Novinky - leden 2005

2005-01-31 - Rosetta

Status Report (2005-01-17 až 2005-01-27, dny mise: 322 až 332)

Poznámka autora Databáze: Od posledního zveřejněného Status Reportu uplynuly přibližně dva měsíce, přesto se až do dnešního dne na obvyklých webovských stránkách ESA neobjevily žádné nové informace o průběhu letu.

Kosmická sonda se nachází v přeletové konfiguraci. Ve sledovaném období se kromě rutinních letových operací uskutečnilo několik činností směřujících k odstranění dodatečně detekovaných drobných závad.
2005-01-17 proběhl test detektoru CCD na sledovači hvězd B. V prosinci na něm byl palubním počítačem indikován "horký" pixel. Zkouška spustila další prověrky na obou sledovačích, protože téhož dne byl signalizován "horký" pixel i v čidlu A. Po cyklickém přepínání proudu se zdá, že je závada odstraněna. Konečná prověrka CCD se uskutečnila 2005-01-27 a data jsou ještě stále analyzována.
2005-01-20 byl aktivován přístroj OSIRIS a byl pro něj úspěšně nahrán software, který měl odstranit chybu v mechanismu otevírání krytu, zjištěný ve fázi oživování systémů. Bohužel se ukázalo, že ani nový program není schopen závadu odstranit. Budou následovat další prověrky. Při této příležitosti a jako zkouška funkčnosti byla kamerou OSIRIS fotografována kometa Macholtz. OSIRIS byl vypojen na konci spojení se stanicí New Norcia.
Aktivní zůstává stále SREM, který monitoruje pozadí. Ostatní přístroje jsou vypojeny.
Ve sledovaném časovém období se uskutečnily čtyři rádiové relace přes standardní stanici New Norcia (Austrálie). Kromě toho byl v jednom případě zkušebně využit systém DSN. Toto spojení však bohužel neskončilo podle očekávání, závada byla v pozemním segmentu.
Dne 2005-01-27 se Rosetta nacházela ve vzdálenosti 13.4 mil. km od Země, což představovalo dobu letu rádiového signálu 44 s jedním směrem.

2005-01-28 - Cassini

Status Report (2005-01-20 až 2005-01-26)

Zatím poslední spojení navázala 2005-01-26 stanice DSN [=Deep Space Network] v Goldstne. Podle telemetrie je stav sondy Cassini výborný a let probíhá normálně.
V uplynulém týdnu pokračovala kampaň sledování jevů na hranicích magnetosféry Saturnu. Měření se prováděla přístroji MAPS [=Magnetosphere and Plasma Science], CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer], INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer], MAG [=Magnetometer], MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] a RPWS [=Radio and Plasma Wave Science]. Přístroje též monitorovaly sluneční vítr za hranicemi magnetosféry.
Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] měří vodík v meziplanetárním prostředí a analyzátor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer] sleduje prachové proudy uvnitř magnetosféry a ty, které z ní vycházejí.
2005-01-21 se uskutečnila tisková konference v řídícím středisku ESOC v Darmstadtu (Německo), na které byly prezentovány některé nové poznatky získané během přistání modulu Huygens na Titanu před týdnem. Analýza dat nadále pokračuje.

2005-01-21 - Cassini

Status Report (2005-01-13 až 2005-01-19)

Uplynulý týden byl zcela ve znamení přistání modulu Huygens na Titanu. Sonda Cassini zahájila svůj díl činností již 2005-01-13. Ve středisku JPL nastoupila ve 23:00 místního času nová směna. Od 23:37 se rozběhly konečné operace související se zajištěním retranslace signálů z přistávacího modulu.
2005-01-14 přibližně čtyři hodiny před tím, než Huygens dosáhl vzdálenosti asi 1270 km od povrchu Titanu, probudilo časovací zařízení systémy aparátu. Následující uváděné časy jsou místní časy PST [=Pacific Standart Time] v řídícím středisku JPL a zároveň odpovídají okamžiku, kdy událost byla nebo mohla být zaznamenána na Zemi ERT [=Earth Received Time]. V 00:10 se Cassini odmlčela, protože se otočila do polohy, ze které mohla sledovat pouzdro Huygens. Ve 02:12 začal Huygens vysílat. Ve 02:25 potvrdil Robert C. Byrd z rádioastronomické observatoře Green Bank (West Virginia, USA), že zaznamenává nosnou vlnu vysílače modulu. Existenci signálu znamenala, že modul přečkal první fázi sestupu atmosférou, byl odhozen zadní kryt a byl vytažen hlavní padák. Jinými slovy, sonda "žije". Nosný signál je vysílán nepřetržitě během sestupu ale sám o sobě neobsahuje žádná vědecká data. Je to něco jako tón, který se ozývá v telefonu po zvednutí sluchátka.
Po poklesu rychlosti na Mach 1.5 pyrotechnika vytáhla padák o průměru 2.6 m. Ten odtrhl zadní tepelný kryt a krátce poté se rozvinul hlavní padák o průměru 8.3 m. Po prodlevě asi 30 s, která byla nutná, aby se kryt dostatečně vzdálil a nekontaminoval vědecké přístroje, byla rozložena sada senzorů a začalo měření atmosféry. Po dalších 15 min se hlavní padák oddělil a další sestup probíhal pod menším padákem o průměru 3.03 m.
Klesání trvalo 2 h 27 min. Pět baterií na palubě bylo dimenzováno na minimální dobu činnosti 153 min, což odpovídalo maximální možné délce sestupu 2.5 h a dalších nejméně 3 min na povrchu.
V 07:04 se Cassini reorientovala k Zemi a v 07:06 skončil příjem vysílání modulu. O minutu později začalo vysílání získaných dat k Zemi. V 07:14 začalo vysílání části záznamu B4 z paměti SSR [=Solid State Recorder]. Sonda se přiblížila na minimální vzdálenost 60 tis. km k Titanu. V 10:00 byl přenos B4 ukončen.
Signál z modulu Huygens se ztratil dříve, než byly vyčerpány baterie a zároveň dříve než Cassini zmizela za obzorem. Příčinou bylo, že orbiter opustil kužel rádiových vln vyzařovaných z antén přistávacího aparátu.
Příjem signálu z modulu pokračoval ale i nadále přes stanice VLBI [=Very Long Baseline Interferometry]. Po observatoři Green Bank převzaly štafetu stanice v Austrálii (64 m anténa v Parkes, stanice DSN Canberra). Parkes zachycoval signály ještě přes 3 hodiny po přistání. V 8:00 sonda ještě žila. Kromě zmíněných observatoří zachytilo signál od Titanu i dalších 16 teleskopů v Austrálii, Číně, Japonsku a USA. Po analýze dat ze SSR bylo určeno, že signál přišel pouze o 15 s dříve než se čekalo. Vstup do atmosféry tedy proběhl naprosto perfektně. Huygens shromáždil množství dat během klesání a nad očekávání dopadlo měření přímo na povrchu. Bohužel část údajů byla ztracena kvůli závadě na vysílacím kanálu A. Výpadkem byl postižen hlavně experiment, který měl měřit rychlost větru na principu Dopplerova efektu.
Od příštího dne se sonda Cassini pomalu vracela k normální činnosti. Místo v paměti bylo po úspěšném odvysílání dat z přistání uvolněno pro další použití.
Úspěch pouzdra Huygens vyvolal nadšení v celém vědeckém světě, což se projevilo v blahopřáních jednak zaslaných tvůrcům modulu z ESA, jednak pracovníkům NASA-JPL, kteří navedli sondu na ideální sestupovou trajektorii.

2005-01-19 - MER

Opportunity našla železný meteorit

Rover Opportunity na Marsu objevil železný meteorit. Jedná se o vůbec první meteorit, který byl identifikován na jiné planetě.
Objekt o velikosti basketbalového míče s povrchem posetým jamkami je složen převážně ze železa a niklu. Potvrdily to analýzy spektrometrů, které rover použil k detailnímu průzkumu zajímavého předmětu. Z množství meteoritů, jenž dopadly kdy na Zemi, je jen malé procento s podobně vysokým obsahem kovů. Většina je kamenného typu (chondrity). Meteorit, který vytvořil známý kráter v Arizoně, byl mimochodem také kovový.
Marsovský meteorit, který má neoficiální pojmenování "Heat Shield Rock", protože leží nedaleko od trosek tepelného štítu na planině Meridiani, je pro vědce velkým překvapením. Že by měly přístroje roveru možnost zkoumat něco jiného než horniny Marsu, se totiž vůbec nepředpokládalo. Navíc kovový meteorit musí mít i velice zajímavý původ. Takové meteority musely vzniknout ve větším vesmírném tělese, u kterého proběhlo přetavení původní hmoty, přičemž se v jádře separovaly těžší kovové složky a ve vnějších vrstvách lehčí kamenný podíl. V úvahu připadá například větší planetka nebo planetesimála (zárodek planety), které byly při nějaké kosmické kolizi roztříštěny.
Mezi množstvím kamenů, kterými je povrch Marsu poset, je nepochybně i jisté množství meteoritů. Není vyloučeno, že rozbor některého příštího úlomku na planině ukáže také na jeho exotický původ. Pro vědce by to byl další významný objev. Nikoliv, že bychom se dověděli něco zásadního o meteoritech, těch máme na Zemi dostatek, ale jedná se především o utváření Meridiani Planum. Počet objevených meteoritů by mohl ukázat na to, jakým způsobem byla planina erodována nebo naopak zanášena.
Kámen "Heat Shield Rock" byl podezřelý již při dálkovém průzkumu, když rover Opportunity ještě stál poblíž zbytků tepelného štítu. Tepelné vyzařování, které měřil infračervený spektrometr Mini-TES, nasvědčovalo, že balvan obsahuje vysoký podíl kovů. Tato domněnka byla později potvrzena, jakmile se kámen dostal do dosahu Mössbauerova a rentgenového spektrometru. Po rozborech, které spektrometry uskutečnily, už o meteorickém původu kamene nejsou žádné pochybnosti.
Opportunity už dokázala na rudé planetě překonat vzdálenost 2.1 km. Až na menší zaprášení objektivu zadní kamery, která slouží k identifikaci nebezpečných překážek v jízdě, nevykazuje zatím žádné nové problémy. Řídící tým plánuje další týdenní cestu jižním směrem ke kruhovému útvaru pojmenovanému "Vostok".
Druhý rover Spirit má za sebou dokonce již 4.05 km a pomalu se pohybuje vzhůru k hřebeni kopce "Husband Hill" v pahorkatině "Columbia Hills" uprostřed kráteru Gusev.

2005-01-08 - Cassini

Status Report (2004-12-28 až 2005-01-05)

Zatím poslední telemetrie dorazila na Zemi 2005-01-05 a byla zachycena stanicí DSN Goldstone. Cassini pokračuje v letu ve výborném stavu a všechny systémy pokračují v normální činnosti.
Aktivity po uvolnění pouzdra Huygens se soustředily na přípravu průletu kolem měsíce Japetus. 2004-12-30 bylo nutno zapnout další topný článek ve spektrometru CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer], protože přístroj byl značně podchlazený. Chystala se rovněž další dráhová korekce OTM-010a.
K průletu kolem měsíce Japetus došlo v noci z 2004-12-31 na 2005-01-01. Sonda se k Japetu přiblížila na 123900 km. Jednalo se o první setkání s tímto měsícem, druhé a poslední se uskuteční v roce 2007. Během průletu byly získány snímky s rozlišením asi 1 km/pixel.
2005-01-02 byla do počítače uložena sekvence povelů pro kritickou fázi přistávání modulu Huygens na Titanu.
2005-01-04 byla v 00:45 UT zahájena korekce OTM-010a [=Orbital Trim Maneuver], jinak nazývaná Orbiter Deflection Maneuver Clean-Up, která měla doladit dráhu sondy během setkání s Titanem. Manévr se uskutečnil pomocí malých motorků RCS, které pracovaly 147.6 s a změnily rychlost o Δv=0.14 m/s. Jednalo se o první použití systému RCS od oddělení Huygense. Korekce dráhy byla úspěšná.

2005-01-07 - MRO

Aktuální stav přípravy projektu

Do startu příští americké mise k Marsu zbývá v těchto dnech přibližně sedm měsíců. Sonda MRO [=Mars Reconnaissance Orbiter] je pokračováním dlouhodobého programu průzkumu rudé planety, jehož zatím posledním článkem je neobyčejně úspěšné putování roverů Spirit a Opportunity po povrchu planety.
Sonda MRO právě podstupuje testy odolnosti vůči kosmickému prostředí ve zkušebních střediscích firmy Lockheed Martin Space Systems v Denveru, Colorado. Na stejném místě se připravuje rovněž nosná raketa Atlas V. Všechny plány činnosti směřují ke startovnímu oknu, které se otevírá 2005-08-10.
Podle vyjádření manažera projektu Jima Grafa z JPL je plán napnutý ale hlavní milníky jsou doposud plněny. Vlastní sonda a její přístrojové vybavení mají být prozatím nejvýkonnějším zařízením, které bylo vysláno k jiné planetě. Vědecké poznatky, které slibuje sonda předat, mohou dramaticky rozšířit naše znalosti Marsu.
MRO ponese šest hlavních vědeckých přístrojů, mezi nimiž dominuje kamera s vysokým rozlišením. Všechny přístroje, s výjimkou zobrazovacího spektrometru, jsou již instalovány na palubě. Spektrometr byl sice již namontován, později však musel být sejmut kvůli výměně určité elektrické součásti. Znovu má být dodán tento měsíc. Družice kromě vědeckých přístrojů ponese ještě rádiové retranslační zařízení a dva technologické experimenty.
Při konstrukci sondy se použilo tzv. otevřené struktury, která umožňuje současně pracovat na stanici více týmům. Sonda se nachází v rozhodující fázi zkoušek tak, aby mohla být na jaře připravena k převozu na Floridu.
Několik budov od místa, kde se nachází sonda MRO, v dílnách Lockheed poblíž Denveru, probíhají testy rakety Atlas V s výrobním číslem AV-007, která MRO vynese z Mysu Canaveral k Marsu. Po skončené montáži a zkouškách bude raketa dopravena v březnu na kosmodrom.
Za méně než dva roky zahájí MRO globální mapování, prohlídku vybraných oblastí a speciální průzkum jistých cílových ploch. Pohybovat se bude po nízké, takřka polární dráze. Vysoké rozlišení snímků společně s pokrytím rozsáhlých oblastí, pozorováním atmosféry a sondáží podpovrchových vrstev slibuje záplavu nových poznatků. Především bude pokračovat pátrání po stopách vody, jak je zahájily rovery MER v roce 2004.

2005-01-03 - MER

Dobrodružství na Marsu pokračuje

NASA dnes mohla zapálit symbolickou první svíčku na narozeninovém dortu marsovských vozítek MER. Spirit zahajuje druhý rok činnosti na rudé planetě.
Oba rovery - Spirit a Opportunity - zakončily primární tříměsíční misi již v dubnu 2004. Ačkoliv projektovaná životnost je již dávno několikanásobně překročená, nepřestávají své tvůrce překvapovat nečekanou výdrží. Relativně dobrý stav systémů je příslibem dalších zajímavých objevů v příštích dnech a měsících.
Rovery MER se staly hitem i pro uživatele internetu. Jen za rok 2004 navštívilo jim věnované webovské stránky NASA více než 9 miliard čtenářů. (Pozn. AH: Rovery patří i na našich stránkách k nejoblíbenějším kapitolám.)
Opportunity, která se svého ročního jubilea dočká až 2005-01-24, v těchto dnech míří ke troskám tepelného štítu, který stroj chránil během průletu atmosférou. Průzkum zbytků pozemské techniky může přinést další poznatky o vlastnostech marsovské atmosféry a ovlivnit návrh budoucích přistávacích aparátů.
Spirit pokračuje v objevech na svazích pahorkatiny "Columbia Hills" uprostřed kráteru Gusev. Koncem roku 2004 se podařilo nalézt zcela nový druh horniny. Utváření kamenů "Wishstone" a "Wishing Well" připomíná produkt exploze, možná vulkanické erupce nebo meteorického impaktu. Kameny se vyznačují zvýšeným obsahem fosforu, přičemž fosfáty vznikají často za přítomnosti vody. NASA by ráda objevila více takovýchto balvanů.
Příští americká mise k Marsu se uskuteční letos. V srpnu odstartuje družicová stanice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) a další program průzkumu planety je naplánován až do roku 2009. V tomto období má být využito každého startovního okna, které se otevírá v případě Marsu zhruba každých 26 měsíců. Každá z budoucích misí již může stavět na znalostech, které pozemští vědci a technici získali zásluhou neuvěřitelně úspěšného programu MER. Není vyloučeno, že pokrok v robotických programech jednoho dne ukáže výhodnost ne-li nezbytnost letu kosmického plavidla s člověkem na palubě. Marsovské dobrodružství ještě nekončí...

2005-01-03 - Saturn

Snímky měsíce Japetus přinesly velké překvapení

Obrázky měsíce Japetus, které pořídily kamery sondy Cassini na Nový rok ukazují úžasné povrchové útvary, které vyvolávají intenzivní vědecké diskuse o jejich původu.
Jedním z těchto útvarů je úzký dlouhý hřbet, který se táhne takřka přesně podél rovníku Japeta. Protíná celou tmavou polokouli a dosahuje výšky 20 km. Žádný jiný měsíc v solárním systému se nemůže pochlubit takovou zvláštností. Podobně vysoký (ale ne tak protáhlý) útvar je sopka Olympus Mons na Marsu, která je asi třikrát vyšší než Mount Everest. Mars je ovšem skoro pětkrát větší než malý měsíc Japetus.
Snímky z průletu zachycují oblast, která nebyla předtím zobrazena. Na snímcích jsou patrné tmavé pruhy na hranicích mezi tmavou a světlou hemisférou, které by mohly znamenat, že tmavá polovina glóbu by mohla být pokryta spadaným tmavým materiálem. Není jasné, zda tento materiál pochází z nitra měsíce nebo se dostal na povrch z kosmu. Na hranicích odlišných polokoulí jsou vidět krátery se světlými svahy obrácenými k pólu a tmavými stěnami směřujícími k rovníku.
Další setkání s Japetem se uskuteční v září 2007. Rozlišení snímků z tohoto průletu by mělo být stokrát lepší než těch, které jsou právě analyzovány.

2005-01-03 - Cassini

Průlet kolem měsíce Japetus

Sonda Cassini úspěšně minula měsíc Japetus ve vzdálenosti 123400 km v pátek 2004-12-31. Stanice DSN v Goldstone začala přijímat signál a data z průletu téhož dne v 07:47 UT na Nový rok 2005-01-01 (neboli 2004-12-31 ve 23:47 PST).
Jednalo se o první přiblížení sondy k Japetu, druhé a poslední setkání se plánuje na rok 2007. Nyní se sonda připravuje na funkci rádiové retranslační stanice pro modul Huygens, který má 2005-01-14 sestoupit do atmosféry Titanu.

Archiv:

1. Aktuální novinky
2. Květen 2012
3. Duben 2012
4. Březen 2012
5. Únor 2012
6. Leden 2012
7. Prosinec 2011
8. Listopad 2011
9. Říjen 2011
10. Září 2011
11. Srpen 2011
12. Červenec 2011
13. Červen 2011
14. Květen 2011
15. Duben 2011
16. Březen 2011
17. Únor 2011
18. Leden 2011
19. Prosinec 2010
20. Listopad 2010
21. Říjen 2010
22. Září 2010
23. Srpen 2010
24. Červenec 2010
25. Červen 2010
26. Květen 2010
27. Duben 2010
28. Březen 2010
29. Únor 2010
30. Leden 2010
31. Prosinec 2009
32. Listopad 2009
33. Říjen 2009
34. Září 2009
35. Srpen 2009
36. Červenec 2009
37. Červen 2009
38. Květen 2009
39. Duben 2009
40. Březen 2009
41. Únor 2009
42. Leden 2009
43. Prosinec 2008
44. Listopad 2008
45. Říjen 2008
46. Září 2008
47. Srpen 2008
48. Červenec 2008
49. Červen 2008
50. Květen 2008
51. Duben 2008
52. Březen 2008
53. Únor 2008
54. Leden 2008
55. Prosinec 2007
56. Listopad 2007
57. Říjen 2007
58. Září 2007
59. Srpen 2007
60. Červenec 2007
61. Červen 2007
62. Květen 2007
63. Duben 2007
64. Březen 2007
65. Únor 2007
66. Leden 2007
67. Prosinec 2006
68. Listopad 2006
69. Říjen 2006
70. Září 2006
71. Srpen 2006
72. Červenec 2006
73. Červen 2006
74. Květen 2006
75. Duben 2006
76. Březen 2006
77. Únor 2006
78. Leden 2006
79. Prosinec 2005
80. Listopad 2005
81. Říjen 2005
82. Září 2005
83. Srpen 2005
84. Červenec 2005
85. Červen 2005
86. Květen 2005
87. Duben 2005
88. Březen 2005
89. Únor 2005
90. Leden 2005
91. Prosinec 2004
92. Listopad 2004
93. Říjen 2004
94. Září 2004
95. Srpen 2004
96. Červenec 2004
97. Červen 2004
98. Květen 2004
99. Duben 2004
100. Březen 2004
101. Únor 2004
102. Leden 2004
103. Prosinec 2003
104. Listopad 2003

Reakce čtenářů (číst/přidat)

Počet reakcí: 25
Poslední: 2013-03-21 14:07:23