Novinky - březen 2006

2006-03-28 - Return to Moon

Úvodní fáze návrhu CEV vstupuje do finiše

NASA podepsala 2006-03-27 rozšíření kontraktu na vývoj nového kosmického plavidla CEV [=Crew Exploration Vehicle].
V červnu 2005 byly vybrány firma Lockheed Martin Corp. a sdružení Grumman System Corp. a Boeing Co. jako zpracovatelé tzv. fáze 1 CEV. Oba smluvní partneři pracovali společně s NASA na definici požadavků a návrhu koncepce další generace pilotovaných kosmických lodí.
Maximální náklady na smlouvu fáze 1, včetně rozšíření do 2006-08-31 a nabídku jejího dalšího prodloužení obnáší 60 mil. USD pro každého ze dvou uvedených kontraktorů. Cena za rozšíření od 2006-03-31 do 2006-08-31 je přitom 17.5 mil. USD a cena opce na další dvě dvouměsíční prodloužení prací 7 mil. USD.
Jeden z účastníků fáze 1 bude posléze vybrán jako hlavní dodavatel návrhu, vývoje, zkoušek a jejich vyhodnocení a posléze výroby CEV. Ačkoliv nová smlouva obsahuje opci na prodloužení prací na fázi 1 až do prosince letošního roku, NASA očekává, že vybere hlavního dodavatele už v srpnu.
Nová kosmická loď, prozatím označovaná zkratkou CEV, má dopravovat až šest členů posádky na oběžnou dráhu kolem Země. Měla by být k dispozici co nejdříve po definitivním vyřazení raketoplánů Space Shuttle z provozu v roce 2010. Počínaje rokem 2018 by měla být použitelná i jako základní technický prostředek pro zamýšlené výpravy k Měsíci.

2006-03-28 - Dawn

K asteroidům se poletí!

2006-03-27 oznámila NASA, že opět "vzala na milost" misi Dawn, automatickou sondu na průzkum dvou největších asteroidů. Jak jsme informovali v Horkých novinkách 2006-03-04, projekt byl před zhruba třemi týdny zrušen ve stádiu vysoké rozpracovanosti. Důvodem byly tehdy technické problémy a překročení nákladů.
Mise obdržela své pojmenování Dawn {=Úsvit}, protože jejím cílem je studium objektů pocházejících z ranné éry solárního systému. Sofistikovaný robot by měl zamířit k planetkám Vesta a Ceres, obíhajících v prostoru mezi Marsem a Jupiterem. Cestou bude používat iontový pohon a po dlouhou dobu má kolem jmenovaných těles kroužit po oběžné dráze.
Mise byla schválena k realizaci v prosinci 2001 v rámci programu Discovery a start byl stanoven na červen 2006. Technické potíže s revoluční technologií nejprve znamenaly odklad startu na červenec 2007 a zvýšení nákladů z původních 373 mil. na 446 mil. USD. 2006-03-02 pak padlo rozhodnutí zrušit expedici zcela. V tu chvíli již bylo nicméně na práce vynaloženo 257 mil. USD. Nyní se požaduje na dokončení projektu dodatečných 14 mil. USD.
Znovuzrození mise Dawn je výsledkem revize, která je součástí nových manažerských procedur, zavedených administrátorem NASA M. Griffinem. Tyto procesy mají za úkol zajistit otevřenou debatu a důkladné posouzení nejdůležitějších rozhodnutí, týkajících se výzkumu vesmíru a činnosti agentury.
"Provedli jsme revizi mnoha technických a finančních problémů a práce, která byla doposud v tomto směru vykonána," řekl Rex Gevenden, předseda komise. "Podle našeho názoru učinil tým projektantů významný pokrok v mnoha technických otázkách a věříme, že mise bude úspěšná."

2006-03-26 - Cassini

Status Report (2006-03-16 až 2006-03-22)

Zatím poslední telemetrická data dorazila na Zemi dne 2006-03-22 přes sledovací stanici DSN Goldstone. Cassini pokračuje v letu ve skvělém stavu a systémy pracují podle očekávání.
Dne 2006-03-18 se uskutečnil 13. cílený průlet kolem Titanu. Nejmenší vzdálenost činila 1951 km. Trajektorie setkání umožnila poprvé provádět rádiový výzkum ionosféry a neutrální atmosféry zákrytovou metodou. Zákryt sondy za Titanem se uskutečnil teprve podruhé v historii. První příležitost měla sonda Voyager v roce 1980. I další pokus prostřednictvím rádiové sondáže byl velice zajímavý. Při něm byly z paluby Cassini vysílány rádiové signály směrem k povrchu Titanu a odražené vlny registrovaly pozemské radioteleskopy sítě DSN. Síla a deformace zachyceného signálu slouží k posouzení fyzikálních vlastností reflektujícího povrchu. Experimenty RSS [=Radio Science] zjistily, že data přijímaná v pásmech S a X jsou mimořádně kvalitní. Ačkoliv orientace sondy byla udržována raketovými motorky a navíc v době měření panovaly v Goldstone a u Madridu špatné povětrnostní podmínky, příjem i v pásmu Ka byl mimořádně stabilní po celou jednu hodinu, po kterou trvala pozorování.
Dne 2006-03-22 došlo na dráhovou korekci OTM-056, která měla za úkol opravit let sondy po absolvovaném setkání s Titanem. Manévr byl zahájen v 05:30 UT zážehem hlavního motoru. První údaje po jeho zakončení ukazují, že motor pracoval 2.71 s a bylo dosaženo změny rychlosti Δv=0.44 m/s. Veškeré systémy hlásily nominální funkci.
Z dalších významných událostí týdne patří na přední místo průlet kolem měsíce Rhea, který, ač necílený, zavedl sondu do mimořádné blízkosti. Výborných pozorovacích podmínek využil palubní radar a optické přístroje a bylo studováno složení povrchu a geologická historie největšího z ledových satelitů, který obíhá Saturn uvnitř magnetosféry a v blízkosti prostředí ovlivněného prstencem E. Především ultrafialový spektrograf UVIS vykonal významné pozorování povrchu Rhey a blízkého okolí, ve kterém pátral po slabé atmosféře měsíce. Detektor prachu CDA pokračoval ve výzkumu proudů prachových částic. Kamerový systém ISS pozoroval polokouli Rhey přivrácenou k Saturnu a podařilo se mu pořídit zatím nepodrobnější snímky včetně části povrchu nasvícené světlem odraženým od planety.
V průběhu roku 2006 byly zaznamenány tři špičky momentu (2006-02-08, 2006-03-15 a 2006-03-16) u sestavy silových setrvačníků RWA-1. Poslední podobná špička se vyskytla v roce 2001. Jednotka RWA-1 [=Reaction Wheel Assembly] vykazovala v minulosti jisté problémy, nicméně zkoušky provedené letos v lednu ukazovaly od roku 2004 pozitivní trend. Zařízení bude nutno nadále bedlivě sledovat.

2006-03-24 - MRO

Na Zemi dorazily první obrázky z kamery HiRISE

Vědci i veřejnost se konečně dočkali prvních záběrů Marsu pořízených kamerou HiRISE, nacházející se na palubě sondy Mars Rennaissance Orbiter. Dnes byly zveřejněny ukázky práce kamery při zkušebním snímkování, jak už jsme o tom referovali v minulém příspěvku do Horkých novinek. Na webu nejsou sice publikovány kompletní záběry v originálním rozlišení, přesto jako ukázka příštích událostí jsou velkým příslibem.
Snímky je možno si prohlédnout na následujících adresách:

http://marsprogram.jpl.nasa.gov/mro/gallery/calibration/pia08014-AEB1-full-reduced1.html

http://marsprogram.jpl.nasa.gov/mro/gallery/calibration/pia08013-AEB1-cut-full1.html

Během fotografování 2006-03-24 se MRO nacházela ve výšce 2489 km a zachytila oblast nacházející se na jižní polokouli v místě o souřadnicích 34° j.š. a 305° v.d. Rozměry zobrazené oblasti jsou 49.8 x 23.6 km a rozlišení činí 2.49 m/pixel. Na definitivní dráze, na níž přejde sonda během následujícího půl roku, se předpokládá rozlišení 0.28 m/pixel. Máme se tedy na co těšit!

2006-03-22 - MRO

Očekávají se první snímky s vysokým rozlišením

Mimořádně výkonná kamera HiRISE [=High Reolution Imaging Science Experiment] na palubě družice Marsu MRO [=Mars Reconnaissance Orbiter] má za úkol získat první obrázky planety v noci z 2006-02-23 na 2006-03-24. Vědci z University of Arizona, kteří mají na starosti uvedený přístroj, ohlásili, že první čtyři snímky budou zhotoveny mezi 04:41 UT a 04:50 UT v pátek dne 2006-03-24. Druhá série bude pořízena na dalším oběhu v sobotu 2006-03-25 mezi 16:15 UT a 16:22 UT.
Data by mohla být k dispozici za hodinu a půl až dvě hodiny po uskutečněném pozorování. Jinak řečeno - ukázku práce HiRISE mají vědci šanci dostat do rukou nejdříve 2006-03-24 v 06:15 UT a z druhé sady další den v 17:45 UT.
Obrázky ze zmíněných dvou oběhů budou také jedinými snímky HiRISE na dalšího půl roku. Sonda bude v následujícím období provádět úpravy oběžné dráhy kontrolovaným bržděním o atmosféru (aerobraking) a kamera bude mimo provoz.
První snímky HiRISE budou mít víceméně pokusný charakter, protože při nich budou premiérově použity některé systémy a uplatněna celá řada nevyzkoušených algoritmů. Může se tedy stát, že fotografování nedopadne napoprvé dobře. V každém případě se očekává, že se podaří získat potřebný návod, jak sladit činnost sondy a kamery HiRISE.
Dráha, po které se MRO pohybuje, není momentálně zcela ideální. V místě fotografování se rovněž může vyskytovat mlha, která by kryla povrch planety. Na jižní polokouli, kam bude kamera zaměřena, právě začíná podzim a oblačnost v této době není vzácností. Čest být prvním "modelem" nového fotografa na orbitální dráze se dostane středním zeměpisným šířkám jižní hemisféry planety. Sonda se bude nacházet ve výšce 1300 až 2500 km. Definitivní dráha, které bude dosaženo za šest měsíců, bude procházet ve výšce už jen asi 300 km. Jedny z prvních detailně snímkovaných oblastí budou potenciální místa přistání mise Phoenix v květnu 2008. Phoenix má rovněž využívat vysokou přenosovou kapacitu MRO pro komunikaci ze Zemí.

2006-03-19 - Cassini

Status Report (2006-03-09 až 2006-03-15)

Prozatím poslední spojení se sondou Cassini navázala sledovací stanice Goldstone 2006-03-15. Podle telemetrických dat je stav systémů sondy nadále skvělý a let probíhá podle plánu.
2006-03-09 proběhla schůzka, na níž se řešila strategie průletů číslo 12 a 13 kolem Titanu. Revize se týkala období mezi 2006-03-18 a 2006-04-30, v němž má dojít i ke třem dráhovým korekcím OTM-056 až OTM-058.
JPL vydala zprávu, v níž se hovoří o pravděpodobném nálezu tekuté vody na měsíci Enceladus. Snímky s vysokým rozlišením zachycují výtrysky ledového materiálu a strmé brázdy vyvrhující vysokou rychlostí obrovská množství částic. Věci zkoumají několik modelů, které by dokázaly pozorovaný jev vysvětlit. Výtrysky mohou pocházet z kapes nacházejících se nízko pod povrchem, v nichž se nachází tekutá voda o teplotě nad 0°C. Může se tedy jednat o jakýsi druh "studených" gejzírů. O jevu bylo publikováno v časopisu Science.
Do programu letu Cassini se překvapivě nepříznivým způsobem zamíchaly odklady experimentálního startu ST-5. Projekt ST-5 (trojice mikrosatelitů na výzkum magnetického pole), který nemá s meziplanetární tématikou nic společného, vyžaduje nicméně jistý čas sledovací sítě DSN. Posuny ve startu rakety projektu ST-5 vyvolávají neustálé úpravy pozorovacího a komunikačního programu s Cassini a může dojít ke ztrátám drahocenného letového času.
2006-03-10 byl zahájen program vědeckého výzkumu podle sekvence S19. Tato etapa potrvá až do 2006-04-22 a obsahuje jeden cílený průlet kolem Titanu (T12), tři manévry OTM-055 až OTM-057 a 57 rádiových relací prostřednictvím DSN. Na Zemi by mělo být dopraveno asi 94 Gb dat.
Dne 2006-03-13 padlo rozhodnutí zrušit úpravu dráhy OTM-055. Následně byly na palubu odeslány pokyny upravující např. nasměrování přístrojů, které respektují, že se sonda bude pohybovat po nepatrně odlišné trajektorii.

2006-03-15 - Rosetta

Status Report (2006-02-17 až 2006-03-10, dny mise: 720 až 740)

Sledované období zahrnovalo tři týdny letu, v němž výrazně vzrostly aktivity na palubě sondy. Probíhalo odstraňování závady na přístrojích pro plazmový výzkum RPC [=Rosetta Plasma Consortium], uskutečnil se periodický test komponent systémů orientace a řízení polohy AOCS [=Attitude and Orbit Control System] a především došlo na třetí pasivní prověrku vědeckého vybavení.
Periodická kontrola systému AOCS proběhla mezi 2006-03-01 a 2006-03-03. Během ní byla uvedena do provozu a odzkoušena všechna čidla a akční prvky systému. Kvůli prověrce silových gyroskopů bylo řízení polohy sondy převedeno na několik hodin na malé raketové motorky RCS [=Reaction Control System]. Všechny zkoušky dopadly k plné spokojenosti. Probíhá detailní vyhodnocení získaných dat.
Ve dnech 2006-02-23 a 2006-02-24 byl aktivován experiment RPC, u něhož se v minulosti vyskytla závada na analyzátoru iontů ICA [=Ion Composition Analyser]. Funkce přístroje byla prověřena a byl opraven a otestován příslušný opravený software.
Třetí pasivní zkouška PC2 [=Payoad Check] vědeckého vybavení se uskutečnila mezi 2006-03-03 a 2006-03-07 v době, kdy se sonda nacházela mimo rádiový kontakt. Pouze prověrku rádiového experimentu RSI [=Radio Science Investigation] dne 2006-03-02 bylo nutno z principu provést během rádiové seance se sledovací stanicí New Norcia. V rámci prověrek byly postupně aktivovány a odzkoušeny veškeré vědecké přístroje s výjimkou experimentu Rosina. Data získaná při testech byla během dvou následujících spojení se sondou předána na Zemi a jsou v současné době analyzována.
Vlivem zvýšeného počtu operací se sondou bylo nutno zvýšit frekvenci rádiových spojení až na dvě seance týdně. Znamená to, že ve sledovaném období se uskutečnilo celkem šest rádiových relací.
Připravuje se mimořádné pozorování asteroidu Steins. V jeho průběhu se bude Slunce nacházet přibližně 37 h pouze 23° od osy +X. Bylo proto vyzkoušeno snížení teploty raketových motorků směřujících na opačnou stranu (-X). Vyhřívací články v motorcích byly proto na jistou dobu vypojeny. Za 1.5 hod poklesla teplota na tomto místě z původních +20°C na spodní limitní hodnotu +7°C a poté program řídící tepelnou regulaci podle očekávání znovu topidla zapojil. Motorky na straně +X se ochladily z teploty +35°C na +8°C a topné články zůstaly vypojené.
Dne 2006-03-10 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 392.7 mil. km od Země (2.62 AU, doba letu rádiového signálu 21 min 49 s) a 249.7 mil. km od Slunce (1.67 AU).
Plán pro další období
Mezi 2006-03-11 a 2006-03-12 má proběhnout původně neplánované pozorování asteroidu Steins kamerou OSIRIS. Sledování z velké vzdálenosti má za cíl získat dodatečné znalosti o charakteristikách tělesa, které by se daly využít při skutečném těsnému setkání, k němuž dojde v září 2008.
Připravují se opatření pro nastávající sluneční konjunkci. Do období se zhoršenou možností komunikace se Zemí bude Rosetta konfigurována již 2006-03-14. Konjunkce skončí v polovině května. V době konjunkce se bude pro pozemského pozorovatele nacházet sonda v úhlové vzdálenosti menší než 5° od Slunce. Minimum nastane dne 2006-04-13, kdy bude úhel spojnic Slunce-Země-Rosetta asi 0.3°. Po výstupu z konjunkce přejde sonda až do konce července do módu hibernace NSHM [=Near Sun Hibernation Mode].
Přípravné operace před gravitačním manévrem u Marsu budou zahájeny v srpnu 2006. Uskuteční se další pasivní zkouška vědeckých přístrojů (PC3) a odstartuje intenzivní pozorovací kampaň před a po plánované dráhové korekci DSM-2 v září. V listopadu a prosinci je v plánu první aktivní zkouška (PC4) vědeckého vybavení. Mars mine sonda v únoru 2007.

2006-03-13 - Cassini

Status Report (2006-03-02 až 2006-03-08)

Prozatím poslední spojení se sondou u Saturnu navázala dne 2006-03-08 sledovací stanice Goldstone. Stav kosmického průzkumníka zůstává nadále vynikající a let probíhá podle plánu.
Během korekčního manévru OTM-053 minulý týden, v okamžiku, kdy nebyla sonda v přímém rádiovém kontaktu se Zemí, neočekávaně selhal proudový spínač SSPS [=Solid State Power Switch] servopohonu uzavíracího ventilu v potrubí hélia HELVD [=Helium Latch Valve Driver]. K poslední podobné závadě došlo před 17 týdny dne 2005-11-04. I když se stejný problém vyskytl již po patnácté od začátku mise, není známá jeho přesná příčina. Předpokládá se, že by viníkem mohly být galaktické paprsky. Ze statistického hlediska se dá očekávat podobná událost dvakrát ročně. Závada neměla vliv na průběh operace, protože pohon byl v kritické chvíli vypnutý. Dodatečně bylo hlášení o závadě odstraněno zapojením redundantního obvodu. Všechny ostatní systémy hlásily nominální funkci.
Dne 2006-03-06 začalo vysílání povelových sekvencí do palubního počítače pro další etapu letu S19. Jako první odešly instrukce vědeckých přístrojů CAPS, CIRS, ISS, MIMI, UVIS a VIMS. Ostatní soubory následovaly v dalších dnech.
Vědecká náplň letu ve sledovaném období zahrnovala výzkum hraničních oblastí magnetosféry na večerní straně sadou přístrojů MAPS. Kamery ISS pozorovaly přechod měsíce Enceladus přes další satelity Dione, Rhea a Helene, přechod měsíce Helene přes Dione a konečně přechod družice Janus přes Helene. Pokračovalo snímkování malých měsíčků Atlas, Epimetheus, Janus, Helene, Pan, Pandora, Prometheus, Calypso, Pallene, Telesto, Methone a Polydeuces za účelem zpřesnění jejich dráhových parametrů. Měsíce Dione a Rhea byly sledovány spektrometricky přes sadu barevných a polarizačních filtrů. Na této kampani se podílel i spektrometr UVIS, který souběžně měřil odrazivost povrchu v ultrafialovém pásmu při různých zeměpisných délkách a fázových úhlech. Přístroje ISS, VIMS a UVIS pozorovaly Saturn ze vzdálenosti 2.6 mil. km od planety.

2006-03-10 - MRO

Sondu čeká kritická operace

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), vybavená prozatím nejvýkonnějším kamerovým souborem, se po sedmi měsících cesty vesmírem přiblížila konečně k cíli své cesty - planetě Mars. V průběhu několika následujících hodin se rozhodne, zda veškeré úsilí pracovníků a dodavatelů NASA a přibližně 600 mil. dosud vynaložených amerických dolarů (celkové náklady by měly dosáhnout 720 mil. USD) nepřijde vniveč. Dnes večer má být kosmický průzkumník zaparkován na oběžnou dráhu kolem rudé planety. Průběh kritické operace mohou zájemci sledovat společně s pracovníky řídícího střediska v přímém televizním přenosu na webu http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/.
Nejdůležitější okamžiky navádění na orbitu kolem planety, tzv. manévru MOI [=Mars Orbit Insertion], jsou uvedeny dále. Veškeré časy znamenají okamžik, kdy má být nebo kdy by mohla být (v případě, že není signál ze sondy k dispozici) událost zaznamenána na Zemi - jedná se o tzv. čas ERT [=Earth Receiving Time]. Ve skutečnosti bude tedy úkon proveden o něco dříve, což odpovídá době letu rádiového signálu k Zemi.
Na 15:24:31 UT (tzn. 16:24:31 SEČ) byla naplánována poslední korekce dráhy TCM-5B [=Trajectory Correction Meneuvre] před příletem. Uskutečnit se měla pouze, pokud by trajektorie neodpovídala plánované geometrii. V okamžiku psaní tohoto příspěvku, už měla mít sonda doladění dráhy za sebou - zda bylo nutno manévr opravdu provádět mi není známo.
Ve 20:50:19 UT (21:50:19 SEČ) dojde k natlakování palivového systému raketových brzdících motorů. Dvě malé pyrotechnické nálože budou elektricky zažehnuty a otevřou ventily v potrubí spojujícím zásobník s tlakovým héliem a palivovou nádrž obsahující hydrazin.
V další etapě, která má proběhnout od 21:03 UT bude přepojena komunikace z vysokoziskové na nízkoziskovou anténu. Nízkozisková anténa má mnohem nižší výkon, ale nevyžaduje přesné zamíření k Zemi. Je schopna vysílat telemetrická data rychlostí 160 bit/s.
O několik minut později, v 21:07 UT, se začne sonda v prostoru otáčet, aby tah motorů směřoval proti směru letu.
Ve 21:24:31 UT se podle plánu rozběhne vlastní brzdící manévr. Elektricky ovládaný ventil uvolní cestu v potrubí, aby mohlo palivo proudit do šestice raketových motorků o tahu 170 N. Jednosložkové palivo proudí přes katalyzátor, v němž za vysoké teploty "exploduje" a expanduje tryskami do prostoru. Motory mají pracovat nepřetržitě skoro 27 min a jejich úkolem je snížit rychlost sondy o téměř 1 km/s. Na sondě se nachází řada pružných závěsů, např. úchyty solárních panelů, které se dynamickým účinkem startujících motorů lehce rozkmitají. Jelikož není možné na 100% zajistit, aby tah motorů ležel po celou dobu činnosti přesně v těžišti tělesa, je nutno udržovat správnou orientaci sondy občasnými zážehy malých korekčních motorků.
Ve 21:46:09 UT - se stále pracujícími motory - zmizí MRO za diskem planety Mars a ve stejném okamžiku bude přerušeno rádiové spojení se Zemí.
Brzdící motory mají být vypnuty ve 21:51:20 UT. V tomto okamžiku se bude sonda stále ještě pohybovat schovaná za planetou. Pokud nic neselže, bude se MRO nacházet na protáhlé eliptické dráze kolem Marsu. Navigátoři očekávají, že úvodní oběžná dráha bude probíhat ve výšce 300x45000 km s periodou oběhu 35 h. Po skončení motorických manévrů se opět začne sonda automaticky natáčet za pomocí silových gyroskopů tak, aby hlavní parabolická anténa mířila k Zemi.
Ve 22:16:01 UT očekává řídící středisko, že se MRO opět objeví za diskem Marsu a antény sítě DSN [=Deep Space network] zachytí rádiový signál. Sonda má nadále pokračovat ve vysílání rychlostí 160 bit/s dokud DSN nenaváže spolehlivé spojení.
První minuty po navedení na dráhu budou věnovány kontrole stavu všech systémů. Oficiální informace o skutečném průběhu MOI se dají očekávat kolem 22:30 UT (23:30 SEČ). Držme palce!

2006-03-08 - Hayabusa

Sonda stále žije a stav není beznadějný!

Po několikaměsíční odmlce uveřejnila japonská kosmická agentura JAXA na svých webovských stránkách informaci o stavu sondy Hayabusa. Připomínán, že se jednalo o experimentální misi, jejímž cílem bylo vyzkoušet iontový reaktivní pohon, autonomní navigaci poblíž asteroidu a završením měl být pokus o odebrání povrchového materiálu planetky s následnou dopravou k Zemi. Co je tedy nového?
V listopadu se u sondy Haybusa vyskytla závážná netěsnost na straně rozvodu paliva bezprostředně poté, co úspěšně dosedla na povrch Itokawy, asteroidu ze skupiny NEA [=Near Earth Asteroid]. Poněvadž nefungovaly chemické motorky, byly 2005-12-08 zaznamenány silné poruchy orientace, které způsobily, že došlo ke ztrátě spojení. Šance, že se podaří obnovit komunikaci během příštího roku byla spočítána na 60 až 70%. Bylo proto rozhodnuto odložit návrat na Zemi až na červen 2010, tzn. s tříletým zpožděním. Předpokladem ale bylo, že se podaří spustit iontový pohon nejpozději na začátku roku 2007. Řídící tým zahájil proto v polovině prosince záchranné operace.
Dne 2006-01-23 byl opět zachycen nemodulovaný rádiový signál (maják). Bylo zjištěno, že se orientace osy rotace změnila skoro o 90° a v okamžiku kontaktu se odchylovala osa vysokoziskové antény od směru k Zemi o 70°. Ještě 2005-12-08 byl vyslán na sondu povel, na základě něhož měla udržovat rychlost rotace přibližně 1°/s. Skutečnost zjištěná v lednu 2006 činila asi 7° a navíc sonda rotovala v opačném smyslu.
V prvních dnech se spojení, především vysílání povelů na palubu, dařilo udržovat jen obtížně. Počínaje 2006-01-26 ale začal autonomní systém reagovat na dotazy ze Země a počátkem února se podařilo postupně zmapovat stav systémů.
Získaná data ukazují, že po ztrátě orientace v prosinci došlo k úplnému výpadku napájení elektrickou energií a dokonce byl zaznamenán zkrat na akumulátorových bateriích. Znamená to, že akumulátory jsou nadále nepoužitelné. V prosinci bylo spotřebováno palivo a v současné době se zdá, že není k dispozici ani okysličovadlo, protože příslušné čidlo ukazuje nulový tlak. Zásoba xenonu zůstává nezměněna.
Bylo pravděpodobné, že dojde k dalším problémům s orientací a spojení bude znovu ztraceno. Počínaje 2006-02-06 se proto řídící tým rozhodl zahájit manévrování se sondou pomocí řízeného odpouštění xenonu. Téhož dne byl do palubního počítače nahrán příslušný software. Operace byla úspěšná a sonda pomalu začala měnit zamíření antén rychlostí přibližně 2° za den. Dne 2006-03-04 činila odchylka od Slunce, které se momentálně nacházelo ve skoro stejném směru jako Země, jenom 14°.
Spojení se sondou se odpovídajícím způsobem nadále zlepšovalo. Telemetrická data dne 2006-02-25 byla získána přes nízkoziskovou anténu LGA rychlostí 8 bit/s. 2006-03-01 se úspěšně uskutečnilo měření vzdálenosti pomocí rádiového signálu. Dne 2006-03-04 se zdařilo spojení přes anténu se středním ziskem MGA-A rychlostí 32 bit/s.
Pomocí Dopplerovského měření byla stanovena oběžná dráha. Hayabusa se momentálně nachází asi 13000 km od asteroidu Itokawa, od kterého se vzdaluje rychlostí asi 3 m/s. Vzdálenost od Slunce činí kolem 190 mil. km a od Země 330 mil. km.
Pořád ještě je možné, že se na palubě nachází jisté množství chemického paliva a okysličovadla, které unikají nekontrolovatelně do prostoru. Bude proto nezbytné provést "vypálení" těchto zbytků tím způsobem, že se těleso sondy prohřeje palubními topnými články. Nejprve ale bude stanovena přesná oběžná dráha. Během prohřívání může dojít k dalšímu explozivnímu uvolnění plynů a sonda se může opět rozkývat. Proto je nutné k celé operaci přistupovat velice opatrně. Předpokládá se, že odstranění zbytků plynů se zdaří v průběhu několika měsíců. Podobný postup bude uplatněn i u návratového modulu.
Během přeletu k Zemi budou v činnosti iontové motory a teplota sondy opět vzroste. I v tomto případě existuje riziko, že by se mohly uvolnit další zbytky plynů a proto se provede ještě jedno záměrné "vypálení", tentokrát s několika zapojenými motory (maximálně třemi). Prohřívání by mělo trvat opět několik měsíců. Vlastní návrat započne zážehem iontových motorů začátkem roku 2007.
Zásoby xenonu na palubě činí 42 až 44 kg. Pokud nedojde k další dramatické erupci plynů, postačí toto množství na návrat. Na zřeteli je třeba ale mít, že jak iontové motory, tak hvězdná čidla, počítač řídící polohu atp. nebylo možno prozatím přezkoušet. Mezi prosincem 2005 a lednem 2006 byly přitom všechny komponenty sondy vystaveny extrémně nízkým teplotám.

2006-03-04 - Dawn

Mise zrušena!?

Na stránkách Spaceref se objevila smutná zpráva. Jelikož se jedná o velice strohé sdělení, uvádím je v plném znění.
"Po návratu do úřadu z ranního slyšení ve sněmovním Výboru pro vědu týkajícího se rozpočtu NASA na vědu pro fiskální rok 2007 zrušila Mary Cleave[ová] (Associate Administrator for Space Science Mission Directorate) misi Dawn programu Discovery.
Kuriózní je, že v průběhu několik hodin trvajícího jednání se neobtěžovala výbor informovat, že to má v úmyslu."
Sonda Dawn měla původně startovat v květnu letošního roku, vloni byl start přesunut na rok 2007. Úkolem mise bylo postupně navštívit dva největší asteroidy Vesta a Ceres. Jednalo se o dlouhodobou výpravu využívající předností elektrického iontového pohonu. K prvnímu cíli (Vesta) měla sonda dorazit v létě 2010 a přibližně tři čtvrti roku zkoumat těleso z oběžné dráhy. Pak měl následovat přelet k druhé planetce (Ceres), k níž se měla přiblížit v roce 2014. Výzkum tohoto objektu měl trvat celý rok.

2006-03-04 - Cassini

Status Report (2006-02-23 až 2006-03-01)

Poslední spojení se sondou ve sledovaném období navázala stanice Goldstone 2006-03-01. Podle telemetrických údajů zůstává Cassini ve skvělém stavu a systémy pracují normálně.
Dne 2006-02-24 se uskutečnil necílený průlet kolem měsíce Helene. O den později prolétla sonda ve vzdálenosti 337 tis. km od Saturnu pericentrem oběžné dráhy. Na příletové větvi dráhy prováděl spektrometr CIRS pozorování limbu planety ve středním infračerveném pásmu. Měření sloužila ke stanovení tepelné struktury stratosféry s vysokým vertikálním rozlišením. Přístroje RPWS pátraly po rádiových vlnách vyvolaných bouřkami na Saturnu. Po průletu periapsidou spektrometr VIMS zhotovoval teplotní mapu noční strany planety a pokoušel se zaregistrovat blesky. Spektrometr UVIS při tom uskutečňoval pozorování v ultrafialovém oboru.
2006-02-27 došlo k dalšímu průletu kolem Titanu (T11). Sonda minula měsíc ve výšce 1813 km. Průlet probíhal při nízkém fázovém úhlu, což bylo výhodné pro práci optických přístrojů. Průletové aktivity zahájil VIMS mapováním strany měsíce přivrácené k Saturnu, při čemž bylo pátráno po oblačnosti ve středních zeměpisných šířkách, monitorována byla mlha a fotometrické změny atmosféry. CIRS měřil stopové složky stratosféry, UVIS pracoval v extrémním a dalekém ultrafialovém pásmu a kamery ISS pořizovaly kontextové snímky. ISS pak pokračoval v globálním snímkování rovníkových oblastí mezi útvary Fensal, Quivira, Aztlan a Aaru. Další sledovanou krajinou byla Tsegihi na jihu. Po dalším přiblížení byly sejmuty snímky s vysokým rozlišením v prostorách Aztlan, Shiwanni Virgae a Elba Facula.
Prioritu pak následně převzaly experimenty prováděné rádiovým systémem RSS. Jednalo se o první ze čtyř koordinovaných průletů gravitačním polem (další budou T22, T33 a T38). Na základě těchto měření by mohla být zodpovězena otázka, zda se na Titanu nalézá vnitřní oceán. Dva z uvedených průletů se mají uskutečnit kolem Titanu, nacházejícího se v nejbližším bodě dráhy kolem Saturnu a dva (včetně současného) v nejvzdálenějším. Pro každou dvojici byla dále zvolena trajektorie procházející v jednom případě s nízkým a ve druhém s vysokým sklonem k rovníku.
RSS byl vystřídán opět experimentem UVIS, který skanoval viditelnou polokouli Titanu. Měření sloužila ke stanovení složení a struktury atmosféry. Následně CIRS zhotovoval mapu rozložení CH₄, HCN a CO ve stratosféře.
2006-03-02 se uskutečnila korekce dráhy OTM-053, která měla opravit trajektorii po setkání s Titanem. Motorický manévr v délce 291.5 s provedl systém korekčních motorků RCS, který zahájil práci v 07:00 UT. Při manévru byla změněna rychlost letu o Δv=269.64 mm/s. Po skončení operace a opětovném zamíření antén na Zemi přišlo výstražné hlášení, indikující, že selhal spínač na pohonu "A" uzavíracího ventilu hélia. Tato závada naštěstí neměla žádný významný dopad na prováděnou korekci. Ostatní subsystémy hlásily nominální funkci.
Již před týdnem bylo rozhodnuto zrušit manévr OTM-052. Na základě toho se mohla zrušit dekontaminace analyzátoru prachových části CDA plánovaná na 2006-03-01. Hlavní znečištění CDA má na svědomí práce hlavního motoru. Pokud je motor v činnosti je nutná následná dekontaminace, v opačném případě nikoliv.

2006-03-02 - Asteroidy

Planetka 2004 VD17 hrozí srážkou se Zemí

Na konci února byly dokončeny výpočty oběžných parametrů asteroidu 2004 VD17. Podle nich hrozí Zemi v nejbližším století (přesněji 2102-05-04) srážka s pravděpodobností jen o málo menší než 1:1000. Kalkulace byly provedeny na základě celkem 687 teleskopických pozorování uskutečněných v rozmezí 475 dní. I když se uvedená pravděpodobnost může zdát dost malá, přesto se jedná prozatím o nejvyšší spočítané riziko a uvedený asteroid ze skupiny NEA [=Near Earth Asteroid] se tím zařadil do čela nejnebezpečnějších kosmických těles a v Turínské stupnici rizikových objektů obdržel jako zatím první planetka ohodnocení stupněm 2.
Na základě změřené jasnosti byl určen přibližný průměr na 500 m a hmotnost na téměř miliardu tun. I když tyto rozměry nedosahují hodnot "globálního zabijáka", předpokládaná energie uvolněná při dopadu je větší než 10000 Mt TNT, což je srovnatelné se silou veškerého světového nukleárního arzenálu. K dispozici nejsou bohužel žádná radarová pozorování, takže není možno posoudit rozměry tělesa do větších detailů a uvedená čísla je nutno brát s jistou rezervou.
Pro srovnání planetka Apophis (2004 MN4), o níž byla v minulosti na těchto stránkách rovněž zmínka, je klasifikována na Turínské stupnici stupněm 1. Pravděpodobnost střetu se Zemí dne 2036-04-13 je "pouze" asi 1:5000. Apophis je o něco menší (průměr cca 300 m) a hmotnost činí kolem 100 mil. tun. Apophis a 2004 VD17 jsou dosud jediné dvě planetky, které obdržely vyšší zařazení na Turínské stupnici než stupeň 0. Turínská stupnice posuzuje riziko srážky a je definována pro stupně 0 (nulová pravděpodobnost kolize) až po 10 (jistá srážka s globálními následky a ohrožením civilizace - podobná událost se odhaduje na 1 za 100000 roků).
Do největšího přiblížení k Zemi zbývá naštěstí asteroidu 2004 VD17 skoro celých sto let. Bude dostatek času upřesnit dráhu a doufejme, že nakonec dojdou astronomové k výsledku, že planetka Zemi mine. Na druhou stranu v nejbližší době není na další přesné pozorování šance. Znamená to, že 2004 VD17 zůstane na předním místě Turínské stupnice ještě nějakou dobu.
Zájemci o planetky NEO mohou navštívit stránky NASA/JPL NEO Program Office.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23