Novinky - říjen 2010

2010-10-26 - Cassini

Status Report (2010-10-13 až 2010-10-19)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2010-10-19. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecká náplň minulého týdne obsahovala celou řadu měření. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometry CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pozorovaly 12.5 hodiny slabé prstence při nízkých elevačních a vysokých fázových úhlech. Následovalo studium Titanu v trvání 13.5 h stejnou sadou přístrojů, při němž bylo stanovováno složení jeho atmosféry. VIMS prováděl 14 h pozorování měsíce Dione a pak sledoval zákryt hvězd οCet a αHya za atmosférou Saturnu. Kamery ISS dokumentovaly výrony plynů nad jižním pólem ledového měsíce Enceladus a pořídily několik snímků měsíčku Pallene. Pátraly rovněž po případných prstencích vázaných na měsíc Dione. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] sledoval 8 h děje nad pólem Saturnu. Analyzátor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] zahájil kampaň studia mezihvězdného prachu, které má trvat 44 h. ISS a CIRS provedly další sérii pozorování Titanu.
2010-10-14 minula sonda necíleně měsíc Titan.
2010-10-15 v 03:29 UT se uskutečnil korekční manévr OTM-264 [=Orbit Trim Maneuver], který měl upravit trajektorii před plánovaným průletem kolem Titanu T73 (2010-11-11). Malé raketové motorky RCS pracovaly po dobu t=165.13 s, což stačilo na změnu rychlosti Δv=0.178 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
2010-10-15 bylo připomenuto 13. výročí startu Cassini k Saturnu.
Dne 2010-10-16 došlo k necíleným průletům kolem měsíců Polydeuces, Mimas, Pallene, Telesto, Methone a Aegaeon.
2010-10-17 se uskutečnila zkouška silových setrvačníků v sadě RWA-1 [=Reaction Wheel Assembly]. Otáčky gyroskopů byly nastaveny nejprve na +300 ot/min a následně na -300 ot/min. Testy dopadly uspokojivě a potvrdily, že lze setrvačníky provozovat i při takto nízkých otáčkách.
K necíleným průletům kolem měsíců Dione a Rhea došlo 2010-10-17. Téhož dne bylo změněno nastavení spínače CLT [=Command Loss Timer] na 118 h. CLT aktivuje po nastavené době nouzový režim v případě přerušení spojení se Zemí.
2010-10-19 byly na plánovanou dobu vypojeny silové setrvačníky. Periodická přestávka, k níž dochází každých 12 dnů, má přispět k lepší distribuci maziva v závěsech.

2010-10-25 - Mars

Čína se chystá k Marsu

Jestliže se nic nečekaného nestane, první čínská sonda k Marsu se vydá na cestu už koncem příštího roku. Přibližně stokilová družice bude přívažkem k ruské misi Fobos-Grunt. Čína má ale mnohem ambicióznější cíle. K rudé planetě se podle posledních informací vydá samostatně nepříliš dlouho po uvedeném prvním pokusu s ruskou spoluúčastí.
Podle vyjádření čínského experta na kosmické technologie Huang Jiangchuana pro čínskou televizi z 2010-10-21 vychází plán z programu výzkumu Čínské akademie kosmických technologií CAST [=China Academy of Space Technology]. Projekt má zúročit zkušenosti získané během realizace první čínské družice Měsíce, vypuštěné v roce 2007. Nejbližší možný termín startu družice Marsu s čínskou vlajkou na boku je v roce 2013.

2010-10-22 - Měsíc

Co je v polárních kráterech?

Podle příspěvku zveřejněného v časopise Science zaznamenala družice Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) v oblaku hmoty vyvržené při dopadu sondy LCROSS [=Lunar Crater Remote Observartion and Sensing Satellite] vodík, rtuť a další plynné složky.
Dvojice LRO a LCROSS odstartovaly do vesmíru společně 2009-06-18. Zatímco se LRO usadila na oběžné dráze kolem Měsíce, LCROSS po několika obletech kolem Země zamířila 2009-10-09 do kráteru Cabeus na jižním měsíčním pólu. Asi 90 s po dopadu sonda LRO proletěla oblakem plynů uvolněných při impaktu a provedla jejich analýzu. Ve výše zmíněném článku jsou popsány výsledky měření přístroje LAMP [=Lyman Alpha Mapping Project]. Hlavními složkami vyvržené hmoty byl molekulární vodík (H2), oxid uhelnatý (CO) a atomy rtuti (Hg). Dále byly v menším množství v plynné formě detekovány vápník (Ca) a hořčík (Mg).
Kráter Cabeus leží takřka přesně na měsíčním pólu. Velmi malý sklon rotační osy Měsíce způsobuje, že na dno kráteru se nikdy nedostanou sluneční paprsky. Teplota v těchto místech se pohybuje mezi 35 až 100 K (-238 až -173°C), takže prakticky všechny plyny zmrznou a nemohou zmizet v kosmickém prostoru. Zmrzlé plyny jsou časem navíc překrývány prachem z mikrometeoritů, který ještě dále chrání spodní led.
Pozorování LRO má velký význam pro plánování dalších robotických misí a pro eventuální umístění budoucí obydlené základny. Krátery na pólu mají dna ve stálém stínu. Zároveň se zde dají najít lokality, které naopak jsou stále osvětlené. Led ze dna kráterů by se možná dal využít a tím omezit závislost základny na zásobování ze Země a místo se stálým slunečním svitem by zase bylo ideální pro umístění baterií solárních panelů.
Objev rtuti v regolitu, a navíc v množství srovnatelném s vodou (vodíkem), je největším překvapením. Toxicita rtuti může pro lidské expedice znamenat vážnou komplikaci.

2010-10-20 - Cassini

Status Report (2010-10-06 až 2010-10-12)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2010-10-12. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecká náplň uplynulého týdne obsahovala třináctihodinové studium mezihvězdného prachu přístrojem CDA [=Cosmic Dust Analyzer]. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] ukončil 25 hodinové měření kyslíkových sloučenin ve stratosféře Saturnu. Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] navázal na kampaň sledování oběžných drah malých satelitů a po čtyři hodiny fotografoval měsíček Kiviuq. Ultrafialový spektrograf absolvoval kalibraci zaměřením na hvězdu Spica (alfa Vir) a následně pořizoval po dobu 32 hodin mozaiku skenů magnetosféry planety. ISS a CIRS nakonec společně pokračovaly v kampani pozorování Titanu.
2010-10-11 skončila etapa letu S63 a okamžitě navázaly operace zařazené do plánu S64. Program S64 bude pokračovat 45 dní do 2010-11-24 a v této době se uskuteční jeden cílený průlet kolem Titanu a jedenáct necílených průletů kolem měsíců Dione (dvakrát), Titan, Polydeuces, Mimas, Pallene, Telesto, Methone, Aegaeon, Rhea a Enceladus. V plánu jsou čtyři korekce dráhy OTM-264 až OTM-267 [=Orbit Trim Maneuver]. Sekvence S64 je první kompletní etapa v rámci mise Solstice {=Slunovrat}.

2010-10-19 - New Horizons

Za polovinou cesty

V neděli 2010-10-17 v 03:24 UT překonala sonda New Horizons polovinu cesty k Plutu. K setkání s hlavním cílem cesty jí v tomto okamžiku zbývalo stejně dní, jako už měla od startu za sebou.
Poslední podrobnější zprávu o průběhu letu zveřejnil PI [=Principal Investigator] mise Alan Stern v květnu tohoto roku. Od té doby proběhlo několik významných událostí. Nejdůležitější bylo dokončení čtvrté roční kontroly ACO [=Annual Checkout]. V době, kdy se systémy na kosmickém plavidle nacházely v bdělém stavu, byla zároveň získána řada cenných vědeckých měření a uskutečnila se bezproblémová korekce trajektorie letu. Dne 2010-07-30 pak byla sonda podle plánu opět uložena do hibernace.
Kromě předem očekávaných událostí, vyskytlo se i několik neplánovaných komplikací. První z nich byl samočinný reset hlavního počítače, k němuž došlo 2010-07-02. K podobné anomálii došlo od startu již po několikáté, naposledy v roce 2008, a řídící tým i sonda jsou už na podobné jevy připraveni a dokážou je zvládnout. Tentokrát se to podařilo prakticky během jediného dne a to se ještě musí vzít v úvahu, že rádiové signály potřebovaly na cestu k Zemi a zpět asi pět hodin.
K dalšímu nečekanému problému došlo teprve nedávno. 2010-10-06, když se měla zkontrolovat telemetrická data, což se provádí každý měsíc, nebyl střediskem zaznamenán žádný signál. To se ještě nikdy v průběhu letu nestalo! Dříve než řízení mise propadlo panice, závada se vysvětlila. Problém nebyl na kosmické sondě, ale v nastavení přijímací antény. Když se anténa uvedla do správné konfigurace, ještě tentýž den večer dorazila do pozemských počítačů očekávaná data. Podle nich pokračuje New Horizons v cestě podle plánu a funguje normálně.
Co očekává sondu k Plutu v nejbližší době? Dne 2010-11-09 bude probuzena na tři týdny z hibernace. V této době bude upraveno zamíření antény k Zemi a navigační tým zaznamená rádiové signály, z nichž bude upřesněna skutečná dráha letu. Do palubního počítače budou nahrány nové instrukce až do 2011-01-02, kdy je v plánu další krátké desetidenní probuzení kvůli podobnému účelu. Stalo se už zavedeným pravidlem, že je hibernace přerušena vždy v létě na delší dobu ke kontrole stavu systému a v listopadu a lednu se krátce upravuje orientace antény a sleduje se trajektorie letu. Další činnosti závisejí na okamžité potřebě a na čase, který je k dispozici. Například letos v listopadu je v plánu odvysílání několika posledních souborů vědeckých dat pořízených při ACO-4 a zpracování měření z monitoru kosmického prachu SDC [=Student Dust Counter]. V lednu se očekává mj. další dávka dat z SDC a uvolnění palubní paměti od souborů, které již byly předány na Zemi.
Mise má kromě své kosmické i pozemní stránku. Pokračuje detailní programování činností při průletu kolem Pluta a kontrolují se bezpečnostní sekvence a software, který bude důležitý při průletu. Prověřují se možnosti jak zvýšit vědecký přínos studia vnějších oblastí sluneční soustavy tím, že v době hibernace zůstanou v činnosti přístroje na registraci částic SWAP a PEPSSI. Organizuje se kampaň sledování objektů v Kuiperově pásu za Plutem pozemskými teleskopy, aby bylo možno stanovit další možné těleso vhodné k průzkumu sondou. A samozřejmě se připravuje další prověrka palubního vybavení ACO-5 na příští léto. Program ACO-5 bude poněkud střídmější. Bylo rozhodnuto, že v lichých rocích se náplň ACO omezí. Tím se ušetří palivo pro udržování tříosé stabilizace a zlevní se lidská práce, která by byla potřebná na nachystání rozsáhlejšího programu zkoušek.
Na závěr několik novinek alespoň částečně souvisejících s misí New Horizons. Byla objevena první planetka z dosud hypotetické skupiny Neptunových Trójanů (tělesa nacházející se v Lagrangeově bodě L5 soustavy Neptun-Slunce), které by se měly vyskytovat v místech, kudy bude sonda prolétat v létech 2013 a 2014. Ačkoliv asteroid označený 2008 LC18 leží mimo možnosti detailního studia přístroji sondy, je tu naděje, že se ještě včas podaří objevit další představitele Neptunových Trójanů, kteří by mohli být v příznivější poloze.
NASA schválila, že se kompletní nácvik průletových operací uskuteční v létě 2013, tedy o rok dříve. Pokud by se při zkouškách vyskytly jakékoliv problémy, získá řídící tým větší časovou rezervu na jejich vyřešení.
Začátkem října překonala sonda hranici 18 AU (astronomických jednotek) od Slunce. Pro přístroj SDC to znamenalo, že se stal rekordmanem mezi fungujícími analyzátory kosmického prachu. Posledními podobnými pracujícími přístroji v těchto kosmických hlubinách byla zařízení na sondách Pioneer 10 a 11. Od toho okamžiku se SDC vydává do neprozkoumaného prostoru.

2010-10-12 - MAVEN

Příští Scout na Mars v roce 2013

Dne 2010-10-04 absolvoval projekt MAVEN [=Mars Atmosphere and Volatile Evolution] významný milník. Byla obhájena jeho koncepce a NASA schválila jeho realizaci s plánovaným startem v roce 2013. Sondu pro NASA navrhne, vyrobí a současně zajistí letové operace firma Lockheed Martin. Procedura, která vedla k rozhodnutí o pokračování prací na projektu, posuzovala celkovou koncepci, plány na vývoj vědeckého vybavení i samotné sondy, termínové záležitosti, rozpočet, rizika a pravděpodobnost dosažení plánovaných cílů.
Snímky povrchu Marsu ukazují, že se kdysi na něm vyskytovala voda v kapalném stavu. Znamená to zároveň, že planeta musela být v minulosti teplejší a musela mít hustější atmosféru. Sonda MAVEN ponese soubor tří přístrojů, které budou zkoumat horní atmosféru a závislosti, jak atmosféra reaguje na změny v sluneční aktivitě. Pomocí těchto dat se vědci pokusí rekonstruovat historii atmosféry Marsu, jaká kdysi bývala a co se s ní od té doby dělo. Hlavním vědeckým vedoucím PI [=Principal Investigator] byl jmenován Dr. Bruce Jakosky z Laboratoře atmosférické a kosmické fyziky (Laboratory for Atmospheric and Space Physics) z University of Colorado v Boulderu. Manažerem programu MAVEN u společnosti Lockheed Martin Space System se stal Guy Beutelschies.
Mise odstartuje v listopadu 2013. Přílet k rudé planetě a navedení na oběžnou dráhu jsou naplánovány na září 2014. MAVEN je druhou výpravou v rámci programu Mars Scout, jehož úkolem je vysílat k Marsu malé, laciné sondy. Prvním skautem byl úspěšný výsadkový modul Phoenix, který byl rovněž postaven u firmy Lockheed.

2010-10-12 - Cassini

Status Report (2010-09-29 až 2010-10-05)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-10-05. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program uplynulého týdne zahrnoval standardní měření kosmického prostředí přístrojem MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science], který se navíc věnoval dlouhodobému pozorování slunečního větru a polárních září. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] prováděly čtyřhodinové snímkování měsíčků Kiviuq a Siarnaq a po dobu pěti hodin sledovaly měsíc Hyrrokin. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] 25 hodin měřil kyslíkové sloučeniny ve stratosféře Saturnu.
2010-09-30 vyvrcholila sluneční konjunkce, při níž bylo dosaženo minimálního separačního úhlu Slunce-Země-sonda 2.12°. Řízení orientace bylo přepojeno ze silových setrvačníků na raketové motorky. Smyslem je umožnit, aby se mazivo v ložiskách gyroskopů lépe rozložilo v době, kdy není setrvačník v provozu.
Dne 2010-10-03 formálně skončila sluneční konjunkce, když se separační úhel zvětšil nad 3°. Po třech dnech odpočinku se řízení orientace opět přepojilo na silové setrvačníky.

2010-10-01 - Chang´e 2

Čína podruhé u Měsíce

Chang´e 2 se v sobotu 2010-10-09 podle zprávy v médiích stala družicí našeho vesmírného souputníka. Druhou čínskou sondu k Měsíci vynesla před osmi dny do kosmu nosná raketa Long March 3C. Již brzy má zahájit vědecký program letu.
Chang´e 2 bude kroužit nad Měsícem nejprve ve výšce 100 km. Později se má oběžná dráha snížit na 15 km. V průběhu šesti měsíců má mimo jiné provádět řadu testů, které mají předcházet další misi v roce 2013. Chang´e 3 bude mít za úkol uskutečnit automatické měkké přistání na lunárním povrchu. Čínské plány počítají dále s návratem měsíčních vzorků na Zemi v roce 2017 a pilotovanou výpravou po roce 2020.

2010-10-07 - Hayabusa

Má Japonsko prach z asteroidu?

Japonská kosmická agentura JAXA ve středu 2010-10-06 oznámila, že se v návratovém pouzdru sondy Hayabusa našly částice, které by mohly být mimozemského původu. Zrnka mají odlišné charakteristiky od prachu a hliníkových částeček, které byly analyzovány již dříve a o nichž se předpokládá, že jde o kontaminaci ze Země.
JAXA [=Japan Aerospace Exploration Agency] zahájila prohlídku schránky sondy 2010-06-24 a spolupracuje přitom s americkým partnerem NASA. V pouzdře bylo objeveno několik drobných zrníček, nebylo však jasné, jestli se jedná skutečně o prach z asteroid Itokawa, kde sonda přistála. Konečný závěr se očekává až v horizontu několika měsíců.
Hayabusa odstartovala v roce 2003 a v polovině června 2010 přistála v Austráli. Celou misi provázely technické problémy. Na sedm týdnů se dokonce zcela vymkla kontrole a ztratila kontakt s řídícím střediskem. Všechny potíže způsobily, že po mnoha improvizacích se sonda vrátila na Zemi s tříletým zpožděním. Hayabusa se několikrát přiblížila těsně k povrchu asteroidu. Při poslední příležitosti došlo dokonce ke kontaktu. V tuto chvíli měl zvláštní mechanismus vystřelit náboj proti povrchu a sběrná trubice měla zachytit zvířený prach. Mechanismus patrně selhal a nebylo tudíž jasné, zda se na palubu skutečně nějaký vzorek kosmického prachu dostal.

2010-10-05 - Deep Impact / EPOXI

Sonda nabrala kurs ke kometě

Ve čtvrtek 2010-09-30 ve vzdálenosti 23.6 mil. km od Země uskutečnila sonda Deep Impact, nyní přejmenovaná na EPOXI, svůj 20. korekční manévr. Zásah do trajektorie letu zajistil setkání s kometou Hartley 2 v termínu 2010-11-04 v 14:02 UT.
Operace byla zahájena v 18:00 UT. Motorky pracovaly 60 s a změnily rychlost letu o 1.53 m/s. Sonda se nacházela asi 36 mil. km a 36 dní od cíle. Maximálního přiblížení bude dosaženo ve výšce přibližně 700 km. Snímkování blížící se komety probíhá každý den, momentálně snímky slouží především k navigačním účelům.

2010-10-05 - Cassini

Status Report (2010-09-22 až 2010-09-28)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2010-09-28. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Mezi vědecký program uplynulého týdne bylo zařazeno pozorování dvou zákrytů hvězd ze souhvězdí Orionu za atmosférou Saturnu. Měření prováděly spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a spektrometry CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Spectrometer]. Při prvním zákrytu byla sledována hvězda αOri (Betelgeuze), ve druhém případě βOri (Rigel). Následně pozoroval CIRS po dobu 6 hodin limbus Saturnu. Sonda se přitom pohybovala v periapsidě dráhy. Měření bylo určeno ke stanovení tepelné struktury atmosféry. UVIS prováděl spektrální skenování atmosféry.
Dne 2010-09-23 došlo k necíleným průletům kolem měsíců Enceladus, Calypso a Polydeuces.
2010-09-24 minula sonda ve výšce 8175 km a rychlostí 5.7 km/s měsíc Titan (průlet T72). Jednalo se o první ze série vysokých průletů, která je naplánována na příští rok a půl. Spektrometr VIMS mapoval s rozlišením kolem 5 km/pixel rovníkovou oblast Belet na polokouli, která je zadní z hlediska směru pohybu měsíce kolem Saturnu. Snímky doplňovaly mozaiku pořízenou během setkání T66 a T67. Po průletu nejnižším bodem zhotovoval VIMS globální mapu Titanu, přičemž se hlavní pozornost věnovala oblačnosti nad středními severními šířkami a poblíž pólů. Paralelně s VIMS snímkovaly Titan kamery ISS [=Imaging Science Subsystem].
Korekce dráhy 0TM-263 [=Orbit Trim maneuver] plánovaná na 2010-09-28 byla zrušena. Téhož dne začala formálně horní konjunkce se Sluncem, když se úhel Slunce-Země-sonda (SEP) zmenšil pod 3°. Minimum SEP kolem 2° nastane 2010-09-30.

2010-10-04 - Mars

Metan na Marsu vydrží nanejvýš rok

Podle studie italských specialistů vydrží metan v atmosféře Marsu méně než jeden rok. Sergio Fonti (Universita del Salento) a Guiseppe Marzo (NASA Ames) pomocí přístrojů na družici Mars Global Surveyor (MGS) sledovali vývoj zastoupení tohoto plynu v průběhu tří planetárních roků. Výsledky prezentovali na nedávném Evropském planetárním vědeckém kongresu v Římě.
V atmosféře Marsu je jen velice malé množství metanu. Pochází přitom z několika lokalizovaných zdrojů. Při sledování změn jeho koncentrace byly zaznamenány sezónní i roční variace. Zdrojem metanu mohou být geologická nebo i biologická činnost - v tuto chvíli na to není jednoznačná odpověď. Jasně ale byla stanovena životnost molekul metanu na Marsu - méně než jeden rok.
Nejvyšší zastoupení metanu bylo zaznamenáno na podzim na severní polokouli. Místy byly naměřeny až špičky koncentrace 70 ppb (parts-per-billion). Metan byl v tuto roční dobu ale detekován prakticky nad celou planetou. V zimě koncentrace metanu prudce poklesla a plyn se vyskytoval jen v úzkém pásu mezi 40 a 50° s.š. Koncentrace se znovu začala zvyšovat na jaře, v létě prudce narůstala a metan se rozšiřoval opět na celou planetu.
Zajímavým jevem bylo, že v létě, i když obecně rozložení koncentrací bylo vcelku stejné jako na podzim, vyšší koncentrace byla změřena na jižní polokouli. Možná to souvisí s cirkulací plynů v atmosféře, ale počítačové simulace to zatím nepotvrdily.
Na severní polokouli existuje několik oblastí, kde je koncentrace metanu vždy vyšší. Jsou to oblasti Tharsis a Elysium, kde se nacházejí obří vulkány, a Arabia Terrae, kde byla změřena větší tloušťka podzemního vodního ledu. Metanu je nejvíce nad Tharsis, kde patrně ještě stále probíhají geologické procesy jako magmatismus, hydrotermální a geotermální aktivity atp.
Je evidentní, že vyšší koncentrace metanu se pojí na teplejší roční období a lokality, kde dochází ke geologickým - a možná i biologickým - projevům. Vyšší teploty v létě mohou odstartovat uvolňování plynů z geologických procesů a vyvolat biologickou aktivitu.
Proces, který likviduje metan v atmosféře, není zcela jasný. Fotochemické pochody nemohou metan rozkládat tak rychle. Uvažuje se o tom, že by proudění atmosféry (vítr) mohlo do atmosféry dostat s prachem silné oxidanty jako např. soli perchlorátu, které by metan ničily mnohem rychleji.
Rok na Marsu trvá přibližně dva pozemské roky. Výzkumníci analyzovali data z přístroje TES [=Thermal Emission Spectrometer] na palubě družice MGS od července 1999 do října 2004, což odpovídá třem marsovským rokům. Zpracováno bylo celkem asi 3 milióny sérií měření TES.
Metan byl na Marsu poprvé oficiálně zaregistrován pozemskými teleskopy v roce 2003 a potvrzen o rok později sondou ESA Mars Express. Minulého roku ukázala pozemská pozorování poprvé sezónní cyklus výskytu metanu. Atmosféra Marsu je tvořena 95% oxidu uhličitého, 3% dusíku, 1.6% argonu a obsahuje stopy kyslíku, vody a rovněž zmíněného metanu.

2010-10-01 - Chang´e 2

Poslední chvíle před startem

Raketa, určená k vynesení druhé automatické čínské sondy k Měsíci, vstoupila podle zpráv z dnešního rána do poslední fáze předstartovních příprav. Chang´e 2 čeká na vzlet na kosmodromu Xichang v provincii Sichuan (Sečuan).
Plnění nosiče Long March 3C (CZ-3C) pohonnými látkami začalo 2010-09-30 v 09:00 místního času. Naplnění prvního a druhého stupně konvenčními pohonnými hmotami zabralo pět hodin. Třetí stupeň pracuje s kryogenickými látkami a jeho plnění se odkládá až na poslední chvíli před stanoveným termínem startu. Čínská strana uvedla, že k tomu nedojde dříve než osm hodin před startem a pak už údajně nelze start zrušit.
Nosná raketa uvede sondu Chang´e 2 na translunární trajektorii. Přelet až na oběžnou dráhu kolem Měsíce má trvat 112 hodin, což je necelých pět dnů. Sonda Chang´e 2 vychází z konstrukce dřívější Chang´e 1, která se k Měsíci vydala v roce 2007. Má ověřit některé klíčové technologie a shromáždit data o místech přistání budoucích aparátů Chang´e 3 a Chang´e 4. Kromě toho bude pokračovat ve snímkování lunárního povrchu ve vysokém rozlišení.
Poslední informace: Start se uskutečnil 2010-10-01 v 10:59:57 UT.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23