Novinky - prosinec 2007

2007-12-28 - Kaguya

Měsíční sonda zahájila rutinní provoz

Japonská lunární družice Kaguya vstoupila podle plánu 2007-12-21 do fáze plného operačního nasazení. Oznámila to agentura JAXA dne 2007-12-26. Sonda absolvovala dvouměsíční zkušební etapu, při níž byla otestována funkčnost veškerého zařízení. Současná operační fáze má trvat 10 měsíců, během nichž bude Kaguya shromažďovat údaje o Měsíci a jeho okolí.
JAXA opakovaně zdůrazňuje, že projekt s rozpočtem přibližně 478 mil. USD je nejkomplexnější misí k Měsíci od konce programu Apollo. Kromě vědeckých výzkumů se již podařilo poprvé odeslat z paluby velice atraktivní televizní záběry Země vycházející nad měsíčním obzorem v rozlišení HDTV.

2007-12-24 - Připravované projekty

Příští Mars Scout odložen

NASA oznámila 2007-12-21, že příští mise v rámci programu Mars Scout, původně plánovaná na rok 2011, se přesunuje na rok 2013. Skluz je zapříčiněn organizačními problémy, konkrétně jistým střetem zájmů, který byl objeven v jednom týmu připravujícím koncepční studii fáze A. Nové datum startu představuje nejkratší možný odklad daný zákony nebeské mechaniky, podle nichž se příležitost k cestě na Mars opakuje každých 26 měsíců.
Zmíněný střet zájmů mohl ovlivnit proces výběru konkrétního projektu do té míry, že jediným řešení, které by zamezilo pochybnostem o regulérnosti řízení, bylo prozatím pozastavit nevratná rozhodnutí a tím celou přípravu mise.
Na rekonstrukci komise, která rozhoduje o výběru projektu, a přípravu nového harmonogramu bude zapotřebí asi čtyř měsíců. Toto zpoždění je natolik velké, že původní termín startu by bylo možno dosáhnout jen za cenu nepřijatelných lhůt pro jednotlivé etapy bez jakýchkoliv rezerv. Přesun na další startovní okno se proto jeví jako rozumný kompromis.
Do prvního kola soutěže projektů Mars Scout v roce 2006 přišlo 26 návrhů a dva z nich byly vybrány pro další rozpracování s tím, že vítěz se vydá na Mars v roce 2011. Zmíněnými projekty jsou MAVEN [=Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN] a TGE [=The Great Escape]. Obě mise jsou zaměřeny na sledování vysoké atmosféry planety, včetně studia její dynamiky a vývoje. První misí Mars Scout je přistávací modul Phoenix, který je momentálně na cestě a na planetu by měl dosednout v květnu 2008.

2007-12-23 - Mars

Jak je to s vápencem na Marsu?

Mezi planetology panuje již delší doba shoda na tom, že v počátcích historie Marsu existovala na povrchu voda v tekutém skupenství a prostředí bylo relativně teplé. Do této teorie ale zatím nezapadalo zjištění, že dosavadní průzkumy prováděné na místě neobjevily ve větším rozsahu horniny obsahující uhličitany (karbonáty), které v takovémto prostředí vznikají. Typickým pozemským představitelem těchto minerálů je vápenec. V analýze publikované 2007-12-21 v časopisu Science nabízejí autoři Maria T. Zuber (MIT) a Daniel P. Schrag (Harvard University) možnou odpověď.
Na rozdíl od oxidu uhličitého, který hraje rozhodující úlohu skleníkového plynu na Zemi, ranný Mars byl ohříván působením oxidu siřičitého v atmosféře. Tento plyn v podstatě bránil tvorbě karbonátů, které dnes geologové postrádají. Tato teorie rovněž zapadá do zjištění roverů Spirit a především Opportunity, které analyzovaly minerály bohaté na síru, které se patrně tvořily ve vodním prostředí. Opportunity bezpečně zaregistrovala minerál jarosit, o němž je známo, že vzniká ve vysoce kyselém vodním roztoku. Delší dobu nebylo jasné, jak mohla tak kyselá lázeň vzniknout - odpovědí by měla být síra v atmosféře.
Po většinu geologické historie Země byl do atmosféry uvolňován oxid uhličitý (CO₂), který unikal z vulkanických erupcí. Plyn se rozpouštěl v mořské vodě, slučoval se s vápníkem a usazoval se převážně ve formě vápence (CaCO₃). Tomuto procesu se říká "uhlíkový cyklus". Na Marsu mohl analogicky fungovat "sírový cyklus". Obří sopky na planině Tharsis uvolňovaly obrovská kvanta oxidu siřičitého (SO₂). Tento plyn má daleko větší skleníkový efekt než oxid uhličitý. Již 10 ppm SO₂ rozptýleného v atmosféře převážně tvořené CO₂ dokáže zdvojnásobit její schopnost zadržovat teplo. Skleníkový efekt byl tak účinný, že mohl existovat poměrně stabilní planetární oceán. Oxid siřičitý se velice snadno rozpouští ve vodě, brání vzniku vápence (obecně uhličitanů) a místo toho se tvoří silikáty (křemičitany) a sulfity (siřičitany). Tyto minerály ale velice rychle degradují, a proto je dnes na Marsu už nenacházíme. Na druhou stranu ale vytvářejí jíly, které se na planetě vyskytují.
Analýza nám současně říká něco nového o naší vlastní planetě. Mladá Země mohla být podobná Marsu. Většina stop z té doby je ale zničena dynamickými změnami klimatu a tektonickými procesy. Je velice pravděpodobné, že i Země prožila po jistou dobu svůj sírový cyklus, jehož stopy teď můžeme studovat už jen na rudé planetě.

2007-12-23 - Cassini

Status Report (2007-12-12 až 2007-12-18)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2007-12-18. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2007-12-13 byla upravena trajektorie manévrem OTM-138 [=Orbit Trim maneuver]. Jednalo se o opravu v apoapsidě oběžné dráhy před chystaným průletem kolem Titanu T39, k němuž dojde 2007-12-20. Hlavní raketový motor byl spuštěn v 20:24 UT a po době činnosti t=59.07 s změnil rychlost letu o Δv=9.64 m/s. Veškeré subsystémy pracovaly podle očekávání.
Dne 2007-12-14 byly zakončeny operace podle letového plánu S35 a v 16:00 palubního času byl aktivován letový plán S36. V jeho průběhu má dojít ke dvěma cíleným průletům kolem Titanu a osmi necíleným průletům kolem měsíčků Dione, Pallene, Janus, Daphnis, Prometheus, Methone a Pandora (2x). Počítá se s dráhovými korekcemi OTM-139 až OTM-143.
Poslední vědecké aktivity etapy S35 byly věnovány fotografování malých měsíčků kamerou ISS kvůli upřesnění oběžných drah, pozorování soumračné strany hranic magnetosféry přístrojem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a studium polárních září na Saturnu a slunečního větru zařízením MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Program S36 byl zahájen měřením teplot v troposféře a tropopauze spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer].
K další úpravě dráhy došlo 2007-12-18. Manévr OTM-139 uskutečnily malé motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] v 04:30 UT, které po době hoření t=7.13 s změnily rychlost letu o Δv=0.013 m/s.

2007-12-20 - Chandrayaan 2

Spolupráce Rusko-Indie na Měsíci

Indie začala jednat s Ruskem o společné měsíční misi Chandrayaan 2, která by měla odstartovat v letech 2011 až 2012. Jejím cílem je dopravit na lunární povrch rover, který bude provádět chemickou analýzu hornin a hledat minerální zdroje. Při této příležitosti je opět zmiňována možnost získávat na Měsíci izotop Hélia He3, který by mohl být látkou využitelnou v energetice. Tisku to sdělil Mylaswamy Annadurai, ředitel projektu sondy Chandrayaan 1.
Annadurai navštívil koncem listopadu Rusko, aby otevřel první technická jednání týkající se mise Chandrayaan 2, která se má začít připravovat bezprostředně po plánovaném startu první indické lunární družice Chandrayaan 1, Vzlet je podle posledních údajů plánován na 2008-04-09. Dohoda mezi ISRO [=Indian Space Research Organisation] a ruskou kosmickou agenturou Roskosmos byla podepsána minulý měsíc při návštěvě indického premiéra Manmohana Singha v Moskvě.

2007-12-20 - MESSENGER

MESSENGER doladil kurs k Merkuru

2007-12-19 provedla sonda MESSENGER devatenáctou korekci dráhy (TCM-19). Příkaz k zahájení operace vydal palubní počítač v 21:00 UT a o 13 minut později dorazilo přes sledovací stanici DSN Canberra do řídícího střediska JHU-APL potvrzení, že motory pracují. Po 110 s hoření a změně rychlosti Δv=1.1 m/s byly motorky vypojeny.
Korekce změnila dosavadní dráhu letu tak, že dne 2008-01-14 proletí sonda ve vypočítaném bodě ve výšce 200 km nad noční stranou Merkuru. Primárním cílem operace bylo opravit kurs po velkém motorickém manévru (Deep Space Maneuver) z 2007-10-18. Sonda nyní konečně míří k nejvnitřnější planetě solárního systému, která se dočká návštěvy poprvé po dlouhých 33 letech. Další drobné opravy dráhy nejsou vyloučeny.

2007-12-16 - Deep Impact

Nový cíl pro vysloužilou sondu

Sonda Deep Impact splnila svůj úkol již v roce 2005. Dopadová část (Impactor) narazila do komety 9P/Tempel 1 a orbitální část pozorovala srážku zpovzdálí. Jelikož pokračovala po heliocentrické dráze zcela nepoškozena, přišli vědci s nápadem využít ji pro další pokusy. Tak se zrodila mise Epoxi [=Extrasolar Planet Observation and Charakterization (EPOCh) and the Deep Impact Extended Investigation (DIXI)]. Jedním z úkolů mělo být navedení osiřelé orbitální části na průletovou dráhu kolem další komety. V prvních úvahách se mluvilo o kometě 85P/Boethin.
2007-12-13 bylo oznámeno, že Epoxi zamíří ke kometě 103P/Hartley 2, s níž se setká 2010-10-11. Důvodem změny cíle byla kometa Boethin sama. Ani přes intenzivní pozorování se ji nepodařilo ve vypočteném prostoru najít. Astronomové připouštějí, že se od posledního pozorování mohla rozpadnout na menší části, které jsou už mimo možnosti detekce.
Sonda se přiblíží k malé kometě o průměru několik set metrů na vzdálenost přibližně 1000 km. Těleso bude pozorováno stejnými přístroji jako kometa Tempel 1.
První kroky na cestě k cíli Hartley 2 už byly podniknuty. 2007-11-01 byla provedena tříminutová motorická korekce dráhy. Sonda teď třikrát proletí kolem Země - poprvé již 2007-12-31 - a upraví dráhu tak, aby se konečně v roce 2010 podívala na kometu z optimální vzdálenosti.
V paralelní části nové mise zaměří sonda svůj výkonný teleskop v lednu 2008 na nedávno objevený extrasolární planetární systém. Bude studovat fyzikální vlastnosti obřích planet a hledat prstence, měsíce a planety menší než trojnásobek velikosti Země. Dalekohled bude zaměřen i na Zemi, jako kdyby se jednalo o planetu u cizího slunce, jenom proto, aby se definovaly vlastnosti, které jsou pro daný typ planet charakteristické.
Prodloužení mise Deep Impact je v měřítcích praktické kosmonautiky velice finančně zajímavé. Rozpočet zatíží jen "směšnými" 40 mil. USD. Provoz nadále zajišťuje Jet Propulsion Laboratory pro NASA Science Mission Directorate. Sondu Deep Impact postavila firma Ball Aerospace & Technologies Corp.

2007-12-16 - Cassini

Status Report (2007-12-05 až 2007-12-11)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2007-12-11. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program pokračoval ve studiu gravitačních sil na odletové větvi od Titanu, kterému se, podobně jako na příletové větvi, věnoval rádiový systém RSS. Kamery ISS fotografovaly malé měsíce kvůli upřesnění dráhových parametrů a pozorovaly prstence. Přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] monitorovaly sluneční vítr. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Spectrometer] se zaměřil na jasné hvězdy, na nichž prováděl vlastní kalibraci.
2007-12-07 došlo ke korekci dráhy OTM-137. Změnu trajektorie zajistli hlavní motor, který byl zapálen v 19:15 UT a po t=4.18 s hoření změnil rychlost letu o Δv=0.68 m/s. Všechny subsystémy pracovaly podle očekávání.
2007-12-10 se uskutečnila zkouška ORT [=Operational Readiness Test] rádiového systému RSS před chystanými zákrytovými experimenty. Plánovaný je ještě jeden podobný nácvik 2007-12-16 a poté začne měření při průletech za Saturnem naostro.

2007-12-13 - Return to Moon

Avionika pro Ares I

NASA vybrala firmu The Boeing Company (Huntsville, Ala.) jako hlavního kontraktora pro výrobu, dodávku a montáž řídícího systému nosných raket Ares I, které mají dopravovat chystanou kosmickou loď Orion na oběžnou dráhu kolem Země. Avionika představovala poslední hlavní kontrakt na cestě realizace Aresu.
Raketa Ares I je klíčovou komponentou programu Constellation, který by měl vyvrcholit vysláním lidí k Měsíci do roku 2020. Boeing bude spolupracovat s konstrukčním týmem NASA v oblasti řídícího systému. Navrhne a poskytne potřebný hardware rakety a zajistí jeho montáž, kontrolu a integraci do druhého stupně. Jednotlivé části zajistí řada subdodavatelů z USA. Konečné sestavení a zkoušky proběhnou v dílnách NASA Michoud Assembly Facility v Louisianě.
Avionika představuje mozek rakety Ares a zajišťuje navádění před dosažením oběžné dráhy. Systém odpovídá za udržování letu rakety v optimálním režimu a podává informace o průběhu dílčích kroků, jako je např. vypojení motoru, oddělení stupňů atp.
Řídící jednotky jsou umístěny mezi prvním a druhým stupněm a v adaptéru, který spojuje druhý stupeň nosiče a kosmickou loď Orion. Sestávají z palubních počítačů, komunikačního zařízení a dalších přístrojů a softwaru sloužících k monitorování a řízení rychlosti a trajektorie letu.
Boeing zhotoví jednu sadu pro pozemní zkoušky, tři pro zkušební starty a šest standardních letových souprav. Kontrakt je vymezen časovým obdobím 2007-12-17 až 2016-12-16. Předpokládaná cena, v níž je i zmíněná spolupráce s projektanty NASA, obnáší přibližně 265.5 mil. USD. Dodatečné činnosti, o nichž se prozatím konkrétně nehovoří, by tuto cenu mohly zvednout až o dalších 420 mil. USD. Dalších dvanáct letových jednotek by představovalo navíc 114 mil. USD. Celkový kontrakt by tudíž mohl dosáhnout více než 799.5 mil. USD.

2007-12-12 - GRAIL

Nová mise k Měsíci

2007-12-10 oznámil na konferenci Americké geofyzikální unie administrátor NASA pro vědecké programy Alan Stern, že byla vybrána nová kosmická mise, která se zaměří na zkoumání nitra a historie Měsíce. Projekt GRAIL [=Gravity Recovery and Interior Laboratory] byl nově zařazen do úspěšného programu Discovery. Realizace má stát 375 mil. USD a start se předpokládá v roce 2011.
GRAIL má tvořit dvojice sond na lunární oběžné dráze, na níž se uskuteční několikaměsíční měření gravitačního pole v dosud nejlepším rozlišení. Mise si klade rovněž za cíl hledat odpovědi na otázky vzniku a vývoje Země a dalších podobných planet solárního systému.
Vědci dokážou využít informací o gravitačním poli získávaných ze dvou nezávislých aparátů k sondáži Měsíce od nejvrchnějších vrstev až k samému jádru. Lze tak zmapovat podpovrchové struktury a nepřímo z toho i tepelnou historii tělesa.
Technika, která má být využita v misi GRAIL, byla odzkoušena při společném americko-německém experimentu GRACE [=Gravity Recovery and Climate Experiment], který byl na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěn v roce 2002. GRACE monitoruje změny gravitačního pole Země, jenž jsou vyvolány přesuny hmot, jako například táním ledu na pólech, změnami cirkulace vod v oceánech atp. Podobně jako v případě GRACE budou i obě sondy GRAIL vypuštěny současně jediným raketovým nosičem.
Vedoucím týmu (Principal Investigator PI) je Maria Zuber(ová) z Massachusetts Institute od Technology. V realizačním týmu figuruje i bývalá astronautka Sally Ride(ová). Na palubě sond bude umístěna i kamera, která bude kromě dokumentování pohybu na selenocentrické dráze, částečně plnit i propagační funkci mezi studenty a veřejností.
Mise GRAIL zapadá do programu návratu lidských průzkumníků na Měsíc do roku 2020. Příští rok se dočkáme po dlouhých letech první nové robotické výpravy NASA. Odstartovat má průzkumná družice Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) a dopadová sonda Lunar Crater Observation and Sensing Satellite (LCROSS). Další konkrétní projekty po misi GRAIL prozatím nebyly zveřejněny.
Projekt GRAIL byl vybrán ze 24 návrhů, které došly do soutěže programu Discovery v roce 2006. Misi zabezpečí NASA Jet Propulsion Laboratory z Pasadeny a sondy vyrobí Lockheed Martin Space Systems z Denveru.

2007-12-09 - Cassini

Status Report (2007-11-28 až 2007-12-04)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2007-12-04. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
2007-12-02 minula Cassini malé měsíčky Telesto, Mimas a Epimetheus. Během dne se uskutečnila oprava dráhy OTM-136 jako příprava na průlet kolem Titanu T38. Manévr provedl systém malých motorků RCS. Byly zažehnuty v 13:30 UT a po době hoření t=10.6 s změnily rychlost letu o Δv=0.019 m/s. Všechny subsystémy pracovaly podle očekávání.
Vědecký program 2007-12-03 byl zahájen radarovým pozorováním měsíce Mimas, posléze se sonda připravila na sledování Země a Slunce během zákrytu za planetou a prstenci. Studovány byly prstence F, A, mezery mezi prstenci a vnější část prstence B v různých vlnových délkách. Tento zákrytový experiment byl prvním z osmi podobných příležitostí, které byly do scénáře primární mise nedávno zařazeny dodatečně.
Rádiové experimenty byly posléze vystřídány průzkumem prachu nacházejícího se v blízkosti vnitřní hrany prstence F, který uskutečnil přístroj CDA. Spektrometr UVIS byl otočen směrem k Saturnu a pozoroval východ slunce za planetou.
2007-12-04 v 22:55:50 SCET [=Spacecraft Event Time] minula Cassini jižní polokouli Titanu (průlet T38) ve výšce 1300 km relativní rychlostí 6.3 km/s. Vědecký výzkum zahrnoval mj. studium gravitačního pole měsíce na základě sledování rádiových signálů v průběhu vysílání směrem k Zemi. Po skončené rádiové relaci zahájil infračervený spektrometr měření vertikálního teplotního profilu tropopauzy a stratosféry a průzkum rozložení některých sloučenin (metan, voda, oxid uhelnatý a aerosoly). Kamery monitorovaly blesky a polární záře. Ultrafialový spektrometr provedl několik pomalých skenování přes viditelnou polokouli. Infračervená kamera pořídila snímky s vysokým rozlišením tmavé oblasti Ontario Lacus, což je pravděpodobně velké jezero poprvé spatřené na obrázcích z roku 2005. Snímkována byla rovněž oblast, kde přistál modul Huygens.

2007-12-05 - MESSENGER

Konec sluneční konjunkce

V pátek 2007-11-30 bylo obnoveno rádiové spojení se sondou MESSENGER směřující k Merkuru. Mimo kontakt se Zemí se nacházela od 2007-11-13, když se úhel svíraný spojnicemi Země-Slunce a Země-sonda zmenšil pod 1° a MESSENGER se prakticky schoval za slunečním diskem.
Bezprostředně po navázání spojení byl zahájen přenos telemetrických dat. První rozbory potvrdily, že se sonda nachází v dobré kondici a během minulých 14 dnů rádiového ticha fungovala podle plánu.
Období dlouhé sluneční konjunkce oficiálně skončí 2007-12-12, kdy se úhel Slunce-Země-sonda zvětší nad 3°. Od tohoto okamžiku se předpokládá, že rádiové spojení už nebude sluneční činností ohrožováno a bude možno přistoupit k obvyklým letovým operacím. Na konec prosince se připravuje dráhová korekce a pak už sonda konečně zamíří k prvnímu lednovému průletu kolem Merkuru. Návštěva nejvnitřnější planety sluneční soustavy se uskuteční téměř 33 let poté, kdy ji naposled zblízka viděl Mariner 10.

2007-12-04 - LCROSS

Začíná montáž a zkoušky

O sondě LCROSS [=Lunar Crater Observation and Sensing Satellite] se již před časem v Horkých novinkách psalo. Těleso, které bude vypuštěno společně s lunární družicí LRO [=Lunar Reconnaissance Orbiter], má v roce 2009 dopadnout do oblasti jižního měsíčního pólu a pomoci rozřešit otázku, zda by se na tomto místě mohla nacházet voda. V těchto dnech byla v dílnách firmy Northop Grumman v Redondo Beach (Kalifornie) zahájena montáž a zkoušky lunárního "sebevraha".
Fáze IandT [=Integration and Test] byla odstartována přípravnými operacemi před instalací elektrického vybavení a bude pokračovat montáží pohonných jednotek. Po dalších devět měsíců bude probíhat kompletace subsytémů a integrace vědeckého vybavení, které dodala přímo NASA. V létě příštího roku bude etapa IandT završena zkouškami odolnosti sondy vůči kosmickým podmínkám.
Koncem léta 2008 bude kosmické plavidlo převezeno na Floridu na kosmodrom KSC. Start se uskuteční na přelomu roků 2008/2009 a život sondy LCROSS skončí nárazem do Měsíce přibližně o tři měsíce později. Předpokládá se, že srážkou bude do výšky kolem 10 km vymrštěno více než 250 tun lunárního materiálu. Oblak prachu a rozdrcených hornin by při jasné obloze a s dobrým přístrojovým vybavením mohl být pozorovatelný i v amatérských podmínkách.
Základním strukturním prvkem sondy LCROSS je středový válec, označený jako ESPA [=EELV Secondary Payload Adapter]. Jedná se o kroužek o průměru šest stop (asi 1.8 m) s šesti okénky, do nichž se připojuje další část konstrukce nesoucí mj. solární panely a radiátory. Další subsystémy, vědecké přístroje a elektronika se nacházejí na vnitřní straně panelů. Každý z panelů může být kvůli snadnějšímu přístupu vyklopen o 90°. Modulární struktura umožňuje montovat zařízení tak, jak budou dodávána.
Sondu a avioniku dodává Northrop Grumman na základě kontraktu NASA Ames Research Center, Moffett Field (Kalifornie). LCROSS představuje doplňkové zařízení k sondě LRO a využívá vyšší nosné kapacity rakety Atlas, která byla pro misi LRO vybrána.

2007-12-04 - Chang´e 1

Vědecká data budou dostupná všem zájemcům

Vědci a zájemci o astronomii mají možnost studovat všechny vědecké údaje, které získá první čínská lunární družice Chang´e 1. Oznámil to v neděli 2007-12-02 vědecký šéf programu. "Peníze na projekt Chang´e pocházejí od daňových poplatníků, a proto by data měla být veřejná," uvedl.
Při stejné příležitosti se ohradil proti domněnkám, že první publikovaný snímek Měsíce ze sondy je podvrh a že se jedná o kopii obrázku získaného Spojenými státy. "Protože Čína a Spojené státy fotografovaly stejnou oblast, je přirozené, že snímky jsou si podobné. Při důkladném průzkumu ale uvidíte některé odlišnosti." První obrázek ze sondy Chang´e 1 byl publikován 2007-11-26 a měl doložit úspěch první čínské výpravy k Měsíci.

2007-12-03 - Rosetta

Status Report (2007-11-10 až 2007-11-16)

V průběhu sledovaného období Rosetta úspěšně absolvovala druhý gravitační manévr u Země, který navedl sondu na novou dráhu kolem Slunce. Uvedený časový interval byl charakterizován intenzivními letovými operacemi, které vyvrcholily nejtěsnějším přiblížením dne 2007-11-13 v 20:57:22.964 UT, kdy plavidlo minulo Zemi ve výšce 5294.852 km nad jižním Pacifikem.
Před průletem nebylo nutno provádět žádné dodatkové dráhové korekce. Po uskutečněném gravitačním manévru bylo na základě stanovení nové trajektorie vypočítáno, že bude potřeba uskutečnit drobnou opravu letu. Kvůli optimalizaci spotřeby pohonných látek bude rozdělena do dvou částí, první se uskuteční již 2007-11-23 a druhá až v únoru 2008. Sondu čeká ještě jedno setkání se Zemí. Dojde k němu 2009-11-13.
Průlet kolem Země využila řada přístrojů k ověření funkce a k pořízení vědeckých dat, v současné době se výsledky zpracovávají. Zapojeny byly přístroje ALICE, MIRO, RPC, VIRTIS a ROMAP. Zajímavé snímky dodala kamera OSIRIS, která fotografovala Zemi a Měsíc v intervalu od 2007-11-11 až 2007-11-17. U zařízení ROSINA pokračovalo prohřívání, které mělo vypudit zbytky plynů, které zůstaly uvnitř přístroje od pozemní přípravy. Monitor radiace SREM je stále konfigurován do normálního přeletového módu.
Zajímavostí je, že téže noci, kdy Rosetta minula Zemi, přišla informace, že se za ní pohybuje po prakticky stejné dráze další objekt. Další analýzy prokázaly, že se jedná o asteroid typu Apollo. Sonda se od něho nacházela v nejmenší vzdálenosti 346708 km (přibližně vzdálenost Země-Měsíc) v 20:46 UT. Asteroid sám minul Zemi 2007-11-14 v 03:19 UT ve výšce 227356 km relativní rychlostí 11.6 km/s.
Dne 2007-11-16 se Rosetta nacházela 1.75 mil. km od Země (0.011 AU, doba letu rádiového signálu jedním směrem přibližně 6 s). Vzdálenost ke Slunci činila 145.65 mil. km (0.98 AU).

2007-12-02 - Cassini

Status Report (2007-11-14 až 2007-11-27)

Prozatím poslední signály z Cassini dorazily na sledovací stanici Madrid 2007-11-27. Podle telemetrických dat zůstává sonda ve skvělé kondici a všechny subsystémy pracují podle předpokladů.
Vědecký program na začátku sledovaného období se soustředil na průzkum prstenců Saturnu, které byly sledovány jednak kamerami ISS a jednak přístroji pro studium magnetosféry a plazmatu MAPS a radarem. Prstence byly sondovány na vlnové délkách 2 cm a delších.
2007-11-15 se uskutečnil korekční manévr OTM-133. Úpravu dráhy vykonaly korekční motorky RCS, které zahájily činnost v 16:14 UT. Po době hoření t=50.75 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.067 m/s. Manévr měl za úkol připravit průlet kolem Titanu (T37), k němuž došlo 2007-11-18.
2007-11-16 prolétla Cassini kolem měsíců Rhea a Pandora. V obou případech se jednalo o tzv. necílené průlety. Sonda se přiblížila k satelitu Rhea až na 91537 km. Na příletové větvi prováděly optické přístroje koordinované pozorování se spektrometry VIMS, UVIS a CIRS. Cílem kampaně bylo stanovit tvar měsíce, který souvisí s jeho vnitřní strukturou a historií vývoje. Poté přišla řada na analyzátor kosmického prachu CDA, který shromažďoval data o částečkách hmoty nacházejících se v okolí Rhey. Nakonec bylo obnoveno pozorování optickými přístroji.
O den později prolétla sonda necíleně kolem malých měsíců Pan, Epimetheus a Calypso. Zařízení RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] poprvé sledovalo rádiové hvizdy, vznikající od blesků mezi mraky planety.
2007-11-18 minula sonda ve vzdálenosti přibližně 1000 km obří měsíc Titan (průlet T37). Během průletu byla orientace udržována reaktivním systémem RCS, který spotřeboval 393.6 g hydrazinu. Před setkáním se Cassini pohybovala po oběžné dráze kolem Saturnu s periodou asi 24 dní a sklonem 5°. Gravitace měsíce zredukovala oběžnou dobu na 16 dní a sklon se zvýšil na 16.3°. I další plánované průlety budou stáčet rovinu oběžné dráhy až na hodnotu 75° na konci primární mise.
Na příletu k Titanu sledoval spektrometr INMS hranici atmosféry měsíce a měřil její složení a teplotní strukturu. Následovalo měření přístrojem VIMS, který zhotovoval podrobnou geologickou mapu měsíce a sledoval limbus a rozložení oblačnosti. Kamery ISS fotografovaly atmosféru, v níž bylo pátráno po blescích a polárních zářích. Povrch byl sledován v regionálním i globálním měřítku. Fotografována byla oblast severozápadně od Ederi, čímž byla doplněna pozorování z průletu T35. Spektrometr UVIS pozoroval Titan ve vzdáleném a velmi vzdáleném ultrafialovém oboru. Byla měřena absorpce vln odpovídající uhlovodíkům a aerosolům ve stratosféře. Další spektrometr CIRS sledoval vertikální rozložení teplot v tropopauze a stratosféře a výskyt různých složek (metan, voda, oxid uhelnatý, aerosoly) v atmosféře. Přístroje MAPS studovaly interakce mezi Titanem a magnetosférou Saturnu.
Období od 2007-11-20 do 2007-11-25 bylo pro JPL dobou volna, protože v USA se slavil Den Díkuvzdání, proto byly veškeré aktivity týmu Cassini omezeny na nejnutnější možnou míru.
Dne 2007-11-22 došlo k úpravě dráhy OTM-134. Operaci provedl od 20:14 UT hlavní motor, který po době hoření t=7.2 s změnil rychlost letu o Δv=1.17 m/s. Manévr opravil trajektorii po průletu kolem Titanu. Všechny subsystémy vykazovaly nominální funkci.
2007-11-27 se uskutečnil další korekční manévr OTM-135. Hlavní motor byl zapálen v 07:59:56 UT a po době t=96.5 s změnil rychlost o Δv=15.75 m/s.
Spektrometr CAPS pozoroval hranice magnetosféry nad večerní stranou planety, UVIS studoval polární záře a kamery ISS fotografovaly měsíce Telesto, Janus, Pandora, Methone a Calypso. Smyslem snímkování bylo upřesnění oběžných drah. Před kameru se dostal i vzdálený měsíček Erriapo.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23