bylo udržováno v pravidelných týdenních intervalech. Všechny čtyři rádiové relace se uskutečnily přes sledovací stanici New Norcia.
Vědecká data shromažďoval pouze přístroj SREM, ostatní experimenty byly mimo provoz.
Dne 2008-06-06 se sonda nacházela 159 mil. km (1.06 AU) od Země. Rádiový signál letěl v jednom směru 533 s (8 min 53 s). Vzdálenost ke Slunci činila 268 mil. km (1.79 AU). Zajímavostí je, že 2008-05-30 překonala sonda svoji dosavadní rekordní distanci od Slunce 1.756 AU, kterou držela od prosince 2005.

2008-07-29 - Rosetta

Status Report (2008-04-12 až 2008-05-09)

Po několikaměsíční odmlce zveřejnila ESA naráz několik situačních zpráv, které doplňují pravidelné informace o stavu sondy ke kometě.
V časovém intervalu uvedeném v titulku pokračovala Rosetta v letu na svém čtvrtém oběhu kolem Slunce. Vzdálenost se nadále zvětšovala a maxima 2.26 AU dosáhne až v prosinci 2008, kdy proletí apoapsidou. Sonda se nacházela ve stavu hibernace NSHM [=Near Sun Hibernation Mode], v němž jsou mimo provoz aktivní prvky systému udržování orientace - řídící raketové motorky a setrvačníky. Tento stav měl být zachován až do začátku července. Pak bude Rosetta oživena a zahájí přípravu na průlet kolem asteroidu Steins.
Spojení se sondou se uskutečnilo v pravidelných týdenních intervalech celkem čtyřikrát. Třikrát bylo spojení navázáno se stanicí New Norcia a jednou se stanicí Cebreros.
Z vědeckého vybavení byl v činnosti pouze monitor radiace SREM, který naměřená data ukládal do paměti, ze které by se měla přenést na Zemi až po skončení hibernace.
Na konci sledovaného období 2008-05-09 se sonda nacházela 108 mil. km (0.72 AU) od Země, což představovalo 361 s doby letu rádiového signálu v jednom směru. Vzdálenost ke Slunci činila 246 mil. km (1.64 AU).

2008-07-26 - Cassini

Status Report (2008-07-16 až 2008-07-22)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-07-22. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Po průletu apoapsidou pořídil navigační tým několik snímků sloužících k upřesnění momentální polohy sondy. Ultrafialový spektrograf UVIS sledoval polární záře ve vysokých geografických šířkách Saturnu. Při pozorování asistovaly rovněž kamery ISS a spektrometr VIMS.
2008-07-21 se uskutečnil necílený průlet kolem měsíců Pallene, Atlas, Daphnis a Pan. Tentýž den sledovala sada přístrojů RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] v širokém vlnovém rozsahu projevy bouřkové činnosti na planetě. Kryt hlavního raketového motoru byl po 25 dnech opět odstraněn. Jednalo se o jeden z nejdelších úseků letu se zakrytým motorem a o 40. cyklus od startu, při němž byl motor uzavřen a uvolněn.
2008-07-22 byl prezentován stav sestav silových setrvačníků na konci primární mise. Tři hlavní sady si stále zachovávají dobrou funkčnost, nicméně se již objevují jisté náznaky stárnutí.

2008-07-25 - Extrasolární planety

COROT objevil zajímavou exoplanetu

V prosinci 2006 byla na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěna družice COROT. Jednalo se o první aparát za hranicemi zemské atmosféry primárně určený k hledání extrasolárních planet. Její vybavení má schopnosti detekovat i menší kamenná tělesa až téměř do velikosti Země. Používá metody sledování přechodů planety před diskem mateřské hvězdy (transity), při nichž dochází k nepatrnému snížení pozorované intenzity vyzařovaného světla. Nadějné zatmění hvězd zaznamenaná družicí jsou pak důkladně studována pozemními prostředky.
Za dosavadních 555 dnů pobytu na oběžné dráze sledoval satelit již více než 50 tisíc cizích hvězd. Nedávno oznámila skupina evropských astronomů, že se tímto způsobem podařilo odhalit planetu kroužící kolem hvězdy, jejíž hmotnost je jen o málo větší než hmotnost našeho Slunce. Velikostí se planeta podobá Jupiteru a oběhne hvězdu za 9.2 dnů. I přes takovouto krátkou periodu se jedná zatím o nejdelší oběžnou dobu planety zjištěné metodou sledování transitů.
Zajímavé je, že hvězda má stejně dlouhou dobu rotace jako je oběžná perioda planety. Je to velké překvapení, protože planeta je příliš malá a relativně daleko od hvězdy na to, aby mohla mít významný vliv na otáčení hvězdy.
Planeta je prozatím vedena pod označením COROT-exo-4b. Byla pozorována několik měsíců a astronomové zaznamenali variace jasnosti během přechodů před hvězdou. Dokázali z toho určit i dobu rotace planety. Není jasné, zda vzájemná vázaná rotace vznikla již v okamžiku zformování soustavy před miliardou let, nebo se ustálila později. Podobný případ ještě nebyl pozorován. V každém případě je nový objev zajímavým příspěvkem do studia vzájemných interakcí hvězd a planet.
COROT je projekt realizovaný francouzskou CNES za účasti agentury ESA. Hlavními partnery jsou dále Belgie, Brazílie, Německo, Rakousko a Španělsko. Do pozemních pozorování se zapojily observatoře ve Francii (Observatoire de Haule Provence), Chile (La Sila Observatory a Paranal), v Izraeli (Wise Observatory) a na Havaji.

2008-07-23 - Nové technologie

GPS na Měsíci

Jestliže se NASA vrátí na Měsíc - a v současnosti se uvažuje s tím, že by to mělo být do roku 2020 - bylo by žádoucí, aby měli astronauti k dispozici navigační systém obdobný pozemskému GPS [=Global Positioning System]. NASA proto uvolnila na příští tři roky částku 1.2 mil. USD na vývoj takových prostředků, které by vlastnosti GPS v lunárním prostředí zastoupily. Soustava několika desítek navigačních družic na oběžné dráze kolem Měsíce momentálně není reálná, proto se budou muset návštěvníci spolehnout na kombinaci signálů a dat např. z majáků, stereoskopických kamer a kamer na satelitu.
Vývojáři se mohou opřít o zkušenosti, které se ověřily na marsovských robotech Spirit a Opportunity. Také tyto stroje při navigaci v terénu využívají údajů z inerciálních navigačních jednotek, kamer a speciálních programů na vyhodnocování snímků. Cesta k lunárnímu GPS je už tedy částečně prošlapaná.
Člověk se adaptoval na pozemské prostředí a podle jistých charakteristických znaků - např. velikosti budovy na obzoru - dokáže relativně dobře odhadovat vzdálenosti. Na Měsíci se takovéto objekty nevyskytují a vnímání vzdálenosti navíc zkresluje absence atmosféry, která na Zemi způsobuje, že bližší předměty jsou zřetelnější a vzdálenější zamlžené. Orientace je proto v měsíčním prostředí neskonale obtížnější. Dobře známá je příhoda z letu Apolla 14, kdy astronauti měli za úkol prozkoumat jistý malý kráter. Po dlouhém putování ho nedokázali najít a z bezpečnostních důvodů (překročení plánovaného času a únava) pak jeho inspekci vzdali. Dodatečně bylo zjištěno, že se jeden čas pohybovali prakticky na jeho okraji.
Otázka spolehlivé orientace je zároveň i otázka bezpečnosti astronautů. Nelze připustit, aby se v neznámém terénu ztratili nebo byli přinejmenším vystaveni velkému stresu. Navigace není tudíž jen technologický ale i biomedicínský problém.
Jak by měl nový systém fungovat? Kombinací snímků z oběžné dráhy a přímo z povrchu vznikne detailní mapa terénu. Senzory pohybu na vozidle nebo přímo ve výbavě astronauta umožní vypočítat jeho aktuální polohu. Upřesnění skutečné polohy proběhne na základě signálů majáku přistávacího modulu nebo lunární základny. Nový navigační systém už dokonce dostal svoje jméno - Lunar Astronaut Spatial Orientation and Information System (LASOIS).
Řešitelem systému je Ohio State´s Mapping and Geographic Information System Laboratory a spolupracovat bude mj. NASA Glenn Research Center (modifikace stávajících komunikačních majáků), Massachusetts Institute of Technology (přenosný počítač, který bude umístěn pravděpodobně na rukávu skafandru) a University of California (studium objektů, které by mohli astronauti používat při vizuální orientaci, a zkoumání působení stresu). Prototyp navigačního systému se po dokončení má vyzkoušet při putování v  Mojavské poušti a třetí rok by se mohl testovat s opravdovými astronauty, samozřejmě stále ještě na Zemi. Na případné začlenění nových technologií do výbavy návštěvníků Měsíce pak bude mít NASA do roku 2020 ještě spoustu času.

2008-07-22 - Biologie

Život pode dnem oceánů

Hluboko pode dnem oceánů se nachází bohatý organický život. Podle odhadů může představovat jednu desetinu veškeré biologické hmoty na Zemi. Od života bujícího ve vodě nebo na souši se ale dramaticky odlišuje.
Výzkumníci analyzovali sedimenty odebrané v moři u pobřeží Peru, na tzv. vrtu číslo 1229. Výsledky byly zveřejněny v červencovém čísle vydání Proceedings of the National Academy of Sciences. Peruánské pobřeží je jedním z nejaktivnějších vod na planetě. Na dně moře se usazují obrovská kvanta organických materiálů. Pro účely výzkumů byly odebrány vzorky z hloubky přibližně 0.9 m, 16 m, 32 m a 50 m po úrovní dna. V usazeninách se vyskytuje samozřejmě i část zbytků organizmů pocházejících z vody, ale většina mikrobů je zcela jiná a přizpůsobená temnému a klidnému prostředí. Převážná část z nich patří do skupiny Archaea, jednobuněčných organizmů podobajících se skupině Bacteria, mající ale zcela jiný metabolizmus a genetickou výbavu. Zastoupení Archaea se se vzrůstající hloubkou zvyšuje a v nejhlubším vrtu už činilo 90%. Jejich absolutní množství bylo ve větších hloubkách podle očekávání menší, ale i tak se odhaduje, že v 1 cm3 se vyskytuje kolem 10 mil. buněk.
Tito mikrobi jsou pravděpodobně velice staří a mají značný vliv na tzv. uhlíkový cyklus. Populace organizmů pode dnem oceánů žije zvláštním způsobem. Normální jednobuněčné organizmy konzumují potravu (energii) a většinou se nezvětšují, ale po dosažení určitého stavu se rozdělí na dva samostatné jedince. Dochází k tomu typicky jednou za 20 min. U podzemních mikrobů Archaea je tento cyklus mnohem delší. K dělení dojde jednou za sto až tisíc let, protože přísun energie je zcela nepatrný. Podle našich měřítek jsou tyto organizmy prakticky mrtvé. Metabolizmus je takřka nepostřehnutelný.
Podobné (ne nutně stejné) pomalu žijící organizmy by mohly být nejpravděpodobnějšími mimozemskými projevy života, které máme šanci odhalit. Prostředí by pro ně bylo vhodné třeba u vývěrů horké vody na dně ledového oceánu na Europě nebo hluboko pod povrchem Marsu.

2008-07-21 - Cassini

Status Report (2008-07-09 až 2008-07-15)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-07-15. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2008-07-09 proběhla pravidelná kontrola PEM [=Periodic Engineering Maintenance] zařízení pro udržování orientace AACS, k níž se přistupuje každých 90 dní. Prověřovány byly servopohony závěsů raketových motorů a záložní sestava silových setrvačníků RWA-3 [=Reaction Wheel Assembly] roztočením na 100 ot/min v obou směrech.
2008-07-14 se uskutečnil necílený průlet kolem měsíců Daphnis, Prometheus a Pallene.
Zatímco se sonda blížila k periapsidě, probíhala série optických pozorování ledových měsíců, s hlavním důrazem na měření v infračerveném oboru spektrometrem CIRS. Sledovány byly objekty Janus, Enceladus a Rhea-  dva posledně jmenované v okamžiku slunečního zatmění. Těsně před průletem periapsidou pozoroval ultrafialový spektrograf UVIS úkazy při zákrytu Slunce za Saturnem a následovalo snímkování prstenců přístrojem VIMS. Po průletu nejbližším bodem od planety sledoval spektrometr CIRS sluneční zatmění na Mimasu a kamery ISS fotografovaly oblast jižního pólu Saturnu.
2008-07-15 prolétla sonda necíleně kolem měsíce Titan.

2008-07-15 - Cassini

Status Report (2008-06-28 až 2008-07-08)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-07-08. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program posledních dnů primární mise zahrnoval gravitační exprtiment uskutečněný rádiovou aparaturou RSS [=Radio Science Subsystem], pozorování polárních září na Saturnu přístroji RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] a sledování prstenců a měsíců Mimas, Enceladus, Janus a Tethys.
2008-07-01 uplynuly čtyři roky od brzdícího manévru, který navedl Cassini na oběžnou dráhu kolem Saturnu. Tímto dnem skončil program připravený pro primární misi a vykonáním prvních příkazů sekvence S42 byl zahájen program rozšířené mise (nazývané Cassini Equinox Mission). Let podle S42 je rozpočítán na 40 dní do 2008-08-11. V jeho průběhu je připraven jeden cílený průlet kolem Titanu a 16 necílených průletů kolem dalších měsíců - po dvou kolem objektů Daphnis, Prometheus, Pallene, Pan a Epimetheus a po jednom kolem těles Titan, Atlas, Mimas, Janus, Pandora a Methone. Počítá se s korekcemi dráhy OTM-160 až 163.
Vědecký program fáze S42 využívá vysokého sklonu dráhy a zaměřuje se mj. na pozorování drobných prstýnků (ringletů) a mezer v prstencích C a D, které jsou na dráze s nízkým sklonem nepozorovatelné. V prvním týdnu se uskuteční také studium prstence F spektrometrem VIMS a sledování tří zákrytů hvězd.

2008-07-10 - Mars Sample Return

Pro vzorky hornin Marsu se může letět v roce 2018

Experti z americké NASA a evropské ESA stanovili na společném jednání v Paříži 2008-07-09 rok 2018 jako nejbližší termín pro prozatím nejnáročnější a nejdražší společnou misi k Marsu. Nepilotovaná výprava Mars Sample Return (MSR) bude mít za úkol shromáždit zeminu a kameny z povrchu planety a dopravit je zpět na Zemi, kde mohou být důkladně prozkoumány v dokonale vybavených laboratořích. Analýza takovéhoto vzorku může přinést mnohonásobně více znalostí o Marsu, než dokáže dálkově ovládaná a omezená sada přístrojů na průzkumné sondě.
Předběžná zpráva, kterou v Paříži zveřejnila pracovní skupina odborníků, naskicovala profil mise a její technické parametry, ale zároveň upozorňuje, že je ještě potřeba vyřešit spoustu problémů. Autoři zprávy říkají, že na dopravu cenného materiálu o hmotnosti 500 g bude zapotřebí expedice trvající asi pět let.
V případě nejoptimističtějšího scénáře odstartuje v roce 2018 americká raketa Atlas. K Marsu dopraví pohyblivý rover (alternativně nepohyblivý přistávací aparát), který po přistání na planetě sesbírá příslušné množství materiálu, jež by mělo pokud možno reprezentovat co nejširší pohled na geologickou minulost krajiny. Na palubě bude mít i malou raketu Mars Ascent Vehicle (ASV), která později vzlétne i s nákladem vzorků.
V roce 2019 by měla do vesmíru odpálit svoji těžkou raketu Evropa a vyslat k Marsu umělou družici. ASV dopraví na oběžnou dráhu kontejner se vzorky a evropská družice ho zachytí. Pak nastoupí cestu zpět k Zemi, na níž přistane.
Náklady na misi se odhadují v rozmezí 4.5 až 8 miliard USD, resp. 3 až 5.3 miliard Euro podle konečného řešení a nastavení mezinárodní spolupráce.

2008-07-08 - Cassini

Status Report (2008-06-24 až 2008-06-27)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2008-06-27. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Ve sledovaném období byly aktivity na palubě sondy zaměřeny především na údržbu přístrojů. 2008-06-24 byly k Saturnu odvysílány nové soubory IEB [=Instrument Expanded Block] pro vizuální a infračervený mapovací spektrometr VIMS, kompozitní infračervený spektrometr CIRS a kamerový systém ISS. Bylo ověřeno, že se data v pořádku zaznamenala do paměti SSR [=Solid State Recorder]. Dalšího dne pokračovala aktualizace programového vybavení u hmotového spektrometru pro detekci iontů a neutrálních částic INMS, ultrafialového zobrazovacího spektrometru UVIS, plazmového spektrometru CAPS a u systému optické navigace.
2008-06-25 se uskutečnilo dálkové pozorování měsíce Dione. I když se satelit nacházel skoro 1 mil. km od Saturnu, byl fázový úhel velice malý, menší než 1°.
Dne 2008-06-26 bylo na programu několik kalibrací přístrojů. Především byla zjištěna potřebná data ze sledovačů hvězd, zamíření na temnou oblohu zároveň využil ke kalibraci spektrometr CIRS. U rádiového experimentu byl ověřen současný stav ultrastabilního oscilátoru. Vědecký program se zaměřil na měsíc Enceladus, který byl pozorován kamerami ISS (globální barevnost povrchu a polarizace světla) a spektrometrem UVIS (albedo v ultrafialové oblasti).
2008-06-27 se uskutečnila schůzka vědeckého týmu, který projednával program pozorování během průletů kolem Titanu T45 až T52.

2008-07-08 - Chang´e 1

Čínské mapování Měsíce je téměř u konce

Čína shromáždila veškerá data potřebná k sestavení mapy kompletního měsíčního povrchu. Novinářům to sdělil Sun Jiadong, hlavní konstruktér první čínské družice Měsíce. Sonda Chang´e 1 odstartovala 2007-10-24 a od té doby funguje bez závad. První snímek měsíčního povrchu uveřejnila Čína 2007-11-26. O budoucnosti sondy po dokončení jednoho roku na oběžné dráze není zatím rozhodnuto. Všechny přístroje nicméně zatím pracují.
Chang´e 1 je první etapou Číny v národním lunárním programu. Další krok by mělo představovat pohyblivé vozítko a vyvrcholení by mělo dosaženo automatickým návratem vzorků hornin k pozemským výzkumům. Vysazení roveru na Měsíc se plánuje na rok 2013.

2008-07-08 - Rosetta

Rosetta se probudila z hibernace

Začátkem července ukončila sonda Rosetta dlouhodobý let v hibernaci, byla oživena a zahájila přípravu na setkání s asteroidem (2867) Steins dne 2008-09-05. Průlet kolem asteroidu je jedním z milníků na cestě k hlavnímu cíli, kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.
Rosetta odstartovala v březnu 2004 a kometu dostihne v roce 2014 poté, co překoná dráhu dlouhou 6500 mil. km. Vzdálenost sondy od Slunce v okamžiku setkání bude 600 mil. km (4 AU). Let přivedl sondu již dvakrát do blízkosti Země a jednou k Marsu. Všechny tyto tři průlety a ještě další kolem Země, který se očekává příští rok, dodaly sondě přídavnou energii, nezbytnou k úpravě trajektorie. Kromě asteroidu Steins, mine Rosetta též asteroid (21) Lutetia v červnu 2010.
Dne 2008-03-27 byla sonda uvedena do stavu hibernace odpovídajícího blízké vzdálenosti od Slunce [=NSHM Near Sun Hibernation Mode] a setrvala v něm tři měsíce. Většina systémů byla vypojena, aby se prodloužila jejich životnost.
Asteroid (2867) Steins mine Rosetta dne 2008-09-05 v 18:37 UT ve vzdálenosti 800 km relativní rychlostí 8.6 km/s. V rámci příprav na setkání bude v červenci provedena celá řada testů. Mezi 2008-08-04 a 2008-09-04 bude řídící tým provádět dlouhodobé sledování dráhy cíle metodou optické navigace. Palubní kamery budou fotografovat prostor, v němž se asteroid pohybuje a snímky budou vyhodnocovány.
(2867) Steins představuje poměrně vzácný typ asteroidu. Pozemní pozorování naznačují, že by se mohlo jednat o typ E, což je balvan složený převážně ze silikátů a bazaltů. Vlastnosti nejsou ale dostatečně známé.

Hlavními vědeckými úkoly u asteroidu jsou:

• poznání základních charakteristik tělesa, fyzikální a chemické vlastnosti;
• studium kinematických vlastností (např. rotace);
• průzkum povrchu a srovnání s povrchem jiných asteroidů, porovnání s jinými typy asteroidů;
• studium interakcí mezi slunečním větrem a asteroidem;
• průzkum okolí tělesa, včetně případných satelitů, magnetického a elektrického pole, plynového a prachového oblaku.

Průlet kolem asteroidu bude klást velké nároky především na systém orientace během největšího přiblížení. Sonda bude muset provádět prudký obrat, aby asteroid udržela v zorném poli přístrojů. Tyto manévry byly mj. zkoušeny při simulaci 2008-03-24 a zkouška dopadla úspěšně.

Na závěr ještě malá rekapitulace hlavních milníků cesty:

• start 2004-03-02
• první průlet kolem Země 2005-03-04
• průlet kolem Marsu 2007-02-25
• druhý průlet kolem Země 2007-11-13
• průlet kolem asteroidu (2867) Steins 2008-09-05
• třetí průlet kolem Země 2009-11-13
• průlet kolem asteroidu (21) Lutetia 2010-červen
• setkání s kometou 67P/Churyumov-Gerasimenko 2014-květen
• přistání na kometě 2014-listopad
• let ve formaci s kometou až do konce 2015

2008-07-07 - ASMO

Studentská družice Měsíce

NASA zvažuje, že by podpořila vývoj družice Měsíce, kterou by vymysleli studenti vysokých škol. Projekt ASMO [=American Student Moon Orbiter] vyzývá americké studenty, fakulty vysokých škol a představitele průmyslu, kteří mají zkušenosti s kosmickým programem, aby posoudili svoje možnosti a přihlásili se k tzv. "Request for Information", který má být zvěřejněn tento měsíc. Příležitost k tomu budou mít nejméně 90 dní po oficiálním vydání dokumentu. Cílem je postavit a provozovat malý lunární satelit vybavený vědeckými přístroji.
Projekt by probíhal pod dozorem zkušených pracovníků NASA a je jejím vkladem do úsilí o zkvalitnění výuky na amerických školách. Studenti by v něm navrhli, postavili a provozovali vlastní malou družici a palubní přístroje. Tímto způsobem by pronikli do metod, jak se organizuje a řídí kosmická mise, jak funguje komunikace v projektu a jak pracuje management. Iniciativa vychází ze středisek NASA Ames Research Center (Moffet Field) a NASA Glenn Research Center (Cleveland).

2008-07-06 - Cassini

Status Report (2008-06-18 až 2008-06-23)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2008-06-23. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Řídící tým pokračuje v prošetřování nezvykle velké změny poměrů v sestavě silových setrvačníků RWA-2, která byla odhalena během pravidelné zkoušky tření v závěsech gyroskopů. (Pozn. AH - o tomto problému nebyla v dřívějších zprávách zmínka). Zjištěný stav nemá prozatím vliv na schopnost setrvačníku ovládat orientaci sondy.
Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] zahájil práci 2008-06-19 fotometrickou hvězdnou kalibrací. Jak se sonda blíží k apoapsidě, širokoúhlá i úzkoúhlá kamera zachycují dynamické procesy v atmosféře Saturnu. Mezitím zkoumají přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] dynamiku vnitřní magnetosféry.
Dne 2008-06-23 došlo k necílenému průletu kolem měsíců Methone a Pan. Tento den byl velice náročný na vědecké úkoly sondy. Zařízení MAPS uskutečnilo pokus se sledováním polárních září, který využívá skutečnosti, že se Cassini pohybuje po dráze s velkým sklonem a sonda se dostává blízko nad póly planety. Experiment byl nakrátko přerušen během dráhové korekce OTM-159. Těsně po manévru se anténa sondy zaměřila k Zemi a vysílač uskutečnil zákrytové měření - poslední experiment RSS v rámci primární mise.
Manévr OTM-159 byl zahájen hlavním motorem v 19:45 UT. Následně přijatá telemetrie potvrdila, že motor byl v činnosti t=73.5 s a rychlost letu byla změněna o Δv=12.2 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci. Jednalo se o úpravu dráhy před průletem kolem Titanu T45, který se uskuteční 2008-06-29.
Na závěr operace byl uzavřen kryt hlavního motoru - již po čtyřicáté od začátku mise, jako ochrana zařízení při průletu oblastí s vyšší předpokládanou koncentrací prachových částic. Kryt bude znovu odstraněn po 25 dnech až 2008-07-21.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23