Novinky - červen 2007

2007-06-29 - Opportunity

Před sestupem do kráteru

Rover Opportunity sjede podle posledního rozhodnutí řídícího týmu po skalnatém svahu do kráteru "Victoria". I když zvolená trasa není bez rizika, cenné geologické materiály, ležící pod okrajem kráteru, za přiměřené riskování stojí!
Zatímco Opportunity zkoumala vrstevnatá skaliska na útesech kolem kráteru a stereoskopicky fotografovala svahy, navigační tým pečlivě plánoval sestup i s výhledem na eventuální návrat na planinu. Pravděpodobnost, že vozítko zůstane navěky uvězněno v obří terénní jámě, je ale vysoká. I tak je třeba mít na paměti, že skutečná životnost robota momentálně přesáhla už dvanáctkrát plánovanou dobu funkce na Marsu.
Geologové předpokládají, že na dně kráteru budou v dosahu přístrojů horniny pocházející z pradávného "mokrého" období planety. Jak bude rover sjíždět do větších hloubek, bude moci studovat stále starší vzorky skal na obnažených stěnách kráteru.
"Když jsme zvážili nejistotu, že se Opportunity nevyšplhá zpět, a potenciální hodnotu výzkumů, které se nabízejí uvnitř kráteru, umožnilo mi to schválit další postup do kráteru Victoria" řekl Alan Stern, který v tomto případě vystupoval jako představitel ředitelství vědeckých misí při ústředí NASA (associate administrator, Science Mission Directorate, NASA Headquarters, Washington). "Jedná se o zakalkulované riziko - i částečně proto, že mise překonala původní cíle."
Geologický robot vstoupí do kráteru "Victoria" v zálivu nazvaném "Duck Bay". K tomuto útvaru dorazil shodou okolností rover hned při příjezdu ke kráteru. Erodovaný kráter lemuje okraj, na němž se střídají strmé útesy (mysy) a pozvolnější zářezy do okolní ploché krajiny (zálivy). Kráter vznikl po dopadu meteoritu před miliony let a nachází se asi 6 km jižně od místa přistání roveru. Průměr terénní mísy činí asi 800 m, což je přibližně pětkrát víc než byl průměr kráteru "Endurance", který byl zkoumán po dobu šesti měsíců v roce 2004. Cestu k současnému stanovišti nastoupil rover po prostudování kráteru "Endurance" zhruba před 30 měsíci. Po příjezdu následoval opatrný průzkum z okolní planiny, přičemž Opportunity objela asi čtvrtinu obvodu ve směru pohybu hodinových ručiček a znovu se vrátila k výchozímu bodu.
"Duck Bay" se ukazuje, jako nejlepší kandidát na sestup dolů. Sklon svahu se pohybuje mezi 15 a 20° a vyskytují se na něm obnažené kamenné desky, na nichž by měla být jízda bezpečná. Jestli zůstane funkční kompletní šestice kol, technici předpokládají, že by bylo možné se stejnou cestou vrátit. Je zde ovšem ono pověstné jestliže. Zkušenosti s dvojčetem Opportunity, Spiritem, který má již rok zablokované jedno kolečko, ukazují, že možnosti překonávání svažitých terénů se s částečně poškozeným podvozkem radikálně zhoršila. U zařízení, které mnohonásobně překročilo "záruční dobu", by ostatně závada nebyla žádným překvapením. V takovém případě by se "Victoria" stala asi pro Opportunity konečnou stanicí.
"Nechtěli bychom, aby to byla jednosměrná cesta," říká Steve Squyres, vedoucí vědeckého týmu roverů MER. "V okolí se nachází ještě spousta skvělých vědeckých cílů, které bychom rádi navštívili po Victorii. Jestliže ale tady zůstane Opportunity uvězněna, získané poznatky za to stojí."

2007-06-26 - Mars

Putující póly planety

Jedním z nejpádnějších argumentů proti teorii o rozsáhlém oceánu na Marsu, který se na planetě před miliardami let rozkládal kolem severního pólu, byl dosud tvar domnělého pobřeží. V sedmdesátých létech vyfotografovaly sondy Viking dvě možné břehové linie táhnoucí se na vzdálenosti tisíců kilometrů. Tyto útvary, pojmenované Arabia (starší) a Deuteronilus (mladší) pocházejí z období před 2 a 4 miliardami let.
V devadesátých letech převzal štafetu mapování planety Mars Global Surveyor. Přístroje na palubě dovolily změřit topografii s vyšší přesností. K velkému zklamání bylo zjištěno, že se zmíněné "břehy" výškově vlní, přičemž rozdíly výšek činí i několik kilometrů. Vlny ale nejsou nijak prudké, mezi jednotlivými vrcholky je vzdálenost několik tisíc kilometrů. Na Zemi pochopitelně pobřežní linie kopírují jednotnou výšku světového oceánu. Z toho by vyplývalo, že "pobřežní čáry" na Marsu nemohou souviset s žádným představitelným mořem a nepřímo se z toho vyvozovalo, že ani žádné takové moře tudíž nikdy neexistovalo.
Vědci z University of California v Berkeley nyní objevili, že ondulace marsovských pobřežních čar může být vysvětlena změnou osy rotace planety a současně s tím posunem pólů planety až skoro o 3000 km na povrchu. Je známo, že rotující těleso má tendenci se na rovníku vyboulit, obzvlášť tvoří-li povrch tekutá voda. Pokud se změní osa rotace, změní se i rovina rovníku a odstředivé síly "boulí" planetu v jiných směrech. Deformace tvaru planety se zafixuje v tvaru pobřežní linie.
Výpočty, které byly provedeny za předpokladu elastické kůry planety, prokázaly, že výškové rozdíly pobřežní čáry při změně osy rotace mohou dosáhnout naměřených 2.5 km u útvaru Arabia a 0.7 km u linie Deuteronilus. Tyto výsledky velmi dobře souhlasí se zjištěnými hodnotami.
Otázkou je, co mohlo způsobit tak radikální změnu polohy rotační osy? Uvažuje se o kosmické kolizi, nebo méně dramatickém přesunu hmotnosti právě zaplněním obřího severního bazénu vodou a jeho následným vysušením, výlevy obrovských objemů lávy ze sopek kolem Olympus Mons atp.

2007-06-25 - Cassini

Status Report (2007-06-13 až 2007-06-19)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone 2007-06-19. Podle telemetrických dat se sonda u Saturnu nachází ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2007-06-13 došlo k cílenému setkání s Titanem (T32). K největšímu přiblížení došlo ve výšce 965 km nad 84.5°s.š., tedy velmi blízko severního pólu. Sonda minula měsíc relativní rychlostí 6.2 km/s. Poprvé byl využít palubní záznamník SSR-B [=Solid State Recorder] jako hlavní zařízení pro zápis naměřených dat.
T32 byl již osmým průletem ze série devíti setkání s Titanem na odletové větvi od Saturnu. K poslednímu dojde 2007-06-29. Došlo k němu jen dva dny po průchodem pericentrem oběžné dráhy a jednalo se o průlet nad vůbec nejvyšší zeměpisnou šířkou. Hlavní vědecké studium se tentokrát uskutečňovalo spektrometrem INMS. K setkání došlo kolem půlnoci místního času na Titanu. Měsíc se nacházel na ozářené straně Saturnu a to poskytlo jedinečné podmínky ke zkoumání geometrie atmosféry Titanu.
Kamery ISS prováděly snímkování oblasti mezi světlem a stínem a spektrometr VIMS uskutečňoval mapování severních polárních oblastí s vysokým rozlišením. Kromě jiného pátral po teplotních anomáliích, tzv. "horkých bodech", a projevech bouřkové činnosti.
Kompozitní infračervený spektrometr CIRS měřil vlastnosti prostředí v dalekém infračerveném pásmu a mapoval teploty v horní troposféře kolem pólu.
Ultrafialový spektrograf UVIS pozoroval zákryt slunce a při tom měřil zastoupení H, H₂, N a N₂ a některých uhlovodíků ve vrstvě tzv. exobáze. Jedná se o spodní část exosféry v rozmezí asi 3000 až 600 km, která se vyznačuje mj. tím, že z ní mohou unikat molekuly a atomy do volného vesmíru na základě jen svého vlastního tepelného pohybu, protože nad touto vrstvou se nenachází dostatek "materiálu", který by odlétající molekuly zadržel.
Vědecké pozorování do konce týdne se zaměřilo na výzkum okolí apoapsidy dráhy, především fotografování vnějších měsíců Mundilfari, Tarvos a Kiviuq. CAPS pozoroval prstenec F a večerní stranu okraje magnetosféry. VIMS zhotovoval mozaiku neosvětlené strany celého systému prstenců.
2007-06-17 došlo k úpravě dráhy OTM-116. Hlavní motor byl zapálen v 01:00 UT a po době činnosti t=4.59 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.74 m/s. Všechny systémy hlásily nominální funkci. Během operace bylo pro udržování polohy spotřebováno 49.4 g hydrazinu. Manévr OTM-116 byl stým motorickým manévrem provedeným od začátku mise v říjnu 1997. Rekord v počtu uskutečněných motorických manévrů drží dosud sonda Galileo, která jich za dobu svého života stihla 128.

2007-06-25 - Dawn

Nejnovější události na Floridě

Start mise Dawn k trpasličí planetě (1) Ceres a asteroidu (4) Vesta se kvapem blíží. Vzlet nosné rakety byl stanoven na 2007-07-07. Startovní okno se toho dne otevírá v 16:09:31 EDT (místní čas na kosmodromu, tj. 20:09:31 UT nebo-li 22:09:31 SELČ). Je čas pomalu rekapitulovat události posledních dní.
V polovině května mezi 2007-05-14 a 2007-05-18 úspěšně proběhla série zkoušek telekomunikačního sytému sondy se zařízením MIL-71, které na mysu Canaveral simuluje spojovací síť DSN. Přibližně v téže době se věnoval kosmický teleskop Hubble pozorování objektu (4) Vesta, který je první zastávkou na cestě sondy do pásma asteroidů.
V poslední dekádě května (2007-05-21 až 2007-05-25) byly úspěšně dokončeny provozní zkoušky systémů. K sondě byly připojeny rozlehlé panely fotovoltaických článků ve složené stavu a okamžitě bylo ověřeno jejich rozkládání. Každý panel byl rozložen samostatně a podle názoru technického personálu proběhla celá operace naprosto hladce.
Na přelomu května a června byla sonda přemístěna do speciálních místností Astrotech, kde mělo dojít k plnění nádrží xenonem pro iontový motor a hydrazinem pro klasické manévrovací motorky.
Zatímco příprava sondy probíhala zcela plynule, komplikace se objevily při sestavování jednotlivých komponent nosné rakety. Byly natolik vážné, že bylo začátkem června rozhodnuto odložit start přibližně o týden z 2007-06-30 na 2007-07-07. Mezi 2007-06-04 a 2007-06-08 bylo hlášeno, že zásobníky sondy byly naplněny xenonem. Řídící tým zatím prováděl dodatečné simulace vzletu a počátečních letových operací.
Po natlakování nádrží xenonem bylo započato s plněním zásobníků hydrazinu. K 2007-06-15 bylo plnění dokončeno a k sondě byly připojeny vyvažovací dílce. Během přípravy na zkoušku na rotačním stole došlo k nemilé události. Přítomný pracovník se při neopatrné manipulaci neúmyslně dotknul nářadím zadní strany panelu solárních článků a nepatrně je poškodil. V tisku se dokonce objevila spekulace, že technik na sondu upadnul. Tato zpráva byla brzy dementována. Zasažené místo bylo přes víkend opraveno. Následně bylo oznámeno, že je vše v pořádku a termín startu není ohrožen. K témuž datu byly definitivně završeny všechny požadované simulace před startem.
Prozatím poslední zpráva z mysu Canaveral hovoří, že do 2007-06-22 byla v laboratoři Astrotech připojena sonda k třetímu stupni nosiče. Na rampě 17B byl na již smontovaný první stupeň instalován třetí stupeň rakety Delta.

2007-06-19 - Rosetta

Status Report (2007-05-12 až 2007-06-08)

Uvedené časové období zahrnuje čtyři týdny, během nichž došlo k následujícím hlavním událostem:

• prověrka anomálního chování přístroje MUPUS na přistávacím aparátu 2007-05-17;
• pasivní zkoušky užitečného zatížení PC5 [=Passive Payload Checkout] mezi 2007-05-17 a 2007-05-23;
• změna systému navádění;
• vstup do módu hibernace pro malé vzdálenosti od Slunce NSHM [=Near Sun Hibernation Mode] od 2007-06-05.

Ve stálém provozu byl přístroj monitorující radiační pozadí SREM. Ostatní experimenty byly zapojeny pouze po dobu zkoušek v rámci PC5.
Uskutečnilo se celkem deset rádiových relací se sledovací stanicí New Norcia, přičemž ve dvou případech se jednalo jen o čtyřhodinové sledování trajektorie.
2007-05-20 dosáhla sonda afelu (nejvzdálenější bod dráhy od Slunce) na svém třetím oběhu. Vzdálenost ke Slunci obnášela 237.14 mil. km (1.58518 AU).
Dne 2007-06-08 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 211.7 mil. km od Země (1.41 AU), což představovalo 11 min 46 s doby letu rádiového signálu jedním směrem. Vzdálenost ke Slunci se zmenšila na 236.06 mil. km (1.57 AU).
Hibernace sondy NSHM by měla vydržet až do začátku září. Po tuto dobu jsou plánované pouze týdenní kontakty pro monitorovací účely. Poté budou systémy opět aktivovány a proběhne další prověrka přístrojů PC6. Následně se bude sonda připravovat k druhému gravitačnímu manévru u Země, k němuž dojde 2007-11-13.

2007-06-18 - Cassini

Status Report (2007-06-06 až 2007-06-12)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Goldstone dne 2007-06-12. Podle telemetrických dat se kosmická sonda nachází ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Poslední dny letu podle programu S30 zahrnovaly pozorování měsíce Enceladus ultrafialovým spektrografem UVIS. Radar byl podroben technické prověrce. Spektrometr VIMS a kamery ISS se věnovaly globálnímu mapování Saturnu. Přístroje dálkového optického průzkumu ORS se snažily zaznamenat projevy bouřkové činnosti na planetě. Magnetometr absolvoval poslední kalibraci před další etapou měření.
Dne 2007-06-11 se uskutečnila korekce dráhy OTM-115 před příletem k Titanu T32. Manévr vykonaly korekční motorky RCS, které zahájily činnost v 01:30 UT. Po době hoření t=25.5 s byla změněna rychlost o Δv=0.036 m/s. Úpravou trajektorie bylo dosaženo nižší výšky průletu kolem Titanu o 10 km z původních 975 na 965 km. Navigační analýza totiž ukázala, že zmenšení výšky průletu ušetří v následujících korekcích asi Δv=2.5 m/s a výsledná dráha po průletu se bude nacházet blíže k referenční trajektorii. Všechny subsystémy hlásily během operace nominální funkci.
2007-06-11 byla zahájena etapa letu podle sekvence S31. Je rozvržena na 33 dní do 2007-07-14 a během této doby se uskuteční dva cílené průlety kolem Titanu, dvanáct necílených průletů kolem měsíců Mimas, Atlas, Prometheus, Epimetheus, Methone, Tethys, Enceladus a Rhea. V plánu je rovněž pět korekcí dráhy OTM-116 až OTM-120.
Činnost podle S31 začala pozorováním satelitu Rhea spektrometrem CIRS a přístroji ISS a VIMS, které se pokoušely zachytit prachová oblaka a prachové prstence. Prstence F až D byly sondovány rádiovými vlnami experimentu RSS zákrytovou metodou.
Počínaje 2007-06-11 byl palubní záznamník SSR-B [=Solid State Recorder] zařazen jako hlavní, zatímco SSR-A byl přeprogramován jako záloha. Toto opatření by mělo eliminovat přibližně 70% vadných bitů, které občas dorazí na Zemi.
Během necíleného průletu kolem měsíce Mimas 2007-06-11 uskutečňovaly kamery ISS globální barevné snímkování povrchu. Téhož dne byl uzavřen kryt hlavního raketového motoru v rámci bezpečnostních opatření před průletem sondy rovinou prstenců. Současně byla parabolická anténa natočena proti směru letu a zapojen záložní sluneční senzor. Tato konfigurace by měla vydržet asi 24 h a kryt se má znovu odklopit před setkání s Titanem T32. Naposledy byl takto hlavní motor chráněn 2006-10-12.
2007-06-12 došlo k necíleným průletům kolem satelitů Atlas, Prometheus, Epimetheus a Methone.

2007-06-15 - MESSENGER

Zveřejněny první snímky od Venuše

První snímky z druhého průletu MESSENGERu kolem Venuše se objevily na internetu. Sonda minula Venuši 2007-06-05 a s využitím její gravitace zamířila ke konečnému cíli, kterým je Merkur. Kromě změny dráhy ale setkání nabídlo i příležitost otestovat funkci kamerového systému MDIS [=Mercury Dual Imaging System]. MDIS sestává ze širokoúhlé a úzkoúhlé kamery, jejichž úkolem je fotografovat povrch planety, sledovat variace povrchových spekter a shromažďovat topografická data o Merkuru. V minulých dnech navíc pořídily sérii snímků Venuše.
Na obrázcích Venuše z kamer MDIS nelze pozorovat mnoho detailů. Venuše je obklopena hustou oblačností, přes kterou není vidět povrch planety. Nicméně snímky, kterých má být více než 600 a které budou v dalších měsících analyzovány, pomohou nastavit základní parametry systému - barevnou citlivost, a otestovat geometrické vlastnosti přístroje. Do příletu k Merkuru pak je stále dost času, aby se některé případné odchylky od předpokládaných vlastností daly korigovat. Předběžné výsledky ale naznačují, že se zařízení nachází v dobrém stavu a je připraveno na svůj hlavní úkol u Merkuru.
MESSENGER zkušebně snímkoval Venuši na příletu, po nejtěsnějším přiblížení se obrátil a pokračoval ve fotografování vzdalujícího se cizího světa. První snímek z druhé série byl zaznamenán 2007-06-06 v 12:58 UT a poslední 2007-06-07 v 02:18 UT. Během těchto 25 h 20 min urazila sonda 833234 km relativní rychlostí 9.13 km/s k Venuši.
Z hlediska gravitačního manévru byl průlet kolem Venuše, podle vyjádření PI [=Principal Investigator] Seana Solomona, naprostý úspěch. Sonda minula ideální bod setkání o pouhých 1.3 km. Nebude proto nutno dělat motorickou opravu dráhy, pro níž byl rezervován červencový termín.
Snímky z průletu kolem Venuše jsou k dispozici na
http://www.nasa.gov/mission_pages/messenger/multimedia/venus_flyby.html.

2007-06-14 - Dawn

Start stanoven na 7. července

Sonda Dawn k trpasličí planetě (1) Ceres a asteroidu (4) Vesta odstartuje 2007-07-07. Podle předchozích plánů se předpokládalo, že bude mise zahájena již 2007-06-30. Přesná příčina odkladu nebyla oznámena, nicméně byla dementována zpráva, že byla sonda při pozemních manipulacích poškozena. Startovní okno je v případě této mise, vzhledem k přeletové dráze, při níž bude po dlouhou dobu používán iontový pohon, značně široké a zpoždění několika dnů je prakticky bezvýznamné.
Marc Rayman, který dohlíží na přípravu na kosmodromu KSC, sdělil: "Zpráva, že dělník upadl (na sondu Dawn) je nepravdivá. Nevím, jak tato fáma vznikla. Náhodně došlo k dotyku nářadí se zadní stranou solárních baterií (tzn. ze strany, kde nejsou fotovoltaické články). Není důvod očekávat, že by to mělo dopad na náš plán odstartovat 7. července."

2007-06-12 - Extrasolární planety

Znovu o Gliese 581

Kanadský kosmický teleskop MOST [=Microvariability & Oscilations of Stars] zkoumal asi měsíc a půl hvězdu Gliese 581, která se proslavila svým planetárním průvodcem označeným Gliese 581c, pohybujícím se v tzv. pásmu života. O objevu byla krátká zpráva i v našich Horkých novinkách (2007-05-24). Pozorování sledovalo dva cíle - zaznamenat přechod planetárního tělesa před diskem hvězdy, což by se u ní projevilo krátkodobým snížením jasu, a zjistit, zda hvězda sama od sebe nemění svoji jasnost. V prvním případě by se dal i s jistou nepřesností určit průměr planety, ve druhém případě by případná proměnlivost jasu hvězdy neprospívala existenci života na objevené planetě.
Ze stejných dvou zorných úhlů by mohl být komentován výsledek měření. Špatná zpráva přišla pro astronomy - světlo ze systému Gliese 581 je zcela nudné. Dobrá zpráva platí pro hypotetické Gliesany - světlo hvězdy Gliese 581 je zcela nudné.
Citlivost teleskopu je taková, že by dokázal zaznamenat snížení jasnosti hvězdy o 0.1%. Tomu by odpovídal přechod planety velikosti Země před kotoučem Gliese 581. I když žádná výchylka pozorována nebyla, neznamená to, že kolem hvězdy hledaná planeta nekrouží - její dráha se může nacházet v takové poloze, že se z hlediska pozemského pozorovatele nedostává před hvězdu. Bohužel z tohoto důvodu ale nelze vypočítat rozměry planety a tento údaj vložit do modelu cizokrajné planetární soustavy.
Povzbuzující stránkou pozorování je potvrzení, že hvězda Gliese 581 se zdá být naprosto stabilní (alespoň po dobu šesti pozorovacích týdnů). Výsledky měření jasnosti hvězdy ukazovaly odchylky v řádech desetin procenta. Znamená to, že Gliese 581, což je hvězda typu rudý trpaslík, je stabilním zdrojem světla a obecně energie (tepla). Klima na planetě Gliese 581c se tedy patrně nemění příliš dramaticky, což by mělo fatální důsledky pro případné živé organismy. Jak to vypadá, hvězda je již dostatečně stará, "usazená" a planety kolem ní měly šanci na klidný vývoj několik miliard let. Pro připomenutí - Země potřebovala od svého vzniku asi 4.5 miliardy let než se na ní objevil člověk. Pokud tedy Gliese 581 doprovází ve správné vzdálenosti planeta o správné velikosti, z astronomického hlediska jsou pro existenci živých organismů splněny všechny nezbytné podmínky.
Soustava Gliese 581 se jeví jako velice zajímavý objekt pozorování. Ke kanadskému příspěvku orbitálním dalekohledem MOST se připojí evropská mise COROT a v příštím roce bude šance na výzkum chystaným kosmickým teleskopem Kepler, který vypustí NASA v listopadu 2008.

2007-06-11 - Mars

Mohou žít mikroorganismy v půdě Marsu?

Výzkumníci z University of Arkansas zkoušeli, zda pozemské mikroorganismy mohou existovat v zemině o vlastnostech odpovídajících posledním rozborům z Marsu. Testovány byla tři druhy organismů a několik typů půd.
Pokus se prováděl s mikroorganismy nazývanými metanogeny. Tyto organismy ze skupiny Archaea jsou velice starého původu. Živí jedinci se projevují produkcí metanu a jedná se o nadějné kandidáty na příbuzenství s případnými zástupci života na Marsu. Dokáží existovat v drsném prostředí bez přítomnosti kyslíku jako např. ve střevech zvířat, v hlubinách oceánů nebo dokonce hluboko pod zemí.
Tři druhy mikroorganismů byly nasazeny do pěti rozličných substrátů - jílu, písku, štěrku, čediče a stimulátoru marťanské půdy. Vzorky byla uzavřeny do anaerobních schránek. Uvnitř schránek se dále nacházel vodík a oxid uhličitý. Kontrolní vzorek byl "pěstován" na skleněných zrnech. Vědci měřili produkci metanu v jednotlivých vzorcích po dobu jednoho měsíce. Cílem bylo mj. zjistit, zda různé typy zeminy jsou schopné dodat další potřebné ingredience, které by byly potřeba k výrobě metanu.
Schránky obsahující písek, štěrk a stimulátor produkovaly metan, což znamená, že se mikroorganismům v takovém prostředí docela dařilo. V případě čediče se objevil metan jen u jednoho typu organismu a u jílu skončil pokus negativně. Pokusy budou opakovány za poněkud jiných podmínek.

2007-06-10 - Cassini

Status Report (2007-05-30 až 2007-06-05)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací Madrid dne 2007-06-05. Podle telemetrických dat se sonda nadále nachází ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují normálně.
Vědeckým výzkumům v tomto týdnu dominovaly experimenty provozované v oblasti apoapsidy. Soubor přístrojů pro studium magnetosféry a plazmového prostředí sledoval magnetosféru Saturnu. Spektrometr ve viditelném a infračerveném vlnovém pásmu VIMS společně s ultrafialovým zobrazovacím spektrografem UVIS pozoroval prstence a kamery ISS pokračovaly ve fotografování malých satelitů planety.
2007-06-01 byla provedena úprava dráhy OTM-113. Manévr byl zahájen v 03:00 UT hlavním motorem sondy. Po krátkém zážehu v trvání t=4.3 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.69 m/s. Během manévru byla opět aplikována metoda úsporného režimu udržování orientace sondy motorky RCS a zásluhou ní bylo spotřebováno jen 50.3 g hydrazinu. Všechny systémy hlásily nominální funkci.
K další korekci dráhy OTM-114 došlo 2007-06-05. Hlavní motor byl zažehnut v 18:14 UT a po době t=75.6 s byla rychlost letu změněna o Δv=12.22 m/s. Jednalo se o největší změnu trajektorie za posledních 19 měsíců. Poslední podobně razantní zásah se uskutečnil 2005-10-31, kdy změna rychlosti dosáhla 12.4 m/s. Nynější korekce měla za účel, jako ve většině podobných úprav dráhy, dovést sondu znovu do blízkosti Titanu dne 2007-06-13 (T32). Spotřeba hydrazinu v systému RCS činila 56.7 g.

2007-06-07 - MESSENGER

Naposledy kolem Venuše

Podruhé a naposledy minul MESSENGER Venuši, jejíž gravitace poslala sondu do blízkosti Merkuru. Změna rychlosti o přibližně 6.7 km/s je největším zásahem do letu za celou dobu trvání mise.
Řídící středisko na Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory (JHU-APL) oznámilo, že MESSENGER pracoval bezchybně po celou dobu, kdy se těleso řítilo nad oblačnou přikrývkou planety relativní rychlostí více než 13.5 km/s. K největšímu přiblížení došlo 2007-06-05 v 23:08 UT.
Asi 20 min poblíž okamžiku nejtěsnějšího kontaktu prolétala sonda stínem planety a fotovoltaické články nemohly generovat elektrickou energii. Napájení systémů muselo vystačit se zásobami v palubních akumulátorech, nicméně od okamžiku, kdy na panely solárních baterií dopadly znovu sluneční paprsky, byly akumulátory poměrně rychle doplněny. V 01:32 UT (2007-06-06) už byl indikován plný stav a sonda pokračovala v činnosti bez dalších komplikací.
Nejdůležitějším okamžikem celé operace byla chvíle, kdy řídící středisko obdrželo první telemetrická data po skončeném setkání a poté právě potvrzení o dobití palubních baterií. Od 2007-06-07 začne přenos zaznamenaných dat a jejich analýza.
Druhý průlet kolem Venuše byl kritickým milníkem celé cesty. Nejenom, že nasměroval sondu ke konečnému cíli, jímž je Merkur, ale byl příležitostí vyzkoušet a zkalibrovat řadu vědeckých přístrojů a zároveň přispět k poznání našeho nejbližšího planetárního souseda. Příletová geometrie byla velice podobná trajektorii, po níž se bude MESSENGER přibližovat poprvé k Merkuru. V činnosti bylo sedm vědeckých přístrojů a všechny pracovaly v pozorovacím módu, stejném, jako později u Merkuru. Bylo - a ještě v nejbližších dnech bude - zaznamenáno přibližně 6 Gb dat a pořízeno více než 600 snímků. V plánu je studium horní vrstvy oblačnosti ve viditelném a infračerveném vlnovém pásmu. Měřit se mají též magnetická pole a nabité částice. Pozornost se zaměřuje na pozorování interakcí slunečního větru s prostředím u planety a studium zachycených částic slunečního větru. Ultrafialový spektrometr analyzuje složení horní atmosféry a přístroje se pokoušejí zachytit projevy bouřkové činnosti. Pozorování u Venuše jsou koordinována s činností evropské družice Venus Express, kroužící kolem planety.
MESSENGER nyní čeká trojnásobný průlet kolem Merkuru - v lednu a říjnu 2008 a v září 2009. Snímky z blízkých setkání doplní mapu planety o dosud nepoznané oblasti. Měřeno bude složení povrchu a případné atmosféry. Tato data pak pomohou při stanovení priorit pro etapu, až přejde sonda na oběžnou dráhu kolem planety a zahájí nejméně roční výzkum z bezprostřední blízkosti. K tomu dojde, pokud bude let pokračovat i nadále hladce, v březnu 2011.
Než ale nastane tento okamžik, MESSENGER, kromě zmíněných gravitačních asistencí u Merkuru, vykoná tři velké manévry DSM [=Deep Space Maneuver] hlavním reaktivním motorem a v plánu je ještě 13 malých korekcí dráhy, na něž bude stačit systém korekčních motorků RCS [=Reaction Control System].

2007-06-06 - New Horizons

Data od Jupiteru jsou kompletní!

Podobně jako v bezpočtu předchozích případů, dorazil v minulém týdnu do počítačů řídících středisek mise New Horizons v Marylandu a Coloradu další balík dat zakódovaných do rádiových signálů. Tato zásilka obsahovala infračervené snímky hraniční oblasti mezi denní a noční polokoulí Jupiteru a sama o sobě by nepředstavovala nic mimořádného. Po jejím zachycení ale byl přesto důvod k oslavám. Jednalo se totiž o poslední soubory vědeckých dat pořízených v průběhu února a března při průletu sondy kolem největší planety Sluneční soustavy.
"Všechna data z blízkého setkání s Jupiterem jsou na Zemi," řekl vedoucí výzkumného týmu PI [=Principal Investigator] Alan Stern. "Údaje jsou lepší a bohatší než jsme očekávali. Jupiterův systém je obdivuhodný a New Horizons vykonala vynikající pozorovací práci. Náš tým by nemohl být spokojenější."
Soubor dat o velikosti přibližně 36 Gb byl pořízen mezi 2007-02-24 a 2007-03-07 a přechodně uskladněn v palubním záznamníku sondy. Obsahoval více než 700 záznamů o pozorování atmosféry, prstenců a nejbližších měsíců planety.
I přes bohatý příděl vědeckých poznatků od Jupitera, nebylo vědecké pozorování primárním účelem setkání s planetárním obrem. Průlet v naprosto přesném bodě nad Jupiterem upravil trajektorii letu tak, aby se sonda mohla setkat v červenci 2015 s hlavním cílem - trpasličí planetou (podle nejnovější terminologie) Pluto. Z hlediska řízení letu se jednalo o bezchybnou operaci. Funkce sondy a řídícího týmu byla dobrou prověrkou činností, které se budou provádět u Pluta.
Po průletu kolem planety se sonda pohybovala dlouhou dobu v ohonu magnetosféry a v této zatím nezmapované oblasti měřila nabité částice. Pozorování se protáhne až do konce června.

2007-06-04 - Cassini

Status Report (2007-05-23 až 2007-05-29)

Prozatím poslední signály z Cassini zachytila sledovací stanice Madrid dne 2007-05-29. Podle telemetrických dat se nachází sonda nadále ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují normálně.
Korekce dráhy OTM-112, která se měla uskutečnit 2007-05-26, byla zrušena den před jejím zahájením. Podle posledních měření trajektorie vycházela potřebná změna rychlosti pouze Δv=12.8 mm/s, což bylo příliš málo vzhledem ke komplikacím, které by nastaly, pokud by reaktivní systém nepracoval zcela přesně. Manévr měl doladit dráhu před průletem kolem Titanu T31. Možná větší odchylka od ideální dráhy by se nepříznivě projevila na plánovaném zákrytovém rádiovém experimentu.
V době průletu periapsidou 2007-05-26 se uskutečnilo pozorování velkých ledových měsíců optickými přístroji. Došlo k necíleným průletům kolem měsíců Tethys a Epimetheus. Přístroje se zaměřily i na další satelity Mimas, Enceladus, Dione a Rhea.
2007-05-28 minula Cassini Titan ve vzdálenosti 2300 km relativní rychlostí 6.1 km/s. Hlavním vědeckým cílem bylo sledování rádiového signálu během zákrytu sondy za atmosférou měsíce. Jednalo se o čtvrtý a zároveň poslední zákrytový experiment plánovaný v průběhu primární mise. Orientaci při měření zajišťovaly pouze silové setrvačníky, systém RCS byl dočasně mimo provoz.

2007-06-01 - Perspektivní plány

Evropa míří k planetám

Ve dnech 2007-05-15 a 2007-05-16 se v Athénách konalo pracovní setkání společnosti ESF [=European Science Foundation], sponzorované Evropskou kosmickou agenturou ESA. Na jednání, jehož se zúčastnilo 88 vědců z 11 evropských států, bylo cílem dohodnout směr dalšího planetárního výzkumu a vypracovat "cestovní mapu" průzkumu Marsu a Měsíce. Podstata dalšího úsilí byla definována heslem "Vznik a společná evoluce života a planetárního prostředí".
Vědci specifikovali tři cílová tělesa, která by měla být v období 2013 až 2035 navštívena řadou mezinárodních misí. Jedná se o Mars, Měsíc a planetky NEO [=Near-Earth Objects] pohybujících se po drahách křižujících dráhu Země. Mars je pokládán za místo, kde se mohl v minulosti vyvinout život a tudíž je naděje, že se zde najdou stopy vyhynulých a možná i přeživších organismů.
Již dříve prezentovaný program Aurora je předběžnou verzí nového ambiciózního programu, který se soustředí na objekty, které lze dosáhnout lidskými výpravami, i když se v úvodní fázi pochopitelně počítá především s robotickými misemi. Konečným cílem evropských astronautů je pak účast na prvním pilotovaném přistání na Marsu. Jednání v Athénách stanovilo, že hlavním směrem evropského snažení by měl být Mars a konkrétně celá sada jednotlivých misí programu MSR [=Mars Sample Return], určených k dopravě vzorků z povrchu i z hloubky Marsu k podrobným analýzám na Zemi.
I když se zdá, že MSR se neobejde bez mezinárodní spolupráce, Evropa by měla usilovat o roli hlavního účastníka, který definuje cíle a prostředky, ujme se vývoje klíčových relevantních technologií, jako je např. vrtací technika, radioizotopové zdroje energie pro pohon mechanizmů a vývoj pozemského zařízení, určeného pro příjem a analýzu vzorků.
Studium života lidí v kosmickém prostředí, které se nyní provádí na Zemi nebo na kosmické stanici ISS, je nutno posílit. Kromě těchto aktivit, je třeba využívat příležitostí v souvislosti s mezinárodním průzkumem Měsíce. Účastníci se nicméně shodli na tom, že Měsíc by se měl stát pevnou součástí vlastního evropského výzkumného programu.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23