Novinky - listopad 2005

2005-11-30 - Hayabusa

Problémy s motory ohrožují návrat

Japonská sonda Hayabusa pravděpodobně uspěla při odběru vzorků povrchového materiálu z asteroidu Itokawa. Nové problémy, které se vyskytly na pohonném systému, by ale mohly znamenat, že se ukázku hmoty planetky nepodaří dopravit k Zemi. Oznámil to oficiální představitel JAXA dne 2005-11-29.
Hayabusa na druhý pokus úspěšně automaticky přistála na asteroidu v sobotu 2005-11-26. Operace se odehrála ve vzdálenosti 290 mil. km od Země. Vědci jsou přesvědčeni, že i odběr materiálu proběhl podle plánu. Kosmická sonda má nastoupit zpáteční cestu k Zemi v polovině prosince. JAXA ale přiznala, že se vyskytly potíže s jedním motorkem sloužícím k udržování polohy. Mluvčí agentury doslova řekl: "Kvůli problému se nám nepodařilo nasměrovat anténu k Zemi. Nemůžeme zahájit návrat, pokud se nám nepodaří problém odstranit." Jestliže se nestihne zvládnout potíže včas, je tu ještě možnost počkat přibližně tři roky, až se opět sonda a Země dostanou do příhodné polohy. "Přesto, že to můžeme zkusit za tři roky, není jisté, jestli budou potom ještě fungovat baterie."
Na palubě sondy již selhaly dva silové setrvačníky (ze tří), které byly používána k udržování polohy, a proto možnost řídit orientaci pomocí reaktivních motorků je pro úspěch či neúspěch mise naprosto zásadní.

2005-11-30 - Rusko

Turistický výlet k Měsíci za 100 mil. USD?

Let k Měsíci by mohl stát kosmické turisty 100 mil. USD. Sdělil to podle RIA Novosti představitel ruské kosmické agentury. "Projekt letu kolem Měsíce opravdu existuje a právě ho studujeme," řekl Alexej Krasnov, ředitel oddělení pilotovaných letů. "Let by mohl stát turistu asi 100 mil. USD."
Podle Krasnova by se modernizovaný Sojuz s ruským kosmonautem a jedním až dvěma turisty na palubě nejprve spojil na nízké oběžné dráze s mezinárodní kosmickou stanicí ISS. Poté by byla z Bajkonuru vypuštěna další raketa, která by vynesla urychlovací stupeň a ten by se připojil k čekajícímu Sojuzu. Stupeň by pak obstaral potřebný impuls pilotované kabině k obletu Měsíce a návratu na Zemi. Takovýto výlet by trval mezi osmi a desíti dny.
Krasnov připomněl, že kosmický turista by musel splňovat celou řadu kritérií. Mezi nimi by hrály důležitou roli medicínské faktory, absolvování potřebného výcviku, odolnost vůči stresovým situacím, jazykové znalosti atd. "Schopnost plynně hovořit a psát anglicky je nezbytným požadavkem všech kandidátů k letu na ISS. Do tréninkového programu jsou proto zahrnuty i kurzy ruštiny a angličtiny," řekl Krasnov.

2005-11-27 - Hayabusa

Další podrobnosti o událostech 2005-11-20

Podle včerejší stručné informace agentury JAXA se druhý pokus o přistání na asteroidu Itokawa, který se uskutečnil v noci z pátku na sobotu 2005-11-26, zdařil. Podrobnosti o průběhu náročné operace ale můžeme čekat až za několik dní. Proč tomu tak je, vyplývá z následujícího vylíčení událostí o jeden týden starších. Tehdy mělo dojít k prvnímu odběru vzorků z povrchu planetky. Počáteční pesimistické zprávy o selhání sondy byly v průběhu dalších dní postupně měněny až ke konstatování, že vše bylo takřka perfektní - až na vlastní odběr kosmického materiálu. Tyto peripetie jsou ostatně poměrně věrně zachyceny v našich minulých Horkých novinkách. Následující text vychází z oficiální zprávy agentury JAXA ze dne 2005-11-24.
Hayabusa uskutečnila první měkké přistání na asteroidu Itokawa v rámci operace odběru vzorků dne 2005-11-19. Sonda zahájila sestup v 21:00 JST dne 2005-11-19 (tzn. 12:00 UT - další časové údaje jsou uváděny v japonském standardním čase JST. JST předchází UT o 9 h a SEČ o 8 h - pozn. A. H.) z výšky 1 km. Naváděcí a navigační systém během přibližování pracoval normálně. Dne 2005-11-20 v 04:33 JST byl vyslán ze Země poslední povel k sestupu, na základě něhož bylo dosaženo měkkého přistání takřka přesně na stanoveném místě povrchu. Odchylka bodu přistání se ještě zkoumá ale očekává se, že nebude větší než 30 m.
Relativní rychlost v okamžiku zahájení sestupu činila 12 cm/s. Ve výšce 54 m v 05:28 JST byl vydán povel k přetnutí kabelu, na němž byl upoután značkovací terč (target marker). Poté v 05:30 JST ve výšce 40 m sonda autonomně snížila vlastní rychlost o 9 cm/s, aby se oddělila od značkovacího terče. Znamená to, že nadále se blížila k povrchu rychlostí 3 cm/s. Oddělení a volný pád značkovače bylo potvrzeno na dokumentárním snímku. Rovněž bylo zaznamenáno snížení rychlosti sondy. Značkovací terč pravděpodobně dopadl v jihovýchodní části povrchového útvaru pracovně pojmenovaného "MUSES Sea".
Hayabusa pak ve výšce 35 m přepnula měření vzdálenosti z laserového výškoměru (LIDAR) na přístroj LRF [=Laser Range Finder]. Postupně snižovala rychlost a ve výšce asi 25 m zredukovala relativní rychlost vůči povrchu asteroidu takřka na nulu. V 05:40 JST se nacházela ve výšce 17 m a z tohoto bodu zahájila prakticky volný pád, během něhož se pouze upravovala poloha sondy podle tvaru povrchu planetky. V této chvíli byl rovněž podle plánu ukončen přenos telemetrie k Zemi. Vysílač sondy začal generovat signály v módu "maják", které byly následně na Zemi využity k Dopplerovským měřením rychlosti. Vysílání přešlo taktéž na nízkoziskovou anténu LGA, která je schopna i při slabším signálu vykompenzovat větší odchylku směru vysílání.
Od této chvíle již nebylo možno kontrolovat stav palubních přístrojů v reálném čase ale pouze na základě analýzy dat z palubního záznamníku, která byla odvysílána na Zemi v následujících dnech. Podle nich se zdá, že Hayabusa se autonomně rozhodla přerušit přistávání a pokusila se nouzově vzdálit poté, co senzor kontrolující překážky zachytil nějaký druh odrazu světla. V programu palubního počítače jsou pro fázi vzletu stanoveny jisté mezní hodnoty v subsystému řízení polohy. V tomto okamžiku se ale orientace sondy nacházela mimo předem dané meze, odlet nebyl povolen a proto bylo rozhodnuto pokračovat v opatrném sestupu. Bohužel v této chvíli nebyla aktivována funkce senzoru dosednutí.
Hayabusa tedy nepoznala, že se nachází na povrchu asteroidu. Data, které dorazila na Zemi v následujících dnech, nicméně potvrdila, že sonda byla v kontaktu s Itokawou dokonce kolem 30 min. Před tím ale dvakrát mírně poskočila. Toto je doloženo údaji z laserového výškoměru LRF a rovněž záznamem ze systému řízení polohy.
K těmto událostem došlo v okamžiku, kdy se přepínalo sledování sondy ze stanice DSN, kterou propůjčila NASA, na japonskou stanici Usuda Deep Space Center. Kvůli tomu nebyly zaznamenány kritické chvíle pomocí Dopplerova měření. Rychlost pádu během dvou poskoků byla kolem 10 cm/s. Na sondě nebylo zjištěno žádné vážné poškození, pouze senzor vytápění bude muset být přezkoušen.
Hayabusa zůstala ve stálém kontaktu s povrchem asteroidu až do 06:48 JST, kdy dostala ze Země povel k nouzovému odletu. Kvůli tomu, že nebyl aktivován dotykový senzor i když sonda spočívala na povrchu, nebyl odpálen projektil, který měl zvířit materiál Itokawy a neuskutečnil se plánovaný odběr vzorků. Předpokládá se, že na terénu spočíval spodní konec odběrové trubice a bok sondy nebo konec panelu slunečních článků. Hayabusa se tak stala prvním kosmickým plavidlem, které odstartovalo z asteroidu. Nazíráno z jiného hlediska, jednalo se o první návrat z cizího nebeského tělesa s výjimkou Měsíce.
Po odletu z asteroidu na základě povelu ze Země přešla Hayabusa do bezpečnostního módu kvůli nestabilní komunikační lince a kvůli konfliktu priorit v palubním počítači. Bezpečnostní mód byl překonán a normální tříosá stabilizace byla obnovena až po dvou dnech 2005-11-22. K tomuto okamžiku nejsou v řídícím středisku ještě všechny záznamy, není tedy vyloučeno ještě další zpřesnění dosavadních informací.

2005-11-24 - Hayabusa

Hayabusa přece jenom přistála!

Japonská sonda podle zprávy uveřejněné v Kyodo News z 2005-11-20 (JST) úspěšně sestoupila k povrchu asteroidu Itokawa, ale pak nepodařilo se uskutečnit odběr vzorků. Oznámila to japonská kosmická agentura JAXA [=Japan Aerospace Exploration Agency] dne 2005-11-23. V předchozí zprávě se přitom ještě hovořilo o tom, že během přibližování k planetce došlo k závadě, po níž nebyla sonda schopna určit svoji výšku. Nyní tedy JAXA upřesnila, že ve skutečnosti sonda přistála a setrvala na povrchu přibližně půl hodiny. Jednalo se o první přistání japonského plavidla na cizím kosmickém tělese.
Dnes by měla JAXA rozhodnout, zda se uskuteční druhý pokus získat ukázku materiálu planetky. Ačkoliv těleso sondy nevykazuje žádné vážnější poškození, musí být přesto přezkoušeny některé senzory.

2005-11-24 - Cassini

Status Report (2005-11-17 až 2005-11-21)

Obvyklý týdenní interval pravidelných zpráv o stavu Cassini byl kvůli svátku Dne díkuvzdání zkrácen s tím, že příští report bude opět přiměřeně prodloužen. Podobně bude postupováno i o svátcích na konci roku.
Prozatím poslední telemetrická data ze sondy na oběžné dráze kolem Saturnu přijala sledovací stanice Goldstone dne 2005-11-21. Skvělý stav kosmického plavidla zůstává nezměněn a subsystémy pracují normálně.
Dne 2005-11-17 byla provedena instalace a kontrola softwaru přístrojů ISS [=Imaging Science Subsystem] a CDA [=Cosmic Dust Analyzer] procedurou, která se nazývá normalizace. Během ní jsou do polovodičové paměti SSR uloženy čtyři kopie současného programu a je provedeno ověření, zda jsou všechny identické. Pak jsou dvě kopie nahrazeny novou verzí softwaru. Prakticky se přezkouší, jestli nový program pracuje podle očekávání a teprve pak jsou rovněž dvě zbývající staré verze přepsány novým záznamem.
Program Cassini bylo nutno dále upravit kvůli tomu, že se protáhla modifikace a vylepšení jedné z pozemních rádiových stanic (DSS-15) a ta nemůže být využita pro dvě plánovaná spojení se sondou. Nasazením ostatních pozemních stanic ze sítě DSN se dal výpadek řešit pouze částečně. Na sondu byly vyslány upravené instrukce, které se týkaly jednak časového rozvrhu vysílání a jednak změny rychlosti přenosu.
Řídící týmy se intenzivně připravují na další průlet kolem tělesa Saturnova systému. Tentokrát bude navštíven měsíc Rhea. Na průlet 2005-11-26 má o den později navazovat dráhová korekce OTM-044.

2005-11-23 - Hayabusa

Zpráva o stavu sondy z 2005-11-20

Oficiální vyjádření agentury JAXA z neděle 2005-11-20 bylo v anglické verzi uveřejněno na portálu spaceref. Kromě stručného textu, jehož volný překlad je uveřejněn dále, se ve zmíněném textu nachází několik zajímavých fotografií, na nichž je jednak povrch asteroidu Itokawa z největší blízkosti a jednak snímky uvolněného značkovacího terče a dále části solárních panelů sondy, jak je zachytil vzdalující se modul MINERVA. Z uvedené zprávy - oproti dřívějším informacím - vyplývá, že JAXA nevylučuje ani možnost, že se první pokus zdařil a k anomálnímu chování došlo až po odběru vzorku (pozn. A. H.).
Hayabusa, která uvolnila ve výšce 40 m nad Itokawou značkovací terč pokrytý 880 tis. podpisy, změnila z neznámých příčin polohu poté, co se přiblížila k asteroidu.
Obnovili jsme orientaci sondy a nasměrovali vysokoziskovou anténu k Zemi, abychom mohli získat více detailních dat z palubního zařízení a aby bylo možno zjistit, zda se přistání z rána 20. (listopadu) zdařilo či nikoliv.
V 5:46 dne 2005-11-20 (japonského standartního času JST - tzn. 20:46 UT dne 2005-11-19) obdržela JAXA signál z průzkumné sondy Hayabusa, který potvrzoval, že sonda sestupující k asteroidu Itokawa za účelem dotyku (přistání a odběru vzorků) uvolnila značkovací terč. Výška Hayabusi v tomto okamžiku činila asi 40 m, proto jsme si takřka jisti, že značkovací terč dosáhl povrchu Itokawy.
Hayabusa je připravena uskutečnit další pokus o přistání poté, co se podaří objasnit situaci během sestupu a odběru vzorků z rána 20. listopadu.

2005-11-23 - Mars Express

Let pokračuje, do archívu proudí další vědecká data

Nejvýznamnější událostí třetího čtvrtletí roku 2005 bylo zahájení oživovací fáze radaru MARSIS, jehož antény se podařilo rozložit po dlouhé době pozemních simulací a komplikací na dráze kolem Marsu. MARSIS byl předán do normálního provozu a jeho aktivity byly zařazeny do plánu rutinních operací sondy.
Během zkoušek pozemní stanice přešla sonda dne 2005-09-22 do bezpečnostního módu, což vedlo k částečné ztrátě vědeckých pozorování. Středisku ESOC se podařilo velmi rychle obnovit kontrolu nad družicí a ta se vrátila k normálnímu provozu. Následně se však musela provést drobná korekce dráhy, jejíž druhá etapa přijde na řadu koncem listopadu a po níž se definitivně upraví dráhové parametry tak, aby se dosáhlo plánovaného překrytí snímků z kamery HRSC. Příčina přechodu do bezpečnostního módu byla odhalena a byly upraveny příslušné procedury, aby se situace v budoucnu neopakovala.
Vědecká činnost je nyní příznivě ovlivněna relativně malou vzdáleností Marsu od Země a dobrými světelnými podmínkami. Důsledkem těchto okolností jsou tři měsíce nebývalého přílivu vědeckých dat do pozemských archívů. Od 2005-10-03 absolvoval Mars Express třetí období průletů stínem Marsu (období zatmění) - v tomto čase se vědecká činnost pochopitelně zredukovala. Prioritu obdrželo měření přístroji HRSC a OMEGA, které mají přednost kvůli skvělým světelným podmínkám. Na druhou stranu experimenty PFS, MARSIS a ASPERA byly negativně postiženy zmenšenou výrobou elektrické energie. Horší situace se očekává o rok později ve čtvrtém kvartálu 2006, kdy k periodě zatmění dojde současně s obdobím, kdy se Mars bude nacházet ve velké vzdálenosti od Slunce. Za takovéto kombinace nepříznivých okolností bude velmi obtížné udržet plnohodnotný program vědeckého výzkumu. Technici se již teď připravují na překonání tohoto kritického období.

2005-11-23 - Rosetta

Status Report (2005-10-28 až 2005-11-18, dny mise: 607 až 628)

Uvedené období představovalo tři týdny v pasivním přeletovém módu. Uskutečnilo se pouze minimum udržovacích aktivit, mezi nimi především desaturace silových setrvačníků (2005-11-08), k níž dochází pravidelně každé dva týdny u jednoho z gyroskopů. Aktivity byly záměrně zredukovány jako důsledek průtahů se startem další evropské sondy Venus Express, kvůli nimž byla kapacita řídícího střediska a rádiového segmentu ve značné míře rezervována pro novou sondu k Venuši.
Užitečné zatížení neprovádělo žádná měření s jedinou výjimkou přístroje SREM, jenž monitoruje radiační pozadí a výsledky jsou během sporadických rádiových seancí kumulovaně přenášeny na Zemi. Dne 2005-11-03 byla uskutečněna dekontaminace CCD prvků kamer OSIRIS zapnutím topných článků.
Ve sledovaných třech týdnech došlo pouze ke třem sedmihodinovým rádiovým kontaktům se Zemí prostřednictvím sledovací stanice New Norcia (2005-11-03, 2005-11-08 a 2005-11-17).
Dne 2005-11-28 se sonda Rosetta nacházela ve vzdálenosti 297 mil. km (1.98 AU) od Země a 261 mil. km (1.74 AU) od Slunce. Rádiový signál putoval jedním směrem 16 min 29 s.

2005-11-22 - Cassini

Status Report (2005-11-10 až 2005-11-16)

Podle posledních telemetrických dat přijatých 2005-11-16 sledovací stanicí Goldstone se nachází sonda Cassini ve výtečném stavu a všechny subsystémy pracují podle očekávání.
Dne 2005-11-12 byla zahájena fáze S16 vědeckého výzkumu Saturnu. Je rozvržena na 34 dnů až do 2005-12-17. V jejím průběhu se počítá se čtyřmi dráhovými korekcemi OTM-042 až OTM-045, s cíleným průletem kolem měsíce Rhea a dvěma necílenými průlety kolem měsíců Enceladus a Helene. Uskuteční se 16 sérií snímkování pro potřeby optické navigace, periodická údržba systémů a 41 rádiových relací přes stanice DSN.
Téhož dne bylo vzpomenuto 25. výročí výzkumu Saturnova systému sondou Voyager 1. 1980-11-12 minula zmíněná sonda měsíc Titan, u něhož byly přitom objevena hustá atmosféra.
2005-11-13 se uskutečnila korekce dráhy OTM-042 [=Orbit Trim Maneuver], který byl nutný před plánovaným setkáním s měsícem Rhea. Hlavní raketový motor byl zažehnut v 15:16 UT a po době t=13.2 s bylo dosaženo změny rychlosti Δv=2.1 m/s. Všechny systémy vykazovaly nominální funkci.

2005-11-21 - Hayabusa

První odběr vzorků skončil neúspěchem

V sobotu 2005-11-19 se nezdařila přistávací operace na asteroidu Itokawa. Japonská kosmická sonda Hayabusa při něm měla za úkol shromáždit malé množství povrchového materiálu, který měl být později dopraven zpět na Zemi.
Poté, co se sonda přiblížila až na několik metrů, odplula následně do prostoru. Na internetových stránkách spacedaily se uvádí, že se nachází někde uvnitř okruhu 100 km (!?) kolem planetky.
Sonda stihla vypustit tzv. "značkovací terč" (target marker), což je malá kovová koule. Stalo se tak podle plánu 2005-11-19 ve 20:30 UT (2005-11-20, 05:30 JST) ve výšce asi 40 m. Sonda dále klesala - podle zástupce agentury JAXA Tacuo Ošimy - až do méně než 17 m nad povrch. Hayabusa měla v těchto chvílích rovněž uvolnit aluminiovou destičku se jmény 880 tisíc lidí ze 149 zemí celého světa (mj. filmový režisér Steven Spielberg a spisovatel sci-fi Arthur C. Clarke).
Nedlouho poté se ale vyskytla závada projevující se v tom, že sonda nebyla schopna vyhodnotit svoji polohu a krátkodobě byl dokonce ztracen kontakt se Zemí. Spojení bylo obnoveno až 2005-11-20 v 00:30 UT, ale mezitím se Hayabusa značně vzdálila od cílové planetky.
Ošima vyjádřil přesvědčení, že značkovací terč dosáhl povrchu, protože: "...Hayabusa se po uvolnění vzdálila na 17 m." Další pokus o přiblížení k asteroidu se uskuteční podle původního plánu v pátek 2005-11-25. K dispozici je ještě jeden značkovací terč.
Jestliže se vše zdaří, přiveze sonda poprvé k Zemi ukázku hmoty asteroidu, která by měla být podobná původnímu materiálu, z něhož se tvořila Sluneční soustava. Hayabusa se ale v poslední době potýká s řadou dílčích neúspěchů. Před týdnem se například nezdařilo dopravit na planetku malý modul MINERVA o hmotnosti necelých 600 g, který měl pomocí tří miniaturních kamer prohlížet detaily povrchu.
Hayabusa byla vypuštěna v květnu 2003 a k Zemi by se měla vrátit v červnu 2007. Japonskou kosmickou agenturu stála v přepočtu asi 100 mil. USD.

2005-11-19 - MESSENGER

Blíží se první velká korekce dráhy

Po úspěšné instalaci nového softwaru do palubního počítače se řídící tým v JHU-APL [=Johns Hopkins University - Applied Physics Laboratory] intenzivně připravuje na motorický manévr DSM-1 [=Deep Space Maneuver], který se uskuteční v prosinci. Poprvé při něm bude zažehnut hlavní motor na dvousložkové kapalné pohonné látky. DSM-1 má za úkol snížit heliocentrickou rychlost a navést sondu na průletovou trajektorii kolem Venuše v říjnu příštího roku.
Aktualizovaný software měl odstranit drobné chyby v naváděcích a orientačních systémech a subsystému správy dat. Takovéto opravy jsou po startu zcela běžné a vyplývají až z konkrétních letových zkušeností. Jednou ze závad bylo například zpomalování rotace sondy v okamžicích, když byla orientována směrem k Zemi. Rozbor dat vedl až k objevení chyby v programu inerciální jednotky IMU [=Inertial Measurement Unit]. Změna programu je nicméně dost choulostivá záležitost a musí se provádět v promyšlených krocích, protože letící sonda už nemůže zůstat bez kontroly.
Po opravě softwaru už nic nebránilo provádět přípravné kroky pro DSM-1. Jedním z nich byla rekalibrace jednotky IMU. Tato operace se provádí pravidelně každého půl roku a speciálně před velkými manévry.

2005-11-14 - Hayabusa

MINERVA - stav neznámý

V krátké zprávě, vydané dnes japonskou kosmickou agenturou JAXA je uvedeno, že nácvik sestupu k asteroidu Itokawa dne 2005-11-12 byl určen ke zkoušce funkce palubního laserového výškoměru LRF [=Laser Ranging Finder]. V průběhu klesání se sonda Hayabusa přiblížila k planetce na méně než 55 m. Funkce přístroje LRF byla úspěšně ověřena a první pokus o odběr vzorku z povrchu se tudíž uskuteční už 2005-11-19 (druhý odběr 2005-11-25).
Oddělení miniaturního modulu MINERVA během klesání se zdařilo a bylo s ním navázáno spojení. Současný stav aparátu ale není znám (na portálu spaceref se objevila úvaha, že byl ztracen). JAXA podá další informace, jakmile budou k dispozici bližší podrobnosti.

2005-11-14 - Cassini

Status Report (2005-11-02 až 2005-11-09)

Prozatím poslední telemetrická data ze sondy byla přijata dne 2005-11-09 sledovací stanicí Goldstone. Sonda zůstává ve skvělém stavu a všechny subsystémy pracují normálně.
Na jednání týkající se přípravy vědeckého operačního plánu S19, konané ve sledovaném týdnu, bylo rozhodnuto mj. zrušit plánované korekce dráhy OTM-048 (2006-01-02), OTM-054 (2006-03-05) a OTM-060 (2006-05-07). Všechny tyto korekce se měly uskutečnit v oblasti apocentra, přičemž požadovaná změna rychlosti byla velmi malá (kolem 0.8 m/s). Jejich nedostatkem bylo, že se od předchozího motorického manévru po průletu kolem měsíců byly k dispozici pouze tři rádiová spojení přes síť DSN a nezbývalo tudíž mnoho možností, jak korekci zrušit, pokud by se ukázala nepotřebnou.
Během týdne byla značná pozornost věnována pozorování měsíce Japetus. Kamerový systém ISS pořizoval snímky sloužící k sestavení globální mapy, shromažďoval geologická, geografická a topografická data. Ultrafialový spektrograf UVIS měřil odrazivost povrchu v UV oboru v různých zeměpisných šířkách a při různých fázových úhlech. Infračervený spektrometr se věnoval pozorování s vysokým spektrálním rozlišením. Jednalo se o výzkum z relativně velké vzdálenosti sloužící jako příprava na setkání ve vzdálenosti 417 tis. km, ke kterému dojde příští týden. Kromě pozorování Japeta uskutečňoval mapovací spektrometr VIMS měření prstence E. Přístroje pro výzkum magnetosféry a plazmy MPS sledovaly hranice magnetosféry na ranní straně planety a shromažďovaly data o slunečním větru.
2005-11-04 došlo k poruše na spínači SSPS [=Solid State Power Switch] setrvačníku RWA-4 [=Reaction Wheel Assembly]. Poslední podobný výpadek se vyskytl 2004-11-04. Viníkem jsou patrně galaktické kosmické paprsky a četnost poruch je odhadována na 2 výpadky ročně - prozatím jich sonda zažila 13. Závada neměla významný vliv na činnost sondy, neboť každý gyroskop je vybaven dvěma liniemi se SSPS, z nichž každá je schopna převzít celý výkon. Obnovení normálního režimu si nicméně vyžádalo převedení systému orientace na reaktivní motorky RCS [=Reaction Control System], vypojení všech setrvačníků, jejich desaturaci a nakonec opět převzetí kontroly nad sondou silovými gyroskopy. Celý tento proces způsobil výpadek asi 35 min v programu vědeckého pozorování. Nyní už opět sonda pracuje obvyklým způsobem.

2005-11-12 - Hayabusa

Druhý pokus vyšel!

Opakování zkoušky přiblížení k asteroidu Itokawa japonské sondě Hayabusa, zdá se, vyšel. Sestup z výchozí výšky 1.4 km - měřeno ke středu planetky - byl zahájen 2005-11-11 v 18:00 UT (dne 2005-11-12 v 03:00 JST). Dne 2005-11-12 v 01:45 UT se vzdálenost zmenšila na 800 m. V 03:30 UT hlásilo středisko, že klesání pokračuje a všechny palubní přístroje pracují normálně. Kolem 04:00 UT činila vzdálenost do středu tělesa 430 m. V 05:30 UT klesla sonda na 200 m nad terén a v 05:55 UT až na 100 m.
V 06:24 UT (jedná se o palubní čas) bylo potvrzeno, že se oddělil skákající robot MINERVA. Další zpráva bez udání času uváděla, že se Hayabusa opět vzdaluje do výšky kolem 1 km.
V pozdních nočních hodinách japonského času (odpoledne u nás) 2005-11-12 JAXA potvrdila, že se zkušební přiblížení k asteroidu zdařilo a po oddělení bylo možno komunikovat s robotem MINERVA.

2005-11-11 - Hayabusa

Druhý pokus o přiblížení

Před několika dny 2005-11-04 byl přerušen nácvik přibližovacího manévru sondy Hayabusa k asteroidu Itokawa ve výšce kolem 700 m. Poté opět sonda odmanévrovala do bezpečné vzdálenosti několik kilometrů a mezitím na Zemi probíhala analýza zaznamenaných problémů. Dne 2005-11-09 se v rámci prověrek navádění a navigace přiblížila Hayabusa na dosud minimální vzdálenost 70 m. Na základě příznivých výsledků provedené operace usoudil řídící tým, že správně pochopil příčinu minulé anomálie a bylo rozhodnuto obnovit původní program.
Zítra, 2005-11-12, se uskuteční opakovaná zkouška sestupu a bude vysazen robot MINERVA.
Agentura JAXA opět plánuje televizní přenos z řídícího střediska v čase od 10:00 do 16:00 JST (02:00 až 08:00 SEČ) na internetové adrese http:/jaxa.tv/.
Pokud bude vše v pořádku, 2005-11-19 se přistoupí k prvnímu odběru vzorků povrchového materiálu a 2005-11-25 se sonda dotkne povrchu podruhé a sebere další vzorek. Ke kontaktu s asteroidem by mělo dojít v oblasti neoficiálně pojmenované "MUSES Sea".

2005-11-10 - Mars

Na Marsu by mohla existovat tekutá voda

Výzkumy prováděné na Arkansaské univerzitě (University of Arkansas) ukazují, že by se na Marsu mohla vyskytovat v určitých obdobích a na určitých místech voda v kapalném stavu. O Marsu už víme, že na povrchu existuje velice řídká atmosféra o tlaku přibližně 7 mb (700 Pa) a panují zde obvykle teploty hluboko pod bodem mrazu. Za těchto podmínek se doposud očekávalo, že voda se může vyskytovat jen v pevném skupenství (vodní led byl dokázán např. na pólech planety), z něhož přechází (sublimuje) přímo do plynného stavu, aniž by prošla kapalnou fází.
Jisté geologické útvary na povrchu Marsu, jako jsou například koryta a kaňony, ale vypadají, jako by vznikly působením tekoucí vody. Podmínky na Marsu byly již několikrát simulovány v pozemských zařízeních a výsledky experimentů prozatím nedávaly příliš nadějí na nalezení vody v kapalném stavu. Tyto pokusy byly ale doposud prováděny výhradně s čistou vodou a za relativně vysokých tlaků.
Arkansaská univerzita uskutečnila pokus simulace marsovského prostředí v barokomoře ve W. M. Keck Laboratory. Atmosféra byla vytvořena z oxidu uhličitého o tlaku 7 mb a teploty se měnily od 0°C do -25°C. Za těchto podmínek se sledovalo odpařování vody obsahující rozpuštěné soli, o nichž se předpokládá, že by se na Marsu mohly vyskytovat. Většina vody na Zemi je slaná. Soli se dostávají do vody z hornin, se kterými přichází voda do kontaktu. Podobné jevy by měly fungovat i na rudé planetě. Přitom je už dlouho známé, že sůl ve vodě snižuje teplotu, při níž voda zamrzá.
Výsledky předčily očekávání. Voda obsahující sodík (Na) případně vápník (Ca) zamrzala až při -21°C, roztok chloridu vápenatého (CaCl) dokonce až při -50°C. Teploty na povrchu Marsu se přitom mění v rozmezí -125°C až +28°C v závislosti na lokalitě a denní době. Rozpuštěné minerály ve vodě by tedy mohly výrazně zvýšit šanci na výskyt tekuté vody na Marsu.

2005-11-08 - Hayabusa

Zkouška přiblížení ze 4. listopadu

O neúspěšném nácviku přiblížení sondy Hayabusa k asteroidu byli již zájemci stručně informováni. Dnes bylo zveřejněno několik dalších podrobností.
Příkaz k zahájení sestupu vydalo pozemní středisko dne 2005-11-03 v 19:17 UT. Sonda se v tuto chvíli nacházela ve výšce přibližně 3.5 km nad povrchem asteroidu Itokawa. Úkolem zkoušky byla kalibrace laserových výškoměrů, vizuální kalibrace a vyhodnocování snímků značkovacích terčíků a uvolnění skákajícího robota MINERVA.
Až do vzdálenosti 700 m fungovalo řízení polohy a dráhy, o které se staral autonomní navigační systém, podle předpokladů. V tomto okamžiku zaregistroval palubní počítač anomálii, která nezapadala do požadovaných parametrů. 2005-11-04 v 03:30 UT byl proto z pozemního centra vyslán signál, kterým byla operace přerušena. Všechny další akce byly zrušeny, sonda zažehla chemické motorky a začala se opět vzdalovat. Po skončení operace fungovalo rádiové spojení a řízení polohy normálně a rovněž palubní přístroje se chovaly podle očekávání.
I když se nepodařilo akci dokončit, řídící tým se domnívá, že byly přesto získány velmi cenné informace. Technici nicméně zamýšlejí uskutečnit další zkoušku sestupu. K dnešnímu dni ale nebylo stanoveno ani datum zkušebního přiblížení ani dvou ostrých sestupů, při nichž by měly být odebrány vzorky prachu z povrchu asteroidu. Co bylo skutečnou příčinou přerušení zkušebního přiblížení a jak ji příště eliminovat je prozatím ve stadiu vyšetřování.

2005-11-08 - European Space Agency

První operační využití sledovací stanice Cebreros

Zatímco na kazašském kosmodromu Bajkonur vrcholí přípravy na start evropské sondy Venus Express k Venuši, svoji ostrou premiéru očekává nově vybudovaná sledovací stanice dálkových spojů Cebreros (Španělsko) s parabolickou anténou o průměru 35 m. První spojení pomocí nového střediska se plánuje na druhý den po startu při rádiové seanci číslo 4. Stanice Cebreros prošla oficiální inaugurací už v září 2005 a od té doby absolvovala několik zkušebních příjmů a vysílání například se sondou Rosetta. Mise Venus Express bude ovšem jejím prvním operačním využitím.
Startovní operace a první chvíle ve vesmíru sondy k Venuši budou pokrývat rádiové stanice New Norcia, Canberra a Perth (všechny tři v Austrálii), Goldstone (Kalifornie, USA) a Kourou (Francouzská Guayana). Jestliže se opravdu uskuteční start zítra ve stanoveném čase, první telemetrická data z letící sondy by měla zachytit New Norcia kolem 05:30 UT (06:30 SEČ).

2005-11-08 - Čína

Prodávat pozemky na Měsíci v Číně nelze!

Podle místních médií přišla jistá čínská společnost o licenci poté, co se pokusila vydělávat prodejem pozemků na Měsíci.
Pekingská firma Lunar Village Aeronautics Science and Technology před uzavřením stačila prodat slušnou plochu pustého lunárního povrchu. Společnost vystupující jako "Lunární velvyslanectví" v Číně si účtovala 298 yuanů (asi 37 USD) za jeden akr (0.4 ha) půdy. Každý šťastný majitel obdržel "potvrzení", které mu mělo zajistit vlastnictví pozemku včetně práv na zásoby nerostů až do hloubky 3 km. Zástupce firmy přiznal, že během prvních tří dnů činnosti dokázalo "velvyslanectví" prodat 49 akrů (20 ha) 34 zákazníkům.

2005-11-07 - Hayabusa

Sonda se vrátila do domovské pozice

Po prvním neúspěchu s přiblížením k asteroidu Itokawa a s vysazením modulu MINERVA zůstala sonda Hayabusa několik dní ve výšce přibližně 3 km nad planetkou. Dne 2005-11-06 odmanévrovala do větší vzdálenosti a zamířila k výchozímu bodu tzv. domovské pozice. Podle posledních zpráv se pohybovala ve výšce 9.6 km.

2005-11-07 - LRO

Do projektu se zapojuje firma USN

Firma Universal Space Network (USN) oznámila 2005-11-03, že jí Honeywell Technology Solutions udělila subkontrakt na inženýrské práce týkající se telemetrie v pásmu S a sledovacích a řídících služeb pro misi Lunar reconnaissance Orbiter (LRO).
Sonda LRO se staví ve středisku NASA Goddard Space Flight Center a měla by být vypuštěna v roce 2008. Jedná se o automatickou stanici, která bude fotografovat měsíční povrch, zkoumat úroveň radiace u Měsíce a pátrat po nalezištích povrchového ledu.
LRO je prvním projektem v rámci programu RLEP [=Robotic Lunar Exploration Program], který bude zahrnovat po úvodním startu v roce 2008 další sérii automatických aparátů k Měsíci. První mise představuje družici na selenocentrické dráze, další expedice už by měly zahrnovat přistávací moduly, které mají za úkol připravit cestu dalším pilotovaným lunárním výpravám. LRO by měla setrvat na dráze alespoň jeden rok.
RLEP je úvodní fází ohlášené "Vize kosmického průzkumu", směřujícím lety s lidskou posádkou nejprve k Měsíci a později možná dál (na Mars?).
"Jsme pyšní na to, že jsme součástí týmu, který pomáhá vytvářet historii tím, že podnikáme kroky směrem k další velkolepé epoše kosmického průzkumu," prohlásil zástupce USN.
USN, která disponuje sdíleným systémem přístupu k telemetrii a sledovacím a řídícím službám, bude poskytovat servis misi LRO přibližně 10 hodin denně při letu sondy na lunární oběžné dráze. Služby poskytované firmou USN pomohou zredukovat náklady na program.

2005-11-07 - Návrat na Měsíc

Griffin hájil novou vizi kosmického průzkumu

Současný šéf NASA Michael Griffin obhajoval před americkými zákonodárci nutnost oběti jistých současných programů, aby mohla být udělena nejvyšší priorita nové "Vizi kosmického průzkumu", která zahrnuje mj. přistání lidí na Měsíci v roce 2018.
"NASA jednoduše nemůže dělat všechno," řekl na slyšení před sněmovním výborem. Jako důsledek nedostatku financí v uplynulých několika letech musela NASA zrušit nebo odložit celou řadu vědeckých výzkumných programů, aby zajistila peníze na náhradu dosluhujících raketoplánů. Jejich nástupcem má být nová kosmická loď CEV [=Crew Exploration Vehicle]. Pokud půjde všechno podle plánu, CEV bude k dispozici v roce 2012, dva roky poté, co bude ukončena montáž kosmické stanice ISS a raketoplány budou definitivně poslány do zaslouženého důchodu.
"Řekněme si to jasně," sdělil Griffin výboru, "hlavním úkolem dalších několika let je vývoj nového plavidla na nízkou oběžnou dráhu a za ni, následovaný vyřazením raketoplánů. Je to zcela nevyhnutelné, pokud si chceme udržet vedoucí roli ve výzkumu vesmíru."
Vedle seškrtání biologického vesmírného výzkumu zmrazila NASA rovněž výzkum nukleárních technologií, které měly sloužit budoucím základnám na Měsíci. NASA se podle Griffina pokouší využít stanovených rozpočtových limitů, aby naplnila cíle oznámené prezidentem Bushem v lednu 2004. Kromě návratu na Měsíc stanovil Bush rovněž dlouhodobý cíl spočívající ve vyslání lidí k Marsu.
Někteří republikánští zákonodárci, kteří mají ve sněmovně většinu, a opozice z řad demokratů ve Vědeckém výboru byli velmi skeptičtí ke způsobu financování ambiciózního plánu. Předseda výboru, republikán Sherwood Boehlert k tomu řekl: "Aby se všechny úkoly splnily ve stanoveném čase, na to není jednoduše dost peněz." Navíc, jak dodal, "odhadovaný deficit od nynějška do fiskálního roku 2010 leží pravděpodobně mezi čtyřmi a šesti miliardami USD." Na fiskální rok 2006, který začal 2005-10-01, obnáší rozpočet NASA 16.45 miliard USD, z čehož 4.5 miliard spolkne provoz tří raketoplánů a 1.6 miliardy je určeno pro ISS.
Rovněž zástupce demokratů Bart Gordon vyjádřil pochyby. Jejich podstatou je podezření, jestli se NASA do nových programů nevrhla příliš zbrkle. "Mým úmyslem ... není kritizovat administrátora Griffina, jen aby bylo zřejmé, že za pouhých 21 měsíců existence "Vize" už musí NASA provádět velké škrty v programech a přemýšlí o dalších restrukturalizacích jen kvůli tomu, aby se mohl dodržet prezidentův harmonogram návratu amerických astronautů na Měsíc."
Na slyšení uvedl Griffin dále, že NASA předpokládá obnovení letů raketoplánů v květnu 2006.

2005-11-06 - Venus Express

Nosná raketa je na rampě

V pátek 2005-11-04 byly dokončeny montážní práce v budově MIK-40. Sonda Venus Express s urychlovacím stupněm Fregat, nacházející se pod aerodynamickým krytem byla upevněna na nosnou raketu Sojuz. Rozběhly se přípravné operace před vyvezením sestavy na startovní rampu.
V odpoledních hodinách došlo k závěrečnému zapojení palubních baterií (tzn. propojení se systémy sondy). Kosmická sonda včetně pyrotechnických zařízení a pohonného systému byla nyní zcela připravena k letu a neočekávala se nutnost dalšího fyzického přístupu k zařízení. Ruská státní komise se sešla v 19:30 místního času (13:30 UT). Všechny prvky startovacího systému (tzn. Venus Express, Sojuz, Fregat, bezpečnostní systém rampy, opatření na vypouštěcím zařízení, předpověď počasí atp.) byly označeny za připravené a bylo rozhodnuto vyvézt raketu do startovního postavení následujícího dne.
V sobotu 2005-11-05 v 07:30 místního času (01:30 UT), půl hodiny před východem slunce, vyrazila nosná raketa na rampu. Přípravy na převoz započaly velice brzy ráno. Kolem 06:00 místního času byla sonda odpojena od kabelů, pomocí nichž se monitoroval stav baterií během včerejšího připojování na okruhy sondy.
Raketa Sojuz umístěná v horizontální poloze na železničním vagónu a s připojeným klimatizačním zařízením na aerodynamický kryt se pomalu posunovala tažená dieslovou lokomotivou na nedaleké stanoviště. Vzdálenost montážní haly od rampy činí několik stovek metrů. Na místo dorazil konvoj v 08:15 místního času (02:15 UT). Doprovázen byl, jak to na kazašském kosmodromu bývá zvykem, celým týmem, který sledoval pěšky cenný náklad až na hranici bezpečnostního pásma u rampy.
Po odpojení klimatizačního zařízení od krytu sondy zvedla hydraulika nosnou raketu do vertikální polohy a ruský tým ji zajistil pomocí čtyř podpůrných ramen, které převzaly celou váhu zatím nenaplněné rakety.
Následovala instalace přístupových plošin a výtahu a kryt sondy byl opět připojen na klimatizační zařízení. V 15:30 (09:30 UT) bylo obnoveno elektrické propojení sondy s monitorovacím zařízením mimo rampu a tím byla hrubá instalace nosné rakety ukončena.
V 16:30 (10:30 UT) byl připojen pozemní monitorovací systém sondy, nacházející se v bunkru u rampy a startovní tým zahájil poslední prověrky systémů. Jejich účelem bylo potvrdit, že sonda přečkala transport bez problémů. Zkoušky stále probíhaly a měly být ukončeny 2005-11-06 v 04:00 místního času (tj. 2005-11-05, 22:00 UT).

2005-11-05 - Cassini

Status Report (2005-10-27 až 2005-11-01)

Prozatím poslední spojení se sondou u Saturnu navázala sledovací stanice Goldstone 2005-11-01. Cassini pokračuje v letu ve výborném stavu a systémy pracují podle očekávání.
Dne 2005-10-28 se uskutečnil blízký průlet kolem měsíce Titan (průlet T8). Minimální výška nad povrchem tělesa činila 1353 km. Přístroj RADAR pořizoval sondáž tmavého terénu západně od oblasti Xanadu metodou SAR [=Synthetic Aperture Imaging]. Radiologická měření překrývala mj. i místo přistání sestupového pouzdra Huygens. Kromě toho byly v činnosti přístroje INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer], který shromažďoval data o složení atmosféry a ionosféry a jejich teplotní struktuře, RPWS [=Radio and Plasma Wave Science], který pátral po projevech bouřkové činnosti a podobných rádiových emisích, zjišťoval charakteristiky spektra plazmových vln a hledal zachycené ionty v okolí Titanu. Přístroj CIRS se zaměřil na výškový teplotní profil stratosféry, tropopauzy a povrchu a kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] monitorovaly povrch Titanu a změny v atmosféře, včetně pohybu oblačnosti. Během setkání, včetně okamžiku největšího přiblížení, sledoval tým mající na starost soubor přístrojů MPS [=Magnetospheric and Plasma Science] interakce Titanu s magnetosférou Saturnu. Všechna naměřená data z průletu byla v pořádku odvysílána na Zemi.
2005-10-29 došlo k necíleným průletům kolem měsíčků Methone a Calypso.
Dne 2005-10-31 se uskutečnila motorická úprava dráhy sondy OTM-041 [=Orbit Trim Maneuver]. Jednalo se o operaci T8+3 dny, která sloužila jednak k opravě trajektorie po průletu gravitační polem Titanu a jednak k zacílení před dalším setkáním s měsícem Rhea (2005-11-26), ke kterému má dojít ve vzdálenosti 500 km. Manévr vykonal hlavní raketový motor sondy. K zážehu došlo ve 14:14 UT a po 77.6 s činnosti bylo docíleno změny rychlosti Δv=12.4 m/s. Systémy sondy během práce motoru nevykazovaly žádné anomálie.

2005-11-04- Hayabusa

První zkouška se nezdařila, MINERVA stále čeká na vysazení

Dnešní pokus o přiblížení sondy Hayabusa těsně k povrchu asteroidu Itokawa a shození malého modulu MINERVA nedopadl dobře. Operace byla v kritickém bodu, kdy se rozhoduje o definitivním pokračování (přibližně 500 m nad povrchem), přerušena a sonda se vrátila do výchozí polohy, nacházející se několik km od planetky.
Mikrorobot MINERVA [=Micro/Nano Experimental Robot Vehicle for Asteroid] o tvaru válce a hmotnosti necelých 600 g je určen k průzkumu povrchových detailů planetky pomocí trojice barevných CCD kamer. Tyto kamery jsou rozmístěny tak, že dvě z nich tvoří stereoskopický pár, určený k pořizování snímků objektů ve vzdálenosti 0.1 až 0.5 m na místě dopadu aparátu. Třetí kamera vidí do větších vzdáleností a je schopna sledovat širší okolí během poskakování modulu v nepatrném gravitačním poli asteroidu.
Palubní kamery sondy Hayabusa zmapovaly globálně povrch Itokawy s rozlišením 30 m. V průběhu maximálního přibližování budou zachyceny podrobnosti o velikostech 1 až 2 cm. MINERVA je na druhou stranu schopna předat informace o detailech v řádu 1 mm, což by mohlo umožnit rozlišení jednotlivých minerálů v horninách. MINERVA bude zkoumat rozměry zrnek regolitu, tedy hmoty pokrývající povrch asteroidu.
Ze spodního a horního dna tělesa modulu vystupuje šest senzorů určených k měření povrchové teploty. Z variací teploty se dá usuzovat na přítomnost písku nebo pevné skály.

2005-11-03- Hayabusa

Současný stav a události očekávané v listopadu

Japonská sonda Hayabusa dorazila k cílovému asteroidu Itokawa dne 2005-09-12. Od tohoto dne stačila provést detailní pozorování planetky z různých relativních vzdáleností.
Jak už bylo dříve oznámeno, sonda už přišla o dva ze tří silových setrvačníků. První selhal 2005-07-31 a druhý 2005-10-03. S jediným funkčním gyroskopem nezbývá než udržovat polohu pomocí chemických raketových motorků. Ostatní systémy pracují naštěstí normálně.
Aby bylo možno dokončit všechny plánované operace končící návratem na Zemi, musela být zredukována spotřeba pohonných látek. S tímto záměrem byly podniknuty na Zemi zkoušky a upraven řídící program, takže nyní se provádějí jen úsporné zážehy, které nicméně jsou k udržování požadované přesnosti polohy dostatečné a pomocí nichž zůstane zachován dostatek paliva až do samého závěru mise.
Listopad 2005 bude pro průběh letu kritický. Již v následujících dnech se několikrát Hayabusa spustí až do těsné blízkosti asteroidu. 2005-11-04 se zatím ještě jen zkušebně přiblíží k povrchu. 2005-11-12 se pokusí odběrové zařízení sondy získat první vzorek prachu z povechu a 2005-11-25 má dojít ke druhému sběru materiálu.
K těmto událostem by mělo dojít někdy kolem poledne japonského času. Pro cvičný sestup i pro ostrý odběr vzorků bylo vytipováno několik vhodných míst. O tom, které bude mít nakonec tu čest posloužit pozemské vědě, bude rozhodnuto později. Proto také není jisté, zda se hodina sestupu neposune v jistém intervalu dopředu nebo dozadu. Konkrétní plán bude ještě zveřejněn.
Dne 2005-11-03 se sonda nacházela ve výšce 3 km nad povrchem asteroidu. Na 2005-11-04 v době od 10:00 do 16:00 JST (02:00 až 08:00 SEČ) připravila agentura JAXA přímý televizní přenos z řídícího centra.

2005-11-01 - Mezinárodní spolupráce

Rusko a Čína možná vyvinou společné sondy k Marsu a Měsíci

Rusko a Čína zvažují možnost společného projektu sond určených k výzkumu Marsu a Měsíce. Tiskové agentuře RIA Novosti to 2005-10-31 sdělil představitel Ruské federální kosmické agentury (Roskosmos) Jurij Nosenko. Podle něho obě země navrhly vyvinout malou družici Marsu a v roce 2008 až 2009 vypustit k Marsu jednu nebo dvě lehké družice, které by přenášely data k Zemi
Nosenko rovněž řekl, že Rusko může nabídnout Číně pomoc při průzkumu Měsíce v rámci čínského kosmického programu. "Budeme se účastnit na zkoumání Měsíce jako součást čínského programu do té doby, než Čína dosáhne úrovně vhodné pro společný projekt," prohlásil.
Podle Nosenka plánuje Rusko vypuštění družice Měsíce kolem roku 2012 a této mise by se mohli zúčastnit čínští odborníci. Jako konečný cíl se jeví vyslání kosmonautů na Lunu.
Čína se stává atraktivním kosmonautickým partnerem hlavně poté, co dokázala před dvěma lety jako třetí země světa dopravit vlastními silami člověka do vesmíru.

2005-11-01 - Venus Express

Nové datum startu stanoveno na 2005-11-09

Včera bylo oficiálně oznámeno nové datum startu evropské sondy Venus Express k Venuši. Nosná raketa Sojuz/Fregat by měla vzlétnou ve středu 2005-11-09 ve 03:33 UT z kazašského kosmodromu Bajkonur. Před tím budou muset být odstraněny zjištěné závady a znovu proběhne cyklus předstartovních operací.
Nové datum bylo stanoveno po společných konzultacích mezi ESA (provozovatel sondy) a Starsem (organizace zajišťující start). O charakteru a příčinách "kontaminace", která způsobila zrušení původního termínu vzletu, nebyly poskytnuty žádné detailní informace.

2005-11-01 - Pluto

Pluto má asi více měsíců

Na snímcích Pluta pořízených kamerami družicové observatoře HST [=Hubble Space Telescope] mezi 2005-05-15 a 2005-05-18 jsou kromě měsíce Charonu viditelní i dva kandidáti na další přirozené satelity planety. Objekty byly předběžně označeny 2005/P1 a 2005/P2. Jsou podstatně menší než dvojice Pluto - Charon a pravděpodobně obíhají kolem Pluta proti směru otáčení hodinových ručiček.
Pozorování měsíčků je velmi obtížné, protože jsou mnohokrát slabší než Pluto a na obvyklých snímcích se ztrácejí vedle jasných těles. Pokud mají být zachyceny na snímcích musí se použít dlouhá expozice, která ovšem způsobí, že Pluto a Charon jsou přeexponované se všemi negativními optickými důsledky z toho plynoucími. Zveřejněné snímky nových měsíců kroužících kolem planety musely být proto uměle upraveny. O skutečných poměrech v soustavě Pluta podá zprávu až kosmická sonda New Horizons, která je připravována ke vzletu začátkem příštího roku.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23