Novinky - červen 2009

2009-06-30 - Cassini

Status Report (2009-06-17 až 2009-06-23)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-06-23. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Zásluhou perfektně provedeného manévru OTM-201 bylo 2009-06-17 vyhodnoceno, že před dalším průletem kolem Titanu nebude třeba uskutečnit další úpravu trajektorie, a korekce dráhy OTM-202 [=Orbit Trim Maneuver] byla zrušena.
2009-06-22 v 19:52 UT prolétla sonda relativní rychlostí asi 6 km/s kolem Titanu (průlet T57). Nejmenší výšky 955 km bylo dosaženo nad 42.2° j.š. Hlavní měření v okamžiku největšího přiblížení prováděl iontový a neutrální spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer], který sledoval noční polokouli ve středních jižních šířkách. Souběžně s ním prováděl sondáž radar, který pracoval metodou SAR [=Synthetic Aperture Radar]. Na odletové větvi fungoval jako altimetr, skaterometr a radiometr. SAR sondoval terén paralelně s pásy zachycenými při průletech T55 a T56.
Pomocí rádiové aparatury se uskutečnil zákrytový experiment, který obsáhl nejsevernější šířku (79°) za celou dobu mise. Měřením byl získán profil hustoty elektronů v ionosféře a pomůže lépe pochopit variace v atmosférických podmínkách, jako je např. teplota tlak, extinkce a turbulence v závislosti na zeměpisné šířce, obzvláště v oblastech polárních vírů. Současné měření bylo poslední příležitostí sledování zákrytu v rámci prodloužené mise Cassini Equinox.
Kompozitní infračervený spektrometr CIRS měřil složení atmosféry ve středních jižních šířkách. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] prováděly půl hodiny fotometrická měření a pak společně se spektrometrem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pozorovaly polokouli Titanu ve středních šířkách při nízkém fázovém úhlu a s přístrojem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] sledovaly oblaka. Na odletové větvi se VIMS a CIRS zaměřily na sledování jižní polární oblasti.
Ultrafialový spektrograf UVIS dokumentoval atmosféru Titanu ve vzdálené a extrémní ultrafialové oblasti. Měření zachytilo spektrální a prostorové informace o emisích dusíku, emisích a absorpci vodíku a absorpci jednoduchých uhlovodíků. Dále byla sledována mlha z aerosolů.
Přístroje RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] studovaly tepelnou plazmu v ionosféře měsíce, hledaly projevy bouřkové činnosti a dokumentovaly interakce mezi magnetosférou Titanu a Saturnu.

2009-06-29 - Ulysses

Konec mise

Poté, co sonda Ulysses {=Odysseus} strávila 18.6 roků ve vesmíru a překonala mnohá původní očekávání, společná mise ESA/NASA dne 2009-06-30 skončí. Poslední rádiové spojení bude navázáno v 15:35 UT a skončí ve 20:20 UT. Palubní rádiový systém bude vypojen a přepojen do módu monitorování. Žádný další kontakt se sondou se nicméně neplánuje.
Ulysses byla první kosmická sonda, která studovala prostředí nad slunečními póly ve třech dimenzích i v časové proměnlivosti. Mezi jinými převratnými objevy bylo zjištěno, že magnetické pole proniká do okolí mnohem komplikovanějším způsobem, než se dříve předpokládalo. Částice vystřelované z nízkých šířek stoupají k vyšším šířkám a naopak a dokonce se šíří do meziplanetárního prostoru. Toto je velmi důležitý objev, protože dříve se tyto oblasti nepovažovaly za možný zdroj záření nebezpečného kosmonautům a umělým kosmickým tělesům. Vyplývá z toho, že i z tohoto zorného úhlu je třeba Slunce trvale monitorovat.
Konec života sondy byl signalizován již delší dobu. Před rokem například poklesla výroba elektrické energie do té míry, že se očekávalo, že by nízkými teplotami mohly pohonné látky v potrubích zamrznout a sonda by se stala neovladatelnou. Naštěstí k tomu nedošlo okamžitě a řídící tým mezitím vymyslel taktiku, jak udržet systémy v přijatelných teplotách. Každé dvě hodiny se uskutečnil krátký zážeh motorků, aby proudící kapalina nestačila zmrznout. Ulysses mohl pokračovat ve vědecké činnosti. Spojení se uskutečňovalo prostřednictvím velké 70 m antény stanice DSN ve volných termínech. Jak se ale sonda vzdalovala od Země, objem přijímaných dat byl stále menší a náklady na udržování provozu se neúměrně zvyšovaly.
Rozhodnutí ukončit misi bylo učiněno společně evropskou i americkou stranou. Poslední operace se uskuteční v JPL za účasti řady techniků a vědců z obou kosmických agentur. "Úterý, až pošleme na Ulysses poslední povely, bude velmi smutným dnem," říká Nigel Angold, ESA Mission Operation Manager. "Jsme ale velmi pyšní na to, že jsme překonali mnoho výzev, které nás potkaly na cestě dlouhé skoro dvě desetiletí. Dlouhá životnost sondy je důkaz potřebnosti mezinárodní spolupráce při kosmických misích."
Po odpojení rádiových přístrojů bude Ulysses pokračovat na dráze kolem Slunce, po které se pohybují komety. "Kdykoliv se někdo z nás v příštích letech podívá nahoru, Ulysses tam stále bude, tiše kroužící kolem naší hvězdy, kterou tak úspěšně studoval po celý dlouhý a aktivní život," dodává Marsden, další známá postava kosmického výzkumu.

2009-06-26 - Saturn - Enceladus

Podzemní oceán na Saturnově měsíci

Vědci pracující na analýzách dat z mise Cassini poprvé zaznamenali soli sodíku v ledových zrncích tvořících nejvzdálenější prstenec planety Saturn. Slaný led naznačuje, že měsíc Enceladus, který je hlavním dodavatelem materiálu prstence, by mohl disponovat pod povrchem rezervoárem tekuté vody - možná i oceánem.
Sonda Cassini objevila v roce 2005 výtrysky z měsíce obsahující vodní led. Krystalky ledu a páry překonávají slabou gravitaci měsíce a unikají do okolí, kde doplňují materiál vnějšího prstence. Analyzátor CDA [=Cosmic Dust Analyzer] provedl rozbor a detekoval uvnitř zrnek ledu sůl. "Věříme, že slané minerály jsou smývány hluboko v Enceladu z kamenů na dně tekuté vrstvy," říká Frank Postberg z Institutu Maxe Plancka, který je hlavním autorem článku v časopise Nature z 2009-06-25, pojednávajícím o uvedeném objevu. Tým CDA se domnívá, že tekutá voda je jediným myslitelným způsobem, jak se mohla sůl rozpustit v takovém množství, jaké bylo detekováno.
Další příležitost jak fenomén prostudovat nastane letos v listopadu, kdy Cassini uskuteční kolem měsíce dva blízké průlety.

2009-06-25 - Mars Odyssey

Na nové dráze

Kosmická sonda 2001 Mars Odyssey, obíhající už několik roků kolem Marsu, dokončila osmiměsíční úpravy dráhy. Nyní může pozorovat terén pod sebou krátce po poledni, zatímco doposud sledovala krajinu v podvečer. Vyžádala si to změna priorit výzkumu - v současnosti nejcennější data poskytuje kamera THEMIS [=Thermal Emission Imaging System], což je zařízení zachycující povrch planety v infračerveném (tepelném) spektru.
Družice nyní prolétá v nadhlavníku asi v 15:45 místního času (dosud 17:00). Povrch je v tuto hodinu ještě zahřátý sluncem a kamera registruje více tepelného vyzařování. Výhody nové dráhy se už stačily projevit v přechodném období, kdy Odyssey objevila např. vrstvy soli, které zůstaly na místě vyschlého velkého vodního bazénu.
Nic ale není zadarmo. Původní dráha byla kompromisem mezi požadavky různých přístrojů. Na nové orbitě už nebude možno provádět měření jedním ze tří přístrojů za souboru GRS [=Gamma Ray Spectrometer]. Změna orientace brzy způsobí přehřátí kritických komponent detektoru záření gama. Další dva experimenty ze souboru - neutronový spektrometr a spektrometr neutronů o vysokých energiích - by měly změnu podmínek vydržet. Gama-spektrometr prokázal v roce 2002 obrovské plochy vodního ledu pod povrchem planety. Mapoval rovněž globální rozložení řady prvků, např. železa, křemíku a draslíku.
Rozhodnutí změnit oběžnou dráhu padlo minulého roku před třetím dvouročním prodloužením mise a smyslem bylo maximalizovat vědecký přínos v dalším období.
Dráha družice je synchronizovaná se sluncem. Mars Odyssey se pohybuje po polární dráze, tak že při letu od severního pólu k jižnímu přelétá osvětlenou polokouli. Nad každým bodem na povrchu, který se nachází pod sondou, prolétá ve stejnou denní dobu. V uplynulých pěti letech to bylo kolem 17:00 místního času.
2008-09-30 zažehla sonda na 6 min raketový pohon a od té chvíle začala driftovat. Každým oběhem se čas průletu nadhlavníkem nepatrně posouval. 2009-06-09 vydalo řídící středisko povel k opětovnému motorickému manévru. Po 5.5 minutách činnosti byl drift zastaven a sonda přešla na dráhu vyznačující se průletem v nadhlavníku v 15:45 místního času.
Kromě vlastní vědecké činnosti slouží Mars Odyssey i jako retranslační stanice pro dva rovery Spirit a Opportunity na povrchu Marsu. Nová oběžná geometrie rovněž pomáhá při přípravě nové mise k Marsu. V roce 2012 se má k planetě vydat velká pojízdná laboratoř Mars Science Laboratory, přejmenovaná nedávno na Curiosity.

2009-06-23 - Cassini

Status Report (2009-06-10 až 2009-06-16)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-06-16. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-06-10 proběhla úprava dráhy OTM-200 [=Orbit Trim Maneuver]. Hlavní motor naběhl v 09:30 UT a po době hoření t=12.67 s byla změněna rychlost letu o Δv=2.1 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
2009-06-12 snímal kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] po dobu 4 h 30 min neosvětlenou stranu prstenců a následně fotografoval měsíce v rámci kampaně na upřesnění parametrů oběžných drah. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pozoroval hvězdný zákryt za prstenci. Pomocí spektrometru CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] byly 2 h 14 min naváděny přístroje ze souboru MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science].
Dne 2009-06-13 byla ukončena etapa letu podle plánu S51 a okamžitě začalo plnění instrukcí podle programu S52. Etapa S52 je rozplánována na 40 dnů do 2009-07-23. Očekávají se dva cílené průlety kolem Titanu a jeden necílený kolem Dione. Pro korekce dráhy je rezervováno osm termínů OTM-201 až OTM-208.
2009-06-15 se v apoapsidě uskutečnila dráhová korekce OTM-201. Manévr provedly motorky RCS [=Reaction Control Subsystem], které byly zažehnuty v 02:45 UT. Po době činnosti t=22 s byla rychlost letu změněna o Δv=0.03 m/s. Všechny subsystémy pracovaly normálně.
2009-06-16 proběhla normalizace nového letového software verze A8.7.7. Na palubě sondy jsou na různých místech uloženy čtyři kopie letového softwaru, v počátečních fázích aktivace nových souborů se pro jistotu ponechávají dvě staré verze. V průběhu normalizace se sjednotí všechny kopie na nové verzi.

2009-06-14 - Cassini

Status Report (2009-06-03 až 2009-06-09)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Canberra 2009-06-09. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecká činnost 2009-06-03 nebyla bohatá, ale prováděné experimenty byly časově náročné. Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] zaznamenával světelnou křivku malého měsíčku Kiviug po dobu 10 h 34 min. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pořizoval 8 hodin mozaiku magnetosféry a magnetometr byl na dobu 5 h 40 min zaměstnán pravidelnou plánovanou kalibrací.
2009-06-07 v 01:02 UT se sonda setkala s měsícem Titanen (průlet T56) ve výšce 968 km. Nejnižší bod, ležící nad 32.1° j.š., minula rychlostí 6 km/s. T56 umožňoval studium soumračné strany ve středních geografických šířkách. Oblast byla pozorována spektrometrem INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] a simultánně radarem.
Radar se věnoval na odletové větvi měření výšek, skaterometrii a radiometrii. Mapování povrchu metodou SAR [=Synthetic Aperture Radar] probíhalo nad regionem Tortola Facula až Shangri-La. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil složení stratosféry a sledoval teploty, přičemž byly studovány sezónní odchylky. Přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] zaznamenával energetické ionty a elektrony vstupující do atmosféry měsíce.
Mapovací spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a spektrometr UVIS na základě pozorovaní zákrytu hvězd analyzovaly složení atmosféry a pak společně s přístrojem CIRS sledovaly jižní polární region.
Kamery ISS a spektrometr VIMS sledovaly východ oblasti Tsegihi a monitorovaly oblaka nad jižní polokoulí.
Magnetometr MAG zaznamenával externí magnetická pole kolem Titanu na noční polokouli. Nakonec měřily přístroje ze souboru RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] termální plazmu v ionosféře a okolí, hledaly známky bouřkových jevů v atmosféře a studovaly interakce magnetosféry Titanu a Saturnu.
Téhož dne se ještě uskutečnila periodická kontrola systému řízení polohy. Tentokrát byl kontrolován závěs hlavního motoru a sestava záložních silových gyroskopů RWA-3 [=Reaction Wheel Assembly].
2009-06-08 bylo vzpomenuto výročí narození astronoma Cassiniho (1625), po němž byla pojmenována úspěšná sonda k Saturnu.

2009-06-11 - Rosetta

Status Report (2009-05-02 až 2009-05-29)

Popisované čtyři květnové týdny absolvovala Rosetta pasivně v módu hibernace NSHM [=Near Sun Hibernation Mode]. V této konfiguraci, do níž byla uvedena 2009-04-02, setrvá až do začátku září, kdy budou zahájeny přípravné operace, související s plánovaným gravitačním manévrem u Země. Po celou dobu sonda i pozemní segment fungovaly normálně.
Rádiové spojení bylo navázáno celkem čtyřikrát s týdenní frekvencí, prostřednictvím sledovací stanice New Norcia (NNO) v Austrálii. Dne 2009-05-14 odstartovaly dvě mise ESA - Herschel a Planck - a středisko NNO bylo vytíženo řízením jejich letu do Lagrangeova bodu L2 v soustavě Slunce-Země. I to bylo jedním z důvodů, proč byla komunikace s Rosettou udržována na minimální úrovni.
Veškeré vědecké přístroje byly vypojeny. Výjimkou byl experiment SREM [=Standard Radiation Environment Monitor], který studoval radiační pozadí.
Dne 2009-05-29 se sonda nacházela ve vzdálenosti 266.4 mil. km (1.78 AU) od Země, což představovalo 889 s letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost od Slunce činila 288.8 mil. km (1.93 AU).

2009-06-11 - Mars Reconnaissance Orbiter

Znovu ve službě

Družice Marsu Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) obnovila průzkum rudé planety. Vědecká práce byla přerušena 2009-06-03 po nečekávaném resetu palubního počítače, po němž přešla sonda do bezpečnostního módu. Uváděna do normálního operačního stavu byla od 2009-06-06 a vědecké operace byly znovu zahájeny 2009-06-09.
Technici zkoumají příčiny posledních problémů, které připomínají těžkosti, do nichž se MRO dostala letos v únoru. Jako možný spouštěcí mechanismus se i nadále jeví zásah elektroniky částicí kosmického záření.

2009-06-09 - Dawn

Sondu řídí nový software

Kosmická sonda Dawn pomalu končí nejdelší etapu letu, v níž se pohybuje setrvačností, a mise prozatím pokračuje velmi dobře.
Předchozí zpráva uváděla, že do palubního počítače byl instalován nový software verze 8.0. Program byl intenzivně testován na pozemském simulátoru, ale rozhodující musely být prověrky ve vesmíru, kterými se mělo prokázat, že software dokáže hladce manévrovat se sondou. Dawn cestuje po většinu času s běžícím iontovým pohonem a současná pauza, která má skončit v červnu, byla dobrou příležitostí prověřit ovládání motorů, aniž by se narušilo plynulé urychlování na heliocentrické dráze.
Dne 2009-04-27, jako už mnohokrát před tím, sonda provedla sérii operací, při nichž natočila těleso tak, aby trysky mířily do správného směru, rozběhla zážehovou sekvenci a spustila pohon. Spolu s testy na úplném začátku letu pracoval motor číslo 1 celkem 123 dní a motor číslo 3 kumulativně 158 dní. Naproti tomu se motor 2 dosud dlouhodobě nepoužíval a má na svém kontě pouze 22 hodin provozu. Pro zkoušky nového řídícího softwaru byl proto vybrán motor 2, který byl naposled použit 2007-11-16. Po čtyřech hodinách provozu byl motor zastaven a sonda se opět zorientovala tak, aby hlavní anténa mířila k Zemi.
2009-05-01 se zkouška opakovala, pouze tah motoru mířil jiným směrem. Tyto zkoušky definitivně potvrdily, software verze 8.0 je způsobilý řídit sondu směrem do pásu asteroidů.
Zkoušky měly i další význam. Během úvodní fáze letu bylo důkladně prověřeno, jak přesně mohou motory 1 a 3 směrovat tah. Obdobný test u motoru číslo 2 se nemohl provést, protože sonda se nacházela ještě velmi blízko Slunce a nemohla být kvůli tepelnému namáhání natočena do žádaného směru. Motor měl přijít na řadu, až se Dawn dostatečně vzdálí od Slunce v dubnu 2008. Plánovaná operace ale byla přerušena, protože v kritické době přešla sonda do bezpečnostního módu. Jelikož se vědělo, že motor se bude používat až v pozdější fázi mise, byla zkouška odložena a uskutečnila se teprve nyní.
Práce iontového motoru v této etapě mise nemůže přivést sondu úspěšněji k cíli (pokud by tomu tak bylo, motory by pochopitelně běžely a sonda by se nepohybovala setrvačností), ale naopak krátký zážeh nemůže ovlivnit výrazněji trajektorii. Iontový pohon prozatím změnil rychlost letu o Δv=1.87 km/s. Poslední krátké zážehy přidaly jen Δv=2.3 m/s.
Po úspěšných testech ovládání pohonu a dalších několika týdnech dodatečných prověrek, byl nový software shledán vyhovujícím a schválen k dalšímu nasazení. V dubnu byl prozatímně v jednom exempláři instalován do hlavního počítače. Dne 2009-05-11 byl nastartován záložní počítač a proběhla instalace primární i záložní kopie softwaru. 2009-05-13 byl software uložen na záložní místo v hlavním počítači. Znamená to, že nyní jsou na sondě na různých místech celkem čtyři kopie řídícího softwaru verze 8.0.
Dawn mezitím dosáhl dalšího milníku na cestě sluneční soustavou. Dne 2009-06-03 dokončil první oběh kolem Slunce. Startoval sice už 2007-09-27, ale vzhledem k tomu, že se pohybuje dál od Slunce než Země (tj. po delší dráze i když větší heliocentrickou rychlostí), trvá jeden rok sondy déle než pozemský rok. Sonda urazila dosud 1.58 miliard km a Země za stejnou dobu 1.32 miliard km. Asteroid Vesta od startu sondy dokončila 0.44 oběhu kolem Slunce (1.00 miliardy km) a ještě vzdálenější trpasličí planeta Ceres jen 0.40 oběhu kolem Slunce (994 mil. km). Dne 2009-05-25 se sonda nacházela 305 mil. km od Země (2.01 AU) Rádiový signál potřeboval k překonání této vzdálenosti v jednom směru asi 17 minut.

2009-06-08 - Cassini

Status Report (2009-05-27 až 2009-06-02)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-06-02. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Dne 2009-05-30 se uskutečnila úprava dráhy OTM-198 [=Orbit Trim Maneuver]. Manévr provedený v apoapsidě měl za úkol nasměrovat sondu před dalším průletem kolem Titanu, k němuž dojde 2009-06-06. Hlavní raketový motor byl nastartován v 10:14 UT. Telemetrie přijatá bezprostředně po manévru potvrdila, že doba hoření činila t=8.7 s a rychlost letu byla změněna o Δv=1.46 m/s. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci.
V minulých dnech byl do palubního počítače instalován nový letový software verze A8.7.7. Poslední kroky související s přechodem na nový řídící program jsou naplánovány na polovinu června.
2009-06-02 bylo oznámeno, že spotřeba pohonných hmot se podstatně nezvýší, pokud se vynechá manévr OTM-199 a úprava dráhy se provede později. Korekce OTM-199 byla proto zrušena.

2009-06-08 - Mars Reconnaissance Orbiter

Po restartu počítače v bezpečném stavu

Družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) se nachází v bezpečném stavu a komunikuje se Zemí. Na tomto sdělení by nebylo nic zvláštního nebýt toho, že 2009-06-04 došlo k neočekávanému rebootování palubního počítače. Spontánní restart počítače připomíná situaci, která sondu postihla letos 23. února.
Technici se domnívají, že nejpravděpodobnější příčinou je částice kosmického záření, která zasáhla elektroniku a vyvolala chybové hlášení stavu napětí. Jim Erickson, manažer projektu v JPL, říká: "Kosmická sonda vysílá technická data s vysokou přenosovou rychlostí, energie je dostatek, baterie jsou plně nabité, sonda je orientována ke Slunci a teplotně v bezpečném stavu. Letový tým opatrně převádí družici do normálního provozu. Chtěli bychom obnovit naše výzkumy Marsu příští týden."
K resetu počítače došlo 2009-06-04 v 01:10 UT. Jednalo se o šestý případ od startu sondy v srpnu 2006, kdy byla uvedena do tzv. bezpečnostního módu, což je programem předpokládaný stav, při němž automat přeruší vykonávané činnosti, provede zakladní operace, mající za úkol zajistit maximální bezpečnost systémů, a počítač čeká na další pokyny z řídícího střediska.

2009-06-04 - Saturn - Titan

Oblačnost na Titanu

Planetologové studující Saturnův měsíc Titan říkají, že mraky na měsíci se tvoří a pohybují skoro stejně jako oblaka známá na Zemi. Dlouhodobá pozorování už dovolují činit přibližné předpovědi počasí - začátek podzimu bude teplý a vlhčí.
Přístroje sondy Cassini, sledující atmosféru Titanu tři a půl roku mezi červencem 2004 a prosincem 2007, pozorovaly více než 200 oblaků, které se vyskytovaly převážně nad polárními oblastmi. Zmapovaly, jakým způsobem jsou rozloženy kolem měsíce a jaký z toho vyplývá model globální cirkulace vzdušných mas. S modelem nekoresponduje začátek podzimu, kdy na jižní polokouli jsou proti očekávání mraky stále pozorovatelné. "Oblaka na Titanu se nepohybují v závislosti na roční době přesně tak, jak jsme očekávali,"" poznamenal Sabastien Rodriguez, specialista pracující s infračerveným mapovacím spektrometrem VIMS na Cassini. "Na jižní polokouli vidíme v létě mnoho mraků a zdá se, že se letní počasí přesouvá i do začátku podzimu. Vypadá to jako pozemské babí léto, i když mechanismus jeho vzniku je zcela odlišný."
Na jižní polokouli Titanu začíná podzim (rovnodennost - equinox) v srpnu 2009. Očekávalo se, že oblačnost zcela vymizí. Cirkulační model Titanu dokonce udával, že mraky nebudou čekat až na rovnodennost a začnou se ztrácet už od roku 2005. Cassini ale pozorovala oblačnost ještě v roce 2007 na místech, kde se už neměla vyskytovat. Některé mraky se dokonce zatoulaly i do středních geografických šířek a k rovníku.
Titan je jediný měsíc ve Sluneční soustavě s významnou atmosférou. Klimatické procesy na měsíci se v mnohém podobají pozemským. Atmosféra na Titanu je hustá a je tvořena směsí dusíku a metanu. Kvůli velké vzdálenosti od Slunce dostává jen jednu setinu slunečního záření než Země. Jedna roční doba na Titanu trvá více než sedm pozemských roků. Mise Cassini pokračuje a momentálně se počítá s tím, že potrvá alespoň do konce roku 2010. Ke studiu atmosférických pochodů na Titanu zbývá tudíž ještě nějaký čas.

2009-06-01 - Cassini

Status Report (2009-05-20 až 2009-05-26)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2009-05-26. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2009-05-20 pozoroval kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] prstence při 20° fázovém úhlu. Jednalo se o část plánovaných studií vertikálního rozložení teplot v prstencích na osvětlené a zastíněné straně za podobných geometrických poměrů. Magnetometr byl podroben kalibraci, přičemž byla sonda na sedm hodin uvedena do rotace. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] uzavřel denní program osmihodinovým měřením zastoupení atomárního kyslíku a vodíku v Saturnově systému.
Dne 2009-05-21 v 22:42 UT se Cassini přiblížila relativní rychlostí 6.0 km/s na 965 km k povrchu Titanu. K největšímu přiblížení došlo nad 22° j.š. Hlavní úkol během průletu plnil radar, který postupně prováděl skaterometrii, měření výšek a sondování povrchu metodou syntetické apertury SAR [=Synthetic Aperture Radar]. Mapování metodou SAR probíhalo nad jižní polokoulí napříč od severovýchodu dunového pole Shangri-La až k vysokým jižním šířkám.
Paralelně s radarem prováděl měření hmotový spektrometr INMS [=Ion and Mass Spectrometer], který měl možnost pozorovat noční region nízkých jižních šířek. Na příletové větvi analyzoval spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Spectrometer] složení atmosféry Titanu. Po průletu nejnižším bodem dráhy se VIMS zaměřil na pozorování jižní polární oblasti a monitorování oblačnosti. CIRS současně měřil složení a teploty ve stratosféře.
Ultrafialový spektrometr UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrometer] shromažďoval prostorové a spektrální informace o vyzařování dusíku, emisích a absorpci vodíku, absorpci jednoduchých uhlovodíků a vlastnostech aerosolů tvořících mlhu v atmosféře. Přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] sledoval energetické ionty a elektrony vnikající do atmosféry měsíce, zařízení RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] studovalo termální plazmu v ionosféře a v okolí Titanu, hledalo bouřkové projevy v atmosféře a sledovalo interakce Titanu s magnetosférou Saturnu.
2009-05-23 bylo rozhodnuto zrušit plánovaný korekční manévr OTM-197 [=Orbit Trim Maneuver], jelikož byla požadována jen malá změna rychlosti. Chyba bude eliminována dalšími úpravami dráhy. Vědecké aktivity se tohoto dne týkaly měření teplotních rozdílů mezi osvětlenou a zastíněnou stranou prstenců a v místech, kam dopadá stín měsíce. Prachové prostředí kolem prstenců zkoumal dále experiment CDA [=Cosmic Dust Analyzer].
2009-05-25 byly fotografovány měsíce Dione, Prometheus a prstence a následně měsíce Epimetheus a Janus.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23