Novinky - červen 2007
2007-06-29 - Opportunity
Před sestupem do kráteru
Rover Opportunity sjede podle posledního
rozhodnutí řídícího týmu po skalnatém svahu do kráteru "Victoria". I když
zvolená trasa není bez rizika, cenné geologické materiály, ležící pod okrajem
kráteru, za přiměřené riskování stojí!
Zatímco Opportunity zkoumala vrstevnatá skaliska
na útesech kolem kráteru a stereoskopicky fotografovala svahy, navigační tým
pečlivě plánoval sestup i s výhledem na eventuální návrat na planinu.
Pravděpodobnost, že vozítko zůstane navěky uvězněno v obří terénní jámě,
je ale vysoká. I tak je třeba mít na paměti, že skutečná životnost robota momentálně
přesáhla už dvanáctkrát plánovanou dobu funkce na Marsu.
Geologové předpokládají, že na dně kráteru budou v dosahu přístrojů horniny
pocházející z pradávného "mokrého" období planety. Jak bude rover sjíždět
do větších hloubek, bude moci studovat stále starší vzorky skal na obnažených
stěnách kráteru.
"Když jsme zvážili nejistotu, že se Opportunity
nevyšplhá zpět, a potenciální hodnotu výzkumů, které se nabízejí uvnitř kráteru,
umožnilo mi to schválit další postup do kráteru Victoria" řekl Alan Stern,
který v tomto případě vystupoval jako představitel ředitelství vědeckých
misí při ústředí NASA (associate administrator, Science Mission Directorate,
NASA Headquarters, Washington). "Jedná se o zakalkulované riziko - i částečně
proto, že mise překonala původní cíle."
Geologický robot vstoupí do kráteru "Victoria" v zálivu nazvaném "Duck Bay".
K tomuto útvaru dorazil shodou okolností rover hned při příjezdu ke kráteru.
Erodovaný kráter lemuje okraj, na němž se střídají strmé útesy (mysy) a pozvolnější
zářezy do okolní ploché krajiny (zálivy). Kráter vznikl po dopadu meteoritu
před miliony let a nachází se asi 6 km jižně od místa přistání roveru.
Průměr terénní mísy činí asi 800 m, což je přibližně pětkrát víc než byl
průměr kráteru "Endurance", který byl zkoumán po dobu šesti měsíců v roce 2004.
Cestu k současnému stanovišti nastoupil rover po prostudování kráteru
"Endurance" zhruba před 30 měsíci. Po příjezdu následoval opatrný průzkum
z okolní planiny, přičemž Opportunity objela asi čtvrtinu obvodu ve směru
pohybu hodinových ručiček a znovu se vrátila k výchozímu bodu.
"Duck Bay" se ukazuje, jako nejlepší kandidát na sestup dolů. Sklon svahu
se pohybuje mezi 15 a 20° a vyskytují se na něm obnažené kamenné desky,
na nichž by měla být jízda bezpečná. Jestli zůstane funkční kompletní šestice
kol, technici předpokládají, že by bylo možné se stejnou cestou vrátit. Je
zde ovšem ono pověstné jestliže. Zkušenosti s dvojčetem
Opportunity, Spiritem,
který má již rok zablokované jedno kolečko, ukazují, že možnosti překonávání
svažitých terénů se s částečně poškozeným podvozkem radikálně zhoršila.
U zařízení, které mnohonásobně překročilo "záruční dobu", by ostatně závada
nebyla žádným překvapením. V takovém případě by se "Victoria" stala asi
pro Opportunity konečnou stanicí.
"Nechtěli bychom, aby to byla jednosměrná cesta," říká Steve Squyres, vedoucí
vědeckého týmu roverů MER. "V okolí se
nachází ještě spousta skvělých vědeckých cílů, které bychom rádi navštívili
po Victorii. Jestliže ale tady zůstane Opportunity
uvězněna, získané poznatky za to stojí."
2007-06-26 - Mars
Putující póly planety
Jedním z nejpádnějších argumentů proti teorii o rozsáhlém oceánu na Marsu,
který se na planetě před miliardami let rozkládal kolem severního pólu, byl
dosud tvar domnělého pobřeží. V sedmdesátých létech vyfotografovaly
sondy Viking dvě možné břehové linie táhnoucí se na vzdálenosti tisíců kilometrů.
Tyto útvary, pojmenované Arabia (starší) a Deuteronilus (mladší) pocházejí
z období před 2 a 4 miliardami let.
V devadesátých letech převzal štafetu mapování planety Mars Global
Surveyor. Přístroje na palubě dovolily změřit topografii s vyšší přesností.
K velkému zklamání bylo zjištěno, že se zmíněné "břehy" výškově vlní,
přičemž rozdíly výšek činí i několik kilometrů. Vlny ale nejsou nijak prudké,
mezi jednotlivými vrcholky je vzdálenost několik tisíc kilometrů. Na Zemi
pochopitelně pobřežní linie kopírují jednotnou výšku světového oceánu.
Z toho by vyplývalo, že "pobřežní čáry" na Marsu nemohou souviset
s žádným představitelným mořem a nepřímo se z toho vyvozovalo, že
ani žádné takové moře tudíž nikdy neexistovalo.
Vědci z University of California v Berkeley nyní objevili, že
ondulace marsovských pobřežních čar může být vysvětlena změnou osy rotace
planety a současně s tím posunem pólů planety až skoro o 3000 km
na povrchu. Je známo, že rotující těleso má tendenci se na rovníku vyboulit,
obzvlášť tvoří-li povrch tekutá voda. Pokud se změní osa rotace, změní se
i rovina rovníku a odstředivé síly "boulí" planetu v jiných směrech.
Deformace tvaru planety se zafixuje v tvaru pobřežní linie.
Výpočty, které byly provedeny za předpokladu elastické kůry planety, prokázaly,
že výškové rozdíly pobřežní čáry při změně osy rotace mohou dosáhnout naměřených
2.5 km u útvaru Arabia a 0.7 km u linie Deuteronilus. Tyto výsledky
velmi dobře souhlasí se zjištěnými hodnotami.
Otázkou je, co mohlo způsobit tak radikální změnu polohy rotační osy? Uvažuje
se o kosmické kolizi, nebo méně dramatickém přesunu hmotnosti právě zaplněním
obřího severního bazénu vodou a jeho následným vysušením, výlevy obrovských
objemů lávy ze sopek kolem Olympus Mons atp.
2007-06-25 - Cassini
Status Report (2007-06-13 až 2007-06-19)
Prozatím poslední signály z Cassini
dorazily na sledovací stanici Goldstone 2007-06-19.
Podle telemetrických dat se sonda u Saturnu nachází ve skvělém stavu a všechny
subsystémy pracují podle předpokladů.
2007-06-13 došlo k cílenému setkání s Titanem
(T32). K největšímu přiblížení došlo ve výšce 965 km nad 84.5°s.š.,
tedy velmi blízko severního pólu. Sonda minula měsíc relativní rychlostí
6.2 km/s. Poprvé byl využít palubní záznamník SSR-B
[=Solid State Recorder] jako hlavní zařízení pro zápis naměřených dat.
T32 byl již osmým průletem ze série devíti setkání s Titanem na odletové
větvi od Saturnu. K poslednímu dojde 2007-06-29.
Došlo k němu jen dva dny po průchodem pericentrem oběžné dráhy a jednalo
se o průlet nad vůbec nejvyšší zeměpisnou šířkou. Hlavní vědecké studium se
tentokrát uskutečňovalo spektrometrem INMS. K setkání došlo kolem půlnoci
místního času na Titanu. Měsíc se nacházel na ozářené straně Saturnu a to
poskytlo jedinečné podmínky ke zkoumání geometrie atmosféry Titanu.
Kamery ISS prováděly snímkování oblasti mezi světlem a stínem a spektrometr
VIMS uskutečňoval mapování severních polárních oblastí s vysokým rozlišením.
Kromě jiného pátral po teplotních anomáliích, tzv. "horkých bodech", a projevech
bouřkové činnosti.
Kompozitní infračervený spektrometr CIRS měřil vlastnosti prostředí v dalekém
infračerveném pásmu a mapoval teploty v horní troposféře kolem pólu.
Ultrafialový spektrograf UVIS pozoroval zákryt slunce a při tom měřil zastoupení
H, H2, N a N2 a některých
uhlovodíků ve vrstvě tzv. exobáze. Jedná se o spodní část exosféry v rozmezí
asi 3000 až 600 km, která se vyznačuje mj. tím, že z ní mohou unikat
molekuly a atomy do volného vesmíru na základě jen svého vlastního tepelného
pohybu, protože nad touto vrstvou se nenachází dostatek "materiálu", který by
odlétající molekuly zadržel.
Vědecké pozorování do konce týdne se zaměřilo na výzkum okolí apoapsidy dráhy,
především fotografování vnějších měsíců Mundilfari, Tarvos a Kiviuq. CAPS
pozoroval prstenec F a večerní stranu okraje magnetosféry. VIMS zhotovoval
mozaiku neosvětlené strany celého systému prstenců.
2007-06-17 došlo k úpravě dráhy
OTM-116. Hlavní motor byl zapálen v 01:00 UT
a po době činnosti t=4.59 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.74 m/s.
Všechny systémy hlásily nominální funkci. Během operace bylo pro udržování
polohy spotřebováno 49.4 g hydrazinu. Manévr OTM-116
byl stým motorickým manévrem provedeným od začátku mise v říjnu 1997.
Rekord v počtu uskutečněných motorických manévrů drží dosud sonda Galileo,
která jich za dobu svého života stihla 128.
2007-06-25 - Dawn
Nejnovější události na Floridě
Start mise Dawn k trpasličí planetě
(1) Ceres a asteroidu (4) Vesta se kvapem blíží. Vzlet nosné rakety
byl stanoven na 2007-07-07.
Startovní okno se toho dne otevírá
v 16:09:31 EDT (místní čas na kosmodromu, tj. 20:09:31 UT nebo-li
22:09:31 SELČ). Je čas pomalu rekapitulovat události posledních dní.
V polovině května mezi 2007-05-14 a
2007-05-18 úspěšně proběhla série zkoušek
telekomunikačního sytému sondy se zařízením MIL-71,
které na mysu Canaveral simuluje spojovací síť DSN. Přibližně v téže
době se věnoval kosmický teleskop Hubble pozorování objektu (4) Vesta,
který je první zastávkou na cestě sondy do pásma asteroidů.
V poslední dekádě května (2007-05-21 až
2007-05-25) byly úspěšně dokončeny provozní
zkoušky systémů. K sondě byly připojeny rozlehlé panely fotovoltaických
článků ve složené stavu a okamžitě bylo ověřeno jejich rozkládání. Každý panel
byl rozložen samostatně a podle názoru technického personálu proběhla celá
operace naprosto hladce.
Na přelomu května a června byla sonda přemístěna do speciálních místností
Astrotech, kde mělo dojít k plnění nádrží xenonem pro iontový motor a
hydrazinem pro klasické manévrovací motorky.
Zatímco příprava sondy probíhala zcela plynule, komplikace se objevily při
sestavování jednotlivých komponent nosné rakety. Byly natolik vážné, že bylo
začátkem června rozhodnuto odložit start přibližně o týden
z 2007-06-30 na 2007-07-07.
Mezi 2007-06-04 a 2007-06-08
bylo hlášeno, že zásobníky sondy byly naplněny xenonem. Řídící tým zatím
prováděl dodatečné simulace vzletu a počátečních letových operací.
Po natlakování nádrží xenonem bylo započato s plněním zásobníků hydrazinu.
K 2007-06-15 bylo plnění dokončeno a
k sondě byly připojeny vyvažovací dílce. Během přípravy na zkoušku
na rotačním stole došlo k nemilé události. Přítomný pracovník se při
neopatrné manipulaci neúmyslně dotknul nářadím zadní strany panelu solárních
článků a nepatrně je poškodil. V tisku se dokonce objevila spekulace,
že technik na sondu upadnul. Tato zpráva byla brzy dementována. Zasažené
místo bylo přes víkend opraveno. Následně bylo oznámeno, že je vše v pořádku
a termín startu není ohrožen. K témuž datu byly definitivně završeny
všechny požadované simulace před startem.
Prozatím poslední zpráva z mysu Canaveral hovoří, že do
2007-06-22 byla v laboratoři Astrotech
připojena sonda k třetímu stupni nosiče. Na rampě 17B byl na již smontovaný
první stupeň instalován třetí stupeň rakety Delta.
2007-06-19 - Rosetta
Status Report (2007-05-12 až 2007-06-08)
Uvedené časové období zahrnuje čtyři týdny, během nichž došlo k následujícím
hlavním událostem:
- prověrka anomálního chování přístroje MUPUS na
přistávacím aparátu
2007-05-17;
- pasivní zkoušky užitečného zatížení PC5 [=Passive Payload Checkout]
mezi 2007-05-17 a 2007-05-23;
- změna systému navádění;
- vstup do módu hibernace pro malé vzdálenosti od Slunce NSHM [=Near
Sun Hibernation Mode] od 2007-06-05.
Ve stálém provozu byl přístroj monitorující radiační pozadí SREM. Ostatní
experimenty byly zapojeny pouze po dobu zkoušek v rámci PC5.
Uskutečnilo se celkem deset rádiových relací se sledovací stanicí New Norcia,
přičemž ve dvou případech se jednalo jen o čtyřhodinové sledování trajektorie.
2007-05-20 dosáhla sonda afelu (nejvzdálenější
bod dráhy od Slunce) na svém třetím oběhu. Vzdálenost ke Slunci obnášela
237.14 mil. km (1.58518 AU).
Dne 2007-06-08 se Rosetta
nacházela ve vzdálenosti 211.7 mil. km od Země (1.41 AU), což
představovalo 11 min 46 s doby letu rádiového signálu jedním směrem.
Vzdálenost ke Slunci se zmenšila na 236.06 mil. km (1.57 AU).
Hibernace sondy NSHM by měla vydržet až do začátku září. Po tuto dobu jsou
plánované pouze týdenní kontakty pro monitorovací účely. Poté budou systémy
opět aktivovány a proběhne další prověrka přístrojů PC6. Následně se bude
sonda připravovat k druhému gravitačnímu manévru u Země, k němuž
dojde 2007-11-13.
2007-06-18 - Cassini
Status Report (2007-06-06 až 2007-06-12)
Prozatím poslední signály z Cassini
dorazily na sledovací stanici Goldstone dne 2007-06-12.
Podle telemetrických dat se kosmická sonda nachází ve skvělém stavu a všechny
subsystémy pracují podle předpokladů.
Poslední dny letu podle programu S30 zahrnovaly pozorování měsíce Enceladus
ultrafialovým spektrografem UVIS. Radar byl podroben technické prověrce.
Spektrometr VIMS a kamery ISS se věnovaly globálnímu mapování Saturnu. Přístroje
dálkového optického průzkumu ORS se snažily zaznamenat projevy bouřkové činnosti
na planetě. Magnetometr absolvoval poslední kalibraci před další etapou měření.
Dne 2007-06-11 se uskutečnila korekce dráhy
OTM-115 před příletem k Titanu T32. Manévr vykonaly
korekční motorky RCS, které zahájily činnost v 01:30 UT. Po době hoření
t=25.5 s byla změněna rychlost o Δv=0.036 m/s. Úpravou trajektorie
bylo dosaženo nižší výšky průletu kolem Titanu o 10 km z původních 975
na 965 km. Navigační analýza totiž ukázala, že zmenšení výšky průletu ušetří
v následujících korekcích asi Δv=2.5 m/s a výsledná dráha po průletu
se bude nacházet blíže k referenční trajektorii. Všechny subsystémy hlásily
během operace nominální funkci.
2007-06-11 byla zahájena etapa letu podle sekvence S31. Je rozvržena na 33 dní
do 2007-07-14 a během této doby se uskuteční dva
cílené průlety kolem Titanu, dvanáct necílených průletů kolem měsíců Mimas, Atlas,
Prometheus, Epimetheus, Methone, Tethys, Enceladus a Rhea. V plánu je rovněž
pět korekcí dráhy OTM-116 až
OTM-120.
Činnost podle S31 začala pozorováním satelitu Rhea spektrometrem CIRS a přístroji
ISS a VIMS, které se pokoušely zachytit prachová oblaka a prachové prstence.
Prstence F až D byly sondovány rádiovými vlnami experimentu RSS zákrytovou
metodou.
Počínaje 2007-06-11 byl palubní záznamník
SSR-B [=Solid State Recorder] zařazen jako hlavní,
zatímco SSR-A byl přeprogramován jako záloha. Toto
opatření by mělo eliminovat přibližně 70% vadných bitů, které občas dorazí
na Zemi.
Během necíleného průletu kolem měsíce Mimas 2007-06-11
uskutečňovaly kamery ISS globální barevné snímkování povrchu. Téhož dne byl
uzavřen kryt hlavního raketového motoru v rámci bezpečnostních opatření
před průletem sondy rovinou prstenců. Současně byla parabolická anténa natočena
proti směru letu a zapojen záložní sluneční senzor. Tato konfigurace by měla
vydržet asi 24 h a kryt se má znovu odklopit před setkání s Titanem
T32. Naposledy byl takto hlavní motor chráněn 2006-10-12.
2007-06-12 došlo k necíleným průletům kolem
satelitů Atlas, Prometheus, Epimetheus a Methone.
2007-06-15 - MESSENGER
Zveřejněny první snímky od Venuše
První snímky z druhého průletu MESSENGERu
kolem Venuše se objevily na internetu. Sonda minula Venuši
2007-06-05 a s využitím její gravitace
zamířila ke konečnému cíli, kterým je Merkur. Kromě změny dráhy ale setkání
nabídlo i příležitost otestovat funkci kamerového systému MDIS [=Mercury
Dual Imaging System]. MDIS sestává ze širokoúhlé a úzkoúhlé kamery, jejichž
úkolem je fotografovat povrch planety, sledovat variace povrchových spekter
a shromažďovat topografická data o Merkuru. V minulých dnech navíc
pořídily sérii snímků Venuše.
Na obrázcích Venuše z kamer MDIS nelze pozorovat mnoho detailů. Venuše
je obklopena hustou oblačností, přes kterou není vidět povrch planety. Nicméně
snímky, kterých má být více než 600 a které budou v dalších měsících
analyzovány, pomohou nastavit základní parametry systému - barevnou
citlivost, a otestovat geometrické vlastnosti přístroje. Do příletu k Merkuru
pak je stále dost času, aby se některé případné odchylky od předpokládaných
vlastností daly korigovat. Předběžné výsledky ale naznačují, že se zařízení
nachází v dobrém stavu a je připraveno na svůj hlavní úkol u Merkuru.
MESSENGER zkušebně snímkoval Venuši na
příletu, po nejtěsnějším přiblížení se obrátil a pokračoval ve fotografování
vzdalujícího se cizího světa. První snímek z druhé série byl zaznamenán
2007-06-06 v 12:58 UT a poslední
2007-06-07 v 02:18 UT. Během těchto
25 h 20 min urazila sonda 833234 km relativní rychlostí
9.13 km/s k Venuši.
Z hlediska gravitačního manévru byl průlet kolem Venuše, podle vyjádření
PI [=Principal Investigator] Seana Solomona, naprostý úspěch. Sonda minula
ideální bod setkání o pouhých 1.3 km. Nebude proto nutno dělat motorickou
opravu dráhy, pro níž byl rezervován červencový termín.
Snímky z průletu kolem Venuše jsou k dispozici na
http://www.nasa.gov/mission_pages/messenger/multimedia/venus_flyby.html.
2007-06-14 - Dawn
Start stanoven na 7. července
Sonda Dawn k trpasličí planetě (1) Ceres a asteroidu (4) Vesta
odstartuje 2007-07-07. Podle předchozích plánů
se předpokládalo, že bude mise zahájena již 2007-06-30.
Přesná příčina odkladu nebyla oznámena, nicméně byla dementována zpráva, že
byla sonda při pozemních manipulacích poškozena. Startovní okno je v případě
této mise, vzhledem k přeletové dráze, při níž bude po dlouhou dobu
používán iontový pohon, značně široké a zpoždění několika dnů je prakticky
bezvýznamné.
Marc Rayman, který dohlíží na přípravu na kosmodromu KSC, sdělil: "Zpráva,
že dělník upadl (na sondu Dawn) je nepravdivá. Nevím, jak tato fáma vznikla.
Náhodně došlo k dotyku nářadí se zadní stranou solárních baterií (tzn.
ze strany, kde nejsou fotovoltaické články). Není důvod očekávat, že by to
mělo dopad na náš plán odstartovat 7. července."
2007-06-12 - Extrasolární planety
Znovu o Gliese 581
Kanadský kosmický teleskop MOST [=Microvariability & Oscilations of Stars]
zkoumal asi měsíc a půl hvězdu Gliese 581, která se proslavila svým
planetárním průvodcem označeným Gliese 581c, pohybujícím se v tzv.
pásmu života. O objevu byla krátká zpráva i v našich Horkých novinkách
(2007-05-24). Pozorování sledovalo dva cíle -
zaznamenat přechod planetárního tělesa před diskem hvězdy, což by se u ní
projevilo krátkodobým snížením jasu, a zjistit, zda hvězda sama od sebe
nemění svoji jasnost. V prvním případě by se dal i s jistou nepřesností
určit průměr planety, ve druhém případě by případná proměnlivost jasu hvězdy
neprospívala existenci života na objevené planetě.
Ze stejných dvou zorných úhlů by mohl být komentován výsledek měření. Špatná
zpráva přišla pro astronomy - světlo ze systému Gliese 581 je zcela
nudné. Dobrá zpráva platí pro hypotetické Gliesany - světlo hvězdy
Gliese 581 je zcela nudné.
Citlivost teleskopu je taková, že by dokázal zaznamenat snížení jasnosti
hvězdy o 0.1%. Tomu by odpovídal přechod planety velikosti Země před kotoučem
Gliese 581. I když žádná výchylka pozorována nebyla, neznamená to, že
kolem hvězdy hledaná planeta nekrouží - její dráha se může nacházet
v takové poloze, že se z hlediska pozemského pozorovatele nedostává
před hvězdu. Bohužel z tohoto důvodu ale nelze vypočítat rozměry planety
a tento údaj vložit do modelu cizokrajné planetární soustavy.
Povzbuzující stránkou pozorování je potvrzení, že hvězda Gliese 581 se
zdá být naprosto stabilní (alespoň po dobu šesti pozorovacích týdnů). Výsledky
měření jasnosti hvězdy ukazovaly odchylky v řádech desetin procenta.
Znamená to, že Gliese 581, což je hvězda typu rudý trpaslík, je stabilním
zdrojem světla a obecně energie (tepla). Klima na planetě Gliese 581c
se tedy patrně nemění příliš dramaticky, což by mělo fatální důsledky pro
případné živé organismy. Jak to vypadá, hvězda je již dostatečně stará,
"usazená" a planety kolem ní měly šanci na klidný vývoj několik miliard let.
Pro připomenutí - Země potřebovala od svého vzniku asi 4.5 miliardy
let než se na ní objevil člověk. Pokud tedy Gliese 581 doprovází ve
správné vzdálenosti planeta o správné velikosti, z astronomického hlediska
jsou pro existenci živých organismů splněny všechny nezbytné podmínky.
Soustava Gliese 581 se jeví jako velice zajímavý objekt pozorování.
Ke kanadskému příspěvku orbitálním dalekohledem MOST se připojí evropská mise
COROT a v příštím roce bude šance na výzkum chystaným kosmickým teleskopem
Kepler, který vypustí NASA v listopadu 2008.
2007-06-11 - Mars
Mohou žít mikroorganismy v půdě Marsu?
Výzkumníci z University of Arkansas zkoušeli, zda pozemské mikroorganismy
mohou existovat v zemině o vlastnostech odpovídajících posledním rozborům
z Marsu. Testovány byla tři druhy organismů a několik typů půd.
Pokus se prováděl s mikroorganismy nazývanými metanogeny. Tyto organismy
ze skupiny Archaea jsou velice starého původu. Živí jedinci se projevují produkcí
metanu a jedná se o nadějné kandidáty na příbuzenství s případnými
zástupci života na Marsu. Dokáží existovat v drsném prostředí bez přítomnosti
kyslíku jako např. ve střevech zvířat, v hlubinách oceánů nebo dokonce
hluboko pod zemí.
Tři druhy mikroorganismů byly nasazeny do pěti rozličných substrátů -
jílu, písku, štěrku, čediče a stimulátoru marťanské půdy. Vzorky byla uzavřeny
do anaerobních schránek. Uvnitř schránek se dále nacházel vodík a oxid uhličitý.
Kontrolní vzorek byl "pěstován" na skleněných zrnech. Vědci měřili produkci
metanu v jednotlivých vzorcích po dobu jednoho měsíce. Cílem bylo mj.
zjistit, zda různé typy zeminy jsou schopné dodat další potřebné ingredience,
které by byly potřeba k výrobě metanu.
Schránky obsahující písek, štěrk a stimulátor produkovaly metan, což znamená,
že se mikroorganismům v takovém prostředí docela dařilo. V případě
čediče se objevil metan jen u jednoho typu organismu a u jílu skončil pokus
negativně. Pokusy budou opakovány za poněkud jiných podmínek.
2007-06-10 - Cassini
Status Report (2007-05-30 až 2007-06-05)
Prozatím poslední signály z Cassini
dorazily na sledovací Madrid dne 2007-06-05.
Podle telemetrických dat se sonda nadále nachází ve skvělém stavu a všechny
subsystémy pracují normálně.
Vědeckým výzkumům v tomto týdnu dominovaly experimenty provozované
v oblasti apoapsidy. Soubor přístrojů pro studium magnetosféry a plazmového
prostředí sledoval magnetosféru Saturnu. Spektrometr ve viditelném a infračerveném
vlnovém pásmu VIMS společně s ultrafialovým zobrazovacím spektrografem
UVIS pozoroval prstence a kamery ISS pokračovaly ve fotografování malých
satelitů planety.
2007-06-01 byla provedena úprava dráhy
OTM-113. Manévr byl zahájen v 03:00 UT
hlavním motorem sondy. Po krátkém zážehu v trvání t=4.3 s bylo
dosaženo změny rychlosti Δv=0.69 m/s. Během manévru byla opět
aplikována metoda úsporného režimu udržování orientace sondy motorky RCS
a zásluhou ní bylo spotřebováno jen 50.3 g hydrazinu. Všechny systémy
hlásily nominální funkci.
K další korekci dráhy OTM-114 došlo
2007-06-05. Hlavní motor byl zažehnut v 18:14 UT
a po době t=75.6 s byla rychlost letu změněna o Δv=12.22 m/s.
Jednalo se o největší změnu trajektorie za posledních 19 měsíců. Poslední
podobně razantní zásah se uskutečnil 2005-10-31,
kdy změna rychlosti dosáhla 12.4 m/s. Nynější korekce měla za účel,
jako ve většině podobných úprav dráhy, dovést sondu znovu do blízkosti Titanu
dne 2007-06-13 (T32). Spotřeba hydrazinu
v systému RCS činila 56.7 g.
2007-06-07 - MESSENGER
Naposledy kolem Venuše
Podruhé a naposledy minul MESSENGER Venuši,
jejíž gravitace poslala sondu do blízkosti Merkuru. Změna rychlosti o přibližně
6.7 km/s je největším zásahem do letu za celou dobu trvání mise.
Řídící středisko na Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory
(JHU-APL) oznámilo, že MESSENGER
pracoval bezchybně po celou dobu, kdy se těleso řítilo nad oblačnou přikrývkou
planety relativní rychlostí více než 13.5 km/s. K největšímu přiblížení
došlo 2007-06-05 v 23:08 UT.
Asi 20 min poblíž okamžiku nejtěsnějšího kontaktu prolétala sonda stínem
planety a fotovoltaické články nemohly generovat elektrickou energii. Napájení
systémů muselo vystačit se zásobami v palubních akumulátorech, nicméně
od okamžiku, kdy na panely solárních baterií dopadly znovu sluneční paprsky,
byly akumulátory poměrně rychle doplněny. V 01:32 UT
(2007-06-06) už byl indikován plný stav a sonda
pokračovala v činnosti bez dalších komplikací.
Nejdůležitějším okamžikem celé operace byla chvíle, kdy řídící středisko
obdrželo první telemetrická data po skončeném setkání a poté právě potvrzení
o dobití palubních baterií. Od 2007-06-07 začne
přenos zaznamenaných dat a jejich analýza.
Druhý průlet kolem Venuše byl kritickým milníkem celé cesty. Nejenom, že
nasměroval sondu ke konečnému cíli, jímž je Merkur, ale byl příležitostí
vyzkoušet a zkalibrovat řadu vědeckých přístrojů a zároveň přispět k poznání
našeho nejbližšího planetárního souseda. Příletová geometrie byla velice podobná
trajektorii, po níž se bude MESSENGER
přibližovat poprvé k Merkuru. V činnosti bylo sedm vědeckých přístrojů
a všechny pracovaly v pozorovacím módu, stejném, jako později u Merkuru.
Bylo - a ještě v nejbližších dnech bude - zaznamenáno přibližně
6 Gb dat a pořízeno více než 600 snímků. V plánu je studium
horní vrstvy oblačnosti ve viditelném a infračerveném vlnovém pásmu. Měřit
se mají též magnetická pole a nabité částice. Pozornost se zaměřuje na pozorování
interakcí slunečního větru s prostředím u planety a studium zachycených
částic slunečního větru. Ultrafialový spektrometr analyzuje složení horní
atmosféry a přístroje se pokoušejí zachytit projevy bouřkové činnosti. Pozorování
u Venuše jsou koordinována s činností evropské družice
Venus Express, kroužící kolem planety.
MESSENGER nyní čeká trojnásobný průlet
kolem Merkuru - v lednu a říjnu 2008 a v září 2009. Snímky
z blízkých setkání doplní mapu planety o dosud nepoznané oblasti. Měřeno
bude složení povrchu a případné atmosféry. Tato data pak pomohou při stanovení
priorit pro etapu, až přejde sonda na oběžnou dráhu kolem planety a zahájí
nejméně roční výzkum z bezprostřední blízkosti. K tomu dojde, pokud
bude let pokračovat i nadále hladce, v březnu 2011.
Než ale nastane tento okamžik, MESSENGER,
kromě zmíněných gravitačních asistencí u Merkuru, vykoná tři velké manévry
DSM [=Deep Space Maneuver] hlavním reaktivním motorem a v plánu je
ještě 13 malých korekcí dráhy, na něž bude stačit systém korekčních
motorků RCS [=Reaction Control System].
2007-06-06 - New Horizons
Data od Jupiteru jsou kompletní!
Podobně jako v bezpočtu předchozích případů, dorazil v minulém
týdnu do počítačů řídících středisek mise New
Horizons v Marylandu a Coloradu další balík dat zakódovaných do
rádiových signálů. Tato zásilka obsahovala infračervené snímky hraniční oblasti
mezi denní a noční polokoulí Jupiteru a sama o sobě by nepředstavovala nic
mimořádného. Po jejím zachycení ale byl přesto důvod k oslavám. Jednalo
se totiž o poslední soubory vědeckých dat pořízených v průběhu února
a března při průletu sondy kolem největší planety Sluneční soustavy.
"Všechna data z blízkého setkání s Jupiterem jsou na Zemi," řekl
vedoucí výzkumného týmu PI [=Principal Investigator] Alan Stern. "Údaje jsou
lepší a bohatší než jsme očekávali. Jupiterův systém je obdivuhodný a
New Horizons vykonala vynikající pozorovací
práci. Náš tým by nemohl být spokojenější."
Soubor dat o velikosti přibližně 36 Gb byl pořízen mezi
2007-02-24 a 2007-03-07
a přechodně uskladněn v palubním záznamníku sondy. Obsahoval více než
700 záznamů o pozorování atmosféry, prstenců a nejbližších měsíců planety.
I přes bohatý příděl vědeckých poznatků od Jupitera, nebylo vědecké pozorování
primárním účelem setkání s planetárním obrem. Průlet v naprosto
přesném bodě nad Jupiterem upravil trajektorii letu tak, aby se sonda mohla
setkat v červenci 2015 s hlavním cílem - trpasličí planetou
(podle nejnovější terminologie) Pluto. Z hlediska řízení letu se jednalo
o bezchybnou operaci. Funkce sondy a řídícího týmu byla dobrou prověrkou
činností, které se budou provádět u Pluta.
Po průletu kolem planety se sonda pohybovala dlouhou dobu v ohonu
magnetosféry a v této zatím nezmapované oblasti měřila nabité částice.
Pozorování se protáhne až do konce června.
2007-06-04 - Cassini
Status Report (2007-05-23 až 2007-05-29)
Prozatím poslední signály z Cassini
zachytila sledovací stanice Madrid dne 2007-05-29.
Podle telemetrických dat se nachází sonda nadále ve skvělém stavu a všechny
subsystémy pracují normálně.
Korekce dráhy OTM-112, která se měla uskutečnit
2007-05-26, byla zrušena den před jejím zahájením.
Podle posledních měření trajektorie vycházela potřebná změna rychlosti pouze
Δv=12.8 mm/s, což bylo příliš málo vzhledem ke komplikacím, které
by nastaly, pokud by reaktivní systém nepracoval zcela přesně. Manévr měl
doladit dráhu před průletem kolem Titanu T31. Možná větší odchylka od ideální
dráhy by se nepříznivě projevila na plánovaném zákrytovém rádiovém experimentu.
V době průletu periapsidou 2007-05-26 se
uskutečnilo pozorování velkých ledových měsíců optickými přístroji. Došlo
k necíleným průletům kolem měsíců Tethys a Epimetheus. Přístroje se
zaměřily i na další satelity Mimas, Enceladus, Dione a Rhea.
2007-05-28 minula Cassini
Titan ve vzdálenosti 2300 km relativní rychlostí 6.1 km/s. Hlavním
vědeckým cílem bylo sledování rádiového signálu během zákrytu sondy za atmosférou
měsíce. Jednalo se o čtvrtý a zároveň poslední zákrytový experiment plánovaný
v průběhu primární mise. Orientaci při měření zajišťovaly pouze silové
setrvačníky, systém RCS byl dočasně mimo provoz.
2007-06-01 - Perspektivní plány
Evropa míří k planetám
Ve dnech 2007-05-15 a 2007-05-16
se v Athénách konalo pracovní setkání společnosti ESF [=European Science
Foundation], sponzorované Evropskou kosmickou agenturou ESA. Na jednání, jehož
se zúčastnilo 88 vědců z 11 evropských států, bylo cílem
dohodnout směr dalšího planetárního výzkumu a vypracovat "cestovní mapu"
průzkumu Marsu a Měsíce. Podstata dalšího úsilí byla definována heslem "Vznik
a společná evoluce života a planetárního prostředí".
Vědci specifikovali tři cílová tělesa, která by měla být v období 2013
až 2035 navštívena řadou mezinárodních misí. Jedná se o Mars, Měsíc a planetky
NEO [=Near-Earth Objects] pohybujících se po drahách křižujících dráhu Země.
Mars je pokládán za místo, kde se mohl v minulosti vyvinout život a
tudíž je naděje, že se zde najdou stopy vyhynulých a možná i přeživších
organismů.
Již dříve prezentovaný program Aurora je předběžnou verzí nového ambiciózního
programu, který se soustředí na objekty, které lze dosáhnout lidskými výpravami,
i když se v úvodní fázi pochopitelně počítá především s robotickými
misemi. Konečným cílem evropských astronautů je pak účast na prvním pilotovaném
přistání na Marsu. Jednání v Athénách stanovilo, že hlavním směrem
evropského snažení by měl být Mars a konkrétně celá sada jednotlivých misí
programu MSR [=Mars Sample Return], určených k dopravě vzorků z povrchu
i z hloubky Marsu k podrobným analýzám na Zemi.
I když se zdá, že MSR se neobejde bez mezinárodní spolupráce, Evropa by měla
usilovat o roli hlavního účastníka, který definuje cíle a prostředky, ujme
se vývoje klíčových relevantních technologií, jako je např. vrtací technika,
radioizotopové zdroje energie pro pohon mechanizmů a vývoj pozemského zařízení,
určeného pro příjem a analýzu vzorků.
Studium života lidí v kosmickém prostředí, které se nyní provádí na Zemi
nebo na kosmické stanici ISS, je nutno posílit. Kromě těchto aktivit, je
třeba využívat příležitostí v souvislosti s mezinárodním průzkumem
Měsíce. Účastníci se nicméně shodli na tom, že Měsíc by se měl stát pevnou
součástí vlastního evropského výzkumného programu.
Archiv:
- Aktuální novinky
- Květen 2012
- Duben 2012
- Březen 2012
- Únor 2012
- Leden 2012
- Prosinec 2011
- Listopad 2011
- Říjen 2011
- Září 2011
- Srpen 2011
- Červenec 2011
- Červen 2011
- Květen 2011
- Duben 2011
- Březen 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
- Prosinec 2010
- Listopad 2010
- Říjen 2010
- Září 2010
- Srpen 2010
- Červenec 2010
- Červen 2010
- Květen 2010
- Duben 2010
- Březen 2010
- Únor 2010
- Leden 2010
- Prosinec 2009
- Listopad 2009
- Říjen 2009
- Září 2009
- Srpen 2009
- Červenec 2009
- Červen 2009
- Květen 2009
- Duben 2009
- Březen 2009
- Únor 2009
- Leden 2009
- Prosinec 2008
- Listopad 2008
- Říjen 2008
- Září 2008
- Srpen 2008
- Červenec 2008
- Červen 2008
- Květen 2008
- Duben 2008
- Březen 2008
- Únor 2008
- Leden 2008
- Prosinec 2007
- Listopad 2007
- Říjen 2007
- Září 2007
- Srpen 2007
- Červenec 2007
- Červen 2007
- Květen 2007
- Duben 2007
- Březen 2007
- Únor 2007
- Leden 2007
- Prosinec 2006
- Listopad 2006
- Říjen 2006
- Září 2006
- Srpen 2006
- Červenec 2006
- Červen 2006
- Květen 2006
- Duben 2006
- Březen 2006
- Únor 2006
- Leden 2006
- Prosinec 2005
- Listopad 2005
- Říjen 2005
- Září 2005
- Srpen 2005
- Červenec 2005
- Červen 2005
- Květen 2005
- Duben 2005
- Březen 2005
- Únor 2005
- Leden 2005
- Prosinec 2004
- Listopad 2004
- Říjen 2004
- Září 2004
- Srpen 2004
- Červenec 2004
- Červen 2004
- Květen 2004
- Duben 2004
- Březen 2004
- Únor 2004
- Leden 2004
- Prosinec 2003
- Listopad 2003
Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23
|