Novinky - prosinec 2007
2007-12-28 - Kaguya
Měsíční sonda zahájila rutinní provoz
Japonská lunární družice Kaguya vstoupila podle
plánu 2007-12-21 do fáze plného operačního nasazení.
Oznámila to agentura JAXA dne 2007-12-26. Sonda
absolvovala dvouměsíční zkušební etapu, při níž byla otestována funkčnost veškerého
zařízení. Současná operační fáze má trvat 10 měsíců, během nichž bude
Kaguya shromažďovat údaje o Měsíci a jeho okolí.
JAXA opakovaně zdůrazňuje, že projekt s rozpočtem přibližně 478 mil. USD
je nejkomplexnější misí k Měsíci od konce programu Apollo. Kromě vědeckých
výzkumů se již podařilo poprvé odeslat z paluby velice atraktivní televizní
záběry Země vycházející nad měsíčním obzorem v rozlišení HDTV.
2007-12-24 - Připravované projekty
Příští Mars Scout odložen
NASA oznámila 2007-12-21, že příští mise v rámci
programu Mars Scout, původně plánovaná na rok 2011, se přesunuje na rok 2013.
Skluz je zapříčiněn organizačními problémy, konkrétně jistým střetem zájmů,
který byl objeven v jednom týmu připravujícím koncepční studii fáze A.
Nové datum startu představuje nejkratší možný odklad daný zákony nebeské
mechaniky, podle nichž se příležitost k cestě na Mars opakuje každých
26 měsíců.
Zmíněný střet zájmů mohl ovlivnit proces výběru konkrétního projektu do té míry,
že jediným řešení, které by zamezilo pochybnostem o regulérnosti řízení, bylo
prozatím pozastavit nevratná rozhodnutí a tím celou přípravu mise.
Na rekonstrukci komise, která rozhoduje o výběru projektu, a přípravu nového
harmonogramu bude zapotřebí asi čtyř měsíců. Toto zpoždění je natolik velké,
že původní termín startu by bylo možno dosáhnout jen za cenu nepřijatelných
lhůt pro jednotlivé etapy bez jakýchkoliv rezerv. Přesun na další
startovní okno se proto jeví jako rozumný
kompromis.
Do prvního kola soutěže projektů Mars Scout v roce 2006 přišlo 26 návrhů
a dva z nich byly vybrány pro další rozpracování s tím, že vítěz
se vydá na Mars v roce 2011. Zmíněnými projekty jsou MAVEN [=Mars
Atmosphere and Volatile EvolutioN] a TGE [=The Great Escape]. Obě mise jsou
zaměřeny na sledování vysoké atmosféry planety, včetně studia její dynamiky
a vývoje. První misí Mars Scout je přistávací modul
Phoenix, který je momentálně na cestě a na
planetu by měl dosednout v květnu 2008.
2007-12-23 - Mars
Jak je to s vápencem na Marsu?
Mezi planetology panuje již delší doba shoda na tom, že v počátcích historie
Marsu existovala na povrchu voda v tekutém skupenství a prostředí bylo
relativně teplé. Do této teorie ale zatím nezapadalo zjištění, že dosavadní
průzkumy prováděné na místě neobjevily ve větším rozsahu horniny obsahující
uhličitany (karbonáty), které v takovémto prostředí vznikají. Typickým
pozemským představitelem těchto minerálů je vápenec. V analýze publikované
2007-12-21 v časopisu Science nabízejí autoři
Maria T. Zuber (MIT) a Daniel P. Schrag (Harvard University) možnou odpověď.
Na rozdíl od oxidu uhličitého, který hraje rozhodující úlohu skleníkového
plynu na Zemi, ranný Mars byl ohříván působením oxidu siřičitého v atmosféře.
Tento plyn v podstatě bránil tvorbě karbonátů, které dnes geologové postrádají.
Tato teorie rovněž zapadá do zjištění roverů Spirit
a především Opportunity, které analyzovaly
minerály bohaté na síru, které se patrně tvořily ve vodním prostředí. Opportunity
bezpečně zaregistrovala minerál jarosit, o němž je známo, že vzniká ve vysoce
kyselém vodním roztoku. Delší dobu nebylo jasné, jak mohla tak kyselá lázeň
vzniknout - odpovědí by měla být síra v atmosféře.
Po většinu geologické historie Země byl do atmosféry uvolňován oxid uhličitý
(CO2), který unikal z vulkanických erupcí. Plyn
se rozpouštěl v mořské vodě, slučoval se s vápníkem a usazoval se
převážně ve formě vápence (CaCO3). Tomuto procesu
se říká "uhlíkový cyklus". Na Marsu mohl analogicky fungovat "sírový cyklus".
Obří sopky na planině Tharsis uvolňovaly obrovská kvanta oxidu siřičitého
(SO2). Tento plyn má daleko větší skleníkový efekt
než oxid uhličitý. Již 10 ppm SO2 rozptýleného
v atmosféře převážně tvořené CO2 dokáže zdvojnásobit
její schopnost zadržovat teplo. Skleníkový efekt byl tak účinný, že mohl
existovat poměrně stabilní planetární oceán. Oxid siřičitý se velice snadno
rozpouští ve vodě, brání vzniku vápence (obecně uhličitanů) a místo toho se
tvoří silikáty (křemičitany) a sulfity (siřičitany). Tyto minerály ale velice
rychle degradují, a proto je dnes na Marsu už nenacházíme. Na druhou stranu
ale vytvářejí jíly, které se na planetě vyskytují.
Analýza nám současně říká něco nového o naší vlastní planetě. Mladá Země mohla
být podobná Marsu. Většina stop z té doby je ale zničena dynamickými
změnami klimatu a tektonickými procesy. Je velice pravděpodobné, že i Země
prožila po jistou dobu svůj sírový cyklus, jehož stopy teď můžeme studovat
už jen na rudé planetě.
2007-12-23 - Cassini
Status Report (2007-12-12 až 2007-12-18)
Prozatím poslední signály z Cassini
dorazily na sledovací stanici Madrid 2007-12-18.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy
pracují podle předpokladů.
2007-12-13 byla upravena trajektorie manévrem
OTM-138 [=Orbit Trim maneuver]. Jednalo se o opravu
v apoapsidě oběžné dráhy před chystaným průletem kolem Titanu T39,
k němuž dojde 2007-12-20. Hlavní raketový motor
byl spuštěn v 20:24 UT a po době činnosti t=59.07 s změnil
rychlost letu o Δv=9.64 m/s. Veškeré subsystémy pracovaly podle
očekávání.
Dne 2007-12-14 byly zakončeny operace podle letového
plánu S35 a v 16:00 palubního času byl aktivován letový plán S36. V jeho
průběhu má dojít ke dvěma cíleným průletům kolem Titanu a osmi necíleným průletům
kolem měsíčků Dione, Pallene, Janus, Daphnis, Prometheus, Methone a Pandora (2x).
Počítá se s dráhovými korekcemi OTM-139 až
OTM-143.
Poslední vědecké aktivity etapy S35 byly věnovány fotografování malých měsíčků
kamerou ISS kvůli upřesnění oběžných drah, pozorování soumračné strany hranic
magnetosféry přístrojem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a studium polárních
září na Saturnu a slunečního větru zařízením MAPS [=Magnetospheric and Plasma
Science]. Program S36 byl zahájen měřením teplot v troposféře a tropopauze
spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer].
K další úpravě dráhy došlo 2007-12-18. Manévr
OTM-139 uskutečnily malé motorky RCS [=Reaction
Control Subsystem] v 04:30 UT, které po době hoření t=7.13 s
změnily rychlost letu o Δv=0.013 m/s.
2007-12-20 - Chandrayaan 2
Spolupráce Rusko-Indie na Měsíci
Indie začala jednat s Ruskem o společné měsíční misi
Chandrayaan 2, která by měla odstartovat v letech
2011 až 2012. Jejím cílem je dopravit na lunární povrch rover, který bude
provádět chemickou analýzu hornin a hledat minerální zdroje. Při této příležitosti
je opět zmiňována možnost získávat na Měsíci izotop Hélia He3, který by mohl
být látkou využitelnou v energetice. Tisku to sdělil Mylaswamy Annadurai,
ředitel projektu sondy Chandrayaan 1.
Annadurai navštívil koncem listopadu Rusko, aby otevřel první technická jednání
týkající se mise Chandrayaan 2, která se má začít
připravovat bezprostředně po plánovaném startu první indické lunární družice
Chandrayaan 1, Vzlet je podle posledních údajů
plánován na 2008-04-09. Dohoda mezi ISRO [=Indian
Space Research Organisation] a ruskou kosmickou agenturou Roskosmos byla podepsána
minulý měsíc při návštěvě indického premiéra Manmohana Singha v Moskvě.
2007-12-20 - MESSENGER
MESSENGER doladil kurs k Merkuru
2007-12-19 provedla sonda
MESSENGER devatenáctou korekci dráhy
(TCM-19). Příkaz k zahájení operace vydal
palubní počítač v 21:00 UT a o 13 minut později dorazilo přes
sledovací stanici DSN Canberra do řídícího střediska JHU-APL potvrzení, že motory
pracují. Po 110 s hoření a změně rychlosti Δv=1.1 m/s byly
motorky vypojeny.
Korekce změnila dosavadní dráhu letu tak, že dne 2008-01-14
proletí sonda ve vypočítaném bodě ve výšce 200 km nad noční stranou Merkuru.
Primárním cílem operace bylo opravit kurs po velkém motorickém manévru (Deep
Space Maneuver) z 2007-10-18. Sonda nyní
konečně míří k nejvnitřnější planetě solárního systému, která se dočká
návštěvy poprvé po dlouhých 33 letech. Další drobné opravy dráhy nejsou
vyloučeny.
2007-12-16 - Deep Impact
Nový cíl pro vysloužilou sondu
Sonda Deep Impact splnila svůj úkol již
v roce 2005. Dopadová část (Impactor)
narazila do komety 9P/Tempel 1 a orbitální část pozorovala srážku zpovzdálí.
Jelikož pokračovala po heliocentrické dráze zcela nepoškozena, přišli vědci
s nápadem využít ji pro další pokusy. Tak se zrodila mise Epoxi [=Extrasolar
Planet Observation and Charakterization (EPOCh) and the Deep Impact Extended
Investigation (DIXI)]. Jedním z úkolů mělo být navedení osiřelé orbitální
části na průletovou dráhu kolem další komety. V prvních úvahách se mluvilo
o kometě 85P/Boethin.
2007-12-13 bylo oznámeno, že Epoxi zamíří ke
kometě 103P/Hartley 2, s níž se setká 2010-10-11.
Důvodem změny cíle byla kometa Boethin sama. Ani přes intenzivní pozorování
se ji nepodařilo ve vypočteném prostoru najít. Astronomové připouštějí, že
se od posledního pozorování mohla rozpadnout na menší části, které jsou už
mimo možnosti detekce.
Sonda se přiblíží k malé kometě o průměru několik set metrů na vzdálenost
přibližně 1000 km. Těleso bude pozorováno stejnými přístroji jako kometa
Tempel 1.
První kroky na cestě k cíli Hartley 2 už byly podniknuty.
2007-11-01 byla provedena tříminutová motorická
korekce dráhy. Sonda teď třikrát proletí kolem Země - poprvé již
2007-12-31 - a upraví dráhu tak, aby se konečně v roce 2010 podívala
na kometu z optimální vzdálenosti.
V paralelní části nové mise zaměří sonda svůj výkonný teleskop v lednu
2008 na nedávno objevený extrasolární planetární systém. Bude studovat fyzikální
vlastnosti obřích planet a hledat prstence, měsíce a planety menší než trojnásobek
velikosti Země. Dalekohled bude zaměřen i na Zemi, jako kdyby se jednalo o
planetu u cizího slunce, jenom proto, aby se definovaly vlastnosti, které
jsou pro daný typ planet charakteristické.
Prodloužení mise Deep Impact je v měřítcích
praktické kosmonautiky velice finančně zajímavé. Rozpočet zatíží jen "směšnými"
40 mil. USD. Provoz nadále zajišťuje Jet Propulsion Laboratory
pro NASA Science Mission Directorate. Sondu Deep Impact postavila firma Ball
Aerospace & Technologies Corp.
2007-12-16 - Cassini
Status Report (2007-12-05 až 2007-12-11)
Prozatím poslední signály z Cassini
dorazily na sledovací stanici Madrid 2007-12-11.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy
pracují podle předpokladů.
Vědecký program pokračoval ve studiu gravitačních sil na odletové větvi
od Titanu, kterému se, podobně jako na příletové větvi, věnoval rádiový
systém RSS. Kamery ISS fotografovaly malé měsíce kvůli upřesnění dráhových
parametrů a pozorovaly prstence. Přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma
Science] monitorovaly sluneční vítr. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared
Spectrometer] se zaměřil na jasné hvězdy, na nichž prováděl vlastní kalibraci.
2007-12-07 došlo ke korekci dráhy
OTM-137. Změnu trajektorie zajistli hlavní motor,
který byl zapálen v 19:15 UT a po t=4.18 s hoření změnil rychlost
letu o Δv=0.68 m/s. Všechny subsystémy pracovaly podle očekávání.
2007-12-10 se uskutečnila zkouška ORT [=Operational
Readiness Test] rádiového systému RSS před chystanými zákrytovými experimenty.
Plánovaný je ještě jeden podobný nácvik 2007-12-16
a poté začne měření při průletech za Saturnem naostro.
2007-12-13 - Return to Moon
Avionika pro Ares I
NASA vybrala firmu The Boeing Company (Huntsville, Ala.) jako hlavního kontraktora
pro výrobu, dodávku a montáž řídícího systému nosných raket Ares I, které
mají dopravovat chystanou kosmickou loď Orion na oběžnou dráhu kolem Země.
Avionika představovala poslední hlavní kontrakt na cestě realizace Aresu.
Raketa Ares I je klíčovou komponentou programu Constellation, který by měl
vyvrcholit vysláním lidí k Měsíci do roku 2020. Boeing bude spolupracovat
s konstrukčním týmem NASA v oblasti řídícího systému. Navrhne a poskytne
potřebný hardware rakety a zajistí jeho montáž, kontrolu a integraci do druhého
stupně. Jednotlivé části zajistí řada subdodavatelů z USA. Konečné sestavení
a zkoušky proběhnou v dílnách NASA Michoud Assembly Facility v Louisianě.
Avionika představuje mozek rakety Ares a zajišťuje navádění před dosažením
oběžné dráhy. Systém odpovídá za udržování letu rakety v optimálním režimu
a podává informace o průběhu dílčích kroků, jako je např. vypojení motoru,
oddělení stupňů atp.
Řídící jednotky jsou umístěny mezi prvním a druhým stupněm a v adaptéru,
který spojuje druhý stupeň nosiče a kosmickou loď Orion. Sestávají z palubních
počítačů, komunikačního zařízení a dalších přístrojů a softwaru sloužících
k monitorování a řízení rychlosti a trajektorie letu.
Boeing zhotoví jednu sadu pro pozemní zkoušky, tři pro zkušební starty a šest
standardních letových souprav. Kontrakt je vymezen časovým obdobím
2007-12-17 až 2016-12-16.
Předpokládaná cena, v níž je i zmíněná spolupráce s projektanty NASA,
obnáší přibližně 265.5 mil. USD. Dodatečné činnosti, o nichž se
prozatím konkrétně nehovoří, by tuto cenu mohly zvednout až o dalších
420 mil. USD. Dalších dvanáct letových jednotek by představovalo
navíc 114 mil. USD. Celkový kontrakt by tudíž mohl dosáhnout více
než 799.5 mil. USD.
2007-12-12 - GRAIL
Nová mise k Měsíci
2007-12-10 oznámil na konferenci Americké geofyzikální
unie administrátor NASA pro vědecké programy Alan Stern, že byla vybrána nová
kosmická mise, která se zaměří na zkoumání nitra a historie Měsíce. Projekt
GRAIL [=Gravity Recovery and Interior Laboratory] byl nově zařazen do úspěšného
programu Discovery. Realizace má stát
375 mil. USD a start se předpokládá v roce 2011.
GRAIL má tvořit dvojice sond na lunární oběžné dráze, na níž se uskuteční
několikaměsíční měření gravitačního pole v dosud nejlepším rozlišení. Mise
si klade rovněž za cíl hledat odpovědi na otázky vzniku a vývoje Země a dalších
podobných planet solárního systému.
Vědci dokážou využít informací o gravitačním poli získávaných ze dvou nezávislých
aparátů k sondáži Měsíce od nejvrchnějších vrstev až k samému jádru.
Lze tak zmapovat podpovrchové struktury a nepřímo z toho i tepelnou historii
tělesa.
Technika, která má být využita v misi GRAIL, byla odzkoušena při společném
americko-německém experimentu GRACE [=Gravity Recovery and Climate Experiment],
který byl na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěn v roce 2002. GRACE monitoruje
změny gravitačního pole Země, jenž jsou vyvolány přesuny hmot, jako například
táním ledu na pólech, změnami cirkulace vod v oceánech atp. Podobně jako
v případě GRACE budou i obě sondy GRAIL vypuštěny současně jediným
raketovým nosičem.
Vedoucím týmu (Principal Investigator PI) je Maria Zuber(ová) z Massachusetts
Institute od Technology. V realizačním týmu figuruje i bývalá astronautka
Sally Ride(ová). Na palubě sond bude umístěna i kamera, která bude kromě
dokumentování pohybu na selenocentrické dráze, částečně plnit i propagační
funkci mezi studenty a veřejností.
Mise GRAIL zapadá do programu návratu lidských průzkumníků na Měsíc do roku
2020. Příští rok se dočkáme po dlouhých letech první nové robotické výpravy NASA.
Odstartovat má průzkumná družice Lunar Reconnaissance
Orbiter (LRO) a dopadová sonda Lunar Crater Observation and Sensing Satellite
(LCROSS). Další konkrétní projekty po misi GRAIL prozatím nebyly zveřejněny.
Projekt GRAIL byl vybrán ze 24 návrhů, které došly do soutěže
programu Discovery v roce 2006. Misi
zabezpečí NASA Jet Propulsion Laboratory z Pasadeny a sondy vyrobí Lockheed
Martin Space Systems z Denveru.
2007-12-09 - Cassini
Status Report (2007-11-28 až 2007-12-04)
Prozatím poslední signály z Cassini
dorazily na sledovací stanici Madrid 2007-12-04.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy
pracují podle předpokladů.
2007-12-02 minula Cassini malé měsíčky Telesto,
Mimas a Epimetheus. Během dne se uskutečnila oprava dráhy
OTM-136 jako příprava na průlet kolem Titanu T38.
Manévr provedl systém malých motorků RCS. Byly zažehnuty v 13:30 UT
a po době hoření t=10.6 s změnily rychlost letu o Δv=0.019 m/s.
Všechny subsystémy pracovaly podle očekávání.
Vědecký program 2007-12-03 byl zahájen radarovým
pozorováním měsíce Mimas, posléze se sonda připravila na sledování Země a Slunce
během zákrytu za planetou a prstenci. Studovány byly prstence F, A, mezery
mezi prstenci a vnější část prstence B v různých vlnových délkách.
Tento zákrytový experiment byl prvním z osmi podobných příležitostí, které
byly do scénáře primární mise nedávno zařazeny dodatečně.
Rádiové experimenty byly posléze vystřídány průzkumem prachu nacházejícího se
v blízkosti vnitřní hrany prstence F, který uskutečnil přístroj CDA.
Spektrometr UVIS byl otočen směrem k Saturnu a pozoroval východ slunce
za planetou.
2007-12-04 v 22:55:50 SCET [=Spacecraft
Event Time] minula Cassini jižní polokouli
Titanu (průlet T38) ve výšce 1300 km relativní rychlostí 6.3 km/s.
Vědecký výzkum zahrnoval mj. studium gravitačního pole měsíce na základě sledování
rádiových signálů v průběhu vysílání směrem k Zemi. Po skončené rádiové
relaci zahájil infračervený spektrometr měření vertikálního teplotního profilu
tropopauzy a stratosféry a průzkum rozložení některých sloučenin (metan, voda,
oxid uhelnatý a aerosoly). Kamery monitorovaly blesky a polární záře. Ultrafialový
spektrometr provedl několik pomalých skenování přes viditelnou polokouli.
Infračervená kamera pořídila snímky s vysokým rozlišením tmavé oblasti
Ontario Lacus, což je pravděpodobně velké jezero poprvé spatřené na obrázcích
z roku 2005. Snímkována byla rovněž oblast, kde přistál modul
Huygens.
2007-12-05 - MESSENGER
Konec sluneční konjunkce
V pátek 2007-11-30 bylo obnoveno rádiové spojení
se sondou MESSENGER směřující k Merkuru. Mimo
kontakt se Zemí se nacházela od 2007-11-13, když se úhel
svíraný spojnicemi Země-Slunce a Země-sonda zmenšil pod 1° a MESSENGER se
prakticky schoval za slunečním diskem.
Bezprostředně po navázání spojení byl zahájen přenos telemetrických dat. První
rozbory potvrdily, že se sonda nachází v dobré kondici a během minulých
14 dnů rádiového ticha fungovala podle plánu.
Období dlouhé sluneční konjunkce oficiálně skončí 2007-12-12,
kdy se úhel Slunce-Země-sonda zvětší nad 3°. Od tohoto okamžiku se předpokládá,
že rádiové spojení už nebude sluneční činností ohrožováno a bude možno přistoupit
k obvyklým letovým operacím. Na konec prosince se připravuje dráhová korekce
a pak už sonda konečně zamíří k prvnímu lednovému průletu kolem Merkuru.
Návštěva nejvnitřnější planety sluneční soustavy se uskuteční téměř 33 let poté,
kdy ji naposled zblízka viděl Mariner 10.
2007-12-04 - LCROSS
Začíná montáž a zkoušky
O sondě LCROSS [=Lunar Crater Observation and Sensing Satellite] se již před
časem v Horkých novinkách psalo. Těleso, které bude vypuštěno společně
s lunární družicí LRO [=Lunar Reconnaissance Orbiter],
má v roce 2009 dopadnout do oblasti jižního měsíčního pólu a pomoci
rozřešit otázku, zda by se na tomto místě mohla nacházet voda. V těchto
dnech byla v dílnách firmy Northop Grumman v Redondo Beach (Kalifornie)
zahájena montáž a zkoušky lunárního "sebevraha".
Fáze IandT [=Integration and Test] byla odstartována přípravnými operacemi
před instalací elektrického vybavení a bude pokračovat montáží pohonných jednotek.
Po dalších devět měsíců bude probíhat kompletace subsytémů a integrace vědeckého
vybavení, které dodala přímo NASA. V létě příštího roku bude etapa IandT
završena zkouškami odolnosti sondy vůči kosmickým podmínkám.
Koncem léta 2008 bude kosmické plavidlo převezeno na Floridu na kosmodrom KSC.
Start se uskuteční na přelomu roků 2008/2009 a život sondy LCROSS skončí
nárazem do Měsíce přibližně o tři měsíce později. Předpokládá se, že srážkou
bude do výšky kolem 10 km vymrštěno více než 250 tun lunárního materiálu.
Oblak prachu a rozdrcených hornin by při jasné obloze a s dobrým přístrojovým
vybavením mohl být pozorovatelný i v amatérských podmínkách.
Základním strukturním prvkem sondy LCROSS je středový válec, označený jako ESPA
[=EELV Secondary Payload Adapter]. Jedná se o kroužek o průměru šest stop
(asi 1.8 m) s šesti okénky, do nichž se připojuje další část konstrukce
nesoucí mj. solární panely a radiátory. Další subsystémy, vědecké přístroje a
elektronika se nacházejí na vnitřní straně panelů. Každý z panelů může být
kvůli snadnějšímu přístupu vyklopen o 90°. Modulární struktura umožňuje
montovat zařízení tak, jak budou dodávána.
Sondu a avioniku dodává Northrop Grumman na základě kontraktu NASA Ames Research
Center, Moffett Field (Kalifornie). LCROSS představuje doplňkové zařízení
k sondě LRO a využívá vyšší nosné kapacity
rakety Atlas, která byla pro misi LRO vybrána.
2007-12-04 - Chang´e 1
Vědecká data budou dostupná všem zájemcům
Vědci a zájemci o astronomii mají možnost studovat všechny vědecké údaje,
které získá první čínská lunární družice Chang´e 1.
Oznámil to v neděli 2007-12-02 vědecký šéf programu.
"Peníze na projekt Chang´e pocházejí od daňových poplatníků, a proto by data
měla být veřejná," uvedl.
Při stejné příležitosti se ohradil proti domněnkám, že první publikovaný snímek
Měsíce ze sondy je podvrh a že se jedná o kopii obrázku získaného Spojenými
státy. "Protože Čína a Spojené státy fotografovaly stejnou oblast, je přirozené,
že snímky jsou si podobné. Při důkladném průzkumu ale uvidíte některé odlišnosti."
První obrázek ze sondy Chang´e 1 byl publikován
2007-11-26 a měl doložit úspěch první čínské
výpravy k Měsíci.
2007-12-03 - Rosetta
Status Report (2007-11-10 až 2007-11-16)
V průběhu sledovaného období Rosetta
úspěšně absolvovala druhý gravitační manévr u Země, který navedl sondu na
novou dráhu kolem Slunce. Uvedený časový interval byl charakterizován intenzivními
letovými operacemi, které vyvrcholily nejtěsnějším přiblížením dne
2007-11-13 v 20:57:22.964 UT, kdy plavidlo
minulo Zemi ve výšce 5294.852 km nad jižním Pacifikem.
Před průletem nebylo nutno provádět žádné dodatkové dráhové korekce. Po uskutečněném
gravitačním manévru bylo na základě stanovení nové trajektorie vypočítáno,
že bude potřeba uskutečnit drobnou opravu letu. Kvůli optimalizaci spotřeby
pohonných látek bude rozdělena do dvou částí, první se uskuteční již
2007-11-23 a druhá až v únoru 2008. Sondu
čeká ještě jedno setkání se Zemí. Dojde k němu
2009-11-13.
Průlet kolem Země využila řada přístrojů k ověření funkce a k pořízení
vědeckých dat, v současné době se výsledky zpracovávají. Zapojeny byly
přístroje ALICE, MIRO, RPC, VIRTIS a ROMAP. Zajímavé snímky dodala kamera
OSIRIS, která fotografovala Zemi a Měsíc v intervalu od
2007-11-11 až 2007-11-17.
U zařízení ROSINA pokračovalo prohřívání, které mělo vypudit zbytky plynů,
které zůstaly uvnitř přístroje od pozemní přípravy. Monitor radiace SREM
je stále konfigurován do normálního přeletového módu.
Zajímavostí je, že téže noci, kdy Rosetta
minula Zemi, přišla informace, že se za ní pohybuje po prakticky stejné dráze
další objekt. Další analýzy prokázaly, že se jedná o
asteroid typu Apollo. Sonda se od něho
nacházela v nejmenší vzdálenosti 346708 km (přibližně vzdálenost
Země-Měsíc) v 20:46 UT. Asteroid sám minul Zemi
2007-11-14 v 03:19 UT ve výšce 227356 km
relativní rychlostí 11.6 km/s.
Dne 2007-11-16 se Rosetta
nacházela 1.75 mil. km od Země (0.011 AU, doba letu rádiového
signálu jedním směrem přibližně 6 s). Vzdálenost ke Slunci činila
145.65 mil. km (0.98 AU).
2007-12-02 - Cassini
Status Report (2007-11-14 až 2007-11-27)
Prozatím poslední signály z Cassini
dorazily na sledovací stanici Madrid 2007-11-27.
Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy
pracují podle předpokladů.
Vědecký program na začátku sledovaného období se soustředil na průzkum prstenců
Saturnu, které byly sledovány jednak kamerami ISS a jednak přístroji pro
studium magnetosféry a plazmatu MAPS a radarem. Prstence byly sondovány na
vlnové délkách 2 cm a delších.
2007-11-15 se uskutečnil korekční manévr
OTM-133. Úpravu dráhy vykonaly korekční motorky
RCS, které zahájily činnost v 16:14 UT. Po době hoření t=50.75 s
bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.067 m/s. Manévr měl za úkol
připravit průlet kolem Titanu (T37), k němuž došlo
2007-11-18.
2007-11-16 prolétla Cassini
kolem měsíců Rhea a Pandora. V obou případech se jednalo o tzv. necílené
průlety. Sonda se přiblížila k satelitu Rhea až na 91537 km. Na
příletové větvi prováděly optické přístroje koordinované pozorování se
spektrometry VIMS, UVIS a CIRS. Cílem kampaně bylo stanovit tvar měsíce, který
souvisí s jeho vnitřní strukturou a historií vývoje. Poté přišla řada
na analyzátor kosmického prachu CDA, který shromažďoval data o částečkách
hmoty nacházejících se v okolí Rhey. Nakonec bylo obnoveno pozorování
optickými přístroji.
O den později prolétla sonda necíleně kolem malých měsíců Pan, Epimetheus a
Calypso. Zařízení RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] poprvé sledovalo rádiové
hvizdy, vznikající od blesků mezi mraky planety.
2007-11-18 minula sonda ve vzdálenosti přibližně
1000 km obří měsíc Titan (průlet T37). Během průletu byla orientace
udržována reaktivním systémem RCS, který spotřeboval 393.6 g hydrazinu.
Před setkáním se Cassini pohybovala po oběžné
dráze kolem Saturnu s periodou asi 24 dní a sklonem 5°. Gravitace
měsíce zredukovala oběžnou dobu na 16 dní a sklon se zvýšil na 16.3°.
I další plánované průlety budou stáčet rovinu oběžné dráhy až na hodnotu 75°
na konci primární mise.
Na příletu k Titanu sledoval spektrometr INMS hranici atmosféry měsíce
a měřil její složení a teplotní strukturu. Následovalo měření přístrojem VIMS,
který zhotovoval podrobnou geologickou mapu měsíce a sledoval limbus a rozložení
oblačnosti. Kamery ISS fotografovaly atmosféru, v níž bylo pátráno po
blescích a polárních zářích. Povrch byl sledován v regionálním i globálním
měřítku. Fotografována byla oblast severozápadně od Ederi, čímž byla doplněna
pozorování z průletu T35. Spektrometr UVIS pozoroval Titan ve vzdáleném
a velmi vzdáleném ultrafialovém oboru. Byla měřena absorpce vln odpovídající
uhlovodíkům a aerosolům ve stratosféře. Další spektrometr CIRS sledoval vertikální
rozložení teplot v tropopauze a stratosféře a výskyt různých složek
(metan, voda, oxid uhelnatý, aerosoly) v atmosféře. Přístroje MAPS studovaly
interakce mezi Titanem a magnetosférou Saturnu.
Období od 2007-11-20 do 2007-11-25
bylo pro JPL dobou volna, protože v USA se slavil Den Díkuvzdání, proto
byly veškeré aktivity týmu Cassini omezeny na nejnutnější možnou míru.
Dne 2007-11-22 došlo k úpravě dráhy
OTM-134. Operaci provedl od 20:14 UT hlavní
motor, který po době hoření t=7.2 s změnil rychlost letu o Δv=1.17 m/s.
Manévr opravil trajektorii po průletu kolem Titanu. Všechny subsystémy vykazovaly
nominální funkci.
2007-11-27 se uskutečnil další korekční manévr
OTM-135. Hlavní motor byl zapálen v 07:59:56 UT
a po době t=96.5 s změnil rychlost o Δv=15.75 m/s.
Spektrometr CAPS pozoroval hranice magnetosféry nad večerní stranou planety,
UVIS studoval polární záře a kamery ISS fotografovaly měsíce Telesto, Janus,
Pandora, Methone a Calypso. Smyslem snímkování bylo upřesnění oběžných drah.
Před kameru se dostal i vzdálený měsíček Erriapo.
Archiv:
- Aktuální novinky
- Květen 2012
- Duben 2012
- Březen 2012
- Únor 2012
- Leden 2012
- Prosinec 2011
- Listopad 2011
- Říjen 2011
- Září 2011
- Srpen 2011
- Červenec 2011
- Červen 2011
- Květen 2011
- Duben 2011
- Březen 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
- Prosinec 2010
- Listopad 2010
- Říjen 2010
- Září 2010
- Srpen 2010
- Červenec 2010
- Červen 2010
- Květen 2010
- Duben 2010
- Březen 2010
- Únor 2010
- Leden 2010
- Prosinec 2009
- Listopad 2009
- Říjen 2009
- Září 2009
- Srpen 2009
- Červenec 2009
- Červen 2009
- Květen 2009
- Duben 2009
- Březen 2009
- Únor 2009
- Leden 2009
- Prosinec 2008
- Listopad 2008
- Říjen 2008
- Září 2008
- Srpen 2008
- Červenec 2008
- Červen 2008
- Květen 2008
- Duben 2008
- Březen 2008
- Únor 2008
- Leden 2008
- Prosinec 2007
- Listopad 2007
- Říjen 2007
- Září 2007
- Srpen 2007
- Červenec 2007
- Červen 2007
- Květen 2007
- Duben 2007
- Březen 2007
- Únor 2007
- Leden 2007
- Prosinec 2006
- Listopad 2006
- Říjen 2006
- Září 2006
- Srpen 2006
- Červenec 2006
- Červen 2006
- Květen 2006
- Duben 2006
- Březen 2006
- Únor 2006
- Leden 2006
- Prosinec 2005
- Listopad 2005
- Říjen 2005
- Září 2005
- Srpen 2005
- Červenec 2005
- Červen 2005
- Květen 2005
- Duben 2005
- Březen 2005
- Únor 2005
- Leden 2005
- Prosinec 2004
- Listopad 2004
- Říjen 2004
- Září 2004
- Srpen 2004
- Červenec 2004
- Červen 2004
- Květen 2004
- Duben 2004
- Březen 2004
- Únor 2004
- Leden 2004
- Prosinec 2003
- Listopad 2003
Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23
|